Znečištění ovzduší v České republice a Ústeckém kraji: Studie a analýzy

Znečištění ovzduší je celosvětový problém s vážnými dopady na lidské zdraví a životní prostředí. Ovzduší obsahuje škodlivé látky, které mohou způsobovat respirační a kardiovaskulární onemocnění, a dokonce ovlivňovat neurologický vývoj dětí.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dýchá 96 % městského obyvatelstva vzduch, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nezdravý. Následky špatné kvality ovzduší pro zdraví jsou nepřijatelně rozsáhlé a lze jim do značné míry předcházet.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Znečištění ovzduší v Evropě způsobuje až 25 % všech infarktů, 16 % případů astmatu u dětí, 40 % případů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), 30 % infekcí dolních dýchacích cest nebo 19 % případů rakoviny plic. Podle Stálého výboru evropských lékařů (CPME) je znečištění ovzduší největší environmentální hrozbou pro zdraví v Evropě, která vede ke stovkám tisíc předčasných úmrtí ročně, novým případům a zhoršení stávajících onemocnění a nákladům na zdravotní péči ve výši miliard eur.

Špatná kvalita ovzduší je také spojena se sníženou funkcí plic, vlivem na vyvíjející se mozek a centrální nervový systém, se zvýšeným rizikem předčasného porodu a sníženou porodní hmotností, což vytváří další zdravotní rizika později v životě. Nové studie zdůrazňují vyšší riziko diabetu, obezity a demence.

Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Studie ve znečištěných krajích

Negativní vliv znečištěného ovzduší ukázal i nedávný projekt „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti (HAIE)“, který vypracovali na základě pětiletého sledování odborníci z Ostravské univerzity a Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Komplexně se zabývali možnými zdravotními důsledky života ve znečištěném životním prostředí, a to porovnáním různých skupin obyvatelstva žijících v průmyslovém regionu Ostravska a obyvatel neprůmyslového Českobudějovicka.

„Nejzávažnější zdravotní dopady vlivem horšího ovzduší na Ostravsku vyplývají z našich předchozích studií, kdy byl u malých dětí na Ostravsku pozorován výrazně vyšší výskyt akutních respiračních onemocnění, alergií a astmatu. Malé děti nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém, takže jsou na zhoršené ovzduší zvláště citlivé," vysvětlil Jan Topinka pro web Našezdravotnictví.cz.

Zdroje znečištění ovzduší

Zdroje znečištění ovzduší se vždy uvádějí tři: průmysl, doprava a lokální topeniště. Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší. Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

V České republice je jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem suspendovaných částic lokální vytápění domácností. U větších částic (PM10) tvoří tento zdroj přibližně 57 % (emisní bilance 2016), u menších, zdravotně potenciálně nebezpečnějších částic je to více než 74 %.

Hlavní znečišťující látky a jejich zdroje:

• PM10 a PM2,5: Vznikají především spalováním fosilních paliv, hlavními zdroji jsou automobilová doprava, průmysl, vytápění a zemědělství.
• PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky): Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování).
• Oxid dusičitý (NO2): Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách.

Jak ukazuje graf, dochází v posledních letech ke snižování emisí všech znečišťujících látek a paralelně ke vzrůstu hrubého domácího produktu (GDP). To je pozitivní jak pro životní prostředí, tak pro produktivitu a ekonomický stav. Jednoznačně největší pokles od roku 2000 zaznamenaly emise oxidů síry (SOx), významný je také pokles oxidu uhelnatého (CO), oxidů dusíku (NOx) a BC. Naopak nejnižší pokles zaznamenaly emise amoniaku (NH3), metanu (CH4) a NMVOCs.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Znečištění ovzduší v Ústeckém kraji

Ústecký kraj se řadí mezi nejvíce znečištěná místa v Evropské unii. Výsledky studie Global Air Quality City Ranking 2018 přisuzují ve stovce „nejšpinavějších“ měst Evropy rovných 31 příček městům a obcím v České republice. Nejvíce jich je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

„Ukazuje se, že velké město nemusí mít zákonitě špatné ovzduší, když chytře vyřeší dopravu a dá přednost veřejné dopravě, pěším a cyklistům,“ vysvětluje Jan Piňos z Hnutí Duha.

Obyvatelé Mariánských Radčic žijí vedle uhelného velkolomu Bílina a poblíž se provozuje i uhelná elektrárna. „Život je tu stejný jako jinde. Určitě tu nežijeme v mlze, která by se dala krájet,“ říká s nadsázkou Jaroslav Sikora. Ke špatnému ovzduší podle starosty přispívá zejména topení ve starých kotlech. Politici si totiž stále pohrávají s myšlenkou, že lom Bílina ještě rozšíří.

Směrnice EU a akční plány

Situaci by měla pomoci vyřešit směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Cílem směrnice je například nejpozději do roku 2030 plně sladit normy EU v oblasti kvality ovzduší s doporučeními WHO a nejnovějšími vědeckými poznatky.

Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Stanovisko Senátu ČR a Ministerstva životního prostředí

Senát ČR se domnívá, že cíl nulového znečištění pro kvalitu ovzduší do roku 2050 je příliš ambiciózní a nelze ho prakticky dosáhnout. S námitkami souhlasí i ministerstvo životního prostředí (MŽP), které považuje návrh směrnice za příliš ambiciózní, a proto při vyjednávání jejího finálního znění prosazuje změny, které by zohlednily nedosažitelnost a obecně i neurčitost cíle nulového znečištění.

Evropský index kvality ovzduší

Otázka znečištěného ovzduší se již řeší dlouhá léta a je potřeba dodat, že například koncentrace hodnocených látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za období 2012 až 2022 v Česku významně klesaly.

Znečištění ovzduší v Evropě podle The Guardian

Britský deník The Guardian zveřejnil analýzu, podle které 98 procent evropské populace dýchá toxický vzduch. Konkrétně se zaměřil na částice PM2,5 a vytvořil mapu Evropy podle jejich koncentrace na základě satelitních snímků a dat pozemních měřících stanic. Drtivá většina Evropanů žije na území, kde množství těchto částic překračuje limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Skoro dvě třetiny lidí pak žijí v oblastech, kde je množství těchto částic ve vzduchu dvojnásobné.

Sem patří i prakticky celá Česká republika, navíc s rozsáhlými územími, kde je bezpečná hladina těchto látek překročená troj- i čtyřnásobně. Praha překračuje limity mikročástic víc než dvojnásobně, Brno trojnásobně a Olomoucko, Ostravsko nebo Ústecko limity překonávají více než čtyřnásobně, a řadí se tak k nejhůře zasaženým oblastem Evropy.

Evropský parlament přijal usnesení, podle něhož má Unie přijmout doporučení WHO ohledně limitů jako závazné do roku 2035.

Kvalita ovzduší v ČR

Kvalita vzduchu v ČR se pomalu zlepšuje, rozhodně však nemáme důvod k oslavám. Nejvíce znečištěné oblasti stále překračují limity až desetinásobně. Znečištěné ovzduší je problém, se kterým se Česká republika vypořádává dlouhodobě. A zatím ne moc úspěšně.

Podle studie Global Air Quality City Ranking 2018 patří mezi stovku nejznečištěnějších měst v Evropě neuvěřitelných 31 měst a obcí v Česku.

Veškeré výrobní a spalovací procesy v průmyslu jsou pro ovzduší velká zátěž. Největší znečištění ale pravděpodobně nevzniká kvůli průmyslu. Produkují přímo domácnosti. Vědci z Českého hydrometeorologického ústavu nedávno zjistili, že na znečištění ovzduší se vytápění domácností podílí více než průmysl (průzkum probíhal na Ostravsku). Situaci zhoršují kotle na tuhá paliva, hlavně uhlí, ale i biomasu.

Znečištění způsobené dopravou trápí velká města, hlavně Prahu. Osobní i nákladní automobily zvyšují koncentraci prachových částic, oxidů dusíku i dalších plynů.

Oblast Karvinná/Ostrava/Frýdek-Místek je krajem s nejznečištěnějším ovzduším v ČR. Největší problémy způsobují pevné prachové částice a rakovinotvorný benzo(a)pyrenu. Důvodem je velké množství domácností, které používají kotle na tuhá paliva, průmysl, ale také znečištění z polské strany. Situaci ještě zhoršují podmínky krajiny, ve které se Ostravsko nachází.

Ovzduší v tomto kraji znečišťuje hlavně průmysl, konkrétně těžba hnědého uhlí a jeho následné spalování. Hlavní město nejvíc trápí znečištění způsobené dopravou. Pravidelně se zde měří hodnoty polétavého prachu, které překračují imise.

Podle průzkumů a měření dýchají Češi nejzdravější vzduch v Jihočeském kraji, Plzni a na Vysočině.

Osobní přínos ke zlepšení ovzduší

• Používej hromadnou dopravu nebo jezdi na kole.
• Vytápěj ekologicky.
• Nespaluj plasty a odpadky. Vzniká tím hustý toxický kouř, který může mít karcinogenní účinky.

tags: #znečištění #ovzduší #ústecko #studie

Oblíbené příspěvky:

• Svoz odpadu Šeberov – podrobný plán
• Velké množství odpadu a jeho vliv
• Udržitelná doprava
• Pytle na třídění odpadu
• Ekologické aspekty sdílení kol