Doprava je jedním z nejvýznamnějších zdrojů znečišťování ovzduší. Do ovzduší se prostřednictvím dopravy dostávají především oxidy dusíku (zejména oxid dusičitý), suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 (prachové částice), oxid uhelnatý a uhlovodíky. Všechny tyto látky mají řadu negativních dopadů na lidské zdraví i vegetaci.
Platná legislativa stanovuje imisní limity, které však nejsou na mnoha místech (města, okolí frekventovaných komunikací) plněny, což vystavuje ČR možnosti sankcí ze strany Evropské Komise.
Aktuální stav znečištění ovzduší v ČR
Odborná zpráva o monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší obsahuje zpracování a vyhodnocení výsledků získaných v rámci tohoto subsystému v roce 2023 v sídlech České republiky. Měřené hodnoty a následně odhady dopadů znečištěného ovzduší na zdraví byly v roce 2023 nejvíce ovlivněny příznivými rozptylovými podmínkami a pokračujícím teplotně nadprůměrným zimním obdobím (už od roku 2012) společně s doznívajícím dopadem energetické krize a útlumem některých velkých průmyslových celků.
Doprava je ve městech dlouhodobě dominantním zdrojem znečištění ovzduší a má hlavní podíl na zvýšené zátěži obyvatel suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5, NO2 a PAU. Potvrzuje to i vyhodnocení ročních imisních charakteristik těchto látek v městských, dopravně významně zatížených lokalitách. Další spolupůsobící zdroje (teplárny - CZT, domácí vytápění, malé a střední průmyslové podniky) mají lokální význam.
Vyšší hustota dopravní sítě a intenzita dopravy nebo kombinace velkých průmyslových zdrojů a dálkového nebo i přeshraničního transportu mohou vést k dlouhodobě zvýšeným až nadlimitním hodnotám, a to u více látek. Přetrvává tak situace, kdy mimo průmyslově specificky zatížené lokality, které lze nalézt i na území krajských měst, průmyslových zón a aglomerace Ostrava-Karviná-Frýdek-Místek, je znečištění ovzduší koncentrováno v oblastech majoritně zatížených tranzitní, místní a cílovou dopravou a v místech s vyšší hustotou lokálních zdrojů na pevná a fosilní paliva.
Čtěte také: Znečištění Ovzduší v Gruzii: Role Dopravy
Z hlediska zátěže obyvatel a vlivu na zdraví mají dlouhodobě největší význam aerosolové částice frakcí PM10 a PM2,5 a polycyklické aromatické uhlovodíky. Znečištění ovzduší má opravdu dlouhodobě klesající trend.
Studie o vlivu dopravy na zdraví
Nová studie provedená na University of California potvrzuje, že dlouhodobé vystavení vzduchu znečištěnému automobilovou dopravou má vliv na dřívější a rychlejší propuknutí Alzheimerovy choroby. Zjištění tak potvrzuje předchozí domněnky o existenci tohoto spojení. Alzheimerova choroba je nejčastější příčina stařecké demence a šestá nejčastější příčina úmrtí v USA. Jen v USA jí momentálně trpí více než 5 milionů lidí. Očekává se, že do roku 2050 se toto číslo v návaznosti na stárnoucí populaci ztrojnásobí. Stejně tak i náklady na léčbu, které se nyní pohybují kolem 305 miliard dolarů.
Studie vychází z experimentu provedeného na krysách, které byly po dobu 14 měsíců vystaveny ovzduší znečištěnému automobilovou dopravou. Krysy různého stáří a pohlaví byly umístěny ve speciálním teráriu v blízkosti frekventovaného tunelu. Některé krysy měly genetické predispozice pro rozvoj Alzheimerovy choroby - totožné jako se vyskytují u lidí. Jiné krysy tyto predispozice neměly.
Vědci se tak snažili co nejvíce napodobit podmínky, které denně na celém světě prožívá mnoho lidí. „Na rozdíl od lidských pacientů nám u krys výsledky nezkreslovaly faktory, jako jsou socioekonomický vliv, stravování a podobně. Studie potvrdila, že ovzduší znečištěné dopravou u krys opravdu urychluje rozvoj Alzheimerovy choroby. „Překvapivé ale je, že se tak dělo nejen u těch krys, které měly k rozvoji této choroby genetické predispozice, ale i u krys, které tyto predispozice neměly. To je důležité, protože intenzivní doprava způsobuje znečištění ovzduší všude na světě. V tuto chvíli vědci nedokážou přesně specifikovat, jaká složka v koktejlu znečištěného ovzduší je pro rozvoj nemoci klíčová. „Ve hře jsou samozřejmě výfukové plyny, prachové částice, částice z opotřebovaných pneumatik, vibrace a hluk.
Elektromobilita jako řešení
Elektroauta jsou v provozu výrazně čistší a úspornější než spalovací vozy. Neznečišťují přímo ulice a část z nich jezdí na elektřinu z obnovitelných zdrojů. I pokud se ale nabíjejí z běžné sítě, platí, že komíny elektráren vypustí do ovzduší méně škodlivin než tisíce výfuků ve špičce. Navíc jsou emise z elektráren účinněji filtrovány.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
„Elektromobily jsou oproti vozidlům se spalovacím motorem obrovským zlepšením a naše vlastní studie ukazují, jak elektrifikace dopravy čistí vzduch pro všechny,“ komentovala pro Carscoops odbornice na environmentální zdraví Yifang Zhu. Podle ní by se zvýšená prašnost u nabíječek dala řešit vzduchovými filtry.
Prachové částice patří k nejnebezpečnějším složkám znečištění ovzduší, protože jsou dost malé na to, aby pronikaly hluboko do plic i do krevního oběhu. Dlouhodobé vystavení zvyšuje riziko kardiovaskulárních a plicních onemocnění, astmatu či chronické obstrukční plicní nemoci. Podle Světové zdravotnické organizace zkracují průměrnou délku života Evropanů o několik měsíců.
„Navzdory zlepšení v posledním desetiletí byla v roce 2020 česká populace vystavena jemným částicím (PM2,5) více než většina ostatních zemí EU, a to v koncentraci 14 mikrogramů na metr krychlový ve srovnání s 12 mikrogramy na metr krychlový v celé EU. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že v roce 2021 mělo znečištění ovzduší v Česku za následek více než 80 předčasných úmrtí na 100 tisíc obyvatel, což je o 43 procent více, než byl průměr EU,“ vysvětluje report evropského onkologického registru.
Znečištění má přitom i ekonomické dopady - vyšší nemocnost, nižší produktivitu práce i zátěž pro zdravotní systém. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že ročně stojí evropské státy stovky miliard eur.
Opatření ke snížení znečištění ovzduší z dopravy
Opatření ke snížení znečištění ovzduší způsobené dopravou jsou nezbytnou součástí strategických dokumentů v oblasti ochrany ovzduší - Národního programu snižování emisí (NPSE) a Programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO). Realizace opatření by měla být řešena koncepčně a se zohledněním celé řady aspektů kvalitního života ve městech (životní prostředí, bezpečnost, pohodlí, parkovací plochy, alternativní způsoby dopravy, kvalitní hromadná doprava, atd.). Takové koncepční řešení nabízí např. plány udržitelné městské mobility nebo Smart Cities.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Nízkoemisní zóny jsou nástrojem k omezování znečištění ovzduší z dopravy ve městech. Podstatou jejich fungování je omezení vjezdu určitých skupin vozidel (na základě emisní kategorie, do níž příslušné vozidlo spadá) do města, příp. jeho části. Ačkoli na území ČR nebyla doposud žádná nízkoemisní zóna vyhlášena, jedná se o nástroj, který funguje v řadě evropských měst.
Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí obsahuje ucelený přehled o vývoji dopravy ve vztahu k životnímu prostředí v České republice. Je tvořena řadou indikátorů popisujících vývoj dopravy na celostátní a v rámci vybraných ukazatelů také na krajské úrovni. Studie je tvořena každoročně od roku 1998 v datových řadách, které jsou sledovány již od roku 1993.
Emise z dopravy a alternativy
Bez kvalitní a spolehlivé dopravy se moderní společnost neobejde: umožňuje dostupnost služeb, rozvoj podnikání a obchodu, podporuje sociální aspekty života a mnoho dalšího. Zároveň z dopravy pochází přibližně čtvrtina světových emisí skleníkových plynů. Pro téměř polovinu států světa platí, že největší podíl na emisích skleníkových plynů, které jsou spojeny s výrobou energie, má právě sektor dopravy.
V globálním měřítku je necelá polovina (46 %) všech emisí z dopravy spojena s přepravou nákladu, zbytek (54 %) vzniká při přepravování osob. Celkové emise z dopravy v EU v roce 2020 dosáhly 670 milionů tun CO2, což je srovnatelné s celkovými emisemi evropského průmyslu. Celkový výkon osobní dopravy byl v témže roce 8 750 miliard osobokilometrů.
Různé druhy osobní dopravy přispívají k celkovým emisím skleníkových plynů v různé míře. Nejvíce emisí (téměř 85 %) produkují automobily a letadla, přestože zajišťují pouze 72 % celkového přepravního výkonu - auta s 52 % výkonu mají 64% podíl na emisích, letadla s 20 % výkonu se na emisích podílejí z 24 %.
Poměr mezi množstvím emisí a přepravním výkonem se nazývá emisní intenzita. V osobní dopravě se emisní intenzita počítá v emisích na osobokilometr (oskm).
Kromě emisní intenzity hraje u emisí z osobní dopravy významnou roli i vzdálenost, na kterou se cestující dopravují. Ne všechny dopravní prostředky jsou pro každou cestu stejně vhodné, proto je důležité v úvahách o různých typech dopravy délku trasy zohlednit.
Mezinárodní a meziměstská osobní doprava se využívá hlavně při pracovních cestách a pro turistické účely. Na kratší trasy do vzdálenosti 500 kilometrů, jako je například cesta z Prahy do Brna, volí lidé nejčastěji osobní auto nebo vlak. Na středně dlouhých trasách mezi 500 a 3 000 kilometry (např. cesta z Prahy do Bruselu) převažuje využití automobilů.
Emise z osobní dopravy na velké vzdálenosti je možné snížit například změnou některých cestovních zvyklostí, jako je výměna delších cest za kratší (třeba prostřednictvím podpory místní turistiky), ne vždy je také cestování nutné (některé služební cesty může nahradit videokonference).
Převaha osobních automobilů v regionální osobní dopravě je do značné míry způsobena jejich pohodlností a flexibilitou, což je obzvláště důležité v oblastech, kde je hromadná doprava omezená nebo neexistuje. Tento trend byl v minulosti ještě zesilován územním plánováním, které v řadě případů upřednostňovalo silniční sítě před infrastrukturou veřejné dopravy, takže používání automobilů není v mnoha případech pouze osobní preferencí, ale leckdy i nutností.
I zde převažuje využívání osobních automobilů (produkujících přes 80 % emisí). Lidé dají přednost autu, jestliže pro ně hromadná doprava není atraktivní - není dostupná, bezpečná a spolehlivá nebo nejezdí dostatečně často.
Současné trendy, jako je rostoucí popularita práce na dálku a online nakupování, mění i způsoby, jak lidé městský prostor využívají. S tím, jak lidí ve městech přibývá, nabývá na významu také potřeba kvalitní městské a příměstské dopravy.
Při dalším strategickém plánování proto bude důležité více myslet na udržitelnější způsoby osobní dopravy. Zejména plánovat a budovat infrastrukturu pro nemotorizovanou dopravu, protože ta je pro cesty do 10 km (v městském prostředí) zpravidla nejvýhodnější.
Pouhá elektrifikace automobilové dopravy stačit nebude, protože emise skleníkových plynů nejsou jediný problém, který automobily ve městech způsobují. Zabírají také hodně místa, přinášejí další znečištění a snižují bezpečnost dopravního provozu pro ostatní - zejména pro chodce a cyklisty.
V osobní dopravě v Evropě i v Česku dnes lidé spoléhají především na auta. To je také důvod, proč emise skleníkových plynů z osobní dopravy každoročně rostou - nová auta jsou sice efektivnější a produkují méně CO2 na kilometr, zároveň ale aut stále přibývá a míra jejich využití stoupá.
Snížení celkových emisí v dopravě proto není jen technologický problém, jde také změnu některých vzorců chování, jež jsou dnes s osobní dopravou spojeny. Změna způsobu dopravy - spočívající v tom, že dopravní prostředek s vysokou emisní intenzitou je nahrazen tam, kde to jde.
Vytváření příležitostí pro změnu chování - navazuje na první bod - aby lidé preferovali méně emisně intenzivní dopravu, musí pro ně být atraktivnější. Snižování potřeby cestovat - strategickým plánováním při budování měst a jejich revitalizaci se zaměřovat na snižování vzdáleností, které lidé potřebují urazit na nákup, za prací nebo s dětmi do školky. Kromě toho je možné také podporovat místní turistiku a práci na dálku.
Vliv lodní dopravy
Roku 2020 začalo platit nařízení, které omezilo množství emisí síry z lodní dopravy. Díky tomu se podařilo výrazně snížit poškozování lidského zdraví důsledky mezinárodního obchodu. Ale současně to přispělo k oteplování planety.
Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí uvádí, že se lodě v Evropské unii na celkových emisích skleníkových plynů v dopravě podílejí 13,5 procenta, což je umisťuje na třetí místo za silniční dopravu a letectví.
Jenže oč méně emisí oxidu uhlíku lodě uvolňují, o to více chrlí do atmosféry jiných zplodin, a to oxidů síry. Ty pocházejí z nekvalitních paliv, jež se v lodní dopravě používají. Toto znečištění netvoří skleníkové plyny, nýbrž částice, které oteplování naopak zpomalují.
Tento efekt je ještě zesílený tím, že lodě plují po světových mořích a oceánech jen po několika trasách. Důvodem je hlavně optimalizace toho, aby loď nespálila příliš pohonných hmot. Takže na těchto místech, kudy proudí lodě zodpovědné za devadesát procent světového obchodu, vznikají rozsáhlé oblasti, kde tato oblaka odrážejí sluneční světlo zpět, takže paprsky nemohou ohřívat vodu.
Takhle to fungovalo až do roku 2020, kdy vstoupilo v platnost dlouho plánované globální nařízení, podle nějž musely emise síry z paliva klesnout ze 3,5 procenta na pouhého půl procenta. Cílem bylo snížit množství těchto zdraví škodlivých částic, které mají negativní dopad hlavně na obyvatele přístavních měst.
A zabralo to. Snížení vedlo prakticky skokově k více než 80procentnímu poklesu celkových emisí oxidů síry z lodní dopravy. Ale s vedlejším efektem, jímž se stalo snížení množství i četnosti výskytu mořských oblaků, které z těchto aerosolů vznikají. Mraky tedy odrážely méně světla, které pak dopadalo na temnou mořskou hladinu a ohřívalo ji. Což vedlo k zahřátí planety a mohlo to způsobit výše popsaný rozdíl mezi očekáváním a realitou.
Letecká doprava a její dopady
Vzestup letecké dopravy má podle badatelů z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) dvakrát horší dopady na kvalitu ovzduší než na klima. Autoři studie ale zároveň upozorňují, že když se zasáhne proti jednomu typu emisí z letecké dopravy, rostou emise jiné.
Analýza vědců z Massachusetts poukazuje na velké dilema, kterému čelí konstruktéři letadel, ale i aut a lodí. Jak vyrobit motor, aby produkoval co nejméně emisí, které ovlivňují klima, a způsobil přitom co nejmenší škody v ovzduší? Kvalitnější motory s nižšími emisemi oxidů dusíku spotřebovávají více paliva a letadlo proto vyprodukuje větší množství emisí, které negativně působí na klima.
Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. Výsledky studie z MIT ukazují, že zmíněné tři látky jsou odpovědné za 97 % všech klimatických škod i znečištění ovzduší.
Autoři výzkumu dávají výrobcům motorů konkrétní návod ekologického postupu. „Analýza říká, že by se opravdu vyplatilo snížit v průběhu letu teplotu spalování v motorech. O malé procento by se zvýšily klimatické dopady - množství oxidu uhličitého - ale snížily by se výrazněji oxidy dusíku,” cituje ze studie Miroslav Šuta.
Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje. Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem.
Dlouhodobé studie potvrzují vliv znečištěného ovzduší na délku života
Tým vědců z celého světa publikoval v dubnu 2023 komplexní studii založenou na obrovském množství dat a zdrojů a potvrdil tak přímé spojení mezi znečištěným vzduchem a délkou života lidí v oblastech s hustou automobilovou dopravou.
Po srovnání tohoto množství dat dospěla metaanalýza zpracovávaná americkým Health Effects Institute (HEI) s naprostou jistotou k závěru, že existuje silné spojení mezi dopravou a znečištěním ovzduší na silnicích a zvýšenou úmrtností. Podobně rozsáhlá analýza HEI v roce 2022 dospěla k obdobným závěrům v souvislosti s rakovinou plic a rozvojem astmatu u dětí i dospělých.
Jeho nejnovější práce zkoumala téměř 200 výzkumných studií, které se zabývaly znečištěním ovzduší a úmrtností, včetně případů srdečních chorob, mrtvice, respiračních problémů a rakoviny plic. Konkrétně se přezkum zaměřil na souvislost se znečištěním ovzduší z dopravy, čímž se jen potvrdil loňská doporučení Světové zdravotnické organizace.
Často čteme o odhadovaných počtech předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší. V ČR to má být až 11 tisíc lidí ročně. Nová metaanalýza tedy přidává těmto číslům na váze a můžeme jen doufat, že povede k rychlejšímu politickému rozhodování v této oblasti, např. k plošnému zavádění nízkoemisních zón v centrech měst.
Pro výhled do budoucnosti je nutné dodat, že i s elektrifikací osobních aut bude doprava stále produkovat emise jemných částí z pneumatik, silnic a částečně i brzd. I na to metaanalýza upozorňuje.
Dr. Hanna Boogaard, která ji vedla, říká: „Regulace kvality ovzduší a technologie, které snižují emise z motorových vozidel, mohou mít významný přínos pro veřejné zdraví.“
Koronavirovou krizi už Čína zřejmě překonala a život se v zemi vrátil k normálu. To se odrazilo i v opětovném zvýšení hladiny oxidu dusičitého, oxidu siřičitého či jemných prachových částic. V Číně se v posledních týdnech výrazně zhoršila kvalita ovzduší poté, co země uvolnila přísná opatření zavedená v souvislosti s šířením koronaviru. Množství některých jedovatých látek ve vzduchu překročilo hodnoty ze stejného období loňského roku.
K vyššímu znečištění přispěla především obnova průmyslové výroby. Nákaza novým koronavirem se začala v Číně šířit koncem loňského roku a od té doby čínské úřady zaznamenaly přes 80.000 případů infekce. Peking ve snaze zastavit epidemii dal do karantény celá města, omezil dopravu a zavřel továrny, čímž také klesla poptávka po elektrické energii.
tags: #znecisteni #ovzdusi #motorova #vozidla #studie
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]