Význam značky zákaz odhazování odpadků

Celý svět trápí nešvar označovaný pojmem přejatým z anglického jazyka, tzv. littering. Tímto pojmem označujeme volně pohozený odpad, nebo odpad ponechaný na místě, které není k jeho odložení vyhrazeno. Volně pohozený odpad představuje značnou zátěž pro obce. Toto nezodpovědné chování jedinců má totiž dopad na všechny její obyvatele.

Společnost NEVAJGLUJ a. s. uspořádala pro představitele měst a obcí konferenci Littering?! Jak na čisté ulice, která byla vůbec první odbornou akcí v Česku zaměřenou výhradně na problematiku odhazování odpadků, tedy litteringu. Program konference přinesl informace o příčinách litteringu, vlastnostech litteringových odpadů a jejich dopadech na životní prostředí. Zajímavé byly údaje o postojích obyvatel k odhazování odpadků.

Na konferenci zazněly jak zkušenosti z terénu, tak odborný pohled na konkrétní opatření a nástroje, které omezují pohazování odpadků a udržují čistý veřejný prostor.

Proč nepohazovat odpad?

Důvod, proč nepohazovat odpad: Jedná se o protizákonný způsob nakládání s odpady. Vědomé a záměrné pohazování odpadu je nelegálním chováním. Za takové chování hrozí nezodpovědným jedincům různé druhy sankcí.

Důvod, proč nepohazovat odpad na zem: Například cigaretové nedopalky se ve volné přírodě rozkládají přibližně 15 let. Po celou dobu se z nich uvolňují drobné mikroplastové částice, které jsou obsaženy v cigaretových filtrech (podobně je tomu i u jiných výrobků z plastu), ty ale neumí z přírody nikdo odstranit. Také se z nich uvolňují škodlivé látky jako dehet.

Čtěte také: Jak správně recyklovat plasty?

Volně pohozený odpad zřejmě nebude možné efektivně využít recyklací, ani energeticky (třeba kvůli znečištění, nebo poškození vlivem stádia jeho rozkladu apod.). Používání primárních zdrojů ve výrobě vede obvykle ke spotřebovávání neobnovitelných zdrojů, a tedy k negativním dopadům na přírodu a životní prostředí. Na rozdíl od sekundárních zdrojů, které získáváme zpracováním odpadu, musíme totiž primární suroviny vytěžit. Po celou dobu, kdy je odpad volně pohozený v přírodě se z něj totiž uvolňují drobné částice materiálu.

Důvod, proč nepohazovat odpad: Pro litteringové chování není u nás důvod, patříme mezi země s nejhustší sběrnou sítí barevných nádob, ve městě se stačí jen rozhlédnout a odpad vytřídit. Průměrně to máme k nejbližším kontejnerům necelých 90 metrů!

Důvod, proč nepohazovat odpad: I kdyby to byla čistě estetická záležitost, je to vážný důvod. Pokud odpad nebude odstraněn, může se v přírodě rozkládat i tisíce let.

Problematika pohazování odpadu je nehezkým zlozvykem s negativním dopadem na přírodu a rozpočty obcí. Littering je celosvětovým problémem a zatím se na něj nepodařilo najít univerzální funkční řešení. Ne jinak je tomu u černých skládek.

Česká republika má hustou sběrnou síť na odpady, kdy je průměrná docházková vzdálenost s tříděným odpadem k barevným kontejnerům rok od roku nižší, aktuálně je necelých 90 metrů! To, že jsme možná i díky tomu přeborníci v třídění obalových odpadů, proto možná tolik nepřekvapí.

Čtěte také: Start-Stop a životní prostředí

Třídění odpadu

Třídění odpadu se stává čím dál běžnější záležitostí. Své odpady z domácností dlouhodobě třídí téměř tři čtvrtiny obyvatel Česka. A tak není překvapením, že se trvalá udržitelnost a ohleduplnější přístup k přírodě objevuje čím dál častěji i při různých společenských příležitostech.

V České republice máme pro třídění odpadu skvělé podmínky, a to i díky dostupnosti třídění - k barevným kontejnerům to totiž máme průměrně necelých 90 metrů, další možnosti třídění nabízí síť sběrných dvorů, výkupny či místa zpětného odběru.

V ČR funguje ucelený systém, který lidem nabízí různé možnosti, jak vytřídit vyprodukovaný odpad. K dispozici mají například hustou síť barevných kontejnerů na tříděný odpad, v některých lokalitách probíhá tzv. pytlový sběr, odpad ale můžeme odkládat také do sběrných dvorů či do výkupen surovin.

Ať Vás cesta zavede kamkoli, buďte ohleduplní k přírodě! Třiďte papír, díky tomu může putovat k recyklaci. O tom, že se musí třídit odpad, není pochyb! Ví to i ten mravenec, který z lajdáctví některých z nás zešílel.

Littering a jeho dopady

Jak charakterizovat dnešní dobu? Nabízí se mnoho úhlů pohledu, pokud bychom ale použili označení „doba odpadová“, nebyli bychom úplně mimo mísu. Ještě před sto lety, což je ve „věku“ lidské civilizace opravdu krátká doba, byl život na Zemi docela jiný.

Čtěte také: Vliv smogu na zdraví

Litteringem není míněn veškerý odpad, který se ve městech, v přírodě nebo u silnic nachází. Za littering je možné považovat jakýkoliv odpad úmyslně nebo neúmyslně pohozený, odložený nebo vlivem větru či vody zanesený mimo místa určená pro sběr odpadů, jako jsou odpadkové koše nebo kontejnery, u něhož jeho původce nejeví snahu o sběr.

Analýzy litteringu využívají tři indikátory pro měření množství - hmotnost, objem a počet kusů. Z šetření v Česku vyplývá, že nejvyšší hmotnostní zastoupení má sklo (30 %), plasty (28 %), kovy (19 %) a ostatní odpad - např. textil, obuv, nebo elektroodpad (10 %). Podle počtu kusů jednoznačně vévodí nedopalky cigaret (72 %), následované plasty (14 %) a kovy (4 %). Z hlediska objemu mají největší podíl plastové odpady (56 %) a kovy (11 %).

Z výsledků je patrné, že nejméně jsou litteringem zatížená centra měst a stezky přírodních chráněných území (méně než 30 g odpadu na 1000 m2). Na jedné straně tedy území, na která jsou kladené největší nároky na čistotu, jako jsou centra měst, a na straně druhé území s vysokou mírou anonymity, jako jsou přírodní stezky. Méně než 100 g odpadu na 1000 m2 vykazují i ostatní urbanizovaná území v obcích a městech, cyklostezky a parkoviště.

Z hlediska počtu kusů je nejmenší zátěž veřejného prostoru odpadem patrná u turistických stezek v rámci chráněných území (zhruba 4 ks na 1000 m2), cyklostezek (zhruba 22 ks na 1000 m2), nebo dopravních komunikací (33 ks na 1000 m2). Největší zátěž vykazují opět zastávky městské hromadné dopravy (zhruba 550 ks na 1000 m2). K nejběžnějším druhům odpadu patří nedopalky cigaret, ostatní druhy odpadu hrají z hlediska počtu kusů menší roli.

Výsledky pramenící z terénních šetření nám tuto otázku zodpovědět nepomohou. Jediné, co je možné s jistotou říct je, že zátěž veřejného prostoru odpadky je reálný problém, který ovlivňuje estetickou hodnotu prostředí, ve kterém žijeme, a který klade nároky na veřejné rozpočty, z nichž je financovaný úklid. Současně ve veřejném prostoru končí odpad, který je možné materiálově či energeticky využít, a v současné době většinou končí bez dalšího využití na skládkách odpadu.

tags: #značka #zákaz #odhazování #odpadků #význam

Oblíbené příspěvky:

• Informace o skládce ve Šlapanicích
• Výlety do přírody ČR
• Příroda Učky
• Území ohrožená povodněmi
• Ekologické aspekty strojírenství