Znečištění ovzduší ve školkách a jeho dopad na děti

V dnešní době tráví děti ve školních budovách značnou část svého času, v průměru až 1300 hodin ročně. Proto je klíčové, aby prostředí, ve kterém se vzdělávají a rozvíjejí, bylo zdravé a bezpečné.

Vnitřní kvalita ovzduší: Přehlížený faktor úspěchu

V posledních letech se zvýšila pozornost věnovaná výživě a cvičení školáků. Bohužel, vnitřní kvalita ovzduší, která má obrovský dopad na schopnost studentů uspět, byla do značné míry přehlížena. Aby byli školáci a studenti úspěšní, musí mít čistý, zdravý vzduch k dýchání.

Děti jsou obzvláště citlivé na škodlivé a dráždivé vzdušné kontaminanty, jako jsou mikrobiologické znečišťující látky, alergeny, chemické látky a jemné vzdušné částice. Jejich vývoj plic je přímo ovlivněn znečištěným ovzduším. Pokud během těchto rozvíjejících se let byly děti vystaveny znečištěným vzduchem, pak toto později v životě bylo spojováno se sníženou dýchací funkcí.

Množící se zprávy o astmatech mezi dětmi školního věku byly přímo spojeny se zvýšenou expozicí znečištění ovzduší. Stále více poznatků dokazuje, že špatná kvalita vnitřního ovzduší způsobuje verbální, percepční, motorické poruchy a poruchy chování u dětí.

Zdroje znečištění ovzduší ve školách

Podle EPA (Americká agentura pro ochranu životního prostředí), v novějších školách, ve kterých jde trend k pevně uzavřeným budovám s nedostatkem přirozené ventilace je jedním z faktorů. Použití syntetických stavebních materiálů a nábytku, kde odpadní plyn z chemických látek, jako je formaldehyd, je také problém. Problémy ve starších školách jsou např. Mnoho škol má nedostatek finančních prostředků, který způsobuje vypínání vzduchotechniky, nebo její nesprávnou údržbu.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Zvenku ale dovnitř pronikají venkovní znečišťující látky, jako jsou výfukové plyny automobilů, pesticidy a emise z výroby, takže to, co je již znečištěné činí životní prostředí uvnitř ještě horší. Studie EPA (Environmental Protection Agency) ukázaly, že je běžné, že vnitřní úroveň znečištění ve třídách je dvakrát až pětkrát vyšší než venku.

Mezi hlavní zdroje znečištění vnitřního ovzduší patří:

• Nedostatečná ventilace
• Syntetické stavební materiály a nábytek
• Venkovní znečišťující látky
• Vlhkost a plísně

Studie a výzkumy v České republice

Jaký vzduch dýchají ve třídách brněnští školáci? Odpověď by měl přinést výzkum centra RECETOX Masarykovy univerzity, které ve spolupráci s městem oslovilo brněnské základní školy. Centrum RECETOX oslovilo pět mateřských a pět základních škol. Výzkumníci přitom vybírali školy podle umístění v různých částech města a zároveň jejiech vzdálenosti k měřící stanici.

Výzkumníci nainstalují do zapojených škol malá a nehlučná vzorkovací zařízení. Kromě monitoringu prachových částic se bude sledovat také koncentrace CO2 ve vzduchu. Studie centra RECETOX nám může pomoci odhalit problematická místa,“ uvedl první náměstek primátorky města Brna Petr Hladík.

Data budou sloužit primárně městu Brnu, ale taky k výzkumným účelům. Jedním z cílů je vytvořit opatření, která budeme implementovat do akčního plánu pro zlepšení kvality ovzduší města Brna. Rodiče dětí také vyplňují dotazníky, které napomáhají identifikovat hlavní faktory vystavení znečištění, ale také analyzovat socio-ekonomické aspekty a odhadnout ekonomické náklady a hodnoty související se zdravím v důsledku znečištění ovzduší.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Kvalita vzduchu ovlivněná četností větrání je na Vysočině horší v základních školách než v mateřských. Vyplývá to z letošních kontrol krajské hygienické stanice (KHS). Zatím byly v 16 základních školách a 29 mateřských. Hodnoty naměřená v mateřských školách byly v průměru lepší, v jedné ale koncentrace CO2 překročila maximální povolenou koncentraci, informovala mluvčí KHS kraje Vysočina Jana Böhmová.

Ovzduší ve vnitřním prostředí škol ovlivňuje zdraví dětí i dospělých, kteří ve škole tráví velkou část dne. Proto se této problematice věnujeme i v rámci krajského prioritního úkolu. Sledujeme stavebně-technický stav budov, vybavení, četnost prováděného úklidu, používání čistících a dezinfekčních prostředků. Ve třídách měříme teplotu vzduchu, vlhkost a koncentraci CO2. Optimální teplota ve třídách by měla být 20 až 22 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu v rozpětí 45 až 55 procent.

Podmínky ve školních třídách ovlivňuje snaha šetřit provozní náklady na vytápění včetně zateplování budov. Zateplování škol má nepříjemný vedlejší efekt: v dokonale utěsněných budovách není čerstvý vzduch. Při nedostatku kyslíku začíná mozek automaticky filtrovat veškeré vjemy a nepodstatné nepouští dál ke zpracování. Může se proto stát, že vnímání se zužuje pouze na pohled na učitelku a tabuli. U žáků nastupuje malátnost a lenost, neschopnost soustředění - tělo šetří kyslíkem.

Čeští žáci kvůli plísním a vlhkosti v budovách každoročně přicházejí o zhruba 13 000 školních dnů, přičemž každé čtvrté dítě je vystaveno alespoň jednomu ukazateli špatného ovzduší ve vnitřních prostorech, vyplývá ze studie. Studie Rand Corporation prokázala, že české děti přijdou ročně kvůli vystavení nadměrné vlhkosti a plísním v interiérech o přibližně 13 000 školních dnů.

MUDr. Jan David, Ph.D., pediatr a odborný asistent 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, k problematice uvedl:„Vnitřní prostředí hraje pro zdraví dětí významnou roli, zejména když v daných prostorech tráví hodně času. Děti jsou na vnější vlivy ze své podstaty mnohem citlivější. Při pravidelném pobytu v budovách s nedostatečnou izolací nebo možností větrání, např. ve vybraných školách, pozorujeme u dětí vyšší výskyt respiračních obtíží a rozšíření alergických onemocnění.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

Řešení a doporučení

Řešením jsou zateplené a správně větrané prostory. Nejlepší je podle odborníků školní budovy vybavit větracím systémem s filtry drobných částic, častěji utírat prach a vytírat. Je nutné zavést nucené větrání. To se netýká pouze škol, ale pobytových místností obecně. Vzhledem k tomu, že jde o velká množství vzduchu, který je nutné v místnosti ohřát, je z energetického a i ekonomického hlediska vhodné kombinovat nucené větrání s rekuperací tepla.

V kvalitně izolovaných a správně větraných budovách je proto zdravé a příjemné vnitřní prostředí, což má pozitivní vliv na zdraví dýchacích cest dětí i na celkovou pohodu ve škole.

Mgr. Jan Goll, ředitel ZŠ Český Dub, okomentoval situaci:„Naše škola nutně potřebuje rekonstrukci. V současnosti se potýkáme s únikem energií a absence řádné izolace fasády i nemožnost častého větrání výrazně ovlivňují komfort a hygienické podmínky během vyučovacích hodin. Připravovaný zákon EU pro rozsáhlé renovace by nám mohl konečně umožnit realizaci tolik potřebné rekonstrukce.

Technologie pasivního domu je stavební řešení, které klade důraz na kvalitu vnitřního prostředí, energetickou účinnost a upřednostňuje vysokou úroveň izolace, vzduchotěsnosti a řízeného větrání. Cílem těchto projektů je minimalizovat spotřebu energie na vytápění a chlazení a zároveň zajistit příjemné vnitřní prostředí.

Česká vláda nedávno novelizovala vyhlášku, která zavádí povinné měření kvality vzduchu ve třídách. Hloubkové renovace umožňují jak snížení spotřeby energie budovy, tak i účinnější větrání.

Vliv stavu budov na zdraví

Mezi vlhkostí a plísněmi ve vnitřním prostředí a respiračními příznaky a astmatem existuje jednoznačný vztah. U lidí žijících v budovách, které jsou v nevyhovujícím stavu je o 40 % vyšší pravděpodobnost onemocnění astmatem.

Studie prokázala, že děti, které v posledních 3-5 letech žily ve vlhkém bytě, měly více než dvakrát vyšší pravděpodobnost výskytu problémů s hrudníkem, dýcháním, astmatem nebo bronchitidou než děti, které špatným podmínkám bydlení vystaveny nebyly.

Nadměrné teplo může zhoršit stávající zdravotní potíže. Bylo také prokázáno, že nadměrné teplo ve třídách má vliv na učení žáků, kdy zvýšení teploty o 1 °C vede ke zhoršení učení o 2 %. Znevýhodnění žáci také trpí až třikrát větším dopadem nadměrných teplot než ostatní.

Tabulka: Vliv CO2 na zdraví a výkon

tags: #znecistene #deti #ve #skolkach #studie

Oblíbené příspěvky:

• Rozvoj ekologického zemědělství
• České ekologické zemědělství a dotace
• Třídění odpadu v rohové skříňce
• Rizika neživé přírody
• Regenerace, recyklace a rekuperace: Vysvětlení rozdílů