Ekologie geneticky modifikovaných organismů

Problematika geneticky modifikovaných (GM) a genově editovaných (GE) organizmů je celosvětově citlivým tématem, majícím tři E - ekologie, ekonomika, etika. V případě Evropy pak dělícím společnost až na množiny extrémních zastánců či zatvrzelých odpůrců. Množiny různě motivované či poučené. Standardním fenoménem je přitom odvolávání se nikoliv na postoje odborníků, ale na názor - většinou blíže nedefinované - laické veřejnosti.

Po mnohaletých diskusích dala Evropská unie členským státům volnost při rozhodování o tom, zdali na svém území povolí nebo zakáží pěstovat geneticky modifikované odrůdy (GMO) hospodářských plodin. Cílem tohoto rozhodnutí bylo přitom odblokovat patovou situaci, kdy část zemí EU požadovala plošný zákaz produkce GMO, jiné zase proti GMO takové výhrady neměly a na úrovni EU tak nebylo možné dosáhnout konsensu.

Nutno podotknout, že v rámci EU držela Česká republika historicky vždy liberálnější přístup a vystupovala proti plošným zákazům GMO. Teď ale nastává situace, kdy bude muset tento postoj obhájit bez alibi EU před svými občany. A záležet bude především na mediálním obrazu GMO.

Ten již začínají aktivně vytvářet odpůrci GMO, nejhlasitěji pak Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO, podle kterého „by pěstování modifikovaných plodin zvýšilo cenu biopotravin“. Média pak píší o „zpřísnění“ legislativy s podtextem, že produkci GMO by naše země neměla povolit. Opačné hlasy moc slyšet nejsou, přestože argumentů pro využití biotechnologií v zemědělství stále přibývá.

Proti uměle zkreslovanému obrazu GMO je dokonce i Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství (ČTPEZ), která podle svého prohlášení nové nařízení (EU) vítá. „Upozorňuje však, že v České republice dnes neexistuje otevřená komunikační platforma, která by nabízela prostor k veřejné diskuzi o reálných přínosech a hrozbách, které GMO produkce pro Českou republiku představuje,“ uvádí v prohlášení. Což je skutečně podstata věci. O GMO se v naší zemi (ostatně stejně jako o celé řadě jiných témat) diskutuje z pozice emocí, hypotetických a zatím nikde nedoložených hrozeb, a tedy bez skutečné znalosti problému.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Skuteční odborníci, jako je třeba dlouholetý šéf české komise pro GMO Jaroslav Petr, to ale vidí jinak. „Geneticky modifikované odrůdy odolné ke hmyzím škůdcům nejsou tolik napadány plísněmi a obsahují často o několik řádů nižší koncentrace nebezpečných plísňových toxinů schopných vyvolat kromě jiného malformace plodu nebo nádorová onemocnění. Člověk nemusí jíst kukuřici, aby z těchto jedů dostal svůj díl. Mykotoxiny se s krmivy stěhují do zvířat a my je pak jíme v mase, mléku nebo vejcích. Neničí se ani vařením či pečením. Zanedbatelný není ani nástup nových škůdců. Patří k nim třeba brouk bázlivec ničící porosty kukuřice už i na českých polích. Pěstování geneticky upravených odrůd odolných k bázlivci nabízí alternativu ke stávajícím postřikům jedovatými insekticidy,“ napsal nedávno v Lidových novinách.

A nejen to. Samozřejmě „neúmyslně“ nezaregistroval tuzemský mediální prostor informaci, podle které oficiálně před pár dny povolila dovozy GMO plodin ze zahraničí nejrychleji se rozvíjející světová velmoc Čína, která je obvykle spíše zmiňována jako země sázící na ekologické zemědělství. Vše je ale jinak. Pěstování HT plodin také umožnilo pěstitelům zjednodušit pěstební postupy, např. přechodem od orby k bezorebným technologiím či konzervativním systémům zpracování půdy. Široké spektrum selektivních herbicidů bylo nahrazeno jedním nebo dvěma širokospektrálními herbicidy (zejména glyfosátem) používanými ve spojení s dalším jedním nebo dvěma doplňkovými herbicidy,“ uvádí britské médium. Podrobnosti lze najít na stránkách společnosti Biotrin.

Přes tyto ryze aktuální informace je česká veřejnost nadále strašena riziky GMO. Jejich pěstování má přitom přínosy nejen ekonomické, ale i ekologické (snížení zatížení půdy chemickými prostředky), ale i další pozitiva, včetně, jak píše Jaroslav Petr, příznivých (ne naopak!) vlivů na lidský organismus. A že by GMO zdražily biopotraviny? To spíš vypadá jako další díl marketingu na zdražování již tak drahé ekologické produkce.

Fór je totiž v takzvaných ochranných pásmech, která mají být v krajině kolem GMO plodin, aby „neinfikovala“ ekologické produkty. Za prvé je třeba říci, že stanovená ochranná pásma jsou zbytečně rozsáhlá, takže by je klidně bylo možno redukovat. Za druhé ale - pokud by zůstala zachována - by se v nich nemohla žádná, potenciálně „infikovatelná“ hospodářská plodina pěstovat, což by bylo pro naší krajinu jen dobře. I zdánlivě nevyčerpatelná příroda si potřebuje občas od zemědělského hospodaření na chvíli odpočinout, takže nechat na čas půdu ladem je žádoucí a věděli to už naši předkové. Ví to kupodivu i jinak všelijakými nesmysly zatížená Evropská unie, která považuje zařazení půdy ladem do osevních postupů za možnost naplnění takzvaného ozelenění (greening), což je podmínka pro výplatu 30 procent zemědělských dotací na plochu.

O roli GMO v našem zemědělství a životním prostředí je určitě třeba diskutovat. Už proto, že by měli mít spotřebitelé na výběr mezi produkcí surovin k výrobě potravin jak klasickými postupy, tak prostřednictvím ekologického zemědělství, tak ale i GMO. To sice teoreticky mají, ale ne na základě objektivních a racionálních poznatků vědy a výzkumu, ale na základě marketingu.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Geneticky modifikované potraviny jsou umělé, nežádoucí a nepotřebné. - Navzdory tvrzení korporací jsou GMO nevypočitatelné a jejich pěstování představuje riskantní a nezvratný krok, jehož následky nedokáže nikdo předem určit. V současnosti tyto rostliny obsahují geny, které pocházejí z takových baktérií a virů, aby byly odolné proti různým škůdcům a plevelům. Zároveň tím však vznikají nepředvídatelná rizika pro životní prostředí a lidské zdraví. Vzhledem k tomu, že dosud neexistují studie, které by řádně zhodnotily dlouhodobá rizika geneticky modifikovaných potravin na lidské zdraví, není jasné, kam až se situace může vyvinout.

Od vstupu České republiky do Evropské unie 1. května 2004 vstoupila i u nás v platnost nová legislativa týkající se povinného označování geneticky modifikovaných potravin a krmiv. Spotřebitelé jsou tak důkladněji informováni a mají možnost výrobky z GMO odmítnout. Je třeba mít na zřeteli, že geneticky upravené plodiny, jako např. Každá složka či přísada vyrobená z geneticky modifikovaných organismů musí být na výrobku uvedena. Upozornění na přítomnost GM složky ve výrobku můžete obvykle nalézt na obale mezi informacemi o složení výrobku. Tyto informace jsou obvykle napsané velmi malým písmem. V obsahu složení může být např. V legislativě se však vyskytly jisté mezery. Například výrobky ze zvířat (maso, mléko, vejce), která jsou krmena geneticky modifikovaným krmivem, označeny být nemusí. Větší část geneticky modifikovaných plodin se používá jako krmivo.

Netřeba připomínat, že problematika geneticky modifikovaných (GM) a genově editovaných (GE) organizmů je celosvětově citlivým tématem. Majícím tři E - ekologie, ekonomika, etika. V případě Evropy pak dělícím společnost až na množiny extrémních zastánců či zatvrzelých odpůrců. Množiny různě motivované či poučené. Standardním fenoménem je přitom odvolávání se nikoliv na postoje odborníků, ale na názor - většinou blíže nedefinované - laické veřejnosti. Kdo/co se ovšem pod tímto masmediálním pojmem skrývá?

Tyto otázky se snaží uchytit a zpracovat mezinárodní společnost Ipsos MORI, s pomocí projektu ORION Open Science. Mezinárodní společnost Ipsos MORI je, velmi obecně řečeno, subjektem soustředícím se zejména na moderní výzkum trhu. Cílem projektu ORION Open Science je blíže poznat různé způsoby, jak mohou výzkumné a financující organizace v oblasti biologických věd a biomedicíny financovat, organizovat a provádět výzkum a implementovat kulturní změny. Bližší informace o projektu ORION Open Science lze nejsnadněji nalézt na webu brněnského institutu CEITEC - viz kupř.

Bezprostředním cílem zmíněného workshopu s odborníky, který proběhl v Praze 18. 9. Workshop byl zahájen představením projektu ORION Open Science, jehož součástí je i konaný workshop s odborníky. Má pomoci připravit formát veřejného dialogu s českou veřejností na téma GM a GE. Rokování odborníků bylo málem tříhodinové. Pozvaní odborníci se shodli téměř ve všem - zejména však v tom, jak přímo ostudná je objektivní informovanost oné „veřejnosti“.

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Ve zmíněných zemích proběhnou diskuse s celkem 128 osobami - reprezentanty laické veřejnosti, a to v hlavních městech vyjma Velké Británie, kde se setkání uskuteční v Cambridge. Složení vzorku zástupců veřejnosti bude v každé zemi odrážet složení její populace, např. z hlediska věku, socio‑ekonomického statusu nebo etnicity, zároveň budou zastoupeny různé názorové postoje vůči genovému inženýrství. Diskusní workshopy s laickou veřejností budou ve všech zemích probíhat ve 2 etapách.

S potěšením lze zároveň konstatovat, že česká média ani vědecká obec nečekají na zahájení dialogu externí stranou a přicházejí se svými vlastními iniciativami, jak veřejnost informovat o genové editaci. Neomezeně přístupný. Ale také omezeně informační. Věnovaný v té aplikační poloze pouze jedné straně mince. Tedy uplatnění „krisprovacích technik“ zejména v humánní medicíně - s jejími fascinujícími možnostmi i riziky.

Srovnatelně obrovskému a určitě dostupnějšímu světu molekulárního šlechtění a ochrany rostlin byla v tom hodinovém pořadu věnovaná vlastně jen spíše úsměvná zmínka. Druhým příkladem pak je přednáška RNDr. Romana Hobzy (Biofyzikální ústav AV ČR Brno) „Genetické modifikace aneb proč se bojíme vlastních schopností?“ na blížícím se Týdnu vědy a techniky, dne 11. GE a GM plodinám bude vlastně věnován celý den. Včetně závěrečné panelové diskuse. Na tu se zřejmě dostanete, na onu klíčovou přednášku nikoliv. Už je totiž „vyprodaná“, nejspíš zase vysycená zejména jednou až dvěma třídami některého agilního pražského gymnázia. Bude její záznam také k mání?

První „Ipsosové dialogy s českou veřejností“ by, dle sdělení organizátorů, měly začít koncem listopadu. Autor článku: prof. RNDr. S geneticky modifikovanými potravinami - zkráceně GMO, GM potraviny, nebo jen GM - se již dnes můžeme běžně setkat na pultech našich obchodů. Možná jste se také vy zarazili, když jste si na obalu výrobku přečetli, že se jedná o GM potravinu. Přemýšleli jste, jak máte s touto informací naložit…. Dát výrobek do nákupního košíku nebo jej raději vrátit do regálu? Co to vlastně GM potravina je? Jak vzniká? Je lepší či horší než ostatní? A co vliv genetického zemědělství na přírodu? Pokud i vám už někdy podobné otázky prolétly hlavou, vydejte se s námi za odpověďmi.

Nejprve si tedy objasněme, co to jsou geneticky modifikované potraviny. Jedná se o veškeré organismy sloužící jako potraviny, jejichž dědičná informace (DNA) byla změněna genetickou modifikací. Tím rozumíme cílený lidský zásah do dědičného materiálu takovým způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací - vnesení cizího dědičného materiálu do DNA organismu nebo naopak vynětí jeho části. Některých uměle prováděných zásahů lze dosáhnout i přirozenou cestou (například při šlechtění), genová manipulace však klasický postup zjednodušuje, zkracuje a zpřesňuje. Příprava geneticky modifikovaných organismů se tak dá rovněž chápat jako pouhé pokračování klasického způsobu šlechtění a plemenitby.

Není nutné zabývat se na tomto místě detaily samotných procesů, způsobů provedení existuje více. Za zmínku ale stojí, že každá změna je v genomu označena prostřednictvím markeru (značky - tou může být například odolnost proti konkrétnímu druhu antibiotik). Ačkoliv první experimenty s genetickou modifikací začaly již před přibližně třiceti lety, k významnějšímu uplatnění dochází až od poloviny 90 let minulého století. GM-potraviny jsou stále natolik specifické a nové, že kolem nich panuje řada otázek a neshod, které vědci z celého světa řeší na řadách konferencí. Dodnes však i nimi panují rozdílné názory.

Zásadní rozpory v náhledu na GMO-potraviny jsou mezi státy Evropské Unie (včetně většiny států přidružených a kandidátských) a USA. USA spolu s Kanadou v současnosti produkují většinu veškeré světové produkce GM. Velké procentuální zastoupení GMO-plodin mají rovněž některé státy Jižní Ameriky a Čína. Ostatní země zaujaly postoj více obezřetný. Obzvláště Evropa, která je k otázkám ekologie tradičně mnohem citlivější než USA, pojala ke geneticky modifikovaným produktům nedůvěru.

Proč to všechno? Jaké mohou být přínosy a nevýhody GMO? Obě stránky spolu velice úzce souvisí… Genovou manipulací se mění přirozené vlastnosti organismů. Lze tak získat plodiny odolnější, chutnější, větší, výživnější… Potenciálně by touto cestou šlo zmírnit hladomory v zemích třetího světa… (Vraťte se pohledem o několik řádků výše - kdepak že se GMO plodiny pěstují nejvíce? Že by to byl jih Asie nebo subsaharská Afrika? Ouha… Před řešením nedostatku potravin v některých oblastech zatím převládají zájmy ekonomické…)

Odolnější organismy získávají nepřirozenou konkurenční výhodu oproti ostatním druhům a zabírají areály, v nichž by se bez genetických zásahů neměly šanci uchytit. Nejobávanějším problémem je však šíření genetické inovace do volné přírody. Pole GMO potravin přece není izolované, dochází ke kontaminaci sousedních polí i přírodní vegetace. A co když se zkombinuje několik genetických modifikací dohromady? Počítali jsme skutečně s každou alternativou?

Klaus Ammann, ředitel botanické zahrady, zdůrazňuje, že odhad ekologického rizika se nesmí omezovat jen na GMO, ale na každou odrůdu. Odmítá genetickou modifikaci zužovat jen na genetické inženýrství. Všechny kulturní odrůdy jsou geneticky modifikované (v tomto případě šlechtěné) a mnohé z nich cizí pro konkrétní ekosystém, v němž jsou pěstovány. Avšak přímý zásah do genetického materiálu nabízí v porovnání s běžnými šlechtitelskými postupy mnohem širší spektrum potenciálně možných změn a to v mnohonásobně kratší době.

Přejete si modrá rajčata, krychlové meruňky či zelí chutnající po bůčku? Teoreticky je možné cokoliv. Možná si právě ťukáte na čelo, proč by někdo vymýšlel takové nesmysly, ale stejně jako všude okolo i zde je hnací silou poptávka trhu a s ní spojený tok peněz. Výsledky dosavadních výzkumů uvádějí, že modifikované a kontrolní plodiny podávají naprosto srovnatelné výsledky ve všech fyziologických parametrech, což ovšem nedokazuje, že modifikace nezpůsobují žádné nežádoucí změny.

Je však vůbec možné předložit důkaz o neexistenci jakékoliv odlišnosti? Pochopitelně ne, potvrdit můžeme jen nalezení rozdílu - v opačném případě zodpovědný vědec alespoň zdůrazní slovíčko „prozatím“. Vždyť doposud nevíme ani zdaleka vše o fungování ekosystémů, šíření DNA napříč příbuznými taxonomickými skupinami a generacemi ani o fungování našich vlastních těl. Jak tedy můžeme tvrdit, že jsou GMO potraviny bezpečné?

Někteří vědci varují v souvislosti s geneticky modifikovanými organismy před vznikem nových bakteriálních škůdců, kteří by se primárně zaměřili na GMO, ale sekundárně mohli napadat i plodiny GM-prosté. Již byly zdokumentovány negativní vlivy na krysy krmené GMO - zpomalení vývoje, vážné poškození imunitního systému, abnormality ve svalovém a kostním systému… Rovněž se zjistilo, že jistý druh GM-kukuřice vylučuje toxin, který zabíjí škůdce, a proto je spotřeba pesticidů výrazně nižší. (Hurá! Nebo ne…?) Co však tento toxin provede v lidském těle? A co se stane s přirozeným potravním řetězcem, když jeden škůdce vyhyne?

Třicetiletá historie oboru, který tak radikálně zasahuje do přírody, není příliš dlouhá. Během této doby vyrostla teprve jediná lidská generace, která měla možnost živit se GMO potravinami od útlého věku. Můžeme za takto kratičký časový úsek hodnotit bezpečnost celého nového zemědělského odvětví? Čas nám jednou poví, zda se GMO ukáže jako dar z nebes nebo z toho opačného konce. Možná se jednou pochybnostem budeme smát. Doufejme. A možná se budeme tlouct o hlavy. Ale budeme to ještě stále my? Jak moc za tu dobu změníme svět kolem sebe? A jak moc změníme ten uvnitř nás samotných?

Geneticky modifikované potraviny v sobě ukrývají obrovský potenciál, mohla by tudy vést cesta k řešení nejednoho globálního problému. My lidé již dokážeme měnit genetický materiál sebe i ostatních organismů. Máme však na to právo, nebo se chováme jako tříleté dítě, které našlo v kuchyni mámin nůž na maso? GM potraviny už čekají na pultech našich obchodů, s největší pravděpodobností jste je už i vy ochutnali. Podle současných výzkumů jsou zcela bezpečné.

V současné době se tyto nové genetické biotechnologie v Evropě, která podléhá přísnému regulačnímu rámci pro GMO z roku 2001, rychle rozvíjejí. Od té doby laboratoře navrhly nové aplikace pro modifikaci hmyzu považovaného za škůdce, zejména pomocí techniky genetického umlčování pomocí RNA interference (RNAi pesticid), která spočívá v blokování syntézy esenciálních proteinů v buňkách cílového organismu. Tento proces umožňuje inaktivovat gen nezbytný pro určité biologické procesy, jako je línání hmyzu, chuť k jídlu nebo dokonce svalové kontrakce. Cílený hmyz bude vystaven smrtícím vláknům RNAi prostřednictvím GMO rostlin, mikroorganismů (bakterie, viry atd.) nebo dokonce postřiků přímo nastříkaných na pole.

Extrémní a kontroverzní výsledek těchto nových možností, „gene drive“, má za cíl trvale upravit nebo vyhladit celý druh. Tato technika spočívá v začlenění cizího genu do organismu, který se pak systematicky přenáší na všechny jeho potomky a během několika generací se rozšíří do celé cílové populace. Jestliže je dnes experimentování s touto technikou v boji proti nemocem přenášeným komáry nejpokročilejší a k prvnímu vypuštění geneticky modifikovaného hmyzu došlo v Burkině Faso, je potřeba studovat stále více zemědělských aplikací.

Dopady těchto nových GMO a genetických pesticidů na ekosystémy jsou stále málo prozkoumané, málo známé a potenciálně dramatické. Tyto nové GMO, které byly uvedeny na evropské úrovni směrnicí z roku 2001, jsou předmětem zvláště intenzivního lobbingu od rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) v roce 2018, který potvrdil, že všechny produkty a organismy vzniklé těmito novými technikami musí i nadále podléhat předpisům týkajícím se tradičních GMO.

Na mezinárodní úrovni byl kompromis odhlasovaný signatářskými zeměmi Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) během COP 15 o biologické rozmanitosti v Montrealu (prosinec 2022) vzácným ochranným opatřením v této oblasti, zejména odstraněním principiálního omezení na použití přírodních produktů a složek, které jsou výsledkem genetického inženýrství.

Nezávislá vědecká literatura však zdůraznila skutečná rizika, která tyto nové genetické biotechnologie vytvářejí. Studie publikovaná v roce 2021 ve vědeckém časopise Nature zejména prokázala, že by mohlo docházet k horizontálním přenosům genů mezi rostlinami a hmyzem. Technika Crispr-Cas 9 také postrádá přesnost, což způsobuje zejména „mimo cíl“ efekty: nepředvídané řezy v genomu v sekvencích, které nebyly cíleny. Na cíli se také mohou vyskytnout neúmyslné genetické změny.

Tváří v tvář intenzivnímu lobování ze strany agrogenetických společností za dosažení deregulace těchto nových biotechnologií, jejichž rizika mohou být pro opylovače a veškerou biologickou rozmanitost nesmírná, organizace vč. Než Evropská komise 5. července 2023 představila svůj návrh právního rámce použitelného na rostliny získané těmito novými technikami, POLLINIS 3. Zatímco jednání na evropské úrovni zrychlila, POLLINIS se snažil varovat před riziky, která by deregulace přinesla, a připomněl, že nové GMO musí i nadále podléhat hodnocení zdravotních a environmentálních rizik, jakož i požadavkům na sledovatelnost a označování v souladu s principem předběžné opatrnosti.

Současné a navrhované cíle hmyzu pro vývoj gene drive

Tabulkový přehled - Mark Wells a Ricarda A.

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA 25. Cíl do roku 2030: deregulovat většinu GMO v Evropě? - Infogm - 16.

My Evropané jsme znovu a znovu dali jasně najevo, že v našich potravinách nechceme GMO. Křesťanští demokraté, liberálové a krajně pravicoví politici se však spojují s velkými hráči agroprůmyslu, aby se je pokusili propašovat na naše pole a talíře, aniž bychom věděli, kde se používají - bez jakéhokoli označení. V současné době máme přísná pravidla EU pro povolování a označování geneticky modifikovaných organismů (GMO). Umožňují zemědělcům, výrobcům potravin a spotřebitelům rozhodnout se pro potraviny bez GMO. Evropská komise však chce tuto legislativu zrušit a povolit novou generaci GMO, kterou vlastní a patentují agrochemické korporace, bez jakéhokoli označování nebo bezpečnostních kontrol. Před dvěma lety s naší podporou předložilo téměř 70 000 lidí Evropské komisi připomínky, které požadovaly, aby byly dodrženy stávající zákony o bezpečnosti a označování GMO.

tags: #ekologie #geneticky #modifikovaných #organismů

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení zvířat ostrovem odpadků
• Fauna Švédska
• Recenze ubytování Čeladná
• Jak správně zlikvidovat olej?
• Kompostovatelné pytle na odpad