Mořské želvy jsou fascinující stvoření, která přežila 110 milionů let, dnes ale stojí na pokraji vyhynutí. Zní to hrozivě? Bohužel… realita je ještě drsnější. Mnohé turistické atrakce se totiž tváří, že želvám pomáhají, často ale dělají přesný opak. Mořské želvy hrají nezastupitelnou roli v mořských ekosystémech a jejich ochrana má přímý vliv na zdraví oceánů. Těchto starobylých plazů je na světě sedm druhů a všechny patří mezi ohrožené.
Mořské želvy jsou více než 100 milionů let stará skupina plazů adaptovaná na život v oceánu, kde plní unikátní a klíčové ekologické funkce. Zmínit můžeme například jejich zásadní roli ve fungování ekosystémů korálových útesů. Karety pravé významně regulují nárosty mořských hub (hlavní složka jejich potravy) na útesech. V současnosti žijící zástupce mořských želv řadíme do dvou čeledí - Dermochelyiidae s jediným zástupcem kožatkou velkou (Dermochelys coriacea) a Cheloniidae se šesti druhy. Pro čeleď Cheloniidae jsou charakteristické keratinové pláty pokrývající dobře vyvinutý kostěný krunýř. Naproti tomu kožatka velká má krunýř tvořený tenkou pevnou vrstvou elastické kůže, která je vyztužena tisíci malými kostěnými plátečky.
Populace všech těchto sedmi druhů dnes strmě klesají. Relativně nejlepší je situace v Atlantském oceánu, kde již často probíhá ochrana želv na plážích. Horší je stav v Tichém oceánu, kde populace exponenciálně klesají. Nejhorší je pak vývoj v Indickém oceánu, kde populace mořských želv na mnoha místech již úplně zmizely. Jednotlivé typy ohrožení a jejich spolupůsobení úzce souvisí s životním cyklem želv. Během suchozemské fáze, která v životě mořských želv tvoří jen nepatrnou část, hrozí samicím, vejcím i mláďatům velké množství nástrah. Kritická je možnost dlouhodobého zatopení snůšky přílivem, vliv predace i vnitrodruhová destrukce snůšek. Mnohá nebezpečí jsou přirozená, ovšem člověk zásadně ovlivňuje jejich intenzitu!
Vlivem klimatické změny se zvedá hladina moří a hrozí tak častější zaplavení vajec. Nejčastějšími predátory jsou introdukovaní psi a krysy. Kvůli rozvoji infrastruktury na pobřeží ubývá pláží a častěji se stává, že želva při hloubení hnízda zničí snůšku dříve uloženou na totéž místo. Největším problémem však na mnoha místech zůstává přímý sběr želvích vajec a zabíjení samic pro maso. Dospělé mořské želvy v oceánu téměř postrádají přirozené nepřátele. Mnohem větší problém pro dospělce i větší mláďata mořských želv ovšem představuje člověk. Předně dospělé mořské želvy, zvláště pak karety pravé, byly, a i přes zákaz obchodu se želvovinou na mnoha místech stále jsou, díky zbarvení svého krunýře vysoce ceněným artiklem.
Zásadní problém pro ně ale představuje intenzivní rybolov. Častější, legální a pro želvy celkově nebezpečnější je rybolov, uváděný jako největší zdroj mortality mořských želv vůbec. Decimování rybích zásob díky mezinárodním rybářským koncernům je dnes už neoddiskutovatelný fakt. Rybářský průmysl má ovšem za následek i odchyt a často smrt mnoha druhů obratlovců (mořských želv, savců, ptáků i žraloků), kteří nejsou cílovým úlovkem (sekundární odchyt - bycatch). Želvy se chytí při snaze získat návnadu navlečenou na háčku, nebo uvíznou zamotané v sítích. Naštěstí ne všechny chycené želvy zemřou.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Dospělé mořské želvy opakovaně cestují mezi rozmnožovacím (na potravu omezeným) a potravním habitatem. Tato místa jsou od sebe často vzdálena i tisíce kilometrů. Kvůli náročné migraci spojené s mnoha hrozbami se mořské želvy nerozmnožují pravidelně každý rok. Pokud ale k reprodukční migraci dojde, jedinci se setkávají a páří nedaleko pláží, kde se samice samy vylíhly. Každá samice během jedné reprodukční sezony trvající necelé tři měsíce naklade několik snůšek, přičemž každá obsahuje 60-100 vajec. Pohlaví želv je určeno teplotou během inkubace. Vyšší teploty produkují samice a nižší samce.
Mořské želvy rostou pomalu. Doba dospívání se u jednotlivých druhů různí, obvykle nastává mezi 20. až 50. rokem života. Mořské želvy pomáhají udržovat zdravé podmořské louky - oblasti, které poskytují útočiště tisícům malých ryb a organismů, čímž přispívají k udržení celé potravní sítě v oceánech. Želvy také přispívají k šíření mořských travin - při pasení tyto rostliny prořezávají a podporují jejich zdravý růst, což prospívá celému ekosystému. V některých oblastech se živí i zbytky a odumřelými rostlinami, tím pomáhají čistit mořské dno.
Populace mořských želv bohužel čelí vážnému ohrožení. Kvůli intenzivnímu rybolovu, znečištění plastem, ztrátě hnízdišť a nelegálnímu obchodu se želvovinou a vejci klesly počty želv za posledních 70 let na mnoha místech až o 90 %. Mladé mořské želvy polykají velké množství plastů na otevřeném moři, které pro ně dříve bývalo ideálním místem pro vývoj. Evoluční výhoda se proto kvůli znečištění oceánů může proměnit v evoluční past, uvádí nová studie zveřejněná v odborném časopise Frontiers in Marine Science.
Vědci z Británie a Austrálie zkoumali 121 želv pěti různých druhů z čeledi karetovitých, které moře vyplavilo na břeh nebo byly omylem chyceny do rybářských sítí. Exempláře od čerstvě vylíhnutých želviček po jedince s krunýřem do 50 centimetrů pocházely z Indického a Tichého oceánu u západního a východního pobřeží Austrálie. Želvy všech zkoumaných druhů - s výjimkou karety pravé, u které vědci prozkoumali jen sedm jedinců - měly v trávicím ústrojí kousky plastů. Větší podíl spolykaných plastů byl u zvířat z Tichého oceánu; například u karet obrovských to bylo až 83 procent, u těch z Indického oceánu devět procent. Jedna tichomořská kareta obrovská v sobě měla 144 kousků plastu větších než jeden milimetr.
Vědcům (a nejen jim) dlouhé roky vrtalo v hlavě, proč se zvířata uchylují k trávení něčeho, co je již na první pohled zcela nepoživatelné. Dnes odpověď na tuto otázku konečně znají. Alespoň to tvrdí vědci z Univerzity v Severní Karolíně, kteří svou studii zveřejnili na počátku týdne v odborném časopise Current Biology. V rámci zkoumání předkládali želvám v zajetí různé pachy. Na pach jídla téměř všechny zareagovaly stejně jako na plastový sáček namočený ve vodě. Odborníci a ochránci zvířat se dosud domnívali, že k pozření dochází omylem. Nová studie však potvrzuje, že želvy i další zvířata zřejmě tento odpad aktivně vyhledávají jako potravu.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Udržitelný turismus je jedno z témat, které nám dává velký smysl. Centra pro ochranu mořských želv hrají důležitou roli v záchraně těchto ohrožených tvorů a v edukaci veřejnosti o jejich ochraně. Ideálně se zaměřují na rehabilitaci zraněných želv, péči o jedince, kteří by ve volné přírodě nepřežili, a na ochranu hnízdišť před pytláky. Možná jste viděli záchranná centra s malými želvami v bazéncích. Na první pohled to může vypadat roztomile a jako dobrý nápad, ve skutečnosti jim to velmi škodí. Právě proto je tohle jeden z hlavních ukazatelů poctivosti záchranných stanic. Pokud uvidíte malé želvičky v bazénech, o podpoře želv nemůže být řeč. Problémem je i potrava: malé želvy v bazénech často dostávají kuřecí maso nebo nevhodné zbytky ryb, které ale neodpovídají jejich přirozené stravě. To vede k podvýživě a může vyvolat kanibalismus, kdy se želvy navzájem okusují.
Pokud jsou želvy chované delší dobu v bazénech, situaci zhoršuje i špatná kvalita vody, která se málokdy mění. Mnoho želv držených v takových podmínkách uhyne ještě před tím, než vůbec dojde k jejich vypuštění do moře. Pokud přežijí, bývají při vypouštění často neaktivní a zmatené. Ačkoli se na první pohled může zdát, že pobyt v bazénku chrání malé želvičky před predátory, opak je pravdou. Skutečně užitečné centrum se pozná podle toho, že malé a zdravé želvy vypouštějí do moře ihned po vylíhnutí - často při západu slunce, kdy je písek chladný, aby si nepopálily bříška.
Nepůjde to jinak než bez vašeho průzkumu. Podívejte se na fotografie na internetu nebo recenze. Pokud tam uvidíte bazénky plné zdravých želv, raději se poohlédněte jinde. A nenechte se zmást. Jestliže se vydáváte na Srí Lanku, vodítkem vám může být tato mapa projektu Chráníme mořské želvy. Vyznačená centra jsou projekty, kde je možné pozorovat samice přirozeně klást vejce či mláďata běžet z hnízda do moře. Tento projekt působí také na šesti místech v Indonésii, kde kromě těchto míst nejsou k doporučení žádná další.
Ochrana želv zahrnuje mnohem víc než jen sledování jejich vylíhnutí. Abychom jim skutečně pomohli, musíme se zaměřit na ochranu jejich vajec před pytláky, umožnit mláďatům bezpečné vypuštění do moře a vzdělávat veřejnost o důležitosti této ochrany. Podpora ochrany želv zahrnuje i respektování a vzdělávání místních komunit. Dnes se naopak díky alternativním programům učí vyrábět suvenýry z kokosových ořechů a dalších udržitelných materiálů. Takové projekty podporující alternativní obživu mají větší smysl než odsouzení nebo kritika. Vedle toho bychom se měli vyvarovat podpory jakýchkoli praktik, které želvám škodí. Nepodporujte zabíjení želv, nenakupujte želví vajíčka, maso ani výrobky ze želvoviny, protože poptávka po těchto produktech vede k jejich dalšímu úbytku. Smutná realita. Omezte spotřebu plastů: Plasty jsou jednou z hlavních příčin úhynu želv.
Projekt Chráníme mořské želvy se zaměřuje na ochranu těchto ohrožených tvorů a na zvýšení povědomí o jejich důležité roli v oceánských ekosystémech. V rámci své činnosti chrání hnízdiště želv před pytláky, přenáší želví vejce na bezpečná místa a vypouští malé želvičky ihned po vylíhnutí do moře. Projekt se také věnuje vzdělávání dětí i dospělých o významu ochrany želv, spolupracuje s místními komunitami na udržitelných alternativách obživy a pomáhá šířit osvětu prostřednictvím vzdělávacích materiálů a spolupráce s médii. Díky jejich úsilí byly zachráněné miliony želvích vajec, což dává naději na lepší budoucnost nejen pro želvy, ale i pro zdraví našich oceánů.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Spolek Chráníme mořské želvy se snaží ochraňovat tyto nádherné tvory, žijící na Zemi více než 110 miliónů let. Dnes jim hrozí vyhynutí. Jejich populace za posledních 70 let klesla na některých místech o více než 90%. Lidé kradou z pláží želví vejce a prodávají je do restaurací pro turisty, zaživa želvám strhávají krunýře, aby z nich udělali suvenýry. Mořských želv, jež mají v mořských ekosystémech nezastupitelnou roli a jsou klíčové k zajištění rovnováhy, je na světě sedm druhů. Udržují například zdravé podmořské louky pro tisíce malých ryb, které jsou důležitou částí celého podmořského potravního řetězce. Želvy také udržují zdravé korálové útesy (nazývané plíce planety) nebo dokážou strávit značné množství medúz. Všechny jsou ohroženy vyhynutím, některé druhy dokonce kriticky. Nejsložitější situace je v Indickém oceánu.
Spolek Chráníme mořské želvy z.s. vznikl v roce 2017 a sdružuje skupinu lidí, kterým záleží na mořských želvách a na přírodě obecně. Financují a koordinují programy na ochranu čtyř druhů mořských želv v Indonésii a na Srí Lance.
Zodpovědné cestování začíná tím, že si uvědomíme, jaký dopad můžeme mít. Mořské želvy nepotřebují obdiv v bazénech - potřebují plavat svobodně. Umožníme jim to tím, že budeme myslet, jednat a cestovat zodpovědně. Každý krok, který učiníme, od recyklace plastu po správný výběr centra, se počítá.
Několik zajímavostí o mořských želvách:
tags: #znečištění #oceánů #a #moří #dopad #na