Podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou rozptylové studie vyžadovány správními úřady od provozovatelů zdrojů znečišťování. Rozptylové studie musí být zpracovány autorizovanou osobou.
Společnost EKOME, spol. s r.o. disponuje Rozhodnutím MŽP o autorizaci ke zpracování rozptylových studií podle § 32 odst. 1 písm. Zpracování rozptylových studií provádíme s využitím programu SYMOS’97 pro modelování stacionárních zdrojů znečišťování. Pro následné zpracování vypočtených hodnot slouží program SURFER.
Výsledná zpráva zahrnuje tabulkové a grafické výstupy matematických modelů, resp. Modelovými výpočty jsou predikovány situace v dotčené lokalitě během přípravy území, výstavby i provozu záměru. Výstupem je vyhodnocení v tabulkové i grafické podobě, porovnání se stanovenými limity a posouzení včetně návrhu případných technických či organizačních opatření. Pomocí grafických výstupů (izolinií) je přehledně prezentován rozsah vlivu v rámci území (popř. v rámci populace).
Společnost EMPLA AG s.r.o. Hradec Králové je držitelem autorizace pro zpracování rozptylových studií a působí po celé ČR.
Nová studie založená na satelitních snímcích Evropské vesmírné agentury (ESA) odhaluje příčiny znečištění ovzduší v Kazachstánu: zastaralý těžký průmysl, ocelárny, těžbu a spalování uhlí. V průmyslových centrech je úroveň znečištění enormní a překračuje jak bezpečné hranice stanovené WHO, tak limity dané národní legislativou (1), (2). Vychází ve spolupráci nevládních organizací Arnika (Česká republika) a EcoMuseum (Kazachstán) s firmou World from Space.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
„V roce 2019 se Kazachstán umístil na 21. místě žebříčku zemí s s největšími emisemi skleníkových plynů na světě. Znečištění ovzduší způsobuje každoročně předčasnou smrt deseti tisíc lidí a ekonomickou ztrátu ve výši 10,5 miliardy dolarů (3).“
Prezident Kasim Žomart Tokajev zároveň na mezinárodních jednáních o Pařížské úmluvě oznámil ambiciózní strategii klimaticky neutrálního Kazachstánu v roce 2060. Obyvatelé Kazachstánu trpí dlouhodobě znečištěním z těžby ropy v Kaspickém moři, masivní těžby uhlí i zastaralých hutí a dalších průmyslových podniků. Relevantní data však dodnes chyběla.
Některá z tzv. horkých míst - hutě ArcelorMittal Temirtau, meděnou huť u jezera Balchaš, velké uhelné elektrárny kolem Ekibastuzu, průmyslové město Pavlodar nebo ropná naleziště u Kaspického moře - v minulých letech přímo odborníci Arniky navštívili a ve spolupráci s Vysokou školou chemicko technologickou Praha se podíleli na mapování místního znečištění a rizik pro tamní obyvatele. Konkrétní doporučení předkládá i nová studie (4).
Odborníci radí zavést spolehlivý monitoring kvality ovzduší, postupně utlumit spalování uhlí a přecházet k obnovitelným zdrojům energie, podpořit energetické úspory včetně renovace budov a inteligentních dopravních řešení.
“Veřejně přístupná data z evropských satelitů a programu Copernicus poskytují skvělý nástroj, jak monitorovat znečištění ovzduší - zejména v zemích, kde je řídká síť měřících stanic nebo jsou data státních úřadů nespolehlivá,” vysvětluje Jan Labohý, ředitel World from Space. Arnika ve spolupráci s touto českou společností nedávno připravila také studie o stavu ovzduší Ukrajiny a Běloruska, další chystá pro Gruzii.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Ředitel organizace EcoMuseum z hornického města Karagandy Dmitrij Kalmykov rozvádí, že kazachstánské plány na přizpůsobení se změnám klimatu a jejich zmírnění jsou stále v plenkách a chybí i jasné informace: „Státní orgány používají různé metody monitorování a evidence emisí skleníkových plynů. Chybí tak spolehlivé údaje, které jsou základem úspěchu jakékoli strategie. Bohužel jsme ještě nezačali podnikat praktické kroky k dosažení uhlíkové neutrality”.
Nová studie vychází spolu s ruskojazyčnou analýzou (5) systému monitoringu skleníkových plynů v Kazachstánu v široké mezinárodní spolupráci nevládní organizace EcoMuseum sídlící v kazachstánské Karagandě, české Arniky a společnosti World from Space.
Město Ostrava má k dispozici závěry ze studie, která měla posoudit vliv koksovny v Přívoze na životní prostředí ve městě. Ukázalo se, že v případě znečištění benzo(a)pyrenem dělá příspěvek koksovny asi třetinu povoleného ročního limitu. Zástupci podniku a města ale závěry studie interpretují různě. Podle společnosti je vliv minimální, podle magistrátu naopak značný.
Studie uvádí, že situace je nejhorší v těsné blízkosti koksovny. Základní škola Gebauerova stojí asi půl kilometru vzdušnou čarou od koksovny, přesto patří mezi místa, kde studie odhalila největší vliv provozu na ovzduší. V případě znečištění benzo(a)pyrenem z koksovny jde o třetinu ročního limitu v Ostravě.
Koksovna v Přívoze dokonce studii považuje za výhru. „Dle rozptylové studie je náš příspěvek v řádu jednotek procent, a to jenom u některých měřených látek,“ uvedl mluvčí Jindřich Vaněk.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Město naopak podíl závodu na množství benzo(a)pyrenu v ovzduší v okolí považuje za značný. „V tuto chvíli je aktuálním krokem analýza zdravotních rizik, která bude k dispozici v závěru října letošního roku,“ informovala mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná.
Podle autorů studie má koksovna největší vliv na ovzduší v těsné blízkosti areálu. S rostoucí vzdáleností se vliv kouře na kvalitu ovzduší snižuje.
Ještě před pár lety koksovna zažívala řadu situací, kdy do vzduchu unikalo nestandardní množství škodlivin. Město i Moravskoslezský kraj ale přiznávají, že k tomu už dnes nedochází. Podnik prošel modernizací a na ekologizaci dal v posledních deseti letech zhruba čtyři miliardy korun.
„Jsou eliminované různé netěsnosti na koksovacích bateriích, což je nejdůležitější,“ řekl k tomu vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Jan Filgas. Společnost chce navíc modernizovat dál. „V nejbližších měsících bude instalována technologie, která by měla snížit zápach na východní straně našeho areálu,“ sdělil Vaněk. Podle České inspekce životního prostředí koksovna veškerou legislativu dodržuje.
Brněnská firma RCE systems prorazila se svou technologií DataFromSky po celém světě. Nyní ji chce rozšířit o funkci pro monitorování emisí z dopravy. K vývoji proto přizvala odborníky z Vysokého učení technického v Brně.
„V dopravě se používá takzvaný emisní faktor, tedy kolik znečištění vyprodukuje dopravní proud v gramech na kilometr. Problém je, když chceme tyto emisní faktory aplikovat na městskou dopravu. Faktory jsou totiž počítány při ustálených podmínkách, nezahrnují dynamické jevy jako neustálé brzdění a rozjezdy, kdy je situace z hlediska emisí zásadně odlišná. My se nyní snažíme namodelovat, jaké jsou emise auta, které jezdí ve městě nějakým konkrétním způsobem,“ popisuje výzkumník Jakub Linda z Energetického ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.
Jak se auta ve městě pohybují, umí říci zmíněný software DataFromSky. Právě na něm nyní výzkumníci staví novou funkci týkající se emisí. Cílem je vyvinout systém pro nepřímou identifikaci produkce výfukových a nevýfukových emisí dopravy v reálném čase. Podkladem bude kombinace detailních dopravních dat, morfologie terénu a pokročilých emisních modelů. S analýzou dopravního proudu pomohou metody počítačového vidění a umělé inteligence, tato data z provozu pak budou tvořit jeden ze vstupů do zpřesněných modelů pro reálné emise oxidu uhličitého, oxidů dusíku a pevných částic, příslušných jednotlivým projíždějícím autům.
Výstupem projektu bude jednoduše aplikovatelné řešení, které využije běžné městské dohledové kamery pro okamžité a kontinuální vyhodnocování emisní zátěže jednotlivých dopravních uzlů. Díky tomu, že systém využije už existující infrastrukturu, bude ve srovnání s automatickými stanicemi pro měření kvality ovzduší výrazně levnější. Na základě dat by pak město mohlo ladit dopravu tak, aby snížilo emisní zátěž v zástavbě.
Ondřej Mikeš působí v centru RECETOX jako environmentální epidemiolog ve skupině Hodnocení lidské expozice a rizik se zaměřením na vnější expozice v epidemiologickém výzkumu. Zaměřuje se především na pokročilé využití prostorových dat a senzorových technologií pro lepší pochopení celkové, ale i individuální kvality ovzduší, přičemž významně využívá přístupy občanské vědy a vědy k politice.
Výzkumně se věnuji externímu expozomu, tedy souboru vlivů prostředí, kterým jsme vystaveni, a hodnocení jejich dopadů na lidské zdraví. Ve výzkumné skupině Pavla Čupra na RECETOXu zkoumám a analyzuji výskyty onemocnění v prostoru a čase a velmi podobnou činnost dělám také pro naše kohorty ELSPAC a CELSPAC. Pak je jedna nika, kde se cítím hodně dobře, a to jsou regionální, městské, senzorové a personální studie. V roce 2017 jsem se skrze studii ICARUS poprvé začal věnovat personálnímu znečištění ovzduší, udělali jsme multi-senzorovou kampaň a snažili jsme se přijít na to, jak jsme jako jedinci vystaveni vnějším vlivům a jak si svoje okolí ovlivňujeme my. Dále jsme z pohledu zdrojů znečišťování (emisí) charakterizovali Brno, a problematiku komunikovali s politiky a obecněji modelovali různé budoucí scénáře.
V novém projektu DTRIP4H budeme vytvářet takzvané digitální dvojče, což je modelový obraz Brna, který by měl mimo jiné pomoci efektivněji zacílit politiky na zlepšení ovzduší. Dlouhodobá vize RECETOXu je, že chceme z Brna udělat tzv. Living lab, a tento projekt je jeden z podstatných kroků.
Mimo jiné by jedním z výstupů mohlo být například to, že budeme mít mnohem přesnější charakteristiky až na úroveň ulic. V rámci projektu budeme mít také dvacet nových statických stanic a nyní vyjednáváme, aby byl předmětem měření kromě prachu také oxid dusičitý. Pak chceme vytvořit přístup tzv. „Agent based modelling“, skrze který nasimulujeme chování jedinců v prostředí a to, jak se navzájem ovlivňují.
Na základě takové modelu se pak dají simulovat i politická opatření, například uvidíme, jak třeba změní výsledné koncentrace menší množství aut ve městě, a podobně.
Znečištěné ovzduší je větší problém pro veřejné zdraví než užívání tabáku, zjistila nová studie provedená Institutem pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. Každý den ve světě umírá na problémy spojenými se špatnou kvalitou ovzduší dva tisíce dětí mladších pěti let.
Přes 90 procent všech úmrtích spojených se špatnou kvalitou ovzduší souvisí s jemnými prachovými částicemi (PM 2.5) uvolňovanými při spalování fosilních paliv. Analýza IHME provedená ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF) prošla data z roku 2021 a určila 8,1 milionu úmrtích spojených se znečištěným ovzduším.
Znečištěné ovzduší ročně zabije přes 8 milionů lidí. Malé děti jsou zvláště ohrožené, po nich následují starší lidé. Mezi hlavní problémy spojené se znečištěným ovzduším patří nemoci plic a srdce, cukrovka, mrtvice, demence a zvýšená rizika potratu.
tags: #znečištění #ovzduší #firmou #studie