Pražský městský soud pravomocně zamítl žalobu Ostravanky Pavly Skýbové, která od státu požadovala odškodnění jeden milion korun za nevydání plánu a programu ke zlepšování kvality ovzduší. Žena tvrdila, že jí vznikla nemajetková újma, protože žije ve stresu a obavách.
Skýbová žalobu podala poté, co se nejprve neúspěšně obrátila na ministerstvo životního prostředí. Svůj nárok zdůvodnila tím, že v ostravských Radvanicích, kde bydlí v rodinném domku, jsou dlouhodobě a výrazně překračovány hodnoty imisních limitů pro částice polétavého prachu.
"Zdá se, že soudy požadují konkrétnější újmu na zdraví," reagoval na rozsudek právník Skýbové Pavel Černý. Podle něj je to špatně, protože evropské právo stanoví ve vztahu ke znečištění ovzduší mezní limity proto, aby chránilo jednotlivce.
Podle ženy ji ministerstvo poškodilo nesprávným úředním postupem, konkrétně nevydáním akčního plánu s přehledem krátkodobých opatření k ochraně ovzduší a nevydáním programu zlepšování kvality ovzduší pro aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.
"Nevydání akčního plánu je nesprávným úředním postupem státu, neboť ho předpokládal zákon," uvedl předseda senátu Martin Jachura. Ztotožnil se ale s názorem, že Skýbová neprokázala vznik újmy, která jí podle ní vznikla.
Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší
Na výsledek sporu Skýbové čeká u Obvodního soudu pro Prahu 10 žaloba dalšího Ostravana Vladimíra Burdy, který je společně se Skýbovou členem občanského sdružení Vzduch. I on žádá milionové odškodné a tvrdí, že špatné ovzduší se podepsalo na zdraví celé jeho rodiny.
Vladimír Burda žije celý život v Radvanicích, v ostravském obvodu, kde je podle dat Českého hydrometeorologického ústavu dlouhodobě jedno z nejhorších ovzduší v Česku. Jeho dům stojí v cestě kouři z nedaleké hutě, která nyní patří britské společnosti Liberty Steel. Znečištěné ovzduší, jež podle Burdy pochází především z této huti, ničí zdraví i životy místních.
„Není kam utéct. Špatný stav ovzduší podle něj narušil život jeho rodiny. Stará se o svou 81letou matku, která chce v domě zůstat a bez pomoci se už neobejde. A i kdyby dům prodal, nedostane za něj tolik, aby si mohl bez hypotéky postavit jiný.
O stav ovzduší se zajímá dlouhodobě, spolu se sousedy kvůli tomu založili občanské sdružení Vzduch. V roce 2014 uspěli u soudu se žalobou na Moravskoslezský kraj s tím, že nevydal akční plán pro zlepšení kvality ovzduší.
„Říkali jsme si, že ani stát neplní svou povinnost a měl by nás odškodnit. V roce 2015 proto podal žalobu na stát s tím, že dostatečně neřeší dlouhodobé překračování limitů škodlivin v ovzduší.
Čtěte také: Znečištění veřejných toalet
Ani Burdovi sousedé se uspokojujících rozsudků a odškodnění zatím nedočkali. Pavla Skýbová loni neuspěla ani u Ústavního soudu a o tématu už se nechce bavit.
Žaloba na ArcelorMittal
Ocelářská společnost ArcelorMittal má na krku další žalobu. Žalobou u okresního soudu v Ostravě se domáhají toho, aby hutní společnost přijala taková opatření, aby se snížilo znečištění ovzduší v tomto městském obvodě na zákonné limity.
Právníci se opírají o nově zpracovanou odbornou studii Vysoké školy báňské-Technické univerzity, která ukázala, že ArcelorMittal přispívá v nejpostiženějších částech Radvanic a Bartovic ke znečištění prachem z pětašedesáti procent, a u karcinogenního arzenu a benzoapyrenu dokonce z více než pětaosmdesáti procent.
„Výsledky odborných analýz jasně ukazují, že společnost ArcelorMittal je dlouhodobě odpovědná za zásadní ohrožení zdraví občanů žijících v jejím sousedství. Po občanech není možné požadovat, aby nadále trpěli takto závažný zásah do svých práv. Je tedy logické, že se dovolávají odpovědnosti společnosti ArcelorMittal a ochrany svých práv soudní cestou,“ uvedl právník Jan Šrytr.
Společnost ArcelorMittal nedávno slíbila, že do roku 2011 zásadně sníží množství emisí škodlivin v ovzduší. Mezi ekologickými projekty, které připravují, je například odprášení aglomerací či odsíření energetiky.
Čtěte také: České rybářství a kvalita vody
Spor o zlepšení ovzduší proti Ministerstvu životního prostředí
Spor o zlepšení ovzduší proti Ministerstvu životního prostředí vede celoživotní sportovkyně, nyní penzistka, z Radvanic-Bartovic na Ostravsku od prosince 2018. Po státu požaduje přiměřené zadostiučinění za utrpěnou újmu, spočívající v onemocnění rakovinou plic a ve ztrátě manžela, který rakovině podlehl.
Žalobkyně a její zesnulý manžel bydleli v Ostravě Radvanice-Bartovice, kde jsou dlouhodobě a výrazně překračovány zákonné imisní limity karcinogenního benzo(a)pyrenu a polétavého prachu.
Imisní limit karcinogenního benzo(a)pyrenu je v Radvanicích-Bartovicích trvale překračován osmi až desetinásobně a Ostrava dokonce patří mezi deset evropských měst s největším počtem úmrtí způsobených znečištěním ovzduší.
Ministerstvo životního prostředí mělo od roku 2004, tj. od vstupu ČR do EU, povinnost vypracovat tzv. akční plány a později také tzv. programy zlepšování kvality ovzduší. Ty měly obsahovat účinná opatření vedoucí k tomu, aby byly imisní limity dosaženy v co nejkratším čase.
Soudní dvůr EU již v řadě rozsudků potvrdil, že tohoto cíle má být dosaženo maximálně během několika let. Například více než čtyři roky trvající překračování limitů již shledal jako porušení evropského práva. Pokud tedy stát trestá občany, kteří porušují zákony, není možné, aby sám nenesl žádnou odpovědnost za situaci, kdy předpisy sám dlouhodobě nedodržuje.
Žaloba na nečinnost Ministerstva životního prostředí
Žalobci se podanou žalobou domáhali ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřovali v nečinnosti žalovaného při zpracování a vydání řádného a úplného Programu zlepšování kvality ovzduší. Podle žalobců není možné se zpracováním a vyhlášením řádného a úplného Programu nadále vyčkávat, neboť zákon o ochraně ovzduší stanoví jako nejzazší termín pravidelné aktualizace jednou za čtyři roky (§ 9 odst. 5), ale v případě potřeby je nutné Program aktualizovat i dříve a tato situace nastala.
K první a druhé podmínce, tj. že žalobce musí být přímo zkrácen na svých právech, uvedli, že jsou kráceni na svém ústavně zaručeném právu na příznivé zdravotní prostředí a na z něj vyplývajícím veřejném subjektivním právu na to, aby žalovaný vydal, resp. řádně užil právní instrumenty, které mají právo na životní prostředí zajišťovat. Poukázali na skutečnost, že žijí v aglomeraci, kde jsou pravidelně a trvale překračovány imisní limity škodlivých látek v ovzduší.
Ke třetí podmínce, tj. existenci nezákonného zásahu, žalobci uvedli, že zásah žalovaného spočívající v nevydání řádného a úplného Programu, který by obsahoval všechny stanovené náležitosti, je zásahem nezákonným, kdy i z rozsudku NSS č. j. 6 As 288/2016-146 se podává, že osoby obývající znečištěnou zónu či aglomeraci mají veřejné subjektivní právo na to, aby žalovaný řádný a úplný program vydal.
K páté podmínce, tj. přímému zaměření nebo zasažení zásahu vůči žalobci, žalobci uvedli, že trvale žijí v dotčené aglomeraci, pro niž je vydán neúplný Program.
K šesté podmínce, trvání zásahu, žalobci uvedli, že zásah spočívá v nevydání řádného a úplného Programu minimálně od 29.4.2016, kdy nabyl (částečně Nejvyšším správním soudem zrušený) Program účinnosti, neboť již od tohoto okamžiku byl neúplný a kvalitativně nevyhovující. Nezákonný zásah bude ukončen teprve v okamžiku, kdy žalovaný vydá Program, který bude odpovídat všem stanoveným požadavkům.
Reakce Ministerstva životního prostředí
Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Uvedl, že až do vydání rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20.12.2017, č.j. 6 As 288/2016-146 byl Program řádně schváleným, platným a závazným opatřením obecné povahy, které obsahovalo všechny podstatné náležitosti, které byly předepsány platnou legislativou v okamžiku jeho vydání a které byly do té doby pro obdobné koncepční dokumenty obvyklé.
Žalovaný je přesvědčen, že je možné prokázat faktickou efektivitu programů zlepšování kvality ovzduší a opatření v nich uvedených. Navíc má za to, že namítané nedostatky jsou nedostatky formální, které orgánům činným v ochraně ovzduší nijak nebrání kvalitu ovzduší v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek dále zlepšovat.
Nástroje ke zlepšení kvality ovzduší je podle žalovaného nutno vnímat v celém svém komplexu a nikoliv izolovaně. Poukazují-li žalobci na „silný a trvalý stres“, který má být zapříčiněn nezlepšujícím se stavem kvality ovzduší, nedokládají a neprokazují příčinnou souvislost.
Další aspekty znečištění ovzduší na Ostravsku
I třítýdenní pobyt na Ostravsku je nebezpečný pro lidskou DNA, protože tamní vzduch rychle a významně narušuje chromozomy. Prohlásil to doktor Radim Šrám, který spolu s kolegy z Akademie věd ČR provádí v regionu dlohodobý výzkum.
Neziskové sdružení Arnika také nyní podporuje experty z Akademie věd Peticí za čistější vzduch pro Ostravu. „My, obyvatelé Ostravy a přilehlých částí, žijeme v prostředí, kde jsou dlouhodobě překračovány zákonné limity pro znečištění ovzduší. Jsme si vědomi závažného ohrožení, které toto znečištění představuje pro zdraví desetitisíců lidí v našem regionu," oslovují signatáři petice zákonodárce, vládu, Českou inspekci životního prostředí, představitele města i Moravskoslezského kraje.
„Nejvíce ohroženy jsou přitom děti. Tisíce lidí již dnes trpí zdravotními problémy.
Žaloba sdružení Čisté nebe
Městský soud v Praze zamítl žalobu kvůli znečištěnému ovzduší na Ostravsku. Na ministerstvo životního prostředí ji podalo sdružení Čisté nebe. Domáhalo se toho, aby soud zrušil Program zlepšení kvality ovzduší na Ostravsku a nahradil jej novým.
Podle sdružení Čisté nebe současný program nepovede k ochraně ovzduší a obyvatel, není dost konkrétní, neobsahuje dostatečná opatření ke snížení znečištění ani řádný časový plán.
Žaloba města Ostravy na stát
Téměř tři roky uplynuly od doby, kdy statutární město Ostrava podalo žalobu na Českou republiku, konkrétně na vládu a ministerstva životního prostředí a dopravy, za znečištěné životní prostředí. Po spoustě odkladů se zdálo, že kauza půjde do ztracena, nyní se ale věci pohnuly a brzy by měl zaznít jasný verdikt soudu. Město žádá, aby soud de facto státu zakázal další porušování práva na příznivé životní prostředí. Hlavní problém žaloba spatřuje v nedostatečné a neefektivní ochraně čistoty ovzduší a nedodržování limitů znečištění.
Celé Česko, a nejvíc Ostravsko, se letos v lednu řadu dní opět dusilo ve smogu. Do hry se veřejně a natvrdo vložil i úřad ombudsmana. Za rok pravděpodobně zemře v místě 69 lidí.
Dle jejího názoru je třeba vyčlenit čtyři hlavní znečišťovatele - průmysl, dopravu, lokální topeniště a emise z Polska. „Na všechny se musíme soustředit a ve všech je možné dosáhnout určitého zlepšení.
Praha - Městský soud v Praze odmítl žalobu města Ostravy na stát kvůli znečištěnému ovzduší. Ministerstvo životního prostředí, které ve sporu zastupovalo Českou republiku, označilo rozhodnutí soudu za logické. Žalobou se odmítl zabývat, protože ji Ostrava nepodala v zákonné časové lhůtě. "Žaloba nebyla podána včas a zmeškání lhůty nelze prominout," uvedla mluvčí soudu Markéta Puci.
Primátor Kajnar zatím k rozhodnutí soudu nemá bližší informace, protože se účastní sjezdu ČSSD v Ostravě. "Znečištění v Moravskoslezském kraji, pokud vím, už je nějakých 50 let, tak nevím, jestli jsme to měli podat v roce 1966. Jestli to odvozují od vydání nějakého dokumentu nebo usnesení vlády, tak si myslím, že žijeme v Kocourkově, protože vzduch je špinavý a je přece jedno, kdy podávám žalobu, protože se ten špinavý vzduch mezitím nevyčistil. Ten nezákonný stav znečištěného ovzduší trvá," míní Kajnar.
Ovzduší nejen v Ostravě, ale v celém Moravskoslezském kraji patří dlouhodobě k nejhorším v zemi i Evropě.
Ústavní soud a případ penzistky z Radvanic-Bartovic
Ústavní soud vyhověl penzistce z Radvanic-Bartovic v případě, v němž žena od roku 2018 bojuje za zlepšení kvality ovzduší na Ostravsku. Žena a její zesnulý manžel bydleli v Ostravě Radvanice-Bartovice, kde jsou dlouhodobě výrazně překračovány zákonné imisní limity karcinogenního benzo(a)pyrenu a polétavého prachu.
Spor postupně prošel celou soudní soustavou, zastání našla obyvatelka Ostravy až u Ústavního soudu. Ten jí dal za pravdu a vrátil věc zpět k Nejvyššímu soudu, který se věcí původně obsahově vůbec nezabýval a odmítl ji jako nepřípustnou. „Podle odůvodnění nálezu Ústavního soudu by se nyní Nejvyšší soud měl zabývat dovoláním po obsahové stránce. Soudy prvního a druhého stupně sice souhlasily s penzistkou, že se Ministerstvo životního prostředí dopustilo nesprávného úředního postupu, když včas nepřijalo program zlepšování kvality ovzduší, a že jí vznikla nemajetková újma spočívající v onemocnění rakovinou plic a úmrtí manžela. Žalobu a následující odvolání však zamítly, protože žena dle jejich názoru neprokázala příčinnou souvislost mezi pochybením státu a svou újmou.
tags: #znečištěné #ovzduší #Ostravsko #žaloba #informace
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]