Dnes je správný čas zamyslet se nad tím, jaký vliv mají emise oxidu uhličitého (CO₂) na přírodu kolem nás a co můžeme udělat, abychom tento dopad snížili. Oxid uhličitý patří mezi hlavní skleníkové plyny, které přispívají k oteplování planety. Potřeby naší velké a často přespříliš konzumní společnosti jsou obrovské. Mnoho lidí považuje za neodmyslitelný standard i věci a služby, které ke spokojenému životu vlastně nepotřebujeme. To vše se logicky odráží na stavu přírody kolem nás. Je pravda, že vliv jednoho obyčejného člověka není velký - ovšem vliv lidské populace, která se právě z těchto obyčejných lidí skládá, je v porovnání s jinými organismy nedozírný. Každý z nás by proto měl své chování uvědomovat a snažit se životní prostředí zatěžovat co nejméně.
Negativní vlivy člověka lze rámcově rozdělit do tří skupin.
Ukazatelem vypovídajícím o biodiverzitě, který zkoumá environmentální i sociální prostředí na Zemi, je takzvaný Index živé planety. Má značnou vypovídající hodnotu o snižující se biologické rozmanitosti, tedy o zmenšujícím se přírodním kapitálu. Zpracovává se již čtyřicet let, a to stejnou metodikou, která sleduje velké množství přírodních druhů. Ukazatel mapuje 3 700 populací, 1300 obratlovců, 695 suchozemských druhů, 274 mořských a 344 sladkovodních druhů (přičemž se sbírají data z celého světa).
Podle ní počet divoce žijících zvířat poklesl mezi roky 1970 a 2012 o 58 procent, do konce roku 2020 odhadují vědci propad až 67 procent.
Autoři zprávy, biologové z WWF a Londýnské zoologické společnosti, popsali i příčiny, kvůli nimž divoká zvířata tak rychle mizí. Tou nejčastější je ničení přirozeného životního prostředí zvířat, na dalších místech lov a znečištění planety.
Čtěte také: Znečištění přírody: podrobný přehled
Nejenže poklesla rozmanitost známých druhů, ale vědci podle osvědčených metod výzkumu předpokládají, že masivně mizí i druhy dosud neobjevené. Ty, které člověk dosud nespatřil a už je ani neuvidí. Úbytek biodiverzity je podle tohoto indexu přímo úměrný narůstajícímu zatěžování ekosystémů - ekologické stopě.
„Bohatství a diverzita života na Zemi je zásadní pro fungování celého komplexního systému života. I my lidé jsme součástí této rovnice. Když ztratíme biodiverzitu, systémy podporující život v podobě, v jaké je dnes známe, zkolabují,“ varoval ředitel WWF Marco Lambertini.
Zvířata na celém světě se kvůli znečištění životního prostředí chovají stále více podivně. Ryby jsou kvůli působení chemikálií, které narušují systém žláz s vnitřní sekrecí, hyperaktivní, žáby omámené a racci ztrácejí orientaci. Biologové vědí již dlouhou dobu, že chemikálie jako polychlorované bifenyly, bisfenol A a také těžké kovy můžou ovlivňovat chování zvířat.
Dvě nové studie však odhalily, že chemikálie mají na organismy daleko větší vliv, než se dosud předpokládalo. Dva týmy výzkumníků - jeden z USA a druhý z Rakouska - přinesly důkazy o tom, jak působení chemikálií ovlivňuje volavky, racky, sokoly, křepelky, hlemýždě, krysy, makaky, střevle, karasy i žáby. Chování zvířat se přitom mění v mnoha oblastech - při námluvách, vychovávání mláďat, stavění hnízd i shánění potravy. Nebezpečné chemikálie údajně snižují pud sebezáchovy a schopnost udržet rovnováhu. Celkově také ovlivňují aktivitu zvířat.
Americká studie vedená Ethanem Clotfelterem z univerzity v Massachussets uvádí, že u samců špačků, kteří byli vystaveni působení insekticidů se schopnosti létat, vyzpěvovat a shánět potravu snížily o polovinu. Odborníci také zjistili, že olovo má za vinu, že racci ztrácejí rovnováhu a herbicid atrazin výrazně zvyšuje aktivitu karasů stříbřitých.
Čtěte také: Znečištěná příroda očima dětí
Čeští vědci z Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že v tělech sýkor koňader se ukládají těžké kovy. Ptáci nám ukážou kvalitu životního prostředí, hlásí čeští vědci.
Podle toho, kolik těžkých kovů v sobě mají, se dá následně zjistit úroveň znečištění oblasti, ve které žijí. O tom, že ptáci můžou být ukazatelem kvality životního prostředí, se mluví už asi třicet let.
Sýkory s vyšším množstvím těžkých kovů v těle se potýkaly se špatnou krvetvorbou. Měly pozměněné složení bílých krvinek a také méně červených krvinek.
„Ptáci jsou pro nás model. Na základě tohoto modelu víme, že těžké kovy zhoršují zdravotní stav. Nicméně říct, že koncentrace, které jsme zjistili, jsou takové, že zvířata budou rychleji umírat nebo budou náchylnější k infekčním chorobám, by bylo velmi předčasné,“ vysvětluje ve vysílání Českého rozhlasu Plus vedoucí výzkumné skupiny Michal Vinkler z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
„Sýkory jsou překvapivě na většině míst České republiky kontaminovány těžkými kovy podobně. Trošičku vyšší kontaminaci byly zjištěny v Bohumíně, kde to pravděpodobně souvisí s nějakým metalurgickým průmyslem,“ dodává pro Český rozhlas Plus vedoucí výzkumné skupiny.
Čtěte také: Přírodní Kontrast: Znečištění a Čistota
I když se zdá, že klimatické změny jsou příliš velkým problémem na to, abychom je mohli ovlivnit jako jednotlivci, není to pravda.
Zvířata jsou na nás zcela závislá, i na našem chování. My jsme ti, kdo mohou něco změnit. Ať už je to výběr ekologických produktů, omezení odpadu nebo podpora projektů na ochranu přírody, každý krok se počítá.
tags: #znecistena #priroda #dopad #na #zvirata