Znečištěné ovzduší a jeho vliv na zdraví: Studie a poznatky

Znečištěné ovzduší už mnoho z nás bere jako součást běžného života, jako nutné zlo, které máme výměnou za pohodlí dopravy a poměrně levné energie ze spalování uhlí. Přestože situace je podle interaktivní mapy znečištění nejhorší v Asii, špinavý vzduch nyní podle Světové zdravotnické organizace dýchá devět lidí z deseti.

Kvalita ovzduší má bezpochyby vliv na zdraví obyvatel v dané lokalitě. Dýchání znečištěného ovzduší působí na náš organismus podobně jako kouření tabáku. Podle globální studie publikované v roce 2019 v žurnále CHEST má ale pro naše zdraví ještě vážnější následky.

Nebezpečí jemných částic

Není to tak dávno, co mnoho z nás o jemných částicích nikdy neslyšelo. Nebezpečí jemných částic spočívá v tom, že jsou tak malé, že se mohou dostat přímo do krevního oběhu v plicích, odkud jsou přenášeny prakticky do celého organismu.

„Imunitní buňky si myslí, že tyto částice jsou bakterie, jdou tedy po nich a snaží se je zabít uvolněním enzymů a kyselin,“ vysvětluje vědec. „Zánětlivé procesy se poté šíří do těla, ovlivňují mozek, ledviny, slinivku břišní a další orgány. „Nedivil bych se ale, kdyby byl jimi postižený každý orgán.

Emise jemných částic z dieselových motorů jsou ale jen vedlejším produktem spalování všech fosilních paliv. Ať už se ovšem jedná o výrobu elektřiny, pohon letadel, automobilů, autobusů, nákladních automobilů nebo vlaků, fosilní paliva plní vzduch nečistotami, které jsou pro nás velmi nezdravé, a ovlivňují dokonce i nenarozené děti.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Podobné účinky částic PM 2,5 (menší než 2,5 μm) byly prokázány i u klasické chřipky. Výzkum se zaměřil na více než 3000 amerických okrsků (zhruba 98 % pokrytí celé země) a na základě zjištěných dat o kvalitě ovzduší, zplodin z automobilů či uniklých prachových částic z továren vyplynulo, že čím horší kvalita ovzduší, tím horší mají občané průběh při onemocnění chřipkou a koronavirem.

Vědci rovněž dokázali, že i malé navýšení znečištění ovzduší o jeden mikrogram na metr krychlový vede při dlouhodobém vystavení prachovým částicím PM 2,5 až k 15% nárůstu úmrtnosti na covid-19.

Situace v České republice

Hodnoty znečištění ovzduší České republiky každým rokem neklesají tak rychle, jak bychom chtěli. Stále stačí tužší zima a znečištění ze spalování v motorech i domcích překročí imisní limity.

Prachové mikročástice se podle své velikosti zachytávají v různých místech dýchací soustavy. Na nosní sliznici se uchytí větší částice, menší poškozují dolní cesty dýchací a mohou se dostat až do plic, přes které ultrajemné částice cestují dál do krve a ta je rozvádí do celého těla.

V plicích, ale i jinde v dýchací soustavě, může vlivem karcinogenity prachových částic z ovzduší dojít k rozvoji závažných onemocnění. Z benzo(a)pyrenu a karcinogenních kovů mohou vznikat nádory. Jiný vliv částic může vést k nárůstu onemocnění srdce a cév, dýchacího ústrojí, u těhotných maminek k poškození plodu, souvislosti byly nalezeny s neurologickými onemocněními, cukrovkou aj.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Státní zdravotní ústav shromažďuje data o škodlivých látkách v ovzduší a hodnotí jejich dopad na lidské zdraví. Loni i předloni v České republice na potíže ze špatného vzduchu zemřelo podle přepočtů kolem 5,5 tisíce lidí.

Respirační potíže spojené se znečištěným ovzduším ovšem nejsou jen problémem USA. Například projekt Clear Air For Europe, který provedla Agentura pro hodnocení životního prostředí a jenž porovnával čistotu ovzduší asi 30 velkých evropských měst, ukázal, že z hlediska znečištění ovzduší prachem je nejhorší situace v Praze.

Protože znečištění ovzduší je velkým problémem, který trápí značnou část naší země, vybudovala společnost projekt Agdata City, který městům pomáhá s monitorováním stavu ovzduší. Podle pilotních projektů na Karvinsku a Brněnsku a podle prvních ohlasů služba místním obyvatelům pomáhá.

Vzhledem k tomu, že zejména částice PM2,5 mají neblahý vliv na průběh chřipky či covid-19, je důležité, aby starostové kontrolovali, jaký vzduch jejich občané dýchají. Zastupitelé samospráv tak mohou monitorovat i často neviditelné znečištění ovzduší, což při včasném varování může přispět ke zlepšení zdraví obyvatel v daném městě či obci.

Studie Akademie věd ČR

Jedním z ožehavých témat, jimiž se experti z Akademie věd ČR zabývají, je i otázka životního prostředí. Nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na zdraví české populace představil prosincový seminář Komise pro životní prostředí AV ČR.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze upozornil, že podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují.

„Zdrojem znečištění jsou především lokální topeniště, v Praze a Brně doprava, v Moravskoslezském kraji je znát také vliv znečištění z Polska a těžkého průmyslu,“ doplňuje předseda Komise pro životní prostředí AV ČR.

Nové publikace i stanovisko UNICEF přitom upozorňují, že znečištěné ovzduší ovlivňuje neuropsychický vývoj u dětí. Při sledování novorozenců v Karviné a Českých Budějovicích odborníci zjistili, že vyšší koncentrace metabolitů polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v moči ovlivňovaly délku novorozence i váhu placenty.

Kateřina Hoňková z téhož pracoviště shrnula výsledky genové exprese ze srovnání expresních profilů novorozenců z Karviné a Českých Budějovic, a to ve dvou ročních obdobích. Největší počet odlišně exprimovaných genů experti pozorovali u obou lokalit v zimním období, přičemž genovou expresi porovnávali s novorozenci, kteří se narodili v letním období.

Odlišně exprimované geny, které vědci pozorují v Karviné, mají význam především v oxidačním stresu, imunitní a zánětlivé odpovědi a při vývoji neuronů.

Globální pohled

Institut energetické politiky Chicagské univerzity zveřejnil studii, ze které vyplývá, že znečištěné ovzduší představuje v současné době jedno z největších ohrožení lidského zdraví. Snižuje totiž průměrnou délku života o 2,3 let.

Spalováním fosilních paliv znečištěný vzduch nejvýrazněji sužuje čtveřici zemí v jižní Asii: Indii, Bangladéš, Nepál a Pákistán. Udává se, že znečištěné ovzduší je příčinou úmrtí v přibližně sedmi milionech případů ročně. A zmíněné země k tomuto smutnému číslu přispívají z poloviny.

Evropané byli podle studie za poslední měsíc (od 26. března do 24. dubna) vystaveni v průměru o 37 procent menšímu množství oxidu dusičitého, který se do vzduchu dostává zejména kvůli silniční dopravě. Autoři studie připomněli, že dlouhodobý pobyt v oblastech se znečištěným ovzduším může způsobovat nebo zhoršovat onemocnění plic, srdce, rakovinu nebo cukrovku.

Zlepšení kvality ovzduší

Pozitivním příkladem pro země, které ke znečištěnému ovzduší přispívají, je Čína. Ta se dlouho dávala za příklad jako typický reprezentant smogem začouzené země, ale nyní se jí podařilo situaci otočit k lepšímu. Čínská vláda vyhlásila „válku znečištění“ v roce 2013 a během deseti let napříč zemí vyrostlo v elektrárnách a továrnách na dvacet pět tisíc zařízení monitorujících emise.

Dobrou zprávou každopádně je, že problém znečištění ovzduší lze řešit,“ říká Schraufnagel. Vzhledem k tomu, že největším zdrojem toxického vzduchu je spalování fosilních zdrojů na výrobu elektřiny, vytápění domácností a přeprava energie, musíme podle Neirové na těchto faktorech urychleně zapracovat.

„Průzkum představuje velmi přesvědčivé důkazy,“ říká doktorka Maria Neirová, ředitelka odboru veřejného zdraví ve Světové zdravotnické organizaci (WHO). „A přidává se k velkému množství důkazů, které už máme.

Lauri Myllyvirta, hlavní analytik helsinského centra, říká: "Změna je srovnatelná s tím, jako kdyby všichni v Evropě přestali na jeden měsíc kouřit."

K odhadování dopadů znečištěného vzduchu na lidské zdraví je nutné brát v potaz i další faktory. „Vliv znečišťujících látek z ovzduší závisí nejen na jejich schopnosti působit na zdraví, ale také na velikosti expozice, tedy na tom po jakou dobu jak vysoké koncentraci látek jsou lidé vystaveni,“ sděluje MUDr. K těmto odhadům neslouží jen epidemiologické studie, ale i jiná měření, jako například stanovení atmosférické koncentrace či zjištění úrovně znečišťujících látek v krvi, vlasech či v mléčných zubech.

Jedním z postupů hodnocení kvality ovzduší je používání indexu. Vědci z americké univerzity v Berkeley vypočítali, že ekvivalentem jedné cigarety je úroveň 22 μg/m3 částic PM2,5. Denně v klidu žijící člověk nadýchá 20 m3 vzduchu. Podle výsledků univerzity je průměrné znečištění vzduchu ve Spojených státech na úrovni 0,4 cigarety denně, v Evropě 1,6 a v Číně 2,4. Ve špatný den v Pekingu však úroveň stoupá až na 25 cigaret. Takto „kouří“ i malé děti.

tags: #znecistene #ovzdusi #vliv #na #zdravi #studie

Oblíbené příspěvky:

• O přeměně energie
• Liberálně Ekologická Strana
• Skládka Hosty: Recenze a zkušenosti
• Odpadkové hospodářství v Evropě
• Nakládání s odpady Praha