Znečištění vody a deštné pralesy

Deštné lesy jsou zdrojem kyslíku, vody, potravin i léčiv a mají nedocenitelný význam. Chrání před globálním oteplováním, poskytují živobytí pro více než miliardu lidí a jsou domovem 80 procent všech suchozemských živočichů. Jsou důležité pro přežití každého živého tvora na Zemi.

Lidstvo již několik tisíciletí využívá lesy jako zdroj cenné suroviny. Při správném hospodaření představují lesy obnovitelný zdroj. I když má les zničený ohněm schopnost přirozené obnovy, lesní biomasu jednoduše obnovit nelze a lesů ubývá.

Dochází ke změnám v prostorovém rozložení řady meteorologických prvků. Voda, která se v zalesněné krajině akumulovala, z krajiny rychle mizí, což vede k procesům degradace půd.

Úbytek tropických deštných pralesů

Za posledních 100 let již zmizelo z povrchu zemského více než 50 % rozlohy tropických deštných pralesů jako nevratná ztráta. Na počátku minulého století byla rozloha tropických deštných pralesů asi 16 mil. km², dnes je to cca 7 mil. km². Každé dvě vteřiny zmizí rozloha pralesů o ploše fotbalového hřiště. Odhaduje se, že pokud nedojde k radikální změně, do poloviny 21. století tropické deštné lesy téměř zmizí.

Většina pralesů Afriky je již vykácena - ročně zde dochází k úbytkům až 15% (nejvíce na světě). V devadesátých letech byl obrovským tempem téměř zničen prales Malajsie, v současnosti je nejvíce ohrožen prales v Papuy-Nové Guiney. Prales v Indonésii ubývá také alarmující rychlostí: je ničen masivní nezákonnou těžbou, mýcením kvůli plantážím pro pěstování palmového oleje nebo kávy. Negativní dopady mají i rozvoj těžby nerostných surovin, zakládání nových sídel, stavba silnic a také velkoplošné požáry, často úmyslně zakládané. Do roku 2020 tak zbudou jen téměř bezcenné fragmenty pralesa na ploše max.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

V roce 1970 byla Amazonie prakticky nedotčena, od té doby se zmenšila zhruba o polovinu, přitom má nejvyšší biodiverzitu na světě! Velké oblasti v povodí Amazonky a ve Střední Americe (až 80% z celkové odlesněné plochy) byly vykáceny jen pro potřeby chovu zvířat. Například Brazílie má největší komerční stáda na světě a je také největším vývozcem hovězího masa. Dalšími příčinami je těžba dřeva a pěstování sóji. Místní ekonomika je bohužel stále téměř celá postavená na ničení pralesa.

Příčiny kácení pralesů

Kácení pralesů má mnoho příčin. Hlavními jsou těžba dřeva a hlavně zemědělství a snaha získat nové plochy pro pěstování plodin a pastvu dobytka. Dalším důvodem je kácení lesa za účelem těžby dřeva.

Hlavní příčiny jsou zřejmě dvě: dochází jednak k jejich kácení (kvůli spotřebě dřeva jako paliva i výrobní suroviny) či vypalování (pro zisk nové zemědělské půdy, chov zvířat).

Mezi největší důvody odlesňování patří pěstování dobytka, získávání dřeva, těžba nerostných surovin a velkoplošné projekty jako budování komunikací a vodních přehrad pro výrobu energie. Mnoho těchto aktivit je podporováno vládami, aby byl vidět tak zvaný "pokrok".

WWF obvinil evropské výrobce toaletního papíru, papírových kapesníků a ubrousků ze značného přispívání k odlesňování planety. WWF konstatoval, že firmy používají především dřevo z čerstvě pokácených stromů a převážná většina výsledných produktů obsahuje jen minimum recyklovaných surovin.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Důsledky kácení pralesů

Tyto destruktivní aktivity mají ale mnohem menší hodnotu než ekologické služby živého deštného pralesa zajišťujícího biodiverzitu, koloběh vody v přírodě a omezujícího globální oteplování.

Následky kácení pralesů jsou větrná a půdní eroze, povodně, zanášení údolních nádrží, sesuvy půdy (např. podhůří Himalájí), pokles srážek, sucha, ztráta možnosti místních lidí používat les jako zdroj dřeva, plodin a píce. V důsledku kácení se snižuje genofond, mizí zároveň možná léčiva a planí příbuzní zemědělských plodin. Následuje také genocida domorodých obyvatel, mizení jejich kultur (Amazonie, Malajsie, Afrika).

Každým rokem je zničena oblast tropických pralesů, která je větší než velikost státu New York. Toto způsobuje masivní vymírání živočišných druhů. Mnoho vědců věří, že současné kácení tropických pralesů ve velkém měřítku způsobuje oteplování Země a to může mít za následek zvýšení mořské hladiny a záplavy největších přístavních měst.

Globální oteplování - oxid uhličitý a jiné plyny vpuštěné do atmosfery při hoření fosilních paliv a při hoření tropických pralesů zachytí teplo reflektované ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosfery. Toto oteplení způsobí zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zon.

Ubývání živočišných druhů - ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně. Roztržení ekologického cyklu - na lokální úrovni regulují tropické pralesy cyklus vody jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody. Jejich zničení znamená rozkol v cyklu, což způsobí větší extrémy v klimatických podmínkách jako jsou sucha a záplavy. Úbytek kultury lidí žijících v pralesích - odhadovaných 140 milionů lidí je přímo ohroženo.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

Nedávné odhady zjistily, že každý rok je zničeno nebo vážně narušeno 25 milionů ha tropických pralesů. To znamená, že každou minutu je ztraceno 117 akrů. Obchodování se dřevem je zodpovědné za přibližně 25% odlesnění, komerční těžba dřeva je po vypalování nejvýznamnějším faktorem ničení tropických pralesů.

Možnosti řešení

Tropické lesy mají dosud naději. V některých zemích, např. Na záchranu deštných pralesů se proto zaměřila řada organizací, států, ale i nadnárodních společností. Například značka zmrzlin Magnum se rozhodla odebírat pouze kakao certifikované organizací Rainforest Alliance.

Prospěly by například změny způsobu zemědělství. Místo velkých plantáží, vyčerpávajících půdu, by mohly fungovat nové a moderní zemědělské techniky. Návrat k rotačnímu zemědělství by také zvýšil úrodnost půdy a dříve odlesněné plochy lesů by mohly být znovu zalesněny. I když nevyužité plochy jsou poměrně malé.

Dále je nutné si uvědomit, že lesy jsou závislé na dostatku vody. Tam kde dost neprší, tam vitalita lesů klesá a oblasti spontánně přecházejí ve stepi.

Lesy a emise CO2

Máme model IPCC inventarizace skleníkových plynů pro změnu klimatu. Hrubé pohlcení (vykazované podle konvence jako záporné hodnoty) a hrubé emise (vykazované jako kladné hodnoty) byly odhadnuty odděleně a čistý tok byl vypočítán odečtením hrubých emisí od hrubých pohlcení. Mezi lety 2001 a 2022 byly emise z odlesňování a jiných poškození lesů vypočteny na 8,8 gigatuny (Gt) CO2/ rok. Dále bychom měli uvést i to, že díky fotosyntéze se do atmosféry ročně uvolňuje asi 200 miliard tun kyslíku nezbytného pro dýchání. Současně vzniká každoročně asi 150 miliard tun organických látek, tzv.

Největší emitenti CO2 z odlesňování

Následující tabulka ukazuje největší emitenty CO2 z odlesňování:

Ze sedmi analyzovaných ukazatelů se nejvíce podílel na úbytku lesů dobytek - pastviny nyní zabírají asi 45,1 milionu hektarů (Mha) půdy odlesněné v letech 2001 až 2015, což představuje 36 procent všech ztrát stromové pokrývky. Palma olejná je na druhém místě (10,5 Mha), následuje sója (8,2 Mha), dále kakao, kaučuk, káva a vláknina (všechny kolem 2 Mha každá). Dohromady těchto sedm komodit představuje 57 procent všech ztrát stromového porostu spojených se zemědělstvím v letech 2001 až 2015. Celkově jde téměř o stoletou hodnotu současných ročních emisí fosilních paliv. Tropické deštné pralesy tvoří pouze 30 procent celosvětového objemu stromového krytu, ale obsahují 50 procent světového uhlíku uloženého ve stromech. Samotný boreální les v Kanadě obsahuje asi 12 procent světových zásob uhlíku na pevnině.

Jestliže svět v r. 1980 spotřeboval 7323 tWh elektřiny, v roce 1995 již 11507 tWh a v r. 2022 25530 tWh, tak spotřeba elektřiny se více než ztrojnásobila a do r.

Nejsou známy zásadní překážky bránící opětovnému zalesnění „ztracených“ území, které by se projevilo zvýšenou absorpcí CO2 z atmosféry a zadržením uhlíku po dobu postupné dekarbonizace společnosti. Potřebujeme 30-40 roků přechodného období, abychom se dostali na výrazně nižší antropogenní emise CO2/rok. Pokud vezmeme směrnou hodnotu 5t/ha, poté lze orientačně určit, jak velkou plochu bychom potřebovali pro 50 % snížení antropogenních emisí CO2. Triviálním výpočtem se dostaneme k požadavku na obnovu 6 mil.

tags: #znečištění #vody #deštné #pralesy

Oblíbené příspěvky:

• Živnostníci a vyhlášky o odpadech
• Zlaté mince v ČR
• Ekologické rohože: Co to je a k čemu slouží
• Opuštění stanoviště: Co je legální?
• Výskyt humra evropského