Před více než deseti lety se Čína rozhodla důkladně prozkoumat, jakým způsobem hospodaří s vodními zdroji. Jejím cílem bylo ukončit ničivé povodně a znečištění, které dlouho trápilo zemi a brzdilo její ekonomický rozvoj. Výsledek byl revoluční. Během posledního desetiletí zaváděla opatření v oblasti vody, které nejlépe vyhovují jejímu systému správy. O této změně se moc neví. V tomto příspěvku zmíníme pouze tři aspekty.
Ekologická situace řeky Huang He je dlouhodobě znepokojivá. Znečištění, eroze půdy a nadměrné využívání vody výrazně zhoršily kvalitu vody a stav ekosystému řeky. V důsledku intenzivního průmyslového a zemědělského využití je řeka Huang He jednou z nejznečištěnějších řek v Číně. Tento problém je nejvýraznější v sušších obdobích, kdy řeka nezajišťuje dostatečný přítok vody pro spodní části toku.
Většina z 20 milionů tun odpadů (množství srovnatelné s tím, kolik jej vyprodukují USA, Japonsko a Indie dohromady) ze stále rostoucích čínských měst totiž končí právě v řekách a jezerech. Odborníci odhadují, že 700 milionů Číňanů konzumuje vodu kontaminovanou lidskými a zvířecími výkaly a že zemědělci v okolí velkoměst celkem běžně užívají k zavlažování odpadní vodu z průmyslu.
Šestnáct z dvaceti nejznečištěnějších měst na světě se nachází v Číně, na třetinu území padá kyselý déšť, polovina obyvatelstva je odkázána na vodu znečištěnou biologickými odpady a třetina městského obyvatelstva dýchá znečištěný vzduch.
Zhruba osm miliónů tun plastového odpadu je každý rok vysypáno do světových moří. Plastová pohroma dosáhla do všech koutů Země, hlásí OSN. Podle zprávy americké nevládní organizace Ocean Conservancy z roku 2015 přitom pochází více než polovina těchto odpadků z pěti asijských států: z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu. Tyto země patří k nejrychleji se rozvíjejícím ekonomikám Asie, kde se většina světových plastů vyrábí, spotřebovává a likviduje.
Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší
Jednou z hlavních příčin zkázy je v mnoha částech Asie zcela nedostatečný proces odvážení a likvidace odpadu. Ve zmíněné pětici zemí se s odpadem zachází řádně jen ve čtyřiceti procentech případů. Velká část plastů a dalších nebezpečných látek tak putuje do řek a moří. Zvlášť alarmující situace panuje v rychle rostoucích megapolích, která se v některých asijských zemích rozrůstají jako houby po dešti.
Dioxiny prosluly jako zákeřné toxické látky způsobující závažná onemocnění. Společně s DDT patří k nejznámějším tzv. perzistentním organickým látkám (POPs), které díky své odolnosti vůči rozkladu v přírodě putují na velké vzdálenosti a mohou tak otrávit prostředí i tisíce kilometrů daleko od místa jejich zdroje. Hlavními zdroji dioxinů jsou spalovací procesy a chemický průmysl, kde se používá chlor (při výrobě pesticidů, bělení papíru chlorem apod.).
Kontaminace potravního řetězce dioxiny představuje pro člověka největší riziko, protože právě potravinami do našeho těla přichází až 99% veškerého příjmu dioxinů a dioxinům podobných látek (například PCB). Zdaleka ne každá oblast světa má představu o tom, jak jsou potraviny dioxiny kontaminované. Jednak v řadě zemí chybí laboratoře schopné měřit dioxiny v potravinách, a jednak si to ani řada rozvojových zemí nemůže dovolit kvůli vysoké finanční náročnosti analýz na obsah dioxinů.
Čína zavádí inovativní řešení pro zlepšení kvality vody a ochranu svých vodních zdrojů.
Rychlá urbanizace neustále zmenšovala plochy ve městech, které mohly absorbovat dešťovou vodu, např. prostřednictvím zaplňování mokřadů a jezer. Nepropustné stavební materiály tento problém ještě zhoršily, což vedlo k řadě velkých městských povodní. Zavedením strategie „města jako houba“ do čínských metropolí se snižuje odtok dešťové vody rozšiřováním a zvyšováním absorpční kapacity městských oblastí. a dešťové zahrady. Cílem je, aby 80 % městských oblastí pohltilo a znovu použilo nejméně 70 % dešťové vody. To pomáhá nejen snížit záplavy, ale také přispívá k zabezpečení vody. Další výhodou rozšíření „sponge cities“ je ochlazování prostředí v městských částech. Jsou plánovaná nová města a rozšíření těch stávajících. Projekt „města jako houba“ se již osvědčil během silných dešťů při výrobě vodní energie na kaskádě přehrad ve Wu-chanu, Xiamen, Lingang a Suining.
Čtěte také: Znečištění veřejných toalet
Technologie jsou důležité, ale jasné určení zodpovědnosti za vodní hospodářství sehrálo významnou roli při rozvoji čínského pokroku. Tento postup byl poprvé vyzkoušen u jezera Lake Tai ve střední Číně, které bylo znečištěno modrozelenými řasami. Řasy ohrožovaly zásobování pitnou vodou více než pěti milionů lidí. Konkrétní jednotlivci dostali odpovědnost za řízení kvality vody pro konkrétní oblasti. Za pouhé dva měsíce se kvalita vody výrazně zlepšila a pokrok pokračoval. Po tomto úspěšném experimentu byli na základě této pilotní studie jmenováni manažeři řek v řadě dalších oblastí a Čína rozšířila program na celou zemi. V současné době existují čtyři úrovně manažerů řek - pro vesnice, okresy, města a provincie. Každému manažerovi řeky je přiřazena specifická oblast řeky nebo jezera. Každá provincie má manažera provinční řeky, který je zároveň vůdcem provinční vlády.
Čínské společnosti udělaly pozoruhodné pokroky v robotice, umělé inteligenci a analýze dat. Jednou z nejúspěšnějších je společnost Dadu River Hydropower Development Company v Čcheng-tu, která je technicky pravděpodobně 10 let před jakoukoli společností na světě. Společnost je zodpovědná za plánování, výstavbu a správu 28 velkých vodních přehrad na řece Dadu, přítoky řeky Yangtze.
Umělá inteligence pomáhá dosáhnout toho, že díky analýze hydrologických a ekonomických podmínek a energetických požadavků na poptávku se systém rozhoduje v reálném čase. Stejně působivé je i využití robotiky. Roboti se neustále pohybují uvnitř přehrad, shromažďují data z různých senzorů, která jsou okamžitě přenášena do centrálního datového systému.
Důležitou roli v tomto procesu sehrál rostoucí počet občanských protestů zaměřených proti znečišťujícím továrnám. Ze 74 tisíc demonstrací, k nimž loni v Číně oficiálně došlo, se ze třetiny jednalo o protesty namířené proti znečišťujícím továrnám či dolům. Letos v červenci přivedla nespokojenost s neekologickými praktikami farmaceutického podniku Ťing- sin do ulic východočínského města Sin- čchang patnáct tisíc občanů, kteří během třídenního protestu požadovali přemístění deset let staré továrny znečišťující vody v okolí jejich města.
Čtěte také: České rybářství a kvalita vody
tags: #znečištění #čínských #řek