Znečištěné ovzduší a jeho dopady na zdraví

Kvalita ovzduší je jeden ze základních faktorů ovlivňující zdraví a tím i psychickou pohodu každého z nás. Znečištěné ovzduší patří k základním ekologickým problémům, které viditelně ovlivňují zdraví a životy lidí. Znečištění vzduchu je vážným globálním problémem, který má zásadní dopad na zdraví lidí po celém světě. Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa.

Zdrojem tohoto znečištění jsou hlavně průmyslová výroba, silniční doprava, zemědělství, emise při výrobě elektrické energie ale také nám dobře známé topení tuhými palivy. Množství škodlivin, které se do ovzduší vypouštějí, je způsobeno především činností člověka. Lidská společnost více než kdykoliv předtím využívá mnoho přírodních zdrojů a uvolňuje do ovzduší ohromná množství znečišťujících látek. Dopady znečištění mohou mít lokální, regionální až celosvětový rozsah.

I přesto, že se státy v Evropě snaží proti tomuto znečištění podnikat různé kroky a opatření, kvalita vzduchu se zlepšuje jen velmi pomalu. Miliony lidi v Evropě tak denně dýchají toxický vzduch, který představuje nezanedbatelné riziko pro jejich zdraví. Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zemře ročně na následky znečištění ovzduší skoro půl milionu Evropanů.

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z roku 2023 byla většina městské populace v EU vystavena úrovním klíčových vzdušných znečišťujících látek, které jsou škodlivé pro zdraví, včetně jemných částic (PM2.5), jejichž koncentrace překračovaly roční směrnici WHO z roku 2021. V České republice patří mezi oblasti s největším problémem se znečištěním ovzduší severní a severovýchodní části země, zejména regiony jako jsou Ostrava a Moravskoslezský kraj. Tato oblast trpí zejména kvůli těžkému průmyslu a vysoké hustotě průmyslových závodů.

Škodliviny v ovzduší

Ve vzduchu se vyskytují znečišťující látky tuhého a kapalného skupenství. Obecně se dá říct, že tuhé znečišťující látky v ovzduší můžou být nazývány obecným pojmem prach, pokud není důležitý způsob, jakým vznikly. Pokud dojde k vdechnutí prachu našim dýchacím ústrojím, záleží pouze na velikosti částic a schopnostech lidského těla, kde tyto částice dokáže zachytit. Částice velikosti větší než 10μm jsou zachyceny v horních cestách dýchacích. Částice menší než 10μm se už mohou dostat až za ústrojí hrtanu.

Čtěte také: Vliv znečištění ovzduší na živočichy

K označení tuhých (prachových) částic v ovzduší je používána řada pojmů. Tuhé znečisťující látky (TZL), pevný aerosol, tuhý aerosol, polétavý prach. V zahraniční literatuře pak suspendované částice (SPM), celkové suspendované částice (TSP), černý kouř. Prašné částice, které v ovzduší působí jako kondenzační jádra, jsou odpovědné za výskyt smogu.

Velikost částic a jejich vliv na zdraví

V současné době se hlavní význam klade na zohlednění velikosti částic, která je rozhodující pro průnik a depozici v dýchacím traktu. Účinek prachových částic na organismus je závislý na složení, tvaru a velikosti částic, které ho tvoří. Čím menší je částice, tím je nebezpečnější. Větší částice (nad 100 µm) sedimentují velmi rychle a do dýchacích cest se prakticky nedostanou. Částice, jejichž velikost je mezi 100 - 10 µm, jsou většinou zachyceny v horních cestách dýchacích, částice menší než 10 µm (PM10) pronikají do dolních partií dýchacích cest, a bývají proto také nazývány thorakálními částicemi. V kategorii nejjemnějších částic PM2,5 mají částice průměr menší než 2,5 µm. Vědci považují částice PM2,5 za příčinu největšího poškozování lidského zdraví. Usazují se hluboko v plicích, blokují reprodukci buněk a působí respirační nemoci.

Pokud tedy budeme uvažovat dle velikosti částic prachu, které jsou obsaženy ve vzduchu, jsou ty nejnebezpečnější částice velikosti menší než 2.5 µm, značené také jako PM2.5 a PM1.

Vzhledem k vysokým úrovním znečištění ovzduší, které představuje zdravotní riziko pro obyvatele městských i některých venkovských oblastí, je zásadní přijímat opatření k čištění vzduchu i ve vnitřních prostorách. Dle statistik WHO umírá až 7 milionů lidí globálně v důsledku dýchání znečištěného vzduchu ve vnitřním i vnějším prostředí.

Konkrétní znečišťující látky a jejich zdroje

• PM2.5 a PM10: Hlavními zdroji jsou doprava, průmysl, elektrárny, staveniště, spalování odpadů, požáry a práce na polích.
• Polyaromatické uhlovodíky (PAU): Vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování).
• Oxid dusičitý (NO2): Spalovací motory a domácnosti (kotle, krby, plynové sporáky a trouby).
• Přízemní ozon (O3): Fotochemická reakce slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší.
• Oxid siřičitý (SO2): Spalování fosilních paliv nebo zpracovávání minerálních rud obsahujících síru.
• Radon: Radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů.

Zdravotní dopady znečištěného ovzduší

Znečištěné ovzduší může vést k respiračním infekcím, zánětům průdušek, astmatu a v těžších případech k chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) či dokonce k rakovině plic. Expozice znečištěnému vzduchu může zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou vysoký krevní tlak, zvýšená srážlivost krve a v horších případech může dojít k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě. Znečištěné ovzduší negativně ovlivňuje kvalitu pokožky - může způsobit předčasné stárnutí, akné a ekzémy.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Znečištění vzduchu může mít vážné důsledky i pro duševní zdraví. Průzkumy ukazují, že zvýšená úroveň znečištění je spojena se zhoršením kvality spánku, což může přispívat k narušení chemické rovnováhy v mozku. Tato disbalance může vést k vyšší pravděpodobnosti vzniku deprese, bipolární poruchy, úzkostných stavů a dokonce i neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

Nemocnost, jako důsledek zhoršení kvality ovzduší v našem kraji, je stále aktuálnějším tématem. Čekárny jsou plné pacientů s alergiemi a astmatem. Zejména u dětí je to problém číslo jedna. Astmatem trpí na celém světě více než 300 milionů lidí. V České republice žije asi 840 tisíc astmatiků, z toho je přitom asi 120 tisíc dětí mladších 14 let. Až šest tisíc českých dětí přitom trpí „obtížně léčitelným astmatem“. U dospělých lidí znečištění ovzduší zvyšuje možnost výskytu nádorových onemocnění, aterosklerózy či vzniku diabetu a urychluje proces stárnutí. Rodí se děti s nižší porodní váhou nebo s určitými funkčními nedostatečnostmi, které se projevují zvýšenou nemocností nejen v dětství, ale také ve středním věku.

Respirační potíže spojené se znečištěným ovzduším ovšem nejsou jen problémem USA. Například projekt Clear Air For Europe, který provedla Agentura pro hodnocení životního prostředí a jenž porovnával čistotu ovzduší asi 30 velkých evropských měst, ukázal, že z hlediska znečištění ovzduší prachem je nejhorší situace v Praze.

Vliv na průběh chřipky a COVID-19

Výzkum se zaměřil na více než 3000 amerických okrsků (zhruba 98 % pokrytí celé země) a na základě zjištěných dat o kvalitě ovzduší, zplodin z automobilů či uniklých prachových částic z továren vyplynulo, že čím horší kvalita ovzduší, tím horší mají občané průběh při onemocnění chřipkou a koronavirem. Vědci rovněž dokázali, že i malé navýšení znečištění ovzduší o jeden mikrogram na metr krychlový vede při dlouhodobém vystavení prachovým částicím PM 2,5 až k 15% nárůstu úmrtnosti na covid-19.

Jak se chránit před znečištěným ovzduším

Jak se tedy snažit omezit vdechování tohoto škodlivého jemného prachu? Bohužel tomu nejde úplně zabránit, protože tento jemný prach je ve venkovním prostředí přítomen všude okolo, jen ho prostě nevidíme a také se liší jeho koncentrace podle geografické polohy. Univerzálním řešením je filtr vysoké filtrační třídy. Pokud doma ale máme vzduchotechnický systém, máme možnost tento jemný prach podstatně redukovat, pokud jde o vnitřní klima našeho bytu nebo domu a to právě díky vzduchovému filtru s vysokou filtračními třídou. Jen takto jsme efektivně schopni zamezit tomu, aby se tento zdraví škodlivý jemný prach dostával do našeho vnitřního klimatu a ohrožoval tak naše zdraví.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Až 80 % těchto škodlivých částic dokáže efektivně odfiltrovat náš vzduchový filtr RUKATECH SafeLuft Premium. Filtry do oken RESPILON napomáhají filtrovat částice, alergeny a jiné znečišťující látky a umožňují zákazníkům dosáhnout čistého vnitřního ovzduší bez venkovního znečištění. Nově jsou dostupné již ve své 6 generaci a navazují na dlouholeté zkušenosti v této oblasti. Účinnost filtrů je ověřena významnými partnery jako TUV a FITI. Údržba těchto filtrů je velmi jednoduchá. Stačí je čistit každých šest měsíců pomocí lehkého proudu vody a jemného výkonu vysavače. Toto minimální úsilí zajišťuje dlouhodobou efektivitu a funkčnost filtrů. Investice do filtrů do oken Respilon se tak stává ideálním řešením pro každého, kdo si přeje žít v čistějším a zdravějším domově.

Monitoring a hodnocení kvality ovzduší

Protože znečištění ovzduší je velkým problémem, který trápí značnou část naší země, vybudovala společnost projekt Agdata City, který městům pomáhá s monitorováním stavu ovzduší. Podle pilotních projektů na Karvinsku a Brněnsku a podle prvních ohlasů služba místním obyvatelům pomáhá. Vzhledem k tomu, že zejména částice PM2,5 mají neblahý vliv na průběh chřipky či covid-19, je důležité, aby starostové kontrolovali, jaký vzduch jejich občané dýchají. Zastupitelé samospráv tak mohou monitorovat i často neviditelné znečištění ovzduší, což při včasném varování může přispět ke zlepšení zdraví obyvatel v daném městě či obci.

Státní zdravotní ústav shromažďuje data o škodlivých látkách v ovzduší a hodnotí jejich dopad na lidské zdraví. Loni i předloni v České republice na potíže ze špatného vzduchu zemřelo podle přepočtů kolem 5,5 tisíce lidí.

Měření znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji provádí Český hydrometeorologický ústav Ostrava a Zdravotní ústav Ostrava. V roce 2004 byly v provozu 2 stanice na měření SPM, 23 stanic na měření PM10 a 7 stanic na měření PM2,5. V ostravsko-karvinské aglomeraci jsou každoročně překračovány imisní limity PM10 pro ochranu zdraví dle nařízení vlády č. 350/2002 Sb.

Index kvality ovzduší a srovnání se spotřebou cigaret

Jedním z postupů hodnocení kvality ovzduší je používání indexu. Vědci z americké univerzity v Berkeley vypočítali, že ekvivalentem jedné cigarety je úroveň 22 μg/m3 částic PM2,5. Denně v klidu žijící člověk nadýchá 20 m3 vzduchu. Podle výsledků univerzity je průměrné znečištění vzduchu ve Spojených státech na úrovni 0,4 cigarety denně, v Evropě 1,6 a v Číně 2,4. Ve špatný den v Pekingu však úroveň stoupá až na 25 cigaret.

Závěr

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.

tags: #znecistene #ovzdusi #dopady #na #zdravi

Oblíbené příspěvky:

• Návod pro malování podle čísel s motivy přírody
• Témata závěrečných prací: Obnovitelné zdroje
• Tipy pro kempování v Norsku
• Harmonogram Svozu Odpadu Kosetice
• Druhá šance pro oblečení