Znečištění ovzduší a jeho dopad na zvířata

24.12.2025

Znečištění ovzduší je předmětem pozornosti od doby, kdy průmyslový rozvoj společnosti začal vnášet, v důsledku jeho činnosti, do přírodního složení ovzduší další příměsi.

Celkové množství uvolněných prachových částí do ovzduší TSP (total suspended particles) si můžeme představit jako množinu prachových částic. Z tohoto množství se dostává část za hrtan dýchacího ústrojí (thorakální prach) o rozměru částice do 10 µm (PM10). Pronikají do dolních partií dýchacích cest a ztěžují zde samočistící mechanizmy plic.

Částice menší než 2,5 µm (PM2,5) se dostávají až do plicních alveol a negativně ovlivňují funkci dýchání. Kromě toho uvedené částice a ještě menší částice do 1 µm (PM1) jsou nositeli nebezpečných agens (viry, bakterie), které se mohou šířit na dálku desítek km a ovlivňovat zdravotní situaci populace na velkém území. Kromě toho se na povrch těchto částic váží molekuly látek vzniklých rozpadem organické hmoty, které jsou součástí zápašné směsi, která je za příznivých podmínek transportována na velké vzdálenosti.

Podle současného vědeckého poznání není možné pro prašný aerosol stanovit bezpečnou prahovou koncentraci, pod níž by nedocházelo k účinkům na lidské zdraví.

Emise prachových částic z objektů živočišné výroby má význam především pro nejbližší okolí stájí. Je předmětem konfliktů mezi farmáři a jejich sousedy. Zdrojem prachu ve stájových objektech jsou především krmiva (jemné částice upravených obilnin a usušených rostlin), odpadlé částečky kůže zvířat, krystalky moče a částice výkalů. Koncentrace těchto prachových částic však nemá konstantní průběh, kolísá však v průběhu řady roků i v jejich ročních obdobích.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Zvířata, nebo jejich produkty, jako lupy, uvolněné kožní částice od starších zvířat, chlupy, srst, sliny a další tělesné odpady obsahují silné alergeny, které mohou způsobit dýchací a kožní poruchy u ošetřovatelů zvířat, veterinářů, veterinárních techniků, pracovníků laboratoří, výzkumníků a dalších osob, s delším pobytem v uzavřeném prostoru se zvířaty, nebo jejich sekrety a výměšky.

Dopady chovu hospodářských zvířat na životní prostředí

Aktivity související s chovem hospodářských zvířat mají významný vliv na životní prostředí. Tento dopad může být přímý, např. vypásání porostu dobytkem, nebo nepřímý, např. rozšiřování ploch pro produkci krmných plodin. Technologie chovu hospodářských zvířat jsou velmi rozmanité.

V chudých zemích převažuje nízkoefektivní chov pro vlastní potřebu, v rozvinutých zemích se jedná o vysoce komerční záležitost. Jak intenzivní tak extenzivní formy chovu hospodářských zvířat si ovšem zasluhují náležitou pozornost.

Negativní dopady chovu hospodářských zvířat jsou řešeny většinou až v okamžiku, kdy dojde k havarijní situaci. Prevence dosud není rozšířená. Při vytváření budoucí koncepce chovu hospodářských zvířat je třeba brát ohled na miliony chudých zemědělců, pro něž chov dobytka představuje jediný zdroj obživy. Poptávka stále početnější střední třídy po větším množství živočišných bílkovin v potravě rovněž nemůže být ignorována.

Hospodářská zvířata jsou jedním z významných faktorů ovlivňujících naše životní prostředí. Sektor hospodářských zvířat okupuje přímo nebo nepřímo 30% pevninského povrchu Země. Hospodářská zvířata jsou hlavním zdrojem znečištění řek, jezer i pobřežních vod, produkují i značné množství plynů poškozujících ovzduší. Kvůli zvyšujícím se nárokům na krmiva se mění využití zemědělské půdy. Tempo těchto procesů se neustále zrychluje, zejména v rozvojových zemích.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Velmi zásadní je vliv člověka na složení atmosféry. Množství CO2 v atmosféře se za posledních 200 let zvýšilo o 40%, koncentrace metanu v ovzduší je dnes více než dvojnásobná. A právě hospodářská zvířata k tvorbě těchto plynů významně přispívají.

Dopady intenzivního chovu hospodářských zvířat na životní prostředí jsou značné. Mohou být ovšem částečně eliminovány aplikací nejmodernějších vědeckých poznatků a technologií. Otázky životního prostředí jsou zároveň otázkami sociálními - škody na životním prostředí způsobené jednou skupinou musejí nakonec řešit jiné skupiny nebo národy - často se jedná o celosvětový problém.

Otázky životního prostředí jsou také často dávány do souvislosti s válkami a násilnými konflikty. Existuje mnoho důvodů domnívat se, že s postupujícím globálním oteplováním a jeho průvodními jevy bude podobných násilných konfrontací přibývat. Kauzální vztahy nakonec působí oběma směry - válečné konflikty vedou k narušení životního prostředí a následná sucha, hladomory nebo vyčerpání přírodních zdrojů se mohou stát příčinou ozbrojených střetů. Řada takovýchto případů může být uvedena z afrických zemí.

Změny klimatu dále vedou i k šíření různých nemocí do geografických pásem, kde dosud nebyly běžné (např. malárie, bilharióza). Těmito nemocemi jsou ohroženy zejména nejchudší vrstvy obyvatelstva, a to jak v rozvojových, tak i v rozvinutých zemích.

Trendy v sektoru hospodářských zvířat

Až do 80.tých let minulého století byla strava založená na denní konzumaci masa a mléka výsadou obyvatel zemí OECD a nejbohatších vrstev v ostatních zemích. Většina rozvojových zemí měla tehdy spotřebu masa nižší než 20 kg na osobu a rok. Maso, vejce nebo mléko bývalo luxusem, který si mohli lidé dopřát jen při mimořádných příležitostech. Většina hospodářských zvířat v těchto zemích nebyla chována na maso, ale k tahu, případně jako určitá forma kapitálové investice. To se ovšem v poslední době mění.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

Produkce a konzumace hospodářských zvířat je na vzestupu na jihu, na severu stagnuje. V rozvojových zemích vzrostla průměrná spotřeba masa na osobu a rok za posledních dvacet let na dvojnásobek - ze 14 na 28 kg. Největší změny proběhly v oblastech s nejrychlejším hospodářským růstem - např. v Číně. Tento trend by měl pokračovat minimálně dalších 20 let. Jako významní hráči na světovém jevišti se jeví Čína, Indie, a Brazílie.

S touto situací kontrastuje stav v rozvinutých zemích, kde již produkce masa roste pomalu nebo dokonce stagnuje. Tyto země mají mnohdy záporný přírůstek obyvatelstva, trh je nasycený a obyvatelé se začínají přiklánět ke zdravé životosprávě. V rozvinutých zemích došlo za období 1980 - 2002 k růstu o pouhých 22%. Počet masného skotu poklesl o 7%, významně se ovšem zvýšil podíl drůbeže, o 42%. Patrný je také trend přesunu výroby z tradičních oblastí, kde existuje určitá kontrola ekologických standardů, do oblastí, kde jsou podmínky méně přísné.

Celosvětově se budou kulturní rozdíly dále stírat a je možné předpokládat nárůst konzumace živočišných bílkovin prakticky ve všech oblastech světa.

Výše popsaný vývoj byl usnadněny strukturálními změnami v odvětví např:

Zvětšování velikosti průměrné výrobní jednotky
Koncentrace výroby, snižování nákladů. Malí producenti jsou vytlačováni na okraj zájmu.
Koncentrace výroby je efektivní zejména při chovu drůbeže, produkce mléka prozatím zůstává záležitostí rodinných hospodářství.

Výskyt hospodářských zvířat v krajině byl dříve předurčen především dostupností krmiva. V poslední době ustupují faktory dostupnosti krmiva do pozadí (je možno ho dovést), větší roli hraje přístup na trhy, cena zemědělské půdy, atd. S postupem urbanizace začal produkční centra v blízkosti měst. V posledním období se ovšem produkční centra začala velkým aglomeracím opět poněkud vzdalovat - příčinou je zlepšená dopravní infrastruktura i nižší cena pracovní síly na venkově.

V celém světě je patrná snaha velkých obchodních řetězců kontrolovat co největší část trhu a zároveň i celý proces vzniku potravinářského výrobku. Tento trend se projevil v rozvojových zemí již v 90. letech 20. století a v současnosti se šíří do dalších oblastí. Rozvoji tohoto odvětví napomohl zejména nástup výpočetní techniky a internetu. Zákazníkům to přineslo snížení cen, ovšem producentům jsou centrálně diktovány podmínky, za kterých od nich bude zboží odebíráno.

Znečištění ovzduší způsobené zábavní pyrotechnikou

Omezení použití zábavní pyrotechniky by také mělo výrazný efekt na zlepšení kvality ovzduší. „Ohňostroje nejsou ničím jiným než kontrolovanými výbuchy, tedy spalovacím procesem v ovzduší. S tím bohužel souvisí výrazné znečištění ovzduší, dopad to má samozřejmě i na zdraví člověka. To chceme změnit, s kolegou ministrem zemědělství Markem Výborným tak budeme chtít zpřísnit pravidla pro prodej a používání pyrotechniky,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že změnu předloží pomocí pozměňovacího návrhu.

„Aktuálně na Ministerstvu životního prostředí pracujeme na novele zákona o ochraně ovzduší, která čeká na projednání vládou. Změnu chceme prosadit co nejdříve. Ministerstvo životního prostředí problematiku zákazu používání pyrotechniky věnuje dlouhodobě v kontextu ochrany přírody ve zvláště chráněných oblastech jako jsou třeba národní parky, nyní pozornost zaměřuje i na omezování jejího prodeje.

Při použití silvestrovské pyrotechniky dochází k nárůstu zejména koncentrací prachových částic PM10 a PM2,5. Po půlnoci se zvyšují především ve městech, kde je intenzita odpalů nejvyšší. „Nejhůře na tom jsou náměstí nebo sídliště ve větších městech, kde je vysoká intenzita odpalů a zároveň relativně uzavřený prostor, který omezuje rozptyl znečištění do okolí, a to se tak kumuluje. Na odpalování pyrotechniky pak doplácí místa jako například Brno-Dětská nemocnice, kde se nachází jedna z monitorovacích stanic Českého hydrometeorologického ústavu. Nemocnice se nachází přibližně jeden kilometr od centra Brna. Když se podíváme na data z letošního Silvestra, tak můžeme vidět, že se hodnota o půlnoci zvýšila trojnásobně. V některých letech dosahovaly koncentrace částic PM10 i hodnoty 272 µg.m-3, což byla ten rok nejvyšší hodnota naměřená na Silvestra v celé České republice.

Situace bývá nejhorší těsně po novoroční půlnoci ve městech. „Důležité je také zmínit, že pokud bychom srovnali vliv jednoho velkého profesionálního ohňostroje a vliv hromadného odpalu drobné pyrotechniky během novoročních oslav, jednoznačně výraznější je vliv drobných odpalů na Nový rok. Velké profesionální ohňostroje jsou odpalovány ve vyšší výšce, znečištění se tedy lépe rozptyluje, a také celkové odpálené množství pyrotechniky je výrazně menší,“ dodal Hladík s tím, že částice se pak ukládají do půdy i vody, kterou znečišťují.

Velmi vysoká míra znečištění může mít negativní dopad na zdraví i při krátkodobém vystavení ohňostroji, a to zejména u náchylných osob, jako jsou osoby trpící chronickými dýchacími či kardio-vaskulárními potížemi, malé děti nebo starší osoby. V neposlední řadě je třeba zmínit odpad, který z použité pyrotechniky vznikne a povaluje se po náměstích. Úklid takového odpadu pak stojí města a obce nemalé finanční prostředky. Navíc v případě nevybuchlé pyrotechniky může být tento odpad i nebezpečný.

Zábavní pyrotechnika a její vliv na zvířata

Tyto produkty výrazně škodí zvířatům, zejména psům, ale také řadě hospodářských zvířat. „V posledních dnech se ke mně dostalo několik smutných příběhů, kdy došlo ke zranění či smrti zvířete v důsledku použití zábavní pyrotechniky. Mluvil jsem například s farmářkou z Olomoucka, které se na farmě na Štědrý den v důsledku použití zábavní pyrotechniky předčasně narodilo mrtvé tele. Své by o použití petard mohla říct i většina pejskařů.

Možná řešení

Použití zábavní pyrotechniky některých kategorií by mohlo být zakázané, nebo povolené jen v přesně uvedeném čase. Omezit by se mohl i její prodej. Jde zejména o pyrotechniku, jejímž hlavním efektem je hluk. Diskuzi chce ministr Výborný vést také o omezení dostupnosti pyrotechniky, zejména kategorií F2 a F3. „Prodávat by se například mohla jen ve specializovaných prodejnách, nikoliv ve stáncích nebo supermarketech. Stejně tak se musíme bavit o tom, kdo a kdy by mohl tuto pyrotechniku nadále odpalovat.

Jak snížit dopad na životní prostředí jako majitel zvířete

Zaměřte svou pozornost složení a původu krmiva, které nakupujete. Některé značky se zaměřují na ekologicky šetrné produkty, například krmiva z obnovitelných zdrojů nebo snižují emise při výrobě.
Domácí mazlíčci často potřebují hračky, hygienické pomůcky nebo misky.
Při koupání nebo čištění zvířecích potřeb zkuste minimalizovat spotřebu vody.
Zvažte opravu starých hraček nebo vytvoření nových ze starých materiálů.
Pokud máte možnost, omezte jízdy autem při cestách se svým mazlíčkem (například na veterinární prohlídky).
Podpořte projekty zaměřené na ochranu přírody, ať už finančně, dobrovolnickou činností, nebo šířením povědomí o jejich práci.

Výsadba stromů: Zasaďte strom na své zahradě nebo se zapojte do komunitních projektů výsadby.

Zvířata jsou na nás zcela závislá, i na našem chování. My jsme ti, kdo mohou něco změnit. Ať už je to výběr ekologických produktů, omezení odpadu nebo podpora projektů na ochranu přírody, každý krok se počítá.

Denně dochází k zabíjení a masakrování stamiliónů zvířat jen kvůli konzumaci lidmi, ročně je to 60 - 70 miliard celosvětově!

KLIMA, životní prostředí, životy zvířat, zdraví lidí negativním způsobem ovlivňují produkce MASA a živočišných potravin. Zemědělství a tzv. živočišná výroba se podílejí na škodlivém vysokém podílu skleníkových plynů a negativních klimatických změnách. Zejména emisemi metanu a dusíku. Přechod na rostlinnou stravu nebo výrazné omezení živočišných potravin z každodenní stravy pomohou zlepšit stav klimatu, životního prostředí, zdraví lidí a výrazně sníží utrpení zvířat v chovech.

Průměrná konzumace masa/rok/spotřebitele je v ČR dlouhodobě vysoká: 84 - 89 kg, v EU okolo 64 kg.

Produkce potravin se podílí přibližně 26 % na celkových 100 % emisích skleníkových plynů. Těchto 26 % z větší části tvoří živočišné potraviny.

Pokud by svět přijal rostlinnou stravu sníží se využití zemědělské půdy o 75 % (tj. plocha Severní Ameriky a Brazíllie dohromady).

Samotná Evropská komise uvádí ve zprávě z ledna 2023: Potraviny tvoří přibližně 45 % dopadů spotřebitelů v EU na životní prostředí; například potravinový systém přispívá asi 1/3 k emisím skleníkových plynů (GHG). Pokud jde o prvovýrobu, zemědělský sektor EU-28 vyprodukoval 10 % celkových emisí skleníkových plynů EU v roce 2017. Výběr potravin a stravovací návyky mohou ovlivnit efektivitu využívání energie a zdrojů v našem současném potravinovém systému.

Ve vypjatém světě, včetně EU, by přechod na více rostlinnou stravu přispěl k zabezpečení potravin, protože značná část zemědělské půdy je využívána k produkci krmiv než potravin pro přímou lidskou spotřebu.

„Je tragické, když EU v tak životně důležité věci ustupuje tlaku zemědělců a agrárnímu lobby. A to i za situace, kdy zemědělství výrazně přispívá k emisím skleníkových plynů a většina vypěstovaných plodin je zkrmena zvířatům, která navíc ve většině systémů produkce trpí, jsou mrzačena, týrána různými způsoby a žijí pouze zlomek přirozené délky svého života.“

„Přístup EU je slabý, představitelé myslí krátkodobě a s ohledem na svou kariéru.

Na úrovni EU je směrnice o průmyslových emisích legislativou, která nejpříměji ovlivňuje intenzivní farmy s chovem dobytka zaváděným schvalovacím systémem. Stanovením norem pro emise znečišťujících látek hledá možnosti, jak snížit negativní vnější účinky největších průmyslových chovů zvířat na veřejné zdraví, životní prostředí a globální oteplování. EU nemůže dosáhnout svých cílů v oblasti udržitelnosti, pokud způsoby chovu zvířat nezačlení plány na snížení znečištění.

IED stanovuje normy pro emise znečišťujících látek, jako je metan, čpavek a sirovodík, které jsou běžně emitovány z chovu zvířat. Hlavní zdroje emisí skleníkových plynů (metan, oxid uhličitý, oxid dusný) ze zemědělství v ČR tvoří:

14 % organická (statková) hnojiva tj. kejda, hnůj, močůvka;
24 % fermentace v trávicích traktech zvířat;
61 % zemědělské půdy (i pastviny: výkaly a rozvoj půdních mikroorg. tvořících skl. plyny vlivem zvířat) (zdroj AV ČR).

Ohromná nadprodukce masa a živočišných potravin si vybírá daň v utrpení samotných zvířat, která přežívají svůj krátký život v otřesných podmínkách, jsou mrzačena a nucena k vysoké reprodukci.

Podle OSN je nejvýznamnějším znečišťovatelem planety a zároveň největším zdrojem skleníkových plynů živočišná výroba, tedy produkce masa, mléka a vajec. Nikdo o tom však nemluví.

Ohromný rozvoj průmyslové živočišné výroby a spotřeby masa/živočišných potravin má devastující vliv na životní prostředí, zdroje vody a klima; na chudobu ve světě; na zdraví lidí; na životní podmínky samotných využitých zvířat.