Ekologické Dopady Černobylské Havárie

Černobylská havárie, která se stala v ranních časných hodinách 26. dubna 1986, je považována za dosud nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Během technické zkoušky zde došlo k enormnímu vzrůstu výkonu a prudkému zvýšení tlaku páry v jaderném reaktoru typu RBMK-1000 ve 4. bloku elektrárny. Následkem tohoto zvýšení tlaku odhodila mohutná parní expanze víko reaktoru a to vyústilo v požár, sérii dalších explozí a roztavení reaktoru. Do atmosféry se navíc uvolnil mohutný radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a celou Skandinávií. Za následek to mělo kontaminaci veškerého okolí radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí. Zasažené území kolem elektrárny muselo být neprodleně evakuováno a prohlášeno za uzavřené.

Průběh havárie

Dne 25. dubna 1986 bylo zahájeno odstavování 4. bloku na plánovanou opravu. Než byl reaktor odstaven, měla být vyzkoušena funkce nového regulátoru magnetického pole rotoru. Samotná zkouška začala snižováním výkonu reaktoru již 25. dubna v noci. Když byl výkon snížen na polovinu (v 13:05), byl odstaven první turbogenerátor. Krátce poté byl odpojen systém havarijního chlazení. Další snižování výkonu bylo pozastaveno (po celou dobu byl systém havarijního chlazení odpojen) a následně ve zkoušce pokračovala nová směna, která na ni však nebyla připravena. Od 23:10 pokračovalo další snižování výkonu a kvůli chybě operátora poklesl výkon tak prudce, že prakticky došlo k zastavení štěpné reakce (30 MWt). Při takto nízkém výkonu roste koncentrace Xe-135, který má velkou schopnost absorbovat neutrony a nastává tzv. „xenonová otrava reaktoru“.

V 1:23:40 dali operátoři signál k havarijnímu odstavení reaktoru zasunutím regulačních tyčí. Regulační tyče však byly skoro všechny vytaženy a jejich účinek byl proto příliš pomalý. Grafitové hroty regulačních tyčí navíc paradoxně podpořily nárůst výkonu reaktoru. V 1:24 došlo ke dvěma výbuchům. Při reakci horkého paliva a vody došlo k výbuchu páry. Tento výbuch odhodil a posunul horní betonovou desku reaktoru (o váze 1000 t). Ke druhé explozi došlo o 2 až 3 vteřiny později. Oblak z hořícího reaktoru rozptýlil nad velkou částí Evropy četné množství radioaktivních materiálů, zejména radionuklidy jódu a cesia.

Radioaktivní zamoření

Podle zprávy Černobylského fóra zapříčinila jaderná nehoda únik radioaktivních látek v rozsahu zhruba 14.1018 Bq (Becquerel). Jednalo se o radioaktivní vzácné plyny, zejména izotopy xenonu (Xe) a kryptonu (Kr), izotopy jódu (I) v plynné fázi, ve formě aerosolů i ve formě organické, telur (Te) a cesium (Cs), které se do ovzduší dostaly formou aerosolů nebo s částicemi rozprášeného jaderného paliva. Tyto netěkavé radionuklidy se vyskytovaly ve formě větších aerosolů, a proto byl jejich dopad omezen převážně na území v bezprostředním okolí elektrárny. S rozprášeným palivem unikly do ovzduší i aktinidy.

Výbuch v jaderné elektrárně Černobyl vynesl radioaktivní látky do výše asi 1500 metrů. Vzniklý radioaktivní mrak byl větrem hnán nejdříve nad Skandinávii, kterou přeletěl a obrátil se zpět k místu svého vzniku. Ještě v den havárie však vítr na Ukrajině změnil směr a vál kontaminovanou vzdušnou masu přes Polsko přibližně směrem na tehdejší Československo a na Rakousko. Později se vzdušná vlna odrazila od Alp a vracela se zpět směrem na Polsko.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Radioaktivní jód, jehož únik hrál při nehodě významnou roli, má velmi krátký poločas rozpadu a relativně brzy po nehodě se přirozeným způsobem rozložil na neškodné látky. Z hlediska radioaktivního zamoření jsou však horší stroncium a césium - mají poločas rozpadu 30 let.

K největším koncentracím kontaminace došlo v rozsáhlých oblastech Sovětského svazu kolem elektrárny, kde se nyní nachází území Běloruska, Ruska a Ukrajiny.

Dopady na Československo

Následky jaderné havárie elektrárny Černobyl byly patrné i na území tehdejší ČSSR. První znaky signalizující radioaktivní zamoření v důsledku příchodu kontaminovaných vzdušných mas, přicházejících z Černobylu, zachytili pracovníci Jaderné elektrárny Dukovany, a to v průběhu noci z 29. 4. na 30. 4. 1986. Ze zdravotního hlediska nejdůležitějšími radioaktivními látkami způsobující radioaktivní zamoření byly cesium a jód. Jód s poločasem rozpadu 8 dní mohl být potenciálně nebezpečný pouze v prvních dnech po havárii. Cesium s poločasem rozpadu 30 let se dostalo do potravinového řetězce.

Nejvyšší objemové aktivity jódu na našem území byly naměřeny ve dnech 30. 4. a 1. 5. Úřady v ČSSR vyvíjely snahu omezit radioaktivní zamoření potravin, když největší kontaminace radioaktivním jódem byla očekávána u mléka a čerstvé listové zeleniny. Dne 3. května bylo rozhodnuto o preventivních opatřeních ke snížení následků jaderné havárie, například při krmení dojnic.

Negativním následkům jaderné havárie na zdraví občanů se však podařilo zabránit - v některých případech hrozilo překročení zásahových úrovní obsahu jódu v mléce a mléko bylo vyřazeno z konzumace. Po 15. květnu již aktivita jódu v mléce nikde nepřesáhla úroveň 1000 Bq/l. Změnou svozové oblasti a přesunem výroby se podařilo snížit obsah radionuklidů v dětské mléčné výživě, jejíž distribuce byla předtím pozastavena.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Další opatření se týkala kropení ulic, zastavení výroby léků z čerstvých hovězích žláz či regulace spotřeby zvěřiny.

Byla přijata následující opatření:

1. Pokud to bylo realizovatelné, bylo doporučeno ponechat dojnice ve stájích na suchém krmení.
2. Z konzumace bylo vyloučeno mléko s aktivitou I-131 vyšší než 1 000 Bq/l.
3. Do spotřeby byly uvolněny zásoby sušeného a kondenzovaného mléka.
4. Výroba dětské mléčné výživy byla dočasně přesunuta ze závodů Opočno a Zábřeh do provozovny Nový Bydžov.
5. Bylo doporučeno zvýšené kropení silnic ve městech.
6. Byla přechodně zastavena výroba léků z čerstvých hovězích štítných žláz.
7. Jódová profylaxe byla zavedena na Slovensku u bačů z důvodu vysokých aktivit I-131 v ovčím mléce.

Zdravotní následky

V roce 2005 vyšla v lékařském časopise Lancet ediční poznámka informující o 600stránkové zprávě Černobylského fóra bilancující s odstupem necelých dvaceti let následky havárie jaderné elektrárny v Černobylu. Ve zmíněné zprávě se píše, že prokázané následky dané havárie se zdají být méně četné a méně závažné, než se původně očekávalo. Tyto následky zahrnují zejména strmý nárůst v četnosti rakoviny štítné žlázy a to zejména u dětí (4 - 5 000 případů), přičemž úmrtnost na tuto chorobu je nižší než 1 %. Do roku 2005 bylo v souvislosti akutními následky ozáření zaznamenáno celkem 50 úmrtí včetně 9 dětí, které podlehly právě rakovině štítné žlázy. Celkem 134 lidí bylo léčeno na následky akutní nemocí z ozáření.

Za nejzávažnější a nejvíce opomíjený následek černobylské havárie zpráva považuje následky na psychickém zdraví obyvatel v zasažených oblastech. Ve zprávě se doslova uvádí, že nízká úroveň vzdělanosti v otázkách možných zdravotních rizik radiace a nedostatek relevantních informací o skutečné míře ohrožení životů a zdraví lidí pobývajících v zasažených oblastech vyvolala vlnu paralyzujícího fatalismu.

Uvedená zpráva Černobylského fóra eviduje více než 600 000 lidí, kteří se přímo podíleli na likvidaci následků havárie. Tito lidé označení ve zprávě jako "liquidators" nebo "clean-up workers" čelili největšímu riziku ohrožení zdraví, jelikož byli prokazatelně vystaveni nejvyšším dávkám ionizujícího záření.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Výzkumem psychického zdraví kohorty 295 ukrajinských mužů, kteří se v letech 1986 - 1990 účastnili záchranných prací v Černobylu, se zabývá práce K. Loganovskyho a kol. z roku 2008. Z výsledků uvedeného šetření mimo jiné vyplývá, že se v období těsně po havárii ve skupině likvidátorů v porovnání s kontrolní skupinou častěji vyskytovaly případy deprese (18,0 vs. 13,0 %) a sebevražedné sklony (9,2 vs. 4,1 %). Také v době provádění studie byla ve skupině likvidátorů mnohem větší četnost depresí než v kontrolní skupině (14,9 vs. 7,1 %). Likvidátoři též častěji trpěli posttraumatickým stresovým syndromem (4,1 vs. 1 %) a bolestmi hlavy (69,2 vs. 12,4 %)

Autoři došli k závěru, že psychické následky havárie z pohledu konkrétního jedince jsou mnohem více spojeny se způsobem prožívání všedního dne (rodinné problémy, negativní životní zkušenosti apod.) a s individuálními charakteristikami (dominantní/submisivní role), než s objektivní úrovní radiace v místě bydliště.

Dopad na životní prostředí

Dvacet let po oné havárii byl v této lokalitě proveden výzkum, aby se zjistilo, jak tato událost ovlivnila životní prostředí. Ukázalo se, že Černobylská havárie měla velký vliv na populaci zdejších lesních ptáků. Na místech s největší úrovní radiace se nachází méně než polovina druhů lesních ptáků oproti místům s nejnižší radiací.

U menších savců, jako je myš, zajíc, liška, vlk, srnka či divoké prase, nebyly zjištěny žádné výrazné morfologické změny. U vlašťovek obecných se ukázalo, že výbuch v Černobylu ovlivnil jejich následnou mutaci. Přesněji řečeno se to na nich projevilo v asymetrii jejich ocasů, které byly u samců třikrát až čtyřikrát větší, než v oblastech Černobylu vzdálených.

Radioaktivita negativně ovlivnila vývin rostlin a že jejich asymetrie je asi třikrát až čtyřikrát větší, než by tomu mělo být. V souvislosti s tímto zjištěním vědci potvrdili negativní vliv na jejich růst, plodnost a samotné přežití rostlin.

Současná situace

I po 35 letech ovlivňuje havárie jaderné elektrárny v Černobylu chování zemědělců, zejména ve Skandinávii. Opakovaně měří vyšší hodnoty radiace. V Česku je dnes již těžké poznat přírodní příspěvek radiace od toho, který u nás zanechal Černobyl.

V současné době nejsme schopní rozlišit příspěvek z Černobylské havárie od přirozeného výskytu radiace v přírodě.

tags: #ekologické #dopady #černobylské #havárie

Oblíbené příspěvky:

• Aktuální stav nálezové databáze
• Polétavý prach Olomouc
• Programy pro rozvoj dětí s autismem
• Inspirace z Německa pro třídění odpadu
• Povinnosti Krajského úřadu