Znečištěné ovzduší Asie: Příčiny, dopady a řešení

28.03.2026

Znečištění ovzduší v Asii představuje závažný environmentální problém s dalekosáhlými dopady na zdraví obyvatel, ekonomiku a celosvětové klima. Tato problematika je komplexní a vyžaduje kritický pohled, jelikož se nejedná o černobílou záležitost.

Příčiny znečištění ovzduší v Asii

Mezi hlavní příčiny znečištění ovzduší v Asii patří:

Emise skleníkových plynů: Čína je od roku 2006 světovým lídrem v produkci emisí skleníkových plynů. Mezi lety 2000 a 2022 stoupl počet vypouštěných emisí oxidu uhličitého (CO2) v energetickém sektoru o 245 procent.
Uhelné elektrárny: V Číně se nachází polovina všech uhelných elektráren na světě, což vede k vysoké spotřebě uhlí a uvolňování skleníkových plynů.
Spalování uhlí: Čína kryje spalováním uhlí až tři čtvrtiny svých energetických potřeb. Při spalování uhlí vzniká oxid siřičitý, jehož emise jsou v Číně největší na světě. To vede ke kyselým dešťům, které sužují čtvrtinu země, včetně třetiny veškeré zemědělské půdy.
Průmyslová výroba, zemědělství a doprava: Znečišťující látky z těchto sektorů zaplavují svět, přičemž nejhůře je na tom východní a jihovýchodní Asie a Latinská Amerika.
Špatná kvalita vody: Přibližně 700 miliónů osob v Číně denně pije kontaminovanou vodu.

Dopady znečištění ovzduší v Asii

Znečištění ovzduší má ničivé dopady na:

Zdraví obyvatelstva: V Číně zemře každý rok 1,6 milionu lidí kvůli problémům se srdcem, plícemi a mrtvici v důsledku znečištěného ovzduší. Šestnáct z 20 měst s nejznečištěnějším ovzduším na světě leží v Číně. Žít v takovém čínském městě je pro lidské plíce horší než vykouřit dvě krabičky cigaret denně.
Ekonomiku: Světová banka odhadla, že škody způsobené znečištěním životního prostředí dosahují osmi až dvanácti procent hrubého národního produktu.
Životní prostředí: Znečištění ovzduší přispívá ke globálním klimatickým změnám, ztenčování ozónové vrstvy a ztrátě biodiverzity.
Sociální nepokoje a ekologické uprchlictví: Ekologické problémy Číny produkují milióny ekologických uprchlíků a přispívají k sociálním nepokojům.

Řešení znečištění ovzduší v Asii

Řešení znečištění ovzduší v Asii vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje:

Přechod na zelené zdroje energie

Těch v Číně přibývá víc než kdekoliv jinde na světě. Země je největším výrobcem i konzumentem energií z obnovitelných zdrojů - třetina na planetě se nachází právě v Číně a do roku 2027 tato hodnota podle předpovědí stoupne až na 50 procent, uvádí Carbon Brief. Konkrétně to vypadá tak, že Čína ze všech zemí na světě vyrábí nejvíc energie pomocí vodních elektráren, v roce 2022 se v ní nacházelo 41 procent veškeré světové větrné kapacity a 37 procent světové solární kapacity. Co se týká jaderné energetiky, tak Čína má po Spojených státech hned druhou nejvyšší výrobní kapacitu na světě. V roce 2030 by však mohla mít už nejvyšší na světě.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Dvojuhlíkový cíl

Čínská komunistická strana vnímá klimatickou změnu jako problém a aktivně ji řeší, země je totiž jednou z nejohroženějších klimatickou krizí. V roce 2020 se proto prezident Si Ťin-pching zavázal k tzv. První říká, že k vrcholu vypuštěných emisí oxidu uhličitého dojde v roce 2030. Druhý cíl se týká uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy země vypustí jen tolik emisí, kolik je příroda schopná pohltit nebo kolik dokáží zachytit jiným způsobem. Prvního z cílů by země ale mohla dosáhnout dřív, možná už letos.

Snižování energetické závislosti na uhlí

Oblastí, v níž ovšem zaostává, je snižování energetické závislosti na uhlí, jehož spotřeba se řadí mezi největší zdroje emisí v Číně. Ačkoli prezident Si Ťin-pching postupný odklon od uhlí opakovaně označuje za prioritu, tento nečistý zdroj energie nadále zůstává pojistkou pro případ selhání postupného přechodu na obnovitelné zdroje.

Snižování míry znečištění ovzduší

Velký důraz klade konstantě např. na snižování míry znečištění ovzduší. V této oblasti lze pozorovat výrazný progres, jelikož v předešlé dekádě došlo k poklesu míry znečištění ovzduší v Číně přibližně o 63 %. Velkého pokroku bylo doposud dosaženo rovněž ve snižování uhlíkové náročnosti ekonomiky, v programech spojených se zalesňováním krajiny a v oblasti zelených technologií a energetické transformace.

Investice do zelené infrastruktury

Investice do zelené infrastruktury by mohly vytvořit řadu kvalifikovaných pracovních míst a podpořit růst čínského technologického sektoru, který je už nyní, co se vývoje zelených technologií týká, v mezinárodním srovnání na špičkové úrovni.

Zlepšení monitoringu kvality ovzduší

Odborníci radí zavést spolehlivý monitoring kvality ovzduší, postupně utlumit spalování uhlí a přecházet k obnovitelným zdrojům energie, podpořit energetické úspory včetně renovace budov a inteligentních dopravních řešení.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Posílení regulačních orgánů

Přijetím mezinárodních klimatických rezolucí se Kazachstán v oblasti životního prostředí posouvá směrem k empatičtější politice. Navzdory existenci právních předpisů ale zůstává jejich provádění i vymáhání slabé a spolupráce mezi různými vládními orgány je nedostatečná. Je nutné posílit kapacitu regulačních orgánů.

Zajištění přístupu veřejnosti k informacím

Zásadní význam má zajištění přístupu veřejnosti k informacím, a to včetně údajů ze státního monitoringu kvality ovzduší, varování před smogem a podrobností o provozu velkých zdrojů znečištění. Důležité je také aktivní zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů, jako je územní plánování a schvalování plánů čistoty ovzduší, ale také proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a povolovací řízení pro průmyslové podniky.

Transformace v ekologickou civilizaci

Environmetální politika Pekingu se v současnosti nezaměřuje pouze na řešení dílčích problémů, ale zakládá se na konceptu tzv. ekologické civilizace. Jedná se o strategii pevně zakotvenou v čínské ústavě a ideologii Komunistické strany, jejímž cílem je harmonizovat ekonomický a sociální rozvoj s ochranou životního prostředí.

Příklady měst s největším environmentálním rizikem

Podle studie společnosti Verisk Maplecroft se 99 ze 100 měst, jejichž obyvatelé jsou nejohroženější environmentálními riziky, nachází v Asii. Mezi nejvíce ohrožená města patří:

Jakarta (Indonésie)
Dillí (Indie)
Čennaí (Indie)
Agra (Indie)
Kanpur (Indie)
Džajpur (Indie)
Bombaj (Indie)

Indie by obsadila celou první dvacítku, pokud by znečištěné ovzduší bylo jediným hodnotícím kritériem. Čína do první stovky nejohroženějších metropolí dodala 35 kandidátů, kteří si „zdařile“ vedou v kritériích znečištění vody a v oblasti vodního stresu.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

Změna přístupu v České republice

Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy).

Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho, znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí a přemíra plastů (a mikroplastů).