Ekologické zemědělství: Co zahrnuje a jak se rozvíjí v České republice a EU

Usilujeme o udržitelné zemědělství, které krajinu nedrancuje, ale uzdravuje, zemědělství, které myslí i na budoucí generace.

Co je ekologické zemědělství?

Ekologické zemědělství (EZ) je udržitelný systém zemědělského hospodaření, definovaný evropskou a národní legislativou.

Vývoj ekologického zemědělství v EU

Podíl zemědělské půdy EU využívané k ekologickému zemědělství se v období 2012-2020 zvýšil o více než 50 %, přičemž roční nárůst činil 5,7 %. V roce 2020 bylo 9,1 % zemědělské plochy EU obhospodařováno ekologicky.

V průměru, i když se v jednotlivých členských státech značně liší, jsou ekologické zemědělské podniky větší než konvenční zemědělské podniky a provozují je mladší manažeři zemědělských podniků. V reakci na růst produkce se maloobchodní prodej ekologických produktů v EU mezi lety 2015 a 2020 zdvojnásobil.

Čtyřmi zeměmi s největší plochou ekologického zemědělství v EU jsou Francie, Španělsko, Itálie a Německo, které v roce 2012 dohromady představovaly 52 % celkového objemu a v roce 2020 59 %. Největší podíl plochy využívané ekologickým zemědělstvím v EU byl věnován trvalým travním porostům (42 %), zeleným krmivům (17 %), obilovinám (16 %) a trvalým kulturám, jako je ovoce, olivy a vinice (11 %).

Čtěte také: České supermarkety a bio

V době, kdy je pro EU zásadní snížit svou závislost na hnojivech z geopolitických, environmentálních a ekonomických důvodů, údaje z účetní datové sítě EU pro zemědělství (FADN) ukazují, že ekologické zemědělské podniky vynakládají na tyto produkty a pesticidy mnohem méně než konvenční zemědělské podniky. Ekologické farmy s plodinami na orné půdě ušetří 75-100 % nákladů na přípravky na ochranu rostlin na hektar a 45-90 % nákladů na hnojiva na hektar ve srovnání s konvenčními farmami.

Ekologické zemědělské podniky mají v průměru nižší výnosy (například o 5-30 % nižší u výnosů plodin) a v některých odvětvích mají větší potřebu pracovní síly, aby produkovaly stejnou výstupní hodnotu jako konvenční zemědělské podniky.

V roce 2020 obdrželo 61,6 % půdy v EU využívané k ekologickému zemědělství zvláštní platby podpory z ekologické produkce ze SZP, přičemž v průměru 144 eur/ha podpory SZP a 79 eur/ha vnitrostátního spolufinancování. Ekologičtí zemědělci v oblastech s přírodními omezeními by mohli získat dodatečnou podporu, která podpoří zemědělství v oblastech s přírodním znevýhodněním. Další opatření pro rozvoj venkova rovněž podpořila rozvoj ekologické produkce, včetně investic do postupů ekologického zemědělství a podpory na uvádění ekologických produktů na trh a jejich propagaci.

Rychlý nárůst prodeje ekologických produktů ukazuje na růst poptávky spotřebitelů a úspěšnost opatření na udržení poptávky. Růst prodeje biopotravin byl obzvláště silný během pandemie covid-19, což je chápáno jako důsledek toho, že spotřebitelé věnují větší pozornost zdravotním problémům, vyšší spotřebě potravin doma a/nebo nedostatku konvenčních potravin.

Dnes zveřejněný přehled trhu zahrnuje údaje o ekologickém zemědělství a vývoji odvětví ekologické produkce v EU za poslední desetiletí, včetně analytických prvků týkajících se ekologické produkce, udržitelnosti odvětví ekologické produkce, prodeje ekologických produktů, dovozu ekologických produktů a druhu a výše veřejné podpory, kterou odvětví ekologické produkce EU obdrželo. Nastiňuje, jak podpora ekologického zemědělství ze strany EU přispěje k dosažení ambicí Zelené dohody, a obsahuje přehled podpory přechodu a zachování ekologického zemědělství, jakož i ambicí ekologického zemědělství ve strategických plánech SZP.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Ekologické zemědělství v České republice

Hospodaření dle principů ekologického zemědělství (EZ) začíná v některých částech naší republiky převládat. Například v Karlovarském kraji je certifikováno v režimu EZ téměř 60 % zemědělské půdy. V rámci okresů je více než polovina výměry zemědělské půdy obhospodařována ekologicky v osmi z celkových 76 okresů.

K 31. 12. 2022 hospodařilo v České republice ekologicky 5 050 farem na celkové výměře 575 464 ha, což představuje 16,2% podíl na celkové zemědělské půdě vedené v LPIS1. V meziročním srovnání vzrostl počet farem o 5,3 % a celková výměra ploch v EZ o 3,1 % (tj. Z celkového počtu přibližně 43 tisíc zemědělsky aktivních subjektů hospodaří v režimu EZ již každá osmá farma (dle Zemědělského registru ČSÚ).

Za posledních deset let vzrostl počet ekofarem 1,3krát z původních 3 923 farem a výměra půdy v EZ 1,2krát z původních 488 tis. ha v roce 2012. V posledních letech je patrný pozitivní trend navyšování ploch orné půdy. Ke konci roku 2022 tvořila orná půda téměř pětinu celkové výměry v EZ (111 966 ha), což je zatím nejvyšší dosažený podíl v historii vývoje.

Za posledních pět let vzrostla její výměra o více než 40 tis. ha proti původním 71 tis. Za stejné období narostla výměra trvalých travních porostů (TTP) o zhruba 30 tis. ha na současných 457 015 ha a představuje dlouhodobě 80 % celkové výměry půdy v EZ. Jen okolo 1 % ploch v EZ zabírají trvalé kultury (6 069 ha), z nichž 81 % tvoří sady (4 933 ha), 18 % vinice (1 111 ha) a pod 1 % chmelnice (25 ha).

Tabulka 1: Výměra ploch dle kultur v EZ k 31. 12. 2022 (data LPIS)

Aktuálně je v Registru ekologických podnikatelů (dostupný online na webu MZe) registrováno 5 290 farem a 583 720 ha, což ukazuje na další nárůst zájmu o ekologické zemědělství.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

V roce 2023 pokračuje zájem o opatření EZ díky implementaci nového Strategického plánu SZP, který nahrazuje PRV a je klíčovým nástrojem podpory zemědělského sektoru a venkova pro období 2023-2027. Opatření je realizováno opět formou pětiletých závazků a novinkou je umožnění souběhu EZ s konvenčním hospodařením v souladu s evropskou legislativou.

Je umožněno chovat zvířata různého druhu (např. skot, ovce, kozy) a pěstovat plodiny různých odrůd, včetně ovoce a zeleniny, které lze snadno odlišit na jedné farmě rozdělené na konvenční a ekologickou jednotku. Očekává se, že povolení souběhu usnadní přechod do EZ velkým farmám, typických pro ČR, díky možnosti vstoupit do EZ jen s určitou částí podniku. Tato skutečnost by tak mohla přispět k naplnění národního cíle dosáhnout 22 % zemědělské půdy obhospodařované ekologicky v ČR do roku 2027 (tj. cca 750 tis. ha).

Česká republika nyní patří mezi dvacet zemí světa s největší výměrou půdy v EZ (9. místo v rámci Evropy) a mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ploch v EZ na celkové zemědělské půdě (7. místo v rámci Evropy, 5.

Rozložení ekologického zemědělství v ČR

Zastoupení EZ v jednotlivých krajích není rovnoměrné. Největší plochy ekologicky obhospodařované půdy se nachází v pohraničních hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje. V počtu ekologických farem vede dlouhodobě kraj Jihočeský (733 ekofarem), následovaný krajem Plzeňským. Více než 400 ekofarem se nachází pak v kraji Moravskoslezském, Zlínském, Středočeském a Vysočina.

Z pohledu podílu ekologicky hospodařících farem na celkovém počtu farem v daném kraji vede s téměř 40% podílem Karlovarský kraj. V dalších osmi krajích hospodaří ekologicky již více než 10 % farem, tzn.

Mezi okresy s největší výměrou ploch v EZ patří Bruntál, Český Krumlov, Tachov, Karlovy Vary a Klatovy. V těchto pěti okresech se nachází 140 tis. ha ekologicky obhospodařované půdy, což představuje čtvrtinu ploch v EZ v rámci ČR. Více než polovinu zemědělské půdy, která je obhospodařována ekologicky, najdeme v osmi z celkových 76 okresů.

Z pohledu podílu ploch v EZ na celkové zemědělské půdě byl v roce 2022 celorepublikový průměr (16,2 %) překročen v osmi krajích, přičemž vysoce nad tímto průměrem s téměř 60 % vedl Karlovarský kraj. Podobně jako v předchozích letech následoval kraj Liberecký, Moravskoslezský, Zlínský, Ústecký, Plzeňský a nově Jihočeský s více než 20% podílem.

Tabulka 2: Počet farem a výměra půdy v EZ a podíl na celkové výměře dle užití půdy v krajích ČR (2022)

V rámci jednotlivých kategorií užití půdy (orná půda, trvalé travní porosty a trvalé kultury) dominoval opět Karlovarský kraj, kde se v ekologickém režimu nacházelo téměř 20 % ploch orné půdy a 80 % ploch TTP. Hranici 60 % ploch TTP v ekologickém režimu dosáhly dále kraje Ústecký, Zlínský a Olomoucký. Největší podíl trvalých kultur v EZ na jejich celkové výměře měl Kraj Vysočina a kraj Moravskoslezský (cca 60 %).

Aktuálně je v ekologickém režimu zařazeno 45,4 % ploch trvalých travních porostů (luk a pastvin), 4,5 % výměry orné půdy a 15,4 % ploch trvalých kultur (resp.

Plodiny v ekologickém zemědělství

Ze statistik, které od roku 2007 z pověření MZe zpracovává ÚZEI, vyplývá, že hlavními plodinami na orné půdě v ekologickém zemědělství jsou téměř vyrovnaně obilniny a pícniny (42,7 % a 43,9 %). Z obilnin se nejvíce pěstuje pšenice a oves.

V rámci pícnin jsou zastoupeny v EZ převážně víceleté pícniny (téměř 90% podíl), využívané ke krmným účelům, zelenému hojení a odplevelování orné půdy. Nezbytnou součástí je zařazování luskovin na zeleno (leguminóz), jejichž předností je výživný a zúrodňující dopad na půdu díky poutání vzdušného dusíku kořenovou soustavou spolu s příznivým účinkem na půdní strukturu. V konvenčním zemědělství naopak dominují s 60% podílem pícniny jednoleté, především kukuřice na siláž.

V roce 2021 byly v EZ pěstovány obilniny na 42,3 tis. ha, pícniny na 43,5 tis. ha, luskoviny na zrno na 5,0 tis. ha (nejčastěji hrách a peluška) a technické plodiny na 5,7 tis. ha (zhruba 60 % ploch zabíraly olejniny, 40 % léčivé, aromatické a kořeninové rostliny). Pěstování okopanin a zeleniny zůstává trvale na nízké úrovni (428 ha, resp.

Produkce a uplatnění bioprodukce

S nárůstem ploch orné půdy v EZ stoupá i samotná produkce ekofarem. U obilnin, hlavní skupiny plodin na orné půdě, vzrostla plocha za posledních deset let téměř dvojnásobně a produkce dokonce 2,3krát (ze 49 tis. tun na více než 112 tis. tun v roce 2021). Největší objem produkce dosahuje pšenice a oves.

Zhruba 75 % ekologicky pěstovaného obilí je prodáno, přičemž většina v biokvalitě, avšak podstatná část produkce směřuje dlouhodobě do zahraničí (33 %). Neprodaný objem obilí je využíván především jako krmivo, příp. osivo přímo na ekofarmách. V roce 2021 obilniny v EZ tvořily 3,1 % jejich celkové osevní plochy a 1,4% podíl na celkové produkci obilí v ČR. Nejvyšší zastoupení v EZ má trvale oves a tritikále (19 %, resp. 11 % na celkové osevní ploše a 15 %, resp.

Významné zastoupení v EZ mají luskoviny na zrno (12% podíl na jejich celkové osevní ploše a 8% podíl na celkové produkci v ČR), jsou nepostradatelnou plodinou v osevním postupu pro udržení kvality orné půdy a dále zdrojem bílkovin v krmení hospodářských zvířat. Za posledních deset let vzrostla v EZ jejich plocha téměř trojnásobně a produkce dokonce 3,3krát (z 2 630 na 8 683 tun v roce 2021). Vysoký podíl ploch i produkce v EZ dosahují také léčivé, aromatické a kořeninové rostliny (LAKR).

Na plochách v ekologickém režimu bylo za rok 2021 vyprodukováno 112 347 tun obilovin, 8 683 tun luskovin na zrno, 4 259 tun okopanin, 3 448 tun olejnin, 603 tun LAKR a 1 394 tun zeleniny. Z trvalých kultur bylo sklizeno 5 731 tun ovoce, z toho 3 162 tun jablek, 1 137 tun švestek, okolo 370 tun hrušek a podobný objem třešní a višní, 280 tun meruněk a 3 278 tun produkce hroznů.

Z údajů ÚZEI o uplatnění bioprodukce vyplývá, že řada komodit nenachází zpracovatele na domácím trhu a je exportována. Z rostlinných komodit do zahraničí míří třetina produkce obilí (zejména špalda, oves, proso i pšenice), téměř polovina luskovin a olejnin, dvě třetiny produkce brambor, třetina zeleniny (zejména kořenové - mrkev, cibule), pětina ovoce (zejména jablka a bobuloviny, 25 % resp.

Z šetření dále vychází, že pouze 10 % ekofarem prodá veškerou svoji produkci s certifikátem. Čtvrtina ekofarem využívá konvenční i bio trhy a zhruba polovina ekofarem odbytuje dlouhodobě svoji produkci výhradně na konvenčním trhu. Stejně jako konvenční zemědělci se i ti ekologičtí potýkají s nejistým odbytem, navíc i s nejistotou získání cenové prémie.

Podpora ekologického zemědělství

V ČR je podporováno prostřednictvím dotačního opatření Ekologické zemědělství v rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023-2027 (SP SZP). Podmínky pro vyplácení podpory jsou stanoveny v Nařízení vlády 81/2023 Sb. o stanovení podmínek provádění opatření EZ. Cílem dotace je podporovat systémy hospodaření, které jsou šetrné k životnímu prostředí a navýšit podíl ekologického zemědělství na výměře zemědělské půdy obhospodařované v režimu přechodného období nebo ekologického zemědělství s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost, standardní orná půda, travní porost na orné půdě, trvalá kultura ovocný sad, vinice a chmelnice.

Novou podmínkou, kterou musejí příjemci dotace v rámci opatření splnit, je účast na odborném školení za účelem rozšíření odborných znalostí o systému EZ.

• osoba zmocněná FO nebo statutárním zástupcem PO k účasti na školení tj.

Školení je zpoplatněno, náklady jsou zohledněny v sazbě dotace v rámci tzv. transakčních nákladů. Poplatek za školení činí 1 700,- Kč a zahrnuje náklady na organizaci včetně občerstvení a stravy na akci. Účast na školení se eviduje v Portálu farmáře MZe, v aplikaci pro přihlášené uživatele: Vzdělávací akce AEKO/EZ. Záznam o absolvovaném školení provádí organizátor školení po každé vzdělávací akci.

Vzhledem k dalšímu nárůstu zájmu o EZ mezi zemědělci, motivovanému podporou MZe tzv. na straně nabídky, je potřeba, aby se Česká republika inspirovala v sousedních zemích a zajistila také adekvátní silnou poptávku po bioprodukci, tzv. podporu na straně poptávky.

Závěrem je důležité připomenout, že politická podpora rozvoje ekologického zemědělství přispívá současně k řešení problémů a naplnění cílů v dalších oblastech jako je ochrana klimatu; kvality půdy, vody, biodiverzity; dobrých životních podmínek zvířat; živobytí na venkově i veřejného zdraví. Těžko bychom hledali jinou oblast politiky, která může přispět k tolika prvkům zdraví lidí a planety. Ekologické zemědělství rozhodně není krátkodobým trendem.

tags: #ekologicke #zemedelstvi #zahrnuje #co

Oblíbené příspěvky:

• Dotace na OZE v České republice
• Výpočet velikosti jímky
• Budoucnost Environmentálního Inženýrství
• Snížení poplatku za odpad Jihlava
• Problém odpadků v KRNAP