Přechod na elektromobilitu se považuje za jednu z klíčových částí boje proti klimatickým změnám. Současně by ale rozšíření elektromobilů mohlo pomoci také s čistším vzduchem. O tomto aspektu se ale tolik nemluví, protože k němu zatím chyběla data.
Tým výzkumníků z Keck School of Medicine na Univerzitě Jižní Kalifornie začal dokumentovat skutečný dopad zavádění elektromobilů na znečištění. Jde vůbec o první studii, která využívá reálná data o elektromobilech, znečištění ovzduší a zdraví. S využitím veřejně dostupných souborů dat výzkumníci analyzovali „přirozený experiment“, který se odehrál v Kalifornii, kde obyvatelé státu velmi rychle přešli na elektromobily. Výsledky vyšly v časopise Science of the Total Environment.
Studie vědců z americké Keck School od Medicine na Univerzitě Jižní Kalifornie (USC) dokládá, že domácnosti v Kalifornii rychle přecházejí na elektrická auta a firmy využívají lehká užitková vozidla s nulovými emisemi (ZEV). Ti provedli jednu z vůbec prvních studií na reálných datech registrací elektromobilů a lehkých užitkových vozů s nulovými emisemi ve státě Kalifornie mezi lety 2013 a 2019.
Vědci analyzovali tento „přirozený experiment“, který se v Kalifornii odehrává. Výzkumný tým se tak rozhodl provést v podstatě přirozený experiment založený na porovnání čtyř souborů dat. Výzkumný tým porovnal čtyři soubory dat. Nejprve získal údaje o počtech ZEV vozidel (ta zahrnují lehké užitkové elektromobily, plug-in hybridy a vozidla s vodíkovými palivovými články) od Kalifornského ministerstva motorových vozidel a sestavili počet registrovaných užitkových vozidel s těmito pohony v jednotlivých oblastech státu Kalifornie v letech 2013 až 2019.
Dále pracovali s údaji Agentury pro ochranu životního prostředí v USA o hladině oxidu dusičitého (NO2), látky znečišťující ovzduší v souvislosti s dopravou, a návštěvách pohotovosti souvisejících s astmatem na úrovni PSČ. Dále pracovali s údaji Agentury pro ochranu životního prostředí v USA o hladině oxidu dusičitého (NO2), látky znečišťující ovzduší v souvislosti s dopravou a návštěvách pohotovosti souvisejících s astmatem na úrovni adresy definované poštovním směrovacím číslem.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Nakonec výzkumníci vypočítali procento dospělé populace s alespoň bakalářským vysokoškolským titulem na místní úrovni. Dosažené vzdělání sloužilo jako socioekonomický ukazatel daného sousedství či oblasti. Podíl těchto vozidel byl také ovlivněn dosaženým vzděláním. Čím vyšší byl podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, tím výraznější byl nárůst těchto vozidel v dané oblasti.
Z dat vyplývá, že s rostoucím počtem registrací v jednotlivých částech tohoto státu, se místní úroveň znečištění ovzduší snižovala a klesal počet návštěv na lékařských pohotovostech v souvislosti s astmatem.
Podle Eriky Garcii, která je odbornou asistentkou populačních a veřejných zdravotních věd na Keck School of Medicine a hlavní autorkou studie, se v souvislosti s elektromobilitou zmiňuje především globální dopad na dopravu a životní prostředí. Ten je však vnímán pouze jako hypotetický. Tato reálná data, která dokazují, že se znečištění ovzduší může snižovat a také, že mohou klesat počty případů respiračních onemocnění, mohou být silným argumentem pro politiky i veřejnost při podpoře elektromobility a budování infrastruktury, uvedla Garcia.
Hlavní autorka studie, Erika Garcia, která je i odbornou asistentkou populačních a veřejných zdravotních věd na Keck School of Medicine uvedla, že zatímco se v souvislosti s elektromobilitou zmiňuje především globální dopad na dopravu a životní prostředí, který je v zásadě hypotetický, reálná data teď dokazují, že se znečištění ovzduší může opravdu snižovat a počty případů respiračních onemocnění klesat.
„Vyšší využívání elektromobilů a dalších vozidel s alternativními pohony se projeví nejen snížením celkových emisí CO2 a NOx v ovzduší světových metropolí, ale jak nyní dokládají výsledky této studie, může vyšší míra využívání elektromobilů vést ke zlepšení zdraví obyvatel v těch oblastech světových metropolí, která jsou dlouhodobě negativně ovlivněná exhalacemi z dopravy. Pro firmy i domácnosti je to další argument, proč o elektromobilitě přemýšlet,“ doplňuje konzultant pro elektromobilitu leasingové společnosti Arval Tomáš Kadeřábek.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Výsledky studie naznačují, že přechod na elektromobilitu je klíčovou součástí tohoto procesu. Jak uvádí konzultant pro elektromobilitu leasingové společnosti Arval Tomáš Kadeřábek, jedná se o pozitivní příklad toho, že elektrické vozy mohou ulevit ovzduší metropolí ve světě i v Česku. Do budoucna bychom se podle něj mohli dočkat úbytku respiračních onemocnění v Praze či Ostravě, ale také v Dillí, Pekingu či Londýně.
V průměru se v celé Kalifornii navýšil počet těchto bezemisních užitkových vozů mezi lety 2013 až 2019 více než desetinásobně. Podobná souvislost je i v Česku. Ti jsou více motivovaní ekologické vozy používat, proto je v těchto sídlech vyšší koncentrace elektromobilů a plug-in hybridů.
„Podobnou souvislost pozorujeme také v tuzemsku. Data, která by potvrdila podobné závěry, jako v Kalifornii k dispozici ještě nemáme, výsledky ale rozhodně hovoří ve prospěch alternativních pohonů, a čisté mobility. Pokud bude takových vozů jezdit v českých městech dostatečné množství, mohlo by to znamenat úbytek respiračních chorob v místech s nejvyšším znečištěním, například u hlavních tahů v Praze či Ostravě,“ uzavírá Tomáš Kadeřábek z Arvalu.
Elektromobily jsou často označovány jako zcela bezemisní alternativa k vozům se spalovacím motorem, avšak výzkum univerzity UCLA (University of California, Los Angeles), na který upozornili kolegové z insideevs.com, odhalil pro mnohé jistě překvapivý problém. Nabíjení u rychlonabíjecích stanic totiž může zhoršovat kvalitu vzduchu více než tradiční benzínky.
Rozsáhlá měření totiž ukázala, že v okolí rychlonabíječek se nachází zhruba dvojnásobek prachových částic ve srovnání s typickými městskými lokalitami. Vědci analyzovali padesát lokalit s rychlonabíjecími stanicemi v oblasti Los Angeles. Naměřili, že koncentrace částic PM2,5 v jejich bezprostřední blízkosti dosahovaly hodnot mezi 7,3 a 39 mikrogramy na metr krychlový, zatímco v běžných městských prostředích bez těchto zařízení se pohybovaly pouze mezi 3,6 a 12,4 mikrogramy.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Tým vedený profesorkou Yifang Zhu z UCLA Fielding School of Public Health, který publikoval výsledky v odborném časopise Environment International (2025), změřil u padesáti rychlonabíječek v Los Angeles koncentrace jemného prachu PM₂.₅ v rozmezí 7,3 až 39 mikrogramů na metr krychlový.
Ventilační systémy, které zajišťují chlazení nabíjecí elektroniky, totiž při provozu rozvíří usazený prach, částice z pneumatik nebo brzd a vracejí je zpět do ovzduší. Podle spoluautorky Yuan Yao pravděpodobně částice vznikají opětovným vířením prachu kolem elektrických rozvaděčů rychlonabíječek, které přeměňují elektřinu ze sítě na jednosměrný proud potřebný pro nabíjení elektromobilů.
„Naše zjištění naznačují, že tyto drobné částice pravděpodobně pochází ze zvíření prachu v okolí výkonových skříní rychlonabíječek. Tyto skříně převádějí elektřinu ze sítě na stejnosměrný proud potřebný k nabíjení baterií elektromobilů,“ uvedla Yuan Yao z UCLA Fielding, hlavní autorka studie. „Skříně zároveň obsahují chladicí systémy, které brání přehřívání elektroniky, a právě jejich ventilátory mohou vířit prach a částice z vnitřních povrchů. Myslíme si, že to může být jedním z důvodů zvýšené úrovně znečištění, které jsme naměřili,“ dodává.
Výzkumníci analyzovali kvalitu ovzduší u 50 rychlonabíjecích stanic s jednosměrným proudem rozmístěných na 47 místech v Los Angeles. Pro srovnání sledovali kvalitu ovzduší i na čerpacích stanicích a v dalších městských lokalitách bez rychlonabíječek během stejného období. Zaměřili se přitom na částice označované PM 2,5, jejichž průměr je maximálně 2,5 mikrometru - což je asi třicetkrát méně než tloušťka lidského vlasu.
Řešením je elektromobilita. Závěry zároveň ukazují, že řidiči a pasažéři elektromobilů jsou těmto částicím vystaveni hlavně během nabíjení, kdy se pohybují přímo u stojanu.
Autoři výzkumu zdůrazňují, že navzdory těmto zjištěním zůstávají elektromobily z hlediska celkového dopadu na ovzduší výrazně čistší alternativou než vozy se spalovacími motory. Studie kalifornské univerzity zjistila, že u nabíjecích stanic pro elektromobily i na čerpacích stanicích je zhruba dvojnásobně více jemných prachových částic než v běžném městském prostředí Los Angeles. Na vině jsou ale hlavně spalovací auta.
Doporučení výzkumu proto zní: vyhnout se přímému pobytu u aktivních rychlonabíječek. Už několik desítek či stovek metrů od stanice koncentrace jemných částic výrazně klesají. Yifang Zhu také dodává, že ačkoliv tyto nálezy mohou poskytnout argument kritikům elektromobility, „elektromobily stále představují velký pokrok oproti autům se spalovacími motory a naše vlastní studie potvrzují, že elektrifikace dopravy celkově čistí vzduch. «
„U každého člověka může vystavení jemným částicím přispívat ke zdravotním potížím, a u těch, kteří mají již existující onemocnění nebo zvýšenou citlivost, jsou rizika ještě větší,“ uvedl Michael Jerrett, profesor na Katedře environmentálních zdravotních věd UCLA Fielding a spoluautor studie. „Protože tyto částice jsou tak malé, mohou pronikat hluboko do plic a dokonce se dostat i do krevního oběhu - to může vést k vážným problémům, jako jsou srdeční či plicní onemocnění. Dobrou zprávou naopak je, že riziko je extrémně lokalizované - koncentrace totiž podle studie výrazně klesají už několik metrů od nabíjecí skříně a ve vzdálenosti stovek metrů už nejsou rozdíly oproti běžnému městskému prostředí vůbec patrné. A právě to, že je riziko extrémně lokalizované, prakticky stačí při nabíjení u rychlonabíječek nestát přímo u napájecí skříně. Nejjednodušší tak je odstoupit alespoň pár kroků nebo si na dobu nabíjení sednout do auta.
tags: #znecisteni #ovzdusi #elektromobily #studie