Znečištění ovzduší kravami: Mýty a fakta

Po letech paniky vyvolané chorobou BSE, si vysloužil chov skotu negativní nálepku jako „zabiják klimatu“. Proto je nutné vysvětlit skutečný vliv populace skotu na klimatické změny.

Jak krávy přispívají ke znečištění ovzduší?

Při degradaci buněčných stěn krmiv bohatých na celulózu dochází k tvorbě metanu, nejedovatého plynu, který je znám jako hlavní součást zemního plynu. Z bachoru se metan uvolňuje do atmosféry (asi 5 výronů plynu v průběhu 10 minut), což přispívá k oteplování klimatu (působí přibližně 20x silněji než oxid uhličitý).

K důležitým zdrojům uvolňování metanu náleží bažinatá území, vypalování lesů a travnatých ploch, velmi silně rozmnožené populace termitů působící ve vykácených tropických pralesích, uhelné doly, skládky odpadků a celkem 1,3 miliard kusů skotu. To všechno dokládá, že se na produkci metanu také velkou měrou přímo podílí činnost člověka - mnohdy i nechtěně: v rámci revitalizace krajiny s vodními toky mohou nevhodným zásahem vzniknout bažinatá území.

Podíl skotu na produkci skleníkových plynů

Koncentrace důležitých skleníkových plynů jsou sledovány a publikovány ve výroční roční zprávě Světové organizace pro meteorologii v Ženevě - oxid uhličitý se podílí na skleníkovém plynu 63 %. V průběhu mezi lety 2001 až 2006 se zvýšil roční objem jeho produkce z 25 na 30 miliard tun. Jako druhý nejdůležitější klimatický plyn je označován metan CH4-, který se podílí 18,2 % při uvolnění 580 mil. tun. Třetím nejdůležitějším skleníkovým plynem je oxid dusný (N2O), který se na oteplování atmosféry podílí 6 %. Vzniká při spalovacích a průmyslových procesech stejně jako při hnojení v zemědělství. Na rozdíl od předchozích dvou plynů celkový objem uvolněného NH4 od roku 2000 mírně poklesl.

Exaktní měření vyprodukovaného metanu skotem jsou prováděna kvůli enormním nákladům v celosvětovém měřítku pouze v několika vědeckovýzkumných zařízeních. Jedním z nich je skupina vědců Institutu Oskara Kellnera, spadající pod Výzkumný institut v Dummerstorfu (Německo). Tito odborníci za více než 3 desítky let uskutečnili přes 300 experimentů mapujících kvantitativní produkci metanu skotem. Získané informace využili k dalším výpočtům - na kilogram strávené sušiny krmiva se uvolní do ovzduší 27 gramů metanu. Pro celosvětovou populaci skotu v počtu 1,3 mil. kusů při denní spotřebě 7 kg sušiny (např. 40 kg pastevního porostu) se roční produkce metanu odhaduje na 90 milionů tun. Vzhledem k 18,6 % podílu metanu na skleníkovém efektu se tedy skot podílí na tomto negativním jevu pouhými 2,9 %. To je pouhá polovina celkově uvolněného oxidu dusného.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Někteří málo seriózní „experti“ přeceňují podíl skotu na znečišťování ovzduší, ve skutečnosti se chov skotu podílí na objemu skleníkových plynů pouhými 2,9 %. Jsou tedy krávy tak velkými „zabijáky klimatu“? Nejsou. Neexistuje pro taková tvrzení žádný reálný základ. Je to naopak člověk, který tuto roli převzal.

Možnosti snižování produkce metanu v chovu skotu

Je možné produkci metanu v chovu skotu ještě dále snížit? K odpovědi na tuto otázku poslouží další informace: se stoupající spotřebou krmiva, která koresponduje s neustále narůstající mléčnou užitkovostí, klesá objem metanu uvolněného do ovzduší o 10 až 15 %, což je způsobeno vyšším podílem sacharidů v krmné dávce. Je to podobné jako u auta, když se přepočítává produkce metanu na jeden ujetý kilometr. V souladu s tímto by se měla produkce metanu na jeden kilogram vyprodukovaného mléka zavést jako kritérium.

Při denní užitkovosti 10 kg mléka na kus pak připadá na kg mléka produkce 33 g metanu, při produkci 20 kg mléka je to 19 gramů a při produkci 30 kg mléka je již pouze 14 gramů metanu. Ale to ještě není všechno. Při denním nádoji ve výši 10 resp. 20 kg mléka je 305denní užitkovost 3000 resp. 6000 kg. Za předpokladu, že podnik ročně dodává 900 tun mléka, může toto množství - podle užitkovosti - vyprodukovat buď s 300 nebo se 150 kravami. Při redukci počtu zvířat dojde k výrazné úspoře nákladů na chov. Další kalkulace ukazuje, že množství uvolněného metanu do ovzduší na kilogram vyprodukovaného mléka při roční užitkovosti ve výši 6000 kg mléka je pouhých 12 gramů a při užitkovosti 9000 kg mléka je to již jen 10 g metanu. Jak dokládají tyto výpočty, je kontinuální zvyšování mléčné užitkovosti reálnou možností, jak významně zredukovat množství metanu uvolněného do okolní atmosféry.

Přibližně 30 % energie přijaté prostřednictvím krmiva se transformuje do podoby exkrementů, které je možné v bioplynové stanici společně s jinými organickými látkami fermentovat podobně jako v kravském bachoru a vznikající metan využít k alternativní produkci elektrické energie.

Profesor Frank Mitloehner v úvodu svého vystoupení nejprve představil Kalifornskou univerzitu jako největší univerzitní a odborné pracoviště, které se ve Spojených státech zabývá zemědělstvím, a to zejména ve vztahu zemědělství a změny klimatu. Právě výskyt metanu od krav, a jeho následná eliminace, je jedním z problémů, kterým se kalifornská univerzita, a on sám osobně, zabývají.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Podle Franka Mitloehnera mají na kalifornském venkově stejné problémy, jako mají farmáři či zemědělci v jiných zemích, zejména v Evropě. To je, že v okolí farem se usazuje i městské obyvatelstvo, které se z městských aglomerací stěhuje na venkov. Přirozeně, že i tomuto obyvatelstvu chov hospodářských zvířat jaksi nevoní, tedy to, co vychází ze jejich stájí do ovzduší.

Podle profesora Mitloehnera jedno z těchto vládních opatření státu Kalifornie je takové, aby se, v časovém horizontu od roku 2013 do roku 2030, snížila produkce metanu o 40 procent! V současnosti je již z této mety 40 procent splněno 30 procent, dodal Frank Mitloehner.

Prostě si kalifornská vláda řekla, že snižování výskytu metanu nebude po svých farmářích chtít násilnými metodami, to je formou příkazů, nařízení a pokut za jejich nedodržení, nýbrž, že právě finanční motivace je tou nejúčinnější formou pobídky. Prostě, aby se snižování produkce metanu kalifornským farmářům vyplatilo!

V laguně se potom koncentrují výkaly od krav. Načež se právě odtud získává metan, když se laguny uzavřou pomocí určitých plachet. Potom se vzniklý bioplyn může sbírat s tím, že ho lze využít jako zdroj energie, či i úplně jinak. Zkrátka, to, co by normálně odešlo do atmosféry, se tímto způsobem zužitkuje.

Současní kalifornští chovatelé dobytka, podle amerického profesora, takto seberou až 60 % bioplynu, který je z chovu krav vyprodukován. Přičemž takto sebraný bioplyn jsou poté schopni očistit a dále ho zpracovat do formy složky pro palivo, které je určeno pro provoz autobusů a nákladních vozů.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Podle profesora Mitloehnera se zatím hovořilo jen o složce metanu, která vychází z výkalů krav. Ale jak dále dodal, je nutné sdělit i to, jak se dá zužitkovat složka metanu, kterou krávy volně vypouštějí do ovzduší, a to při jejich krkání. Snahou je odchytit takto vzniklý metan do vaků.

Podle amerického profesora metod, jak redukovat takto vypouštěné množství metanu do ovzduší je přirozeně, povícero. Zároveň uvedl, že jednou z těchto metod je i šlechtění zvířat. Tedy dosáhnout toho, aby zvíře svých plynů méně produkovalo. Načež dodal, že efektivita výroby mléka je dnes mnohem vyšší, a to i při nižší spotřebě potravy. Takže, logicky následuje i nižší produkce metanu, který by unikla do ovzduší.

Národní program snižování emisí České republiky

Ministerstvo životního prostředí zpracovalo a zveřejnilo aktualizaci Národního programu snižování emisí České republiky, jehož účelem je snížit celkovou úroveň znečišťování a znečištění ovzduší u nás. Dokument neopomíjí ani zemědělství, když udává, že hospodářská zvířata, resp. chov skotu jsou druhým nejvýznamnějším zdrojem emisí NH3 a že je třeba na to reagovat, neboť s ohledem na opatření ke snižování emisí v ostatních sektorech, bude význam vlivu chovů hospodářských zvířat na kvalitu ovzduší narůstat.

Dokument na str. 136 uvádí, že "U chovů skotu (mimo dojnice) byl identifikován dodatečný potenciál ke snížení emisí. Opatření se zaměřuje na podporu pastevního chovu skotu kategorií krávy bez tržní produkce mléka, býci a jalovice ve stáří nad 2 roky. S ohledem na nedostatek statistických informací je v současnosti odhadován podíl chovu krav bez tržní produkce mléka chovaných na pastvě na 30 %. MZe mělo na základě tohoto opatření stanoveného Programem 2019 provést analýzu pastevního chovu nemléčného skotu a upřesnit podíl skotu, který je chován pastevně. V návaznosti na výsledky analýzy měla být případně zavedena příslušná opatření k posílení pastevního chovu. MZe se rozhodlo analýzu pastevního chovu navázat na výsledky komplexního integrovaného šetření v zemědělství, které provedl ČSÚ v roce 2020. Z výsledků ovšem nevyplynuly počty hospodářských zvířat na pastvě v kategoriích skotu vykazovaných z pohledu emisní inventury amoniaku a MZe nemělo k dispozici potřebná data, která by se mohla do této emisní inventury promítnout. Metodou nepřímého dopočtu, na základě informací z databáze Evidence přípravků a hnojiv, MZe určilo podíl pasených zvířat ve výši cca 27 % chovaného skotu. MZe mělo do konce června 2024 informovat MŽP o způsobu zajištění kvalitních rozšířených dat o pastevním chovu pro potřeby zpřesnění emisní inventury s tím, že dle výsledků provedené analýzy případně od 1.

Reakce na nová pravidla EU

I proto se v polovině března ministři životního prostředí zemí Evropské unie shodli na tom, že chovatelé skotu a prasat by měli mít povinnost dodržovat stanovené limity škodlivých plynů a látek vypouštěných do ovzduší, stejně jako průmyslové podniky.

Evropská komise původně navrhovala i zahrnutí menších chovů od hranice 150 dospělých krav. To podle představ Bruselu mělo obsáhnout 60 procent čpavku a 43 procent metanu, jimiž evropští chovatelé znečišťují ovzduší a vodu. Státy se nakonec shodly na prahu 350 chovaných krav, což severské země nebo Nizozemsko kritizovaly jako málo ambiciózní přístup ke snižování emisí. Pokud by se novela v této podobě schválila, v Česku by se nová pravidla dotkla několika set chovatelů.

Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR upozorňuje, že další zpřísnění pravidel pro chov hospodářských zvířat považujeme za zátěž pro zemědělce. Současně klesá soběstačnost Česka v produkci masa, a prohlubuje se tak závislost na dovozech.

Podle Pavla Krejsy, předsedy představenstva Zemědělského družstva Trstěnice u Litomyšle, je nařízení nesmysl. A s vysokou nadsázkou mluví o novele také Filip Hudec, předseda představenstva Zemědělského družstva Křižanovsko. „Zbývá už jen zavést daň za metr krychlový prodýchaného vzduchu a tím si myslím, že je vše dovršeno,“ říká Hudec.

tags: #znečištění #ovzduší #kravami

Oblíbené příspěvky:

• Zajímavosti Dánska
• Návod k použití Mastersil Silného Čističe Odpadů
• Curver Click-It: Podrobná recenze
• Dotace pro developery v ČR
• Typy košů pro restaurace