Sběr kovového odpadu: Co to je a jak funguje v České republice?

Sběr a výkup kovového odpadu je kontroverzní téma. Na jedné straně fungují sběrné systémy měst a obcí, zejména sběrné dvory, kam je možné odpadní kovové předměty uložit. Čím dál častěji se v ulicích objevují i šedé nádoby na třídění kovových obalů. Určeny jsou především na sběr plechovek a drobnějšího kovového odpadu. Mnohde se sbírají společně s plasty či nápojovými kartony (viz návodná samolepka na kontejneru). V některých obcích lze sbírat kovy do pytlů. Hlavním místem pro sběr většiny kovových odpadů stále zůstávají sběrné dvory a výkupny druhotných surovin, kde za ně dostaneme i peníze.

Do kontejnerů na kovy patří drobnější kovový odpad, který lze skrz otvor bez problémů prostrčit. Do kontejnerů na ulici nepatří plechovky od barev a jiných nebezpečných látek, tlakové nádoby se zbytky nebezpečných látek, ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů. Tyto druhy odpadů se třídí ve sběrných dvorech samostatně. Nepatří do nich ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť.

Legislativa a kontrola sběru kovového odpadu

Poslanecká sněmovna přijala novelu zákona o odpadech, která výrazným způsobem zpřísňuje režim v případech sběru a výkupu kovového odpadu. Cílem poslanecké novely, na níž se Ministerstvo životního prostředí podílelo, je reagovat na v poslední době velmi frekventované případy krádeží různých kovových předmětů (např. kanalizačních poklopů, dopravních značek či kolejnic).

Nově přijatá úprava v první řadě obsahuje striktně formulovaný zákaz výkupu kovového odpadu od fyzických osob. Prodávat kovový odpad do výkupen budou tedy moci nadále pouze právnické osoby (včetně podnikatelských subjektů, obcí a krajů). Platit za vykoupený odpad bude napříště možné pouze bezhotovostně.

Zpřísňuje se také povinnost provozovatelů sběren a výkupen v evidenci a identifikaci osob, které odpady odevzdaly, ale i samotného odpadu. U vybraného kovového odpadu, který je v praxi nejčastěji terčem nelegální činnosti (dopravní značky, kolejnice, kovová umělecká díla nebo pietní a bohoslužebné předměty) se přímo v zákoně stanovuje zákaz jejich rozebírání či postupování dalším osobám, a to ve lhůtě 48 hodin od jejich odebrání nebo vykoupení. S tím souvisí i připojená novela zákona o Policii ČR, která dává policistům oprávnění vstupovat i do sběren a výkupen odpadu.

Čtěte také: Efektivní zpracování odpadu z moří

V červnu proběhla velká kontrolní akce České inspekce životního prostředí. Zkontrolováno bylo 139 provozoven, devadesát z nich mělo nějaký problém. Často byl překračován právě zákon o odpadech: nebyla prováděna identifikace předávajících osob a přijímané odpady nebyly správně zařazovány dle katalogu odpadů. Provozovatelé výkupen také nedbali vyhlášky č. 383/2001 Sb., která zakazuje přijímat do výkupu zařízení mající povahu uměleckého, případně pietního díla, částí průmyslového nebo obecně prospěšného zařízení.

Nelegální původ kovového odpadu

Jak ukázaly kontroly, síť výkupu kovů je tak hustá, že to neodpovídá reálným potřebám země. Mgr. Pavel Drahovzal (SMO ČR) poznamenává: "Je zřejmé, že z přibližně 500 tis. tun kovového odpadu ročně je minimálně třetina nelegálního původu. Jednotlivé regiony ČR se liší hustotou sběren a výkupen odpadů i problémů s nimi. V porušeních zákona vedou sběrny v Moravskoslezském nebo Ústeckém kraji (Šluknovský výběžek, oblast Litvínova), naopak na Vysočině problémy prakticky nejsou.

"Kdyby byl všechen kovový odpad ve výkupu legálního původu, musel by každý obyvatel ČR odevzdat zhruba 50 kg kovového odpadu ročně." upozorňuje Mgr. Samosebou.cz.

Zahraniční praxe v oblasti sběru kovového odpadu

V několika evropských zemích (Belgie, Francie, Irsko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švýcarsko) je úprava sběru a výkupu kovových odpadů řešena na podobných principech, a to mimo zákon o odpadech. Legislativa v těchto zemích stanovuje, že sběr jakýchkoliv odpadů pocházejících z domácností (což nejsou kanály a kolejnice) zajišťují vždy obce. Sběr a výkup železa od firem je autorizovaný, tj. musí být vázán na činnost dané firmy, není tedy prostor pro výkup šrotu od fyzických osob.

V Polsku je praxe srovnatelná s ČR: fyzické osoby, které nabízejí kovový odpad k výkupu, musejí dvojmo vyplnit formulář, jinak je výkup zakázán. Platí zde zákaz koupě kovových předmětů. Elektrické kabely mohou provozovatelé sběren vykoupit pouze od operátorů telekomunikací a dalších právnických osob. Dopravní a silniční značky, kovové prvky a zařízení železničních drah zase jen od právnických osob oprávněných provozovat železniční infrastrukturu. Platba je ve všech případech pouze bankovním převodem a o každé koupi musí být vystaven formulář.

Čtěte také: Vozidla používaná pro svoz odpadu

Možná řešení a budoucí vývoj

Zatím je navrženo, aby povolení ke sběru a výkupu odpadů, které vydává kraj, bylo podmíněno souhlasným závazným stanoviskem obce. Zásadní problém však tkví v obcházení stávajících předpisů. Kdyby byly skutečně prosazeny a použity, problém s výkupy kovových odpadů by se zmenšil.

Některé země (jako např. Tomu není nakloněno Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO, které nechce rozšiřovat množství koncesovaných živností. Možnost prostě nepovolit zřízení sběrny by zase mohlo být považováno za pokus o regulaci trhu. Ministr Chalupa podle svých slov předpokládá částečné řešení problematiky v připravovaném novém zákonu o odpadech.

Čtěte také: Drony a Hradec Králové: 2012

tags: #zber #kovoveho #odpadu #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Aktivní zábava v českých krajích
• Aktivity pro MŠ v přírodě
• Recenze nosního filtru
• Kompaktní odpadkový koš
• Ochrana žab v Česku