Znečištění moří plasty a jeho dopady

Až 8 milionů tun plastu končí každý rok v oceánech a mořích. Podle analýzy The New Plastics Economy se až 8 milionu tun plastového odpadu dostává na místa daleko od pevniny, do oceánů a moří. Pro představu to odpovídá vyprázdnění obsahu jednoho popelářského auta do oceánu každou minutu. Pokud jejich produkce stále bude převyšovat recyklaci, během příštích sedmi let ve vodách na tři tuny ryb připadne jedna tuna plastů. Na přelomu století pak může plastů v oceánech plavat více než ryb.

Plasty - nepostradatelná součást ekonomiky

Výhodná cena, univerzálnost, trvanlivost, vysoká pevnost a nízká váha. Plasty jsou po několik desítek let nepostradatelnou součástí globální ekonomiky a běžnou součástí života většiny lidí. A zatímco v padesátých letech minulého století se jich produkovaly menší desítky milionů tun ročně, v roce 2015 už to bylo 381 milionů tun. Z 381 milionů tun celosvětově vyrobených plastů je část recyklovaná, část končí na velkých skládkách, kde se po několik let pomalu rozkládá. Na základě posledních dostupných dat sdružení výrobců umělých hmot PlasticsEurope, jen Evropané v roce 2016 vygenerovali 27 milionů tun plastového odpadu, recyklována byla necelá třetina. Dle dat PlasticsEurope z roku 2016 jen v Evropě zaměstnává plastový byznys přes 1,5 milionu lidí v 60 tisících firmách.

Dopady plastového znečištění

Jak tvrdí výše zmíněná studie, stále častěji než ve spalovnách, na skládkách či recyklované do nového zboží plasty nacházíme ve světových ocánech a útrobách až 90 % mořských živočichů. Dle výzkumníků univerzity v Plymouth přítomnost plastů v oceánech ohrožuje až 700 různých druhů zvířat - velryby, delfíny, či mořské ptáky. Navíc předpokládají, že plast hraje roli v nárůstu počtu ohrožených, či vyhynulých druhů. Alarmující videa mořských želv, kterým se plastová brčka zasekla do nosu, či fotografie ptáků zamotaných do plastových obalů zabraňujících jim v letu. Tyto a další zveřejněné příspěvky již řadu let iniciují vznik několika organizací snažících se situaci změnit.

Mikroplasty - neviditelná hrozba

Plastový odpad se postupem času rozpadá na malé částice o velikosti zrn či na jemná vlákna. Souhrnně se tato skupina nazývá mikroplasty. Právě tyto malé částice v mnoha případech mořské živočichy zabíjejí. Živočichové také mnohdy neúmyslně zaměňují plasty za běžnou potravu - například plovoucí igelitový obal je pro mnoho z nich nerozeznatelný od planktonu. Na tzv. umělé hmotě se navíc zabydluje mořská řasa, její zápach hladové živočichy láká ke konzumaci.

Společně s identifikovatelnými plastovými výrobky se do oceánů dostávají již zmíněné mikroplasty. Ty se kromě vody nacházení i v půdě nebo ovzduší. Do oceánů a moří je posílají i čeští spotřebitelé. Nacházejí se totiž i v například v kosmetice - peelingových gelech na obličej, zubních pastách či se uvolňují ze syntetických textilií při praní a končí jak v odpadních vodách, tak v pitné vodě. Právě nedopalky patří mezi nejčastěji pohozený odpad a málokdo tuší, jak negativní mají dopad. Doba rozkladu je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky - proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit. Jen tak umožníme jeho efektivní využití recyklací, příp. energetickým využitím…

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Plasty v různých podobách a velikostech vstupují do potravinového řetězce ryb, po vylovení a uvedení na trh se pak stávají součástí potravy lidí. Dle studie britských výzkumníků Environmental Pollution zveřejněné letos v červnu lidé zkonzumují za jeden rok až 70 000 kusů mikroplastů.

Plastové ostrovy

Na několika místech se plasty díky vodním proudům mohou shlukovat do tzv. „plastových ostrovů.“ Odhadem se ve vodách světových oceánů nachází hned několik takovýchto vodních skládek, nejrozsáhlejší je pak Great Pacific Garbage Patch. Plave mezi Havají a Kalifornií a i když je mnohdy popisována jako „větší než tři Francie dohromady“ nejedná se o terén, na který by se dalo šlápnout lidskou nohou.

Cesty plastů do oceánů

Cest, kterými se plasty z pevniny do oceánů dostávají, je hned několik. V Asii jsou to řeky: Jang-c’-ťiang (Dlouhá), Chuang-che (Žlutá), Rudá řeka, Perlová řeka, Amur, Mekong, Indus a Ganga, Delta. Řeky jsou jako součást vodních toků schopny nést odpad na dlouhé vzdálenosti a zpravidla všechny ústí do moře.

Řešení problému

Návrhů, jak z největších vodních skládek světa postupně plastový odpad odstraňovat, je hned několik. Velkou pozornost sklidil projekt The Ocean Cleanup Nizozemce Boyana Slata. Boyan ve svých 18 letech navrhl plovoucí hráz, která plasty shromažďuje k likvidaci. Zařízení se má pohybovat díky mořským proudům. Naostro má začít fungovat letos v září.

Jak však poukázal článek serveru Bloomberg, i kdyby se všechna plastová brčka dostala přes noc do oceánů, tvořila by méně než jedno procento plastového odpadu, které se do vodního ekosystému ročně dostane. Dle Organizace OSN pro výživu a zemědělství se takového rybářského materiálu v oceánech a mořích „ztrácí“ až 640 tisíc tun každý rok. Proto organizace představila soubor návrhů dobrovolných pokynů pro značení rybářských sítí a jiného vybavení. V praxi by tak sítě měly být značeny jménem vlastníka, to by pomohlo dopadnout případné znečišťovatele.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Skoro třetina všech produkovaných plastů jsou obaly, přitom jednorázové spotřební zboží představuje značný problém: používá se jen krátce, dle odhadů neziskové organizace 5 Gyres Institute tyto plasty před vyhozením využijeme pouhých 12 minut. Mezi jednorázové umělohmotné produkty patří plastové lahve, nádobí, brčka či vatové tyčinky. Průměrný Evropan za rok vyprodukuje 31 kilo takového odpadu. To se ale má změnit. V případech, kdy existuje přijatelná ekologičtější alternativa nahrazující jednorázové plasty, navrhla Evropská unie letos v květnu úplný zákaz využívání plastů. Než směrnice vstoupí v platnost, musí ji schválit členské státy unie a Evropský parlament.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

tags: #znečištění #moře #plasty #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Test a možnosti využití slámy v ČR
• Neživá příroda a její vlastnosti
• O Nadaci ohrožených dětí a její práci
• Ohrožené druhy v ČR
• Inteligentní řešení pro odpad