Znečištěné ovzduší ovlivňuje vývoj plic u dětí

Znečištěné ovzduší ovlivňuje vývoj plic už i u nenarozených dětí. Tyto děti mohou být později náchylnější k různým plicním onemocněním.

Dopady znečištěného ovzduší na zdraví dětí

„Děti, jejichž matky byly v těhotenství ve znečištěném prostředí, mohou dostat dříve kašel, astma nebo obstruktivní plicní onemocnění COPD,“ uvedl Philipp Latzin z kliniky v Bernu. Tito pětitýdenní novorozenci prokazovali horší dechové funkce, nadechovali se častěji a více trpěli záněty dýchacích cest než děti matek, které žijí ve zdravém prostředí. Největší vliv na dětské plíce má ozón, oxid dusičitý a především jemné mikročástice prachu. Vznik problému však vědci zatím vysvětlit neumí.

„Částečky prachu přechází z plic matky do krve a vyvolají tam reakci, která se přenese na plod. Již několik studií potvrdilo, že děti kuřaček mají menší plíce. „Na těchto případech vidíme, že plíce u dětí mohou být poškozeny ještě před narozením a zároveň je jasné, že kvalita životního prostředí ovlivňuje jejich vývoj. Imisní limity právě pro prachové částice jsou u nás pravidelně překračovány.

Znečištění v České republice a Evropě

„Loni byl limit překročen na 35 procentech měřících stanic,“ uvedl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Znečištění ovzduší je nejhorší v Moravskoslezském kraji a ve všech větších městech především v Praze, Brně, Olomouci a na Ústecku.

Znečištění ovzduší v Evropě způsobuje až 25 procent všech infarktů, 16 procent případů astmatu u dětí, 40 procent případů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), 30 procent infekcí dolních dýchacích cest nebo 19 procent případů rakoviny plic. To jsou jen některé údaje, na které upozorňuje Stálý výbor evropských lékařů (CPME). Podle něj znečištění ovzduší je největší environmentální hrozbou pro zdraví v Evropě, která vede ke stovkám tisíc předčasných úmrtí ročně, novým případům a zhoršení stávajících onemocnění a nákladům na zdravotní péči ve výši miliard eur.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dýchá 96 procent městského obyvatelstva vzduch, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nezdravý. Následky špatné kvality ovzduší pro zdraví jsou nepřijatelně rozsáhlé a lze jim do značné míry předcházet. Špatná kvalita ovzduší je také spojena se sníženou funkcí plic, vlivem na vyvíjející se mozek a centrální nervový systém, se zvýšeným rizikem předčasného porodu a sníženou porodní hmotností, což vytváří další zdravotní rizika později v životě. Nové studie zdůrazňují vyšší riziko diabetu, obezity a demence.

To vše v konečném důsledku znamená nižší kvalitu života obyvatelstva, preventivní dny nemocenské, preventabilní návštěvy lékaře nebo pohotovosti, preventivní hospitalizaci, preventivní léky, preventivní náklady z veřejných a soukromých zdrojů.

Studie ve znečištěných krajích: Negativní vliv znečištěného ovzduší ukázal i nedávný projekt „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti (HAIE)“, který vypracovali na základě pětiletého sledování odborníci z Ostravské univerzity a Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Komplexně se zabývali možnými zdravotními důsledky života ve znečištěném životním prostředí, a to porovnáním různých skupin obyvatelstva žijících v průmyslovém regionu Ostravska a obyvatel neprůmyslového Českobudějovicka.

„Rozsáhlý a časově velmi náročný projekt byl strukturován do čtyř vzájemně propojených programů. Věříme, že naše studie a její výsledky mohou být zásadním argumentem pro legislativní změny pro případné snížení zdrojů rizik,“ říká řešitel projektu Ing. Jan Topinka, CSc., DSc.

A jaké jsou podle této studie nejvážnější následky znečištění ovzduší pro zdraví? „Nejzávažnější zdravotní dopady vlivem horšího ovzduší na Ostravsku vyplývají z našich předchozích studií, kdy byl u malých dětí na Ostravsku pozorován výrazně vyšší výskyt akutních respiračních onemocnění, alergií a astmatu. Malé děti nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém, takže jsou na zhoršené ovzduší zvláště citlivé. V naší současné studii máme data sebraná od pediatrů o dětech ve věku dvou let, která budou teprve vyhodnocena, aby se buď potvrdila předchozí data, nebo se ukázalo zlepšení,“ vysvětlil Jan Topinka pro web Našezdravotnictví.cz.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Snahy o zlepšení kvality ovzduší

Situaci by měla pomoci vyřešit směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Cílem směrnice je například nejpozději do roku 2030 plně sladit normy EU v oblasti kvality ovzduší s doporučeními WHO a nejnovějšími vědeckými poznatky. Mělo by být dosaženo úplného sladění hodnot všech znečišťujících látek obsažených v pokynech Světové zdravotnické organizace (WHO) pro rok 2021, konkrétně jemných částic (PM 2,5), částic (PM 10), oxidu dusičitého (NO2), oxidu siřičitého (SO2) a ozonu (O3). Na rozdíl od návrhu Evropské komise by přízemní ozon (O3) měl odpovídat mezní hodnotě, a nikoli hodnotě cílové.

Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. „Za tímto účelem by měl být uplatněn několikafázový ambiciózní přístup ke stanovení stávajících a budoucích norem EU pro kvalitu ovzduší, přičemž by měly být stanoveny normy kvality ovzduší pro rok 2030 a následující období v pravidelných intervalech a vytvořena perspektiva pro trvalé a plné dosažení souladu s nejaktuálnějšími pokyny WHO pro kvalitu ovzduší v zájmu naplnění cíle nulového znečištění nejpozději do roku 2050 na základě mechanismu pravidelného přezkumu s cílem zohlednit nejnovější vědecké poznatky,“ píše se v pozměňovacím návrhu Lopézovy zprávy.

Senát ČR se domnívá, že cíl nulového znečištění pro kvalitu ovzduší do roku 2050 je příliš ambiciózní a nulového znečištění nelze prakticky dosáhnout. Podle Senátu navíc průběžné změny v nastavení požadavků na kvalitu ovzduší a v rozšiřování spektra odstraňovaných látek znehodnocují investice vynaložené na opatření na zlepšení kvality ovzduší. Konstatuje také, že s ohledem na pokračující válku v Evropě není zřejmé, jakým směrem se bude vyvíjet energetický mix jednotlivých členských států, který má přímou vazbu na kvalitu ovzduší.

S námitkami souhlasí i ministerstvo životního prostředí (MŽP), které považuje návrh směrnice za příliš ambiciózní, a proto při vyjednávání jejího finálního znění prosazuje změny, které by zohlednily nedosažitelnost a obecně i neurčitost cíle nulového znečištění.

Otázka znečištěného ovzduší se již řeší dlouhá léta a je potřeba dodat, že například koncentrace hodnocených látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za období 2012 až 2022 v Česku významně klesaly. Navíc z hlediska směrnice nejde o žádnou novou regulaci. Otázka neřešeného znečištění ovzduší se dostala už i před Evropský soudní dvůr, a to pokud jde o Itálii.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

I když je tedy podle odborníků dále velmi důležité se jednoznačně snažit zlepšovat kvalitu ovzduší, vedle směrnice je potřeba řešit situaci nadále hlavně lokálně, protože i podle Dostála je většina problémů místní, typicky otázky exhalací z dopravy v centrech velkoměst, kde to má ale místní specifika, a proto má smysl řešit je spíše v národní legislativě.

Dva z těch tří hlavních zdrojů znečištění jsou v rukou občanů a je třeba je přesvědčit, jak důležité je zdravé životní prostředí, aby byli ochotni tomu něco obětovat. K opatřením je třeba přistupovat v dnešní těžké ekonomické situaci citlivě, a jak už jsem konstatoval, jasné vědecké argumenty o škodlivosti znečištěného ovzduší budou mít jistě větší dopad než nepromyšlené restrikce.

Znečištěné ovzduší je větší problém pro veřejné zdraví než užívání tabáku, zjistila nová studie provedená Institutem pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. Každý den ve světě umírá na problémy spojenými se špatnou kvalitou ovzduší dva tisíce dětí mladších pěti let. Přes 90 procent všech úmrtích spojených se špatnou kvalitou ovzduší souvisí s jemnými prachovými částicemi (PM 2.5) uvolňovanými při spalování fosilních paliv.

Analýza IHME provedená ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF) prošla data z roku 2021 a určila 8,1 milionu úmrtích spojených se znečištěným ovzduším. Znečištěné ovzduší ročně zabije přes 8 milionů lidí. Malé děti jsou zvláště ohrožené, po nich následují starší lidé. Mezi hlavní problémy spojené se znečištěným ovzduším patří nemoci plic a srdce, cukrovka, mrtvice, demence a zvýšená rizika potratu.

V expozici je navíc patrná nerovnost. Jako největší problém výzkumníci zmiňují nemožnost znečištěnému ovzduší uniknout. Nezdravou míru znečištění vdechuje každý den většina lidí na Zemi. Ke znečištění přispívají i lesní požáry. Experti analýzou sledovali cíl spojit četnost zmíněných zdravotních problémů s mírou znečištění ovzduší a upozornit na tento problém. Studie dále uvádí do souvislosti znečištění ovzduší a klimatické změny. To samé platí o prachových a písečných bouřích.

V posledních letech u nás vzrůstá tendence dovážet děti do školy autem. Rodiče si to obvykle zdůvodňují nebezpečím, které na jejich děti číhá na silnicích zatížených příliš intenzivním provozem. Srovnání statistik dopravních nehod s počtem předčasných úmrtí však ukazuje, že zdaleka největším zabijákem ve většině měst je automobilovou dopravou znečištěné ovzduší. Zplodiny z automobilové dopravy kromě předčasných úmrtí způsobují i zvýšenou nemocnost, astmatické záchvaty nebo alergie, a to především u dětí.

Vykládáme-li své děti z auta přímo před školou, často si neuvědomujeme, že intenzitu provozu v ranní dopravní špičce zvyšujeme my sami, že v okolí školy způsobujeme nebezpečné dopravní situace a zamořujeme zde ovzduší jedovatými látkami, které děti vdechují ve vysokých koncentracích velmi blízko výfukům.

tags: #znečištěné #ovzduší #omalovánka #pro #děti

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace odpadů s Kaiser Servis
• Definice cirkulárního zpracování odpadu
• Kamene a Hlíny: Správné Techniky
• Postupy pro likvidaci kontaminovaného odpadu
• Koloběh C H O N v přírodě