Znečištění krasových toků a zdrojů v České republice

Krasové oblasti patří mezi nejcitlivější ekosystémy v České republice. Tyto oblasti jsou unikátní nejen svou geologickou a biologickou hodnotou, ale také zranitelností. Výjimečnost Moravského krasu potvrzuje také jediný mezinárodně chráněný podzemní mokřad v České republice, kterým je ramsarská lokalita Podzemní Punkva.

Ministerstvo životního prostředí představilo novou výzvu pro obce v CHKO Moravský kras a CHKO Český kras. Cílem je zamezit znečištění podzemních a povrchových vod a zajistit účinnější ochranu tohoto unikátního prostředí.

Znečištění krasových oblastí

„Krasové oblasti, jako je Moravský kras s nejdelším jeskynním systém v České republice a mezinárodně chráněné podzemní mokřady Podzemní Punkva, čelí znečištění odpadními vodami, zejména dusíkatými a fosforečnými látkami. Ty výrazně ovlivňují kvalitu vodních ekosystémů. Ministerstvo proto přichází s cílenými opatřeními, která zajistí, že voda přitékající do těchto oblastí bude co nejméně zatěžována znečištěním. Ve výzvě jsme pro dotčené obce připravili minimálně 200 milionů korun,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Kvalitu povrchových toků přitékajících na území krasových oblastí můžeme se současnou legislativou ovlivnit jen stěží, jelikož chráněné krajinné oblasti nemají žádná ochranná pásma a jejich správy nejsou dotčeným orgánem za svými hranicemi. „U vody bychom měli chránit nejen vodní ekosystémy v chráněných územích, ale i v obcích za hranicemi CHKO, kde jsou vypouštěny splaškové vody, jež následně ovlivňují krasové vody. Jen tak můžeme zabránit znečištění krasových vod a ochránit toto unikátní prostředí,“ doplnil ministr Hladík.

Analýza současné situace v CHKO Moravský kras ukázala, že až 18 obcí má stále nedostatečně vyřešeno nakládání s odpadními vodami a dalších pět čeká na realizaci opatření. Přitom přímo do hlavních přítoků Punkvy přitékají vody z těchto obcí. Navíc problémem jsou i obce mimo chráněnou oblast v povodí toku. V CHKO Český kras je to pak zhruba osm obcí, které potřebují intenzifikaci ČOV. Ministerstvo proto klade důraz na projektovou přípravu a zajištění financování.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

„Je více než nutné řešit čistotu vod, které chráněnými krasovými územími protékají a ovlivňují systém jeskyní. O čistší odpadní vody v CHKO Moravský kras a pomoc obcím s výstavbou a intenzifikací čistíren odpadních vod se snažím dlouhodobě, proto jsem ráda, že se podařilo získat tuto podporu u Ministerstva životního prostředí,“ řekla senátorka Jaromíra Vítková.

Řešení a opatření

Vhodným řešením likvidace odpadních vod z obcí v krasových oblastech a v obcích, jejichž odpadní vody přitékají na toto území, je jejich účinné čištění. K tomu mohou pomoct mechanicko-biologické čistírny odpadních vod. Čistírny jsou dlouhodobým řešením a zahrnují možnost napojení všech nemovitostí v obci včetně rekreačních objektů a také možnost pravidelného odběru vzorků.

„Podpora, kterou poskytujeme, umožní nejen ochranu Moravského krasu, ale i prevenci negativních dopadů na ostatní krasová území v Česku. Společně s obcemi chceme vytvořit dlouhodobě udržitelný systém ochrany vod,“ dodal Petr Hladík.

Nová dotační výzva NPŽP

V rámci nové dotační výzvy Národního programu Životní prostředí (NPŽP), kterou Státní fond životního prostředí ČR vyhlásí v lednu nebo v únoru 2025, získají obce vyšší finanční podporu pro intenzifikaci čistíren odpadních vod (ČOV) a zpracování projektové dokumentace. Nové podmínky zahrnují vyšší účinnost čištění s požadavkem na odstranění fosforu (od 80 % do 87,5 %) a dusíku (od 70 % do 80 %). Dále také vyloučení jednotných kanalizací, kdy bude preferována oddílná splašková kanalizace kvůli eliminaci odlehčení odpadních vod při deštích. V neposlední řadě se podpora týká také nepřetržité kontroly kvality čištění, která bude představovat povinnost monitorování odtoku ČOV pomocí 24hodinových vzorků po dobu dvou let od spuštění projektu, u malých ČOV pouze čtyřikrát ročně.

Nová výzva NPŽP s alokací minimálně 200 milionů korun bude vyhlášena v lednu nebo v únoru 2025. V rámci této dotace mohou obce získat podporu intenzifikace ČOV ve výši až 60 % za podmínky přísnějších limitů na vypuštěné odpadní vody anebo dotaci na projektovou přípravu výstavby kanalizace, kanalizace a ČOV nebo intenzifikace ČOV až ve výši 90 %.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Pesticidy jako zdroj znečištění

Moravský kras je nejrozsáhlejším a nejvíce zkrasovělým územím České republiky a jako takový patří mezi chráněné krajinné oblasti (CHKO). Navzdory přísným ochranářským opatřením, jež platí na územích CHKO, byla v nedávné době v řece Punkvě a jejím povodí odhalena přítomnost znečišťujících a potenciálně rizikových látek. Zdroje tohoto znečištění se vyskytují jednak přímo na území CHKO Moravský kras, jednak v jeho povodí, a souvisejí s antropogenními aktivitami a využíváním krajiny.

Článek je zaměřen na výskyt pesticidů - zejména triazinových a azolových a jejich polárních metabolitů. V roce 2020 byl na sledované lokalitě nalezen nový významný kontaminant, společný relevantní metabolit azolových pesticidů, 1,2,4-triazol. Tyto látky mohou mít fatální účinky nejen na endemické organismy, jež v Moravském krasu žijí, ale mohou také ohrozit lidské zdraví, jelikož zdejší podzemní vody jsou využívány jako zdroj pitné vody.

Každý kras představuje extrémně křehký ekosystém, který je vysoce citlivý na zásahy lidské činnosti a je jimi snadno ovlivňován, neboť vzhledem ke specifickým pedologickým a geologickým podmínkám dochází ke zrychlenému transportu živin a kontaminantů z půdy do podzemních vod. Jedním z možných zdrojů znečištění krasových podzemních vod je zemědělská činnost. Agrochemikálie, jako jsou pesticidy, mohou být transportovány z míst jejich přímé aplikace do zdejších potoků, řek a následně do podzemních vod v jeskyních. Tyto látky jsou fatálně nebezpečné nejen pro mikroflóru a mikrofaunu, ale negativně ovlivňují i aktivitu a kondici vyšších živočichů.

Punkva je ponorná řeka v Moravském krasu a v České republice jde o nejdelší podzemní vodní tok. Protéká dnem propasti Macocha a soustavou Punkevních jeskyní, které spoluvytvářela. Punkva vzniká soutokem mnoha ponorných zdrojnic, jež protékají územím vápenců od severu a východu k jihu.

Vzhledem k tomu, že CHKO jsou obecně považovány za lokality prosté jakýchkoli cizorodých látek, nebyla v minulosti monitoringu pesticidů v Moravském krasu věnována pozornost. Kotyzová a Halešová nicméně kontaminaci vod v dané oblasti těmito sloučeninami, ale i jinými xenobiotiky, potvrdily.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Trvalý trend vykazovaly triazinové a azolové pesticidy a jejich polární metabolity, proto jim byla následně věnována hlavní pozornost.

Ve většině testovaných vzorků vod byly detekovány triazinové herbicidy a azolové fungicidy a jejich polární metabolity. Z triazinových pesticidů byly nejčastěji zastoupeny metabolity terbuthylazinu a atrazinu. Stojí za povšimnutí, že v žádném z testovaných půdních vzorků nebyla detekována mateřská účinná látka atrazin ani terbuthylazin a pouze ve vzorku zemědělsky obhospodařované půdy B1 byly významněji zastoupeny metabolity atrazinu, především pak atrazin-2-hydroxy.

Zakázaný atrazin se vyskytoval ve vzorcích povrchových a hlavně podzemních vod. Používání atrazinu je zakázáno od roku 2005. Přítomnost této perzistentní účinné látky, stejně jako účinné látky simazin a následně jejich degradačních produktů, se vysvětluje jako důsledek aplikace POR s účinnou látkou terbuthylazin, jelikož atrazin i simazin jsou nečistoty, jež vznikají při jeho výrobě. Další příčinou může hypoteticky být aplikace nelegálních ochranných prostředků.

Maxima sumy triazinových pesticidních látek ve vzorcích povrchové vody Sloupský potok a Bílá voda za období 2018-2020 nepřesáhla koncentraci 0,1 μg/l, v průměru za celé období byla jejich suma cca 0,05 μg/l. Hlavní kontaminanty povrchové vody obou přítoků Punkvy byly metabolity terbuthylazinu (terbuthylazin-desethyl) a atrazinu (atrazin-desethyl a atrazin-desethyl desisopropyl). Ve Sloupském potoku byla v roce 2018 opakovaně detekována také rezidua mateřských účinných látek terbutryn, terbuthylazin a atrazin, stejně tak v Bílé vodě byl zaznamenán občasný výskyt terbuthylazinu a atrazinu.

Kontaminanty obou povrchových toků se promítají do výskytu pesticidních triazinových látek v řece Punkvě, kde byla jejich suma také maximálně 0,1 μg/l a průměrná suma pesticidů za celé období cca 0,05 μg/l. Rozdíl je však v tom, že po ponoru obou přítoků do podzemí dochází za tamních podmínek (celoroční nízká teplota, tma a jiné organismy) k pokračování rozkladu dříve na povrchu vzniklých metabolitů, jež už do podzemí přitekly. Avšak pokud se do podzemí dostanou v krasovém podloží mateřské účinné látky jako např.

Ačkoli problém s triazinovými pesticidy se zdá být eliminován, během studie bylo objeveno nové potenciální riziko, na které se autoři studie snažili zaměřit. Kromě triazinových pesticidů se k ošetření rostlin hojně používají také azolové fungicidy.

Azolové pesticidy (tebukonazol, propikonazol, cyprokonazol a další) jsou biologicky rozložitelné rostlinami i půdními mikroorganismy a právě tyto organismy v půdní matrici degradují mateřské účinné látky na jejich společný metabolit 1,2,4-triazol (124-TRZ), který je velmi polární, mobilní v půdě, a tedy potenciální kontaminant vod. 124-TRZ je toxikologicky relevantní metabolit azolových pesticidů, což znamená, že podle legislativy by měl být jeho výskyt sledován a koncentrace v pitné vodě nesmí překročit limit pro každý jednotlivý pesticid/relevantní metabolit 0,1 µg/l.

Na rozdíl od mateřských látek je 124-TRZ v životním prostředí poměrně stabilní, zejména pak dostane-li se do podzemní vody, kde je rychlost degradace vlivem podmínek zpomalena. Jeho DT50 je více než 300 dní, zejména ve vodě podzemní. Přestože je 124-TRZ klasifikován jako relevantní metabolit, je docela překvapivé, že stále není rutinně kontrolován a není k dispozici dostatek dat a informací o této sloučenině, což je ale způsobeno obtížností jeho stanovení.

Je zřejmé, že vzorek zemědělsky obhospodařované půdy B1 odebrané v Moravském krasu byl pozitivní právě na aplikované účinné látky tebukonazol, propikonazol a epoxykonazol, zatímco vzorky povrchových a podzemních vod byly - až na některé výjimky - na tyto sloučeniny negativní. Tyto výsledky potvrzují, že mateřské azolové účinné látky jsou poměrně brzy degradovány půdními mikroorganismy, a do vodního a environmentálního systému tak nejsou transportovány. Skutečnost, že mateřské účinné látky azolových pesticidů jsou aplikovány na půdu v hojném množství, a přitom jejich rezidua ve vodě nejsou detekována, přispěla v roce 2020 k potřebě validace analýzy a následnému sledování metabolitu 124-triazol ve vodách. Cílem je zaměřit se včas na analýzu metabolitu, aby se do budoucna předešlo problémům s překračováním jeho hygienického limitu pro pitnou vodu, tak jako je tomu např. s metabolity triazinových nebo chloracetanilidových herbicidů na některých územích ČR (acetochlor, alachlor, atrazin, terbuthylazin).

Výsledky získané během této studie potvrdily naše předpoklady, že vzorky vody neobsahují mateřské azolové pesticidy, zatímco jejich společný relevantní metabolit 124-TRZ je již přítomen v jakémkoli druhu vody, a to v poměrně vysokých koncentracích. Koncentrace 124-TRZ sice ani v podzemních vodách nepřekročila doporučený limit pro pitné vody (0,1 µg/l), avšak je alarmující, že všechny vzorky testované v rámci této studie od roku 2020 byly na tento relevantní metabolit pozitivní.

Podle výše uvedených výsledků lze usoudit, že triazinové a azolové pesticidy a především jejich polární metabolity představují běžné a hojné kontaminanty vodního systému v Moravském krasu. Obě skupiny mají svá specifika. Přestože aplikace triazinových pesticidů naštěstí spíše klesá, jejich metabolity jsou ve vzorcích vody ještě do určité míry přítomny. Kontinuální dekontaminace a úplné odstranění jejich zbytků z prostředí by mělo zůstat prioritou.

Na druhé straně se stále objevují další neprobádané a neznámé sloučeniny a metabolity. V našem případě je 124-TRZ nový zajímavý relevantní metabolit, který byl prokázán v roce 2020 ve všech testovaných vzorcích povrchových a podzemních vod, i když mateřské azolové pesticidy chyběly.

Vyhodnocení výsledků monitorovacích studií provedených v letech 2019 a 2020 vedlo k úpravě zón v CHKO MK a změně zemědělských aktivit v blízkosti propadání a oblastí nad jeskyněmi.

Zatravňování a ochrana krasových oblastí

Krasové prostředí potřebuje naši ochranu nejen pod povrchem, ale i na povrchu, odkud se do podzemních prostor dostávají zejména dusičnany a pesticidní látky z intenzivně obhospodařovaných krasových plošin. Tyto látky znečišťují podzemní vody, které jsou využívány jako zdroje pitné vody a jsou domovem pro řadu živočichů.

V dubnu 2019 byla nařízením vlády č. 83/2019 Sb. nově vyhlášena CHKO Moravský kras a stala se tak nejmladší CHKO v České republice. Kromě změny hranic a nových bližších ochranných podmínek došlo i ke změně vymezení zón ochrany přírody (vyhláška MŽP č. 84/2019 Sb.). První zóna byla vymezena nad jeskyněmi (100 m na každou stranu) a kolem závrtů (30 m od hrany závrtu). Tato ochranná zóna by podle vyjádření České geologické služby měla zabránit splachům ornice z polí do závrtů a průsakům hnojiv a pesticidních látek do jeskyní.

Jednání se zemědělci ohledně zatravňování orné půdy v I. zóně začala již v roce 2017, kdy Ministerstvo životního prostředí seznámilo zástupce obcí, dotčených velkých zemědělských podniků a lesních závodů se záměrem nového vyhlášení CHKO Moravský kras. V průběhu let 2017 a 2018 proběhla řada jednání se zemědělci nad návrhem zonace. Každý zemědělec, který měl nově navrženou ornou půdu v I. a II. zóně, obdržel seznam dotčených půdních bloků a mapové podklady. Kromě setkání s jednotlivými zemědělci byla také k dané problematice uskutečněna setkání a semináře. Zemědělci k návrhu zonace nepodali žádné připomínky.

Po vyhlášení CHKO Moravský kras byly projednány konkrétní kroky vedoucí k zatravnění, jako je geodetické zaměření I. zóny, označení kůly, složení travních směsí a termíny zatravnění. Dále bylo domluveno, z důvodu umožnění postupné změny hospodaření v I. a II, zóně, podání žádostí o udělení výjimky ze zákona 114/1992 Sb.

Změna hospodaření v I. a II. zóně se dotkla čtyř velkých zemědělských podniků a jedenácti soukromých zemědělců. V plošně menší II. zóně se jedná o vyloučení některých pesticidních látek s dlouhým poločasem rozpadu (zvýšený průnik do podzemních vod).

Celkem bylo zatravněno 114 ha orné půdy. Na nákup regionální a druhově obohacené travní směsi přispěla AOPK ČR z Programu péče o krajinu.

Díky spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v.v.i., a ALS Czech Republic, s. r. o., v rámci projektu TAČR „Nové metody hodnocení rizik přípravků na ochranu rostlin vůči necílovým organismům: Hodnocení zatížení půdního prostředí xenobiotiky na organismy“ byly získány potřebné informace o znečištění půd, aktivních toků a zejména skapových vod v Amatérské a Harbešské jeskyni. Tyto informace významně pomohly při vyjednávání se zemědělci a přesvědčování veřejnosti o důležitosti zatravnění I. zóny nad jeskyněmi a kolem závrtů.

Důležitou částí projektu TAČR TH03030178 je monitoring pesticidních látek ve vybraných oblastech I. a II. zóny CHKO Moravský kras a sledování přestupu těchto látek z půdy do skapových vod. Mezi nejvýznamnější pesticidní látky zjištěné v Harbešské jeskyni, se kterými jsme se potýkali během celého vzorkovacího období (2018-2020), patří především triazinové pesticidy a jejich metabolity, chloridazon a jeho metabolity, chloracetanilidové pesticidy a jejich metabolity a azolové pesticidy a jejich společný metabolit 1,2,4-triazol. V této vápencové oblasti není výjimkou výskyt původních účinných látek např. terbuthylazinu, atrazinu, metazachloru, epoxikonazolu a dalších.

Suma pesticidních látek ve skapových vodách pod ornou půdou pravidelně překračovala povolený limit pro podzemní vodu 0,5 μg/L. Koncentrace některých jednotlivých pesticidů a jejich metabolitů překračovaly povolené limity i několikanásobně.

Změna hospodaření se výrazně projevila ve snížení koncentrací některých pesticidních látek a jejich metabolitů. V Harbešské jeskyni došlo v roce 2020 k výraznému snížení celkové sumy stanovených pesticidů a k absenci některých skupin pesticidů jako azolové a amidové pesticidy. Došlo ale především k výraznému poklesu triazinových pesticidů a metabolitů chloridazonu. V Amatérské jeskyni došlo k poklesu sumy na úroveň limitu 0,5 μg/L.

Zatravnění nad jeskyněmi a kolem závrtů přispělo nejen k ochraně krasového podzemí a vod před znečištěním, ale také k rozčlenění zemědělské krajiny. Ostrůvky zeleně na orné půdě se tak stávají domovem pro řadu živočichů a různé druhy rostlin včetně vzácných a ohrožených plevelů, které ze zemědělské krajiny nenávratně mizí.

Legislativa a normy

Přistoupením České republiky do Evropské unie vznikla ČR povinnost řídit se evropskou legislativou. Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES usiluje o postupné omezení emisí, vypouštění a úniků nebezpečných látek do vody po celé Evropě a zajištění jejího dlouhodobého a udržitelného využívání.

Směrnice 2013/39/EU stanovuje tzv. normy environmentální kvality. Tyto evropské předpisy byly implementovány do naší národní legislativy novelizací vodního zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění a NV 401/2015 Sb. Rámcová směrnice o vodě požaduje také dobrý chemický stav podzemních vod. Tento požadavek podporuje i Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES o ochraně podzemních vod proti znečištění a zhoršování stavu, v níž se stanoví opatření k posuzování, monitorování a limity znečištění podzemních vod. Oblast pitných a teplých vod reguluje Směrnice 2020/2184 ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu (implementace do vyhlášky 252/2004 Sb. v platném znění) která stanovuje limit 0,1 µg/l pro každý jednotlivý pesticid nebo jeho metabolit.

Cílem směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů je snižovat znečištění vod, které pochází ze zemědělských zdrojů, a předcházet dalšímu takovému znečišťování, a to jednak pro zajištění dodávek kvalitní pitné vody a jednak k ochraně povrchové vody před eutrofizací. Transpozice nitrátové směrnice byla provedena ustanovením § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.

Monitoring a jeho význam

Monitoringu pesticidů v chráněných krajinných oblastech byla donedávna věnována jen malá pozornost. Monitoring povrchových, podzemních a skapových vod v CHKO Moravský kras, který probíhal v letech 2018-2021, potvrdil významné průsaky pesticidů a hnojiv z intenzivně obhospodařovaných polí na krasových plošinách do krasového podzemí. Tyto látky se erozí dostávaly do závrtů a odtud pak přímo do podzemí. Zjištění je zásadní, protože pesticidy mohou mít negativní vliv na různé druhy organismů. Místa jejich aplikace přitom mohou být i daleko za hranicemi CHKO (Venclová, 2022).

Na základě výsledků projektu bylo třeba navrhnout a realizovat změnu hospodaření (zatravnění) kolem závrtů a nad jeskyněmi. Celkem bylo zatravněno 114 ha orné půdy. Dále bylo domluveno, z důvodu umožnění postupné změny hospodaření v I. a II. zóně, podání žádostí o udělení výjimky ze zákona 114/1992 Sb. Změna hospodaření v I. a II. zóně se dotkla čtyř velkých zemědělských podniků a jedenácti soukromých zemědělců. V plošně menší II. zóně se jedná o vyloučení některých pesticidních látek s dlouhým poločasem rozpadu (zvýšený průnik do podzemních vod).

Mezi nejvýznamnější pesticidní látky zjištěné v Harbešské jeskyni během celého vzorkovacího období (2018-2020) patří především triazinové pesticidy a jejich metabolity, chloridazon a jeho metabolity, chloracetanilidové pesticidy a jejich metabolity a azolové pesticidy a jejich společný metabolit 1,2,4-triazol. V této vápencové oblasti není výjimkou výskyt mateřských účinných látek např. terbuthylazinu, atrazinu, metazachloru, epoxikonazolu a dalších.

Významným faktorem v souvislosti s šířením a akumulací pesticidů je adsorpce na půdních částicích. Vysoká adsorpce vede k akumulaci v půdě, přičemž se snižuje biodostupnost a biologická degradace pesticidu. Pesticidy a jejich metabolity se mohou šířit a následně akumulovat ve vodonosných vrstvách prostřednictvím procesu známého jako vyluhování, který zahrnuje jejich přesun do hlubších vrstev půdy a případně do zdrojů podzemních vod (Zemann, et al. 2016, Pérez-Lucas, et al.

Hromadění pesticidů ve vodonosných vrstvách představuje vážná environmentální a zdravotní rizika, protože tyto podzemní vody jsou celosvětově využívány jako zdroje vody pitné (Zhang, et al. 2006, Bhandari, et al. 2020, Perera-Rios, et al. 2022, Ruomeng, et al.

Suma pesticidních látek ve skapových vodách pod ornou půdou pravidelně překračovala povolený limit pro podzemní vodu 0,5 μg/L. Koncentrace některých jednotlivých pesticidů a jejich metabolitů překračovaly povolené limity i několikanásobně.

Změna hospodaření se výrazně projevila ve snížení koncentrací některých pesticidních látek a jejich metabolitů. V Harbešské jeskyni došlo v roce 2020 k výraznému snížení celkové sumy stanovených pesticidů a k absenci některých skupin pesticidů jako azolové a amidové pesticidy. Došlo ale především k výraznému poklesu triazinových pesticidů a metabolitů chloridazonu. V Amatérské jeskyni došlo k poklesu sumy na úroveň limitu 0,5 μg/L.

Zatravnění nad jeskyněmi a kolem závrtů přispělo nejen k ochraně krasového podzemí a vod před znečištěním, ale také k rozčlenění zemědělské krajiny a snížení plošné eroze.

Legislativa a normy

Přistoupením České republiky do Evropské unie vznikla ČR povinnost řídit se evropskou legislativou. Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES usiluje o postupné omezení emisí, vypouštění a úniků nebezpečných látek do vody po celé Evropě a zajištění jejího dlouhodobého a udržitelného využívání.

tags: #znecisteni #krasovych #toku #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Péče o pleť v těhotenství
• Hrozba pro životní prostředí
• Udržitelný trend: recyklace jeans
• Prevence ohrožení života ve stavbách
• Ústavní základy ochrany přírody