Znečištění řek v České republice: Stav, příčiny a vývoj


04.03.2026

Bez vody se nedá žít. To není jen otřepaná fráze, ale čirá pravda. A protože doby, kdy voda byla tak čistá, že se každý pocestný mohl bez obavy napít z potůčku, jsou už minulostí, musíme si dávat pozor, co pijeme.

Ministerstva životního prostředí a zemědělství ČR proto pečlivě monitorují stav a příčiny znečištění vody přímo u nás v Česku. Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění.

Důležité je, že pokud v těchto ukazatelích došlo k poklesu znečištění o tak výrazné procento, jsme na dobré cestě a voda je znečištěná méně, než bývala.

Zdroje znečištění vody

Co tedy znečišťuje vodu?

  1. Bodové zdroje: Zdrojem jsou města a obce, průmyslové závody, objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby… Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod. Jedná se ale i odpad z domácností a továren.
  2. Plošné zdroje: To je zejména znečištění, které pochází ze zemědělského hospodaření, z atmosférických látek a z erozních splachů z povrchu. Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství.
  3. Havarijní znečištění: Havarijní znečištění je zkrátka únik závadných látek do vody při nějaké havárii (jako například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou. Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody, a chemické látky.

Historický vývoj a současný stav

Doba se stále mění. Někdy úspěšněji a někdy méně. Voda v ČR na tom byla nejhůře v 70. Dnes jsme na tom s kvalitou vody podstatně lépe. European Enviroment Agenci píše, že 75 % pozemní vody v Evropě je „v dobrém chemickém stavu“.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Kvalita vody v českých řekách zřejmě nejvýrazněji utrpěla v 60. a 70. letech minulého století. Kvalita vody v našich řekách a vodních nebyla vždy stejná. Ještě na počátku 20. století bylo i na velkých řekách zcela běžné koupání.

Z řek se tak postupně stávaly stoky, sloužící jako zdroj vody pro nenasytný průmysl na straně jedné a na straně druhé jako odpadní kanál na stále větší množství odpadů. S novými technologiemi se do toků začaly dostávat kromě „klasického“ znečištění nově i toxické látky - DDT, PCB, AOX, stejně jako těžké kovy, které usazené v sedimentech představují hrozbu i po desetiletích.

Dekády 60. a 70. let tak celosvětově představují období nejvyšší úrovně do té doby prakticky nekontrolovaného znečišťování vod. U nás však obrat ve vývoji mohl nastat až se změnou politických poměrů po roce 1989.

Během jednoho desetiletí se však podařilo díky mohutným investicím do čistíren odpadních vod největších průmyslových zdrojů a měst rychle a významně snížit do té doby kritickou úroveň znečištění našich nejvýznamnějších toků. K nejrychlejším změnám došlo u velkých řek, ovlivňovaných silnými průmyslovými bodovými zdroji znečištění. Přelomovým obdobím přitom byla první polovina 90. let, kdy byly zprovozněny nové čistírny odpadních vod u největších zdrojů emisí.

Srovnáme-li stav kvality vody toků v povodí Labe na počátku a konci 90. let, vidíme, že především výrazně ubylo nejvíce znečištěných toků. Na konci éry socialismu bylo přes 70% celkové délky našich toků znečištěno v míře, odpovídající dvěma nejhorším třídám jakosti - podle normy se jedná o vodu s omezeným nebo žádným použitím. Po 10 letech je těchto toků již jen zhruba jedna třetina, přičemž toto číslo se stále snižuje. Tento dramatický pokles odráží zmíněné změny na největších tocích.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Na počátku 21. století většina českých velkých řek má kvalitu vody srovnatelnou s obdobnými toky v Evropě. Problémem zůstávají drobné vodní toky v zemědělské krajině, které však tvoří převážnou většinu naší hydrografické sítě. Malé obce stejně jako lokální průmyslové závody i zemědělci díky nedostatku financí neinvestují do čištění odpadních vod a kvalita těchto drobných toků tak dlouhodobě stagnuje a v některých oblastech se dokonce i zhoršuje.

Za posledních 25 let se sice zlepšila kvalita vodních toků, většina však stále spadá do kategorie znečištěná voda, což je třetí stupeň znečištění z pěti. Zároveň přibývá více úseků vod, které jsou jen mírně znečištěné, resp. nejsou nijak významně ovlivněné lidskou činností. Třetí kategorie znečištění je stav povrchové vody ovlivněný lidskou činností tak, že nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého a vyváženého ekosystému. V Česku se přitom stále vyskytují úseky, které spadají i do páté kategorie, v níž se vyskytuje velmi silně znečištěná voda.

Od 90. let se české řeky a potoky značně pročistily. Dlouhé úseky, kde je voda špinavá jen velmi málo, lze nalézt mimo jiné i na Vltavě, Ohři nebo severní části Moravy. Malé toky v hustě osídlených a průmyslových oblastech ale stále často nezvládají zřeďovat odpadní vody. Navíc zesiluje dříve neřešený problém - léčiva.

Podle něj může třeba Vltava za svou relativní čistotu vděčit svému velkému průtoku, díky kterému dobře ředí odpadní vody, ale také systému Vltavské kaskády. Všechny její přehrady vypouští vodu ze spodní části nádrží. I když se tedy mohou na povrchu Orlíku množit sinice, dál jde pouze voda z hlubin, kde je kvalitnější.

V Česku lze ale nalézt i o poznání čistší řeky. Mezi ně patří dlouhodobě třeba Jizera v severních a středních Čechách. Právě z ní pije vodu i část Prahy. I dnes ale v Česku lze najít řeky, které spadají do kategorie "velmi silně znečištěná voda". Typickým příkladem je jihomoravská Trkmanka, která se nedaleko Lednicko-valtického areálu vlévá do Dyje. Právě hustá síť malých sídel spolu s teplejším a sušším podnebím způsobují, že s nízkou kvalitou vody v tocích pravidelně nejvíce bojuje právě jižní Morava.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Dalším podobným příkladem je Bílina, ač v roce 2022 nespadala do nejhorší kategorie. Tato řeka na severu Čech protéká kromě stejnojmenného města také Mostem nebo Jirkovem.

Měření a hodnocení kvality vody

Kvalita vody je u nás i ve světě pravidelně sledována přibližně od poloviny 60. let. Ke sledování slouží síť kontrolních profilů - míst, kde se pravidelně odebírají vzorky vody. Normy pro posuzování kvality vody jsou přitom různé pro různé způsoby využití vody. Měřítka pro hodnocení míry kvality vody se liší i v jednotlivých zemích - kritické hodnoty se tak liší podle míry péče o životní prostředí i zvyklostí. Pro stanovení celkové míry znečištění se u nás používá klasifikace, řadící kvalitu vody do jedné z pěti tříd.

Výzkumníci při hodnocení jakosti českých toků měří pětidenní biochemickou spotřebu kyslíku, chemickou spotřebu kyslíku dichromanem, amoniakální dusík, dusičnanový dusík a celkový fosfor.

Další faktory ovlivňující kvalitu vody

Zemědělství představuje v současné době jeden z nejvážnějších zdrojů ohrožení kvality povrchových vod. Řeky a jejich ekosystémy ohrožují i farmaka, která se do vody dostávají ze zbytků léčiv nebo antikoncepce, nebo domácí chemie, kosmetické a hormonální přípravky či mikroplasty. Přítomnost zmíněných látek ve vodách může ohrozit správný vývoj a reprodukci ryb, rizikem je podle odborníků ale i pro člověka.

Výzkumy z posledních let ukazují, že současné čistírny neumí příliš dobře zbavit vodu zbytků antibiotik nebo antikoncepce. Přitom už menší podíl těchto látek v řekách rybám poškozuje imunitu či narušuje jejich schopnost se rozmnožovat, větší je může i zabít. Znečištění vody léčivy řeší mimo jiné i Evropská komise.

V Česku se projevuje víc než sto let snahy napřímit toky řek a potoků a odvodnit krajinu. Voda nyní v době sucha odteče rychle pryč a nepomáhá.

Opatření ke zlepšení kvality vody

Ideální stav, kdy bychom nepotřebovali vodu chránit před znečištěním, protože bychom žádné neprodukovali, asi nikdy nenastane. Z hlediska praktických opatření však nejdůležitější zůstává efektivní čištění vyprodukovaných odpadních vod. Pro tento účel slouží městské i průmyslové čistírny odpadních vod různé kapacity a technického řešení, které v dnešní době umožňuje již relativně vysoký stupeň odbourání znečištění.

Více než pokuty jsou důležitější nápravná opatření, která může uložit inspekce nebo vodoprávní úřad. Náklady na opatření mohou být násobně vyšší než pokuta a mohou mít mnohem větší smysl.

tags: #znečištění #řek #v #čer

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]