Znečištění ovzduší na Ostravsku: Zdroje a současná situace

Moravskoslezský kraj a zejména Ostravsko je v současnosti oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším v České republice, a stejně tak patří k nejznečištěnějším oblastem v rámci Evropy. Území s nejhorší kvalitou ovzduší v České republice je územím aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Největším problémem této lokality jsou vysoké koncentrace jemných prachových částic a na nich navázaného rakovinotvorného benzo[a]pyrenu.

V posledních letech se kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji zlepšuje. Koncentrace polutantů PM10, PM2.5 i benzo(a)pyrenu vykazují klesající trend. Hodnoty benzo(a)pyrenu však i nadále zůstávají vysoko nad imisním limitem, hodnoty prachových částic kolísají kolem imisního limitu (koncentrace PM2.5 jsou většinou nad úrovní imisního limitu). Ačkoliv se situace za poslední roky zlepšuje, je to z velké části vlivem dobrých meteorologických a rozptylových podmínek. Situace v naší aglomeraci však i nadále zůstavá nejhorší v republice a není tak ideální.

Znečišťování ovzduší (emise) je v Ostravě vážný a diskutovaný problém. Část území má průmyslový charakter s vysokou emisní vydatností. Jedná se především o hutní výrobu, která v takovém rozsahu nemá v republice obdobu.

Co jsou emise?

Laicky řečeno, emise jsou to, co uniká přímo od zdroje (komín, výfuk apod.). Vypouštění látek znečišťujících ovzduší (například výfukové plyny, oxidy uhlíku, popílek, lehký polétavý prach, oxidy dusíku, oxidy síry) do atmosféry. Při posuzování emisí se v České republice plošně sleduje celkové množství vypouštěných částic, takzvaných tuhých znečišťujících látek (TZL). Mezi nejvýznamnější faktory znečištění patří nejjemnější, okem nepostřehnutelné částice TZL. Právě míra a doba jejich výskytu v ovzduší nepříznivě ovlivňuje lidské zdraví i stav životního prostředí.

V roce 2018 byl denní imisní limit PM10 překročen na 45 monitorovacích stanicích, z nichž 24 bylo na území Moravskoslezského kraje. V roce 2019 byl denní imisní limit PM10 překročen na šesti monitorovacích stanicích, z nichž se pět nachází na území Moravskoslezského kraje.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Zdroje znečištění

Významné zdroje znečišťování často vypouštějí emise komíny se stavební výškou nad sto metrů, takže neovlivňují ovzduší ve svém bezprostředním okolí, ale stávají se spíše zdroji dálkového přenosu. Dalším zdrojem znečišťování jsou lokální topeniště. V Ostravě má vytápění pevnými palivy tradici, navíc je vinou socioekonomické situace jisté, že domácnosti často spalují odpady. Emise z lokálních topenišť znamenají - podobně jako v celém kraji - plošnou zátěž.

Detailní přehled o způsobu vytápění domácností v každém obvodu vznikl analýzou údajů ze Sčítání lidu domů a bytů v letech 2001 a 2011. Umožnil tak kvantifikovat emise TZL z individuálních zdrojů. Emise TZL z automobilové dopravy byly stanoveny z údajů poskytnutých ČHMÚ - z plošně vyjádřených emisních toků ve čtvercích o straně 1 km. Použité emisní toky zahrnovaly primární emise ze spalování paliv, otěrů pneumatik a brzdových destiček a abraze vozovky.

Do roku 1992 se stacionární zdroje kategorizovaly pouze jako významné zdroje znečišťování ovzduší (REZZO1). Od roku 1993 jsou stacionární zdroje dále členěny na základě tepelného výkonu, míry vlivu technologického procesu na znečišťování ovzduší nebo rozsahu znečišťování a zařazeny do dílčích kategorií REZZO 1-3 (2). Dílčí databáze REZZO 4 zahrnuje mobilní zdroje znečišťování.

Výsledky výzkumu znečištění ovzduší ve východní části Ostravy

Koncem roku 2022 bylo dokončeno celoroční komplexní vyhodnocení příčin znečištění ovzduší ve východní části Ostravy na základě dat naměřených v roce 2021. Do společného modelu byla zahrnuta data jak ze čtyř ostravských, tak i ze dvou vzdálenějších stanic. Jednalo se o lokality Ostrava-Bartovice (TOBA), Ostrava-Kunčičky (TOKU), Ostrava-Radvanice ZÚ (TORE), Ostrava-Radvanice OZO (TORO), Studénka (TSTD) a Věřňovice (TVER). Hlavní pozornost byla věnována benzo[a]pyrenu, jehož koncentrace zde ze všech znečišťujících látek nejvíce překračují imisní limit a který nejvíce přispívá ke zdravotnímu riziku.

Znečištění benzo[a]pyrenem v okolí stanice imisního monitoringu Ostrava-Radvanice ZÚ (TORE) vyšší než 5 ng∙m−3 ovlivňovalo populaci čítající přibližně 8 400 osob a úroveň nad 8 ng∙m−3 přibližně 860 osob (imisní limit benzo[a]pyrenu je 1 ng∙m−3). Výsledky potvrdily, že údaje z této stanice jsou reprezentativní v mikroměřítku, tzn., že platí pouze pro její nejbližší okolí (do cca 100 metrů od stanice) a nejsou použitelné pro hodnocení kvality a příčin znečištění ovzduší v Ostravě-Radvanicích jako celku, v okolních městských částech, ani v širším okolí.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Receptorovým modelem PMF bylo identifikováno 10 faktorů, které jsou příčinou znečištění ovzduší v hodnoceném území. V různých částech Ostravska se příčiny znečištění významně liší. V Oblasti 1 (okolí lokality Ostrava-Radvanice ZÚ) jsou příčiny znečištění výrazně odlišné od ostatních částí zájmového území. Projevuje se zde lokální vliv průmyslových zdrojů. Z areálu hutního podniku Liberty Ostrava a.s. zde pocházelo až cca 2/3 znečištění benzo[a]pyrenem, zbývající část znečištění produkovalo vytápění domácností pevnými palivy, zejména uhlím.

Jinde ve východní části Ostravy (Oblast 2) pocházela většina znečištění benzo[a]pyrenem z vytápění domácností (polovina až tři pětiny), zbývající část zde připadala převážně na koksárenskou výrobu (dvě pětiny až polovina). Ve vzdálenějším okolí Ostravy (Oblasti 3) bylo znečištění benzo[a]pyrenem způsobeno dominantně individuálním vytápěním domácností pevnými palivy.

Případné budoucí kroky ke zlepšení kvality ovzduší ve východní části Ostravy a v přilehlých obcích by měly prioritně směřovat ke snížení koncentrace benzo[a]pyrenu. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem dosahuje nejvyšší úrovně tam, kde dochází ke kumulativnímu vlivu vytápění domácností a koksárenského průmyslu. V části zájmového území, kde převažuje vliv vytápění domácností, žije přibližně 8 krát více obyvatel, než v části zájmového území, kde převažuje vliv koksárenské výroby.

Na základě 3hodinových vzorků ovzduší odebraných v lokalitách Ostrava-Radvanice, Nad Obcí (TORE), Ostrava-Kunčičky (TOKU) a Ostrava-Bartovice (TOBA) v období 14. 1. 2021-14. 4. 2021 bylo zjištěno chemické složení prachových částic. Největší část hmoty částic zachycených na filtrech byla tvořena organickým uhlíkem. Významnými složkami byly také sírany, dusičnany, elementární uhlík a amonné ionty.

V lokalitě TORE stojí za zmínku násobně vyšší podíl železa, vápníku, resp. vápenatých iontů, a chloridů oproti ostatním dvěma lokalitám. Identifikováno bylo celkem 10 faktorů, které jsou v zimním až přechodném období (v topné sezoně) v okolí uvedených tří měřicích lokalit příčinou znečištění ovzduší. V celém zájmovém území je nejvýznamnější část znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 v chladné části roku tvořena sekundárními částicemi - síranem a dusičnanem amonným (třetina až dvě pětiny; v okolí lokality Ostrava-Radvanice, Nad Obcí, přibližně pětina naměřené koncentrační úrovně znečištění). Hlavní příčinou vzniku tohoto typu znečištění jsou zde emise individuálního vytápění domácností.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Bylo také potvrzeno, že lokalita stálého imisního monitoringu Statutárního města Ostrava a Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě Ostrava-Radvanice, Nad Obcí (TORE), je ve shodě s její klasifikací a účelem umístěna v místě silného lokálního vlivu průmyslového zdroje. Znečištění benzo[a]pyrenem pochází v celém zájmovém území s výjimkou lokality Ostrava-Radvanice, Nad Obcí, dominantně z individuálního vytápění domácností uhlím. V lokalitě Ostrava-Radvanice, Nad Obcí, se v zimním až přechodném období podíl zdrojů primárních částic od zbytku zájmového území v některých ohledech zásadně liší. Znečištění benzo[a]pyrenem zde pochází převážně z areálu hutního podniku Liberty Ostrava a.s.

Na všech stanicích převládalo proudění od jihozápadu, a z tohoto směru bylo také v průměru nejsilnější. Velmi četné bylo také proudění od severu (Ostrava-Bartovice, Ostrava-Kunčičky) až severozápadu (Ostrava-Radvanice, ul. Nad Obcí). Převažující směry proudění se významně neliší od dlouhodobého celoročního průměru naměřeného v posledních letech. V lokalitě Ostrava-Kunčičky neprobíhalo měření směru a rychlosti větru.

Podle očekávání bylo zjištěno, že naměřené 3hodinové koncentrace benzo[a]pyrenu jsou výrazně více rozkolísané než tradičně měřené 24hodinové hodnoty. Maxima nezřídka přesáhla 50 ng.m-3, několik hodnot překročilo 100 ng.m-3. Nejhorší situace byla z tohoto hlediska ve shodě s dřívějšími měřeními v Ostravě-Radvanicích, na ulici Nad Obcí. Tato lokalita se vyznačuje několikanásobně vyšším kolísáním koncentrace oproti stanicím Ostrava-Kunčičky a Ostrava-Bartovice. V průměru vyšší koncentrace byly ve všech třech lokalitách zjištěny v noční době.

tags: #znečištění #ovzduší #ostravsko #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Křivoklátsko a ochrana přírody
• Likvidace aut Rychnov nad Kněžnou – podrobnosti
• Listnaté stromy a keře
• Recenze motorového pera na čištění odpadu
• Projekty v ekologickém zemědělství