Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni a představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy a má vliv i na neurologický vývoj dětí.
Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO. Podle dat WHO způsobuje znečištění ovzduší na celém světě sedm milionů předčasných úmrtí ročně a svými důsledky je tak stejně nebezpečné jako kouření a špatná strava. Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí, včetně například ischemické choroby srdeční a mozkové mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic.
Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.
Kvalita ovzduší v mongolském Ulánbátaru patří k nejhorším na světě. Celých 87 % z celkového znečištěného ovzduší v Mongolsku pochází z uhlí, kterým se topí v domácnostech během mrazivých zimních měsíců, kdy teplota často klesne až pod -40 °C. Dalším důvodem jsou pak zplodiny vycházející z komínů velkých budov. Na znečišťování ovzduší se také podílí doprava a tepelné elektrárny.
Sled několika krutých zim (neboli dzudů), klimatická změna a sociální problémy ztížily život obyvatelům mongolského venkova. Stále více a více Mongolů se v posledních letech stěhuje do hlavního města. Podle odhadů v současné době přebývá v gerech v osadách kolem města přes 60 % obyvatel Ulánbátaru. Gery - známé také jako jurty - jsou přenosné domovy mongolských nomádů, mají kulatý tvar a jsou vyrobené ze dřeva, plátna a plsti. Ve většině z nich nechybí kamna a komín, který vede ven skrz střechu.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
V domácnostech se k vytápění obydlí během zimního období používá surové uhlí, což je nejdostupnější palivo. Spalování uhlí produkuje vysoké množství znečišťující látky známé jako PM2.5. Jedná se o malé jemné prachové částice přenášené vzduchem, mají průměr <2.5 mikronů. Látka PM2.5 je považována za nejnebezpečnější znečišťující látku pro lidské zdraví. Tyto částice jsou totiž tak malé, že pokud je člověk vdechne, dostanou se hluboko do těla a mohou způsobit velké množství krátkodobých i dlouhodobých nepříznivých účinků na lidské zdraví. Znečištění ovzduší je občas 50 krát větší než je limit doporučený organizací WHO.
Důsledky spalování uhlí a vysoce znepokojující úroveň znečištění ovzduší se netýká pouze Ulánbátaru, ale také dalších městských oblastí. V roce 2018 přístroj IQAir AirVisual zaznamenal hodnoty, podle kterých je Ulánbátar pátým nejvíce znečištěným hlavním městem na světě.
V roce 2018 se Člověk v tísni začal zabývat naléhavou krizí způsobenou špatnou kvalitou ovzduší a zahájil projekt nazvaný Právo dýchat (the Right to Breath - R2B). Projekt byl financován Evropskou unií a Velvyslanectvím USA v Ulánbátaru a místními partnerskými nevládními organizacemi. Projekt usiluje o vybudování lepšího přístupu k informacím, zvyšování povědomí, zlepšení monitorování situace i o provedení konkrétních kroků, které by mohly pomoct k řešení znečišťování ovzduší v Mongolsku. Dalším cílem je podpora spolupráce různých organizací občanské společnosti s cílem předávání informací a zajištění vyšší transparentnosti v rámci činnosti parlamentu, kontrolních orgánů a médií.
Jedním z hlavních cílů v rámci šíření povědomí o znečišťování ovzduší je informovat obyvatele Mongolska o způsobech, jakými sami mohou ochránit své zdraví, když úroveň znečištění vysoce přesáhne povolené limity. Jestliže se budou řídit jednoduchými doporučeními, mohou výrazně snížit míru kontaktu se znečištěným ovzduším.
Smart metering (neboli chytré měření) kvality ovzduší je systém monitorování a sběru dat o kvalitě vzduchu pomocí moderních technologií a senzorů. Centrální systém zpracovává data z různých senzorů a provádí analýzy kvality ovzduší. Data z smart meteringu mohou poskytnout důležité informace pro městské plánování a politiky týkající se životního prostředí. Smart metering kvality ovzduší má potenciál zlepšit informovanost veřejnosti o stavu životního prostředí a přispět k lepšímu řízení znečištění ovzduší.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Právě tak funguje průkopnický přístup společnosti Airly, inspirativního hráče v oblasti čistých technologií. Společnost začala místním obyvatelům dodávat snímače kvality ovzduší, aby získávala data potřebná k poskytování lokálních zpráv o kvalitě ovzduší v reálném čase. Jakmile se ukázalo, že tento nápad funguje, rozšiřují své služby po celém světě. Dnes spolupracují s klientelou z řad vlád, místních úřadů a firem v Evropě a Asii.
Zákazníci mají přístup k jednoduchému ovládacímu panelu, který poskytuje nepřetržitý tok dat o řadě různých typů znečištění ve velmi specifických lokalitách, které je zajímají. Zákazníci mohou obdržet varování, aby zůstali uvnitř nebo zavřeli okna. V Krakově například začal místní úřad nabízet bezplatnou veřejnou dopravu, když se zdá, že znečištění překročí určitou úroveň, aby přiměl lidi vystoupit z aut a vyhnout se tak nejhoršímu problému.
Právě na tento fakt měla na podzim upozornit umělecká instalace lidských plic v Praze vedle metra Anděl. Model simulující dýchání postupně přirozeně i uměle černal, aby demonstroval vliv znečištění na lidi a na planetu. Instalace modelu plic byla součástí projektu OCO2JDE Komerční banky, která vzdělává a zároveň vyzývá k udržitelnosti. Cílem instalace bylo, aby firmy, vlády, instituce i jednotlivci více přemýšleli o svém chování k ovzduší, aby se nám tu všem žilo lépe. Klíčem je pochopení, že ve věci klimatu bude muset každý z nás sehrát svou roli.
Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005. Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy.
Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Evropská unie v minulosti přijala řadu opatření, kterými se se znečištěným ovzduším snaží vypořádat. Graf zobrazuje vývoj podílu úmrtí (ze všech příčin) připisovaných znečištění ovzduší v Česku, v Evropě a ve světě v letech 1990-2019. Poskytuje také bližší vhled do specifických trendů pro znečištění vnitřního ovzduší a expozici prachovým částicím či přízemního ozonu. Jedná se o věkově standardizovaná data.
Celkově lze také říci, že zatížení znečištěným ovzduším je v Česku a v Evropě nižší než světový průměr.
Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. Téměř každá země na světě má špinavější vzduch, než jaký lékaři doporučují k dýchání. Uvádí to výroční studie švýcarské společnosti zabývající se kvalitou ovzduší IQAir. Podle ní plnilo loni směrnici Světové zdravotnické organizace (WHO) ohledně čistoty vzduchu na celé Zemi jen sedm států ze 138, v nichž se měření uskutečnilo. Česká republika je v žebříčku až na 87. místě.
Každoroční výzkum švýcarské společnosti je založen na měření koncentrace drobných toxických prachových částic známých jako PM2,5 ve vzduchu. Mezi zeměmi, které pokyny WHO splnily, byla například Austrálie, Nový Zéland, Estonsko nebo Island. Mezi nejznečištěnější země naopak patří Čad, Bangladéš, Pákistán, Kongo a Indie. Úroveň PM2,5 byla ve všech pěti jmenovaných zemích nejméně desetkrát vyšší, než povoluje směrnice.
Podle lékařů žádná bezpečná úroveň koncentrace těchto částic ve vzduchu neexistuje. Částice jsou tak malé, že se dostanou do krevního oběhu a poškozují vnitřní orgány. Podle zdravotníků by každoročně mohly být zachráněny miliony životů, pokud by státy směrnici WHO dodržovaly. "Znečištění vzduchu nás nezabije hned - trvá možná dvě až tři desetiletí, než se projeví dopady na zdraví, pokud není extrémní," řekl šéf IQAir Frank Hammes.
Například podíl měst, kterým se daří směrnici WHO ohledně částic PM2,5 plnit, vzrostl z devíti procent v roce 2023 na loňských 17 procent. Znečištění v Indii, kde se nachází šest z deseti nejšpinavějších měst na světě, se mezi roky 2023 a 2024 snížilo o sedm procent. Vzduch je čistější i v Číně, kde jde o dlouhodobý trend. V Pekingu nyní lidé dýchají zhruba stejný vzduch jako v bosenském Sarajevu, které je podle IQAir už dva roky po sobě nejznečištěnějším městem v Evropě.
Následující tabulka shrnuje některé klíčové statistiky týkající se znečištění ovzduší:
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Předčasná úmrtí způsobená znečištěním ovzduší v Evropě (2019) | 307 000 |
| Počet předčasných úmrtí, kterým by se dalo předejít dodržováním směrnic WHO | Polovina oproti roku 2019 |
| Předčasná úmrtí způsobená znečištěním ovzduší celosvětově ročně (WHO) | 7 milionů |
| Podíl světové populace dýchající vzduch překračující limity WHO | 99 % |
| Snížení předčasných úmrtí v EU-27 v roce 2020 (oproti roku 2005) | 45 % |
Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety. Evropská unie chce do roku 2030 snížit počet předčasných úmrtí způsobených jemným znečištěním ovzduší o nejméně 55 % ve srovnání s rokem 2005.
tags: #znečištění #atmosféry #ve #světě #statistiky