Znečištění ovzduší v městech ČR: Příčiny a důsledky

Znečištění ovzduší představuje významný environmentální rizikový faktor pro zdraví v Evropě, a Česká republika není výjimkou. Koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví stále překračují stanovené imisní limity na řadě lokalit České republiky.

Znečištění ovzduší prachovými částicemi vážně ohrožuje životy a zdraví obyvatel České republiky. Vdechování takto znečištěného vzduchu má na svědomí asi 6 400 předčasně zemřelých a dva tisíce pacientů, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

V roce 2021, podobně jako v roce 2020, byly na území ČR vyhlášeny nouzové stavy v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2. Lze předpokládat, že za normální situace bez ochranných opatření k omezení pandemie by byly naměřené koncentrace NO2 a NOX v roce 2021 vyšší.

V. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, člení území ČR pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší na zóny a aglomerace, přičemž zóny jsou tvořeny jedním až třemi kraji. Tato kapitola je věnována podrobnějšímu hodnocení kvality ovzduší v regionech ČR, kde se regionem rozumí kraj, aglomerace nebo území kraje bez aglomerace. Pro meziregionální hodnocení kvality ovzduší jsou použity následující ukazatele: index kvality ovzduší (kap. V.II), koncentrace vybraných látek znečišťujících ovzduší vážených populací v regionech ČR a pro města s více než 30 000 obyvateli, podíl obyvatel žijících v nadlimitních oblastech a podíl území regionu s překročením imisních limitů (kap. V.III). Charakteristiky regionů zaměřující se na vlivy na kvalitu ovzduší jsou doplněny skladbou emisí TZL, NOX a SOX v daném regionu (Obr.

Regionální rozdíly v kvalitě ovzduší

V rámci ČR existují značné regionální rozdíly v kvalitě ovzduší, které lze charakterizovat koncentrací znečišťující látky váženou populací. Z porovnání vážené koncentrace regionů ČR vyplývá, že nejvyšším koncentracím suspendovaných částic PM10 a PM2,5 jsou vystaveni lidé v aglomeracích O/K/F-M a Brno a v krajích Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský bez aglomerace O/K/F-M. V souvislosti s intenzivní dopravou a s omezenou plynulostí provozu jsou nejvyšším koncentracím NO2 vystaveni lidé ve dvou nejlidnatějších městech ČR, tj. v Praze a Brně. Nejvyšším váženým koncentracím O3 (26. nejvyšší maximální denní 8hodinový průměr v roce 2021) byly v roce 2021 vystaveny obyvatelé v aglomeracích O/K/F-M a Brno a v krajích Jihomoravský bez Brna, Moravskoslezský bez O/K/F-M a Středočeský (více kap. Zhoršená kvalita ovzduší není jen problémem aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde má na znečištění ovzduší suspendovanými částicemi a benzo[a]pyrenem velký podíl lokální vytápění.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Praha

Hlavní město Praha patří z hlediska znečištění ovzduší mezi více zatížené oblasti ČR. Tento stav je výsledkem spolupůsobení řady antropogenních a přírodních faktorů. Poloha Prahy v členitém terénu Pražské kotliny zásadním způsobem ovlivňuje klimatické poměry a rozptylové podmínky území (Ložek et al. 2005). V údolí Vltavy zejména v chladné polovině roku vznikají vhodné podmínky pro vznik teplotních inverzí, v jejichž důsledku dochází k akumulaci koncentrací škodlivých látek v přízemní vrstvě atmosféry.

Zhoršená kvalita ovzduší souvisí zejména se značným dopravním zatížením. Praha je díky své poloze nejen hlavním uzlem silniční sítě ČR, ale i významnou křižovatkou mezinárodní přepravy. Část hlavních tahů vede centrem Prahy. Růst sektoru služeb a s ním spojená výstavba komerčních a administrativních center klade další nárok na dopravní obslužnost a na spotřebu energií včetně vytápění. Nezanedbatelný vliv na současnou imisní situaci v Praze má i spotřeba pevných paliv pro vytápění rodinných domů především v okrajových částech města a vzrůstající obliba používání krbů a krbových kamen (MHMP 2020). Naopak u vyjmenovaných zdrojů zůstaly pouze dvě kotelny spalující pevná paliva - hnědé uhlí (NEXIMA Praha Řeporyje) a dřevěnou štěpku (FTV Lipence).

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL jsou trvalé nebo dočasné provozy recyklačních linek stavebních odpadů (např. KARE, Praha Chodovská) a dále těžba a zpracování nerostných surovin (Českomoravský cement - závod Radotín, KÁMEN Zbraslav nebo betonárny). Emise SOX nejvíce produkují podniky Českomoravský cement - závod Radotín, KNAUF Praha a v malé míře rovněž uhelná kotelna NEXIMA a Pražské služby - spalovna Malešice. Nejvýznamnější zdroje emisí NOX pochází z Českomoravského cementu - závod Radotín (víc než 65 % emisí vyjmenovaných zdrojů) a z Pražských služeb, a.s. - Závod 14, Zařízení na energetické využití odpadů Malešice. Dalšími významnějšími zdroji jsou Veolia Energie Praha, a.s. - Teplárna Veleslavín a provozy kogeneračních jednotek spalujících kalový plyn (Pražské vodovody a kanalizace, a.s., ÚČOV Praha 6) a skládkový plyn (TEDOM a.s. U emisí oxidu uhelnatého pochází dominantní podíl (více než 50 % z celkové emise vyjmenovaných zdrojů) opět z výroby cementu (Českomoravský cement - závod Radotín).

Středočeský kraj

Středočeský kraj je velikostí, počtem obcí i obyvatel největším krajem ČR. Reliéf kraje je poměrně málo členitý. Kvalita ovzduší ve Středočeském kraji je dlouhodobě ovlivňována průmyslovým charakterem kraje; stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. V kraji je hustá dopravní infrastruktura a vysoké intenzity dopravy v návaznosti na aglomeraci Praha (NOX). Je zde hustá rezidenční zástavba s lokálními topeništi. Podíl městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel kraje byl 51,7 % k 31. 12.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL jsou výroba elektrické energie a tepla (Energotrans Mělník, Teplárna Kladno), ŠKODA AUTO - závod Mladá Boleslav, ORLEN Unipetrol RPA -Rafinérie Kralupy a těžba nebo zpracování nerostných surovin (Vápenka Čertovy schody, SHB - lom Bernartice a další). Emise SOX pochází z výroby elektrické energie a tepla (Energotrans Mělník, Teplárna Kladno - Elektrárna Kladno, Veolia Energie Kolín - Elektrárna Kolín) a průmyslových zdrojů (např. ORLEN Unipetrol RPA - Jednotka RAFINÉRIE Kralupy). U dalších znečišťujících látek je dominantní podíl (cca 55 % z celkové emise vyjmenovaných zdrojů) u emisí CO z výroby vápna (Vápenka Čertovy schody) a u emisí NMVOC z výroby aut (ŠKODA AUTO a.s.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj svou rozlohou je druhým největším krajem v ČR a zároveň je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé ČR. Kraj představuje geograficky poměrně uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina. Převážná část kraje leží v nadmořské výšce 400 až 600 m. V Českých Budějovicích a čtyřech největších městech kraje žije cca třetina obyvatel kraje. Kvalitu ovzduší Jihočeského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit příznivě.

K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy a Novohradských hor. Zhoršenou kvalitu ovzduší lze očekávat v Českobudějovické aglomeraci a v centrech větších měst (Tábor, Písek, Strakonice) kde je soustředěna převážná část průmyslové výroby z celého kraje. Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Teplárna České Budějovice - Novohradská ulice), těžba a zpracování nerostných surovin (LB MINERALS - pracoviště Borovany a Kámen a písek - kamenolom Plešovice) a další průmyslové zdroje (Kasalova pila - Jindřichův Hradec, odkaliště DIAMO SUL Příbram - Mydlovary a Aluprogress).

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj je svou rozlohou třetím největším krajem v ČR, avšak počtem obyvatel se řadí na osmé místo v ČR. Plzeňský kraj se vyznačuje různorodým reliéfem. Na jedné straně dominantní pásmo pohraničních pohoří na jihozápadě (Šumava a Český les), které je v protikladu s Plzeňskou kotlinou na severovýchodě kraje. Kvalitu ovzduší Plzeňského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit relativně příznivě.

K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Opačná situace je v Plzni a jejím okolí, kde měrné emise v okrese Plzeň-město mnohonásobně převyšují hodnoty měrných emisí v ČR. Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním. Chybí zde města střední velikosti. Struktura středisek je v porovnání s ČR atypická. Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují průmyslové zdroje (LASSELSBERGER), těžba a zpracování nerostných surovin (EUROVIA Kamenolomy - Plzeň 6-Litice, LB MINERALS - VJ Plzeňsko, provoz Kaznějov a Horní Bříza) a zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Plzeňská teplárenská - areál Teplárna).

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj leží na nejzazším západě Čech. Na počet obyvatel je Karlovarský kraj nejmenším krajem Česka, rozlohou je třetí nejmenší. Oblast náleží ke Krušnohorské soustavě a terén má charakter převážně vrchovinný. V kraji je významně zastoupeno lázeňství. Dalším významným ekonomickým odvětvím je těžba hnědého uhlí na Sokolovsku a kaolinu na Karlovarsku. V sokolovské oblasti je zastoupen chemický průmysl a energetika. Na území kraje jsou také známé sklářské a keramické podniky.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Kraj lze z hlediska znečišťování ovzduší rozdělit na tři oblasti. První lázeňskou část najdeme v jižní části kraje. Zde je hlavně lehký a potravinářský průmysl a na znečištění se převážně podílí lokální topeniště a doprava. V druhé části kraje najdeme chemický průmysl, hnědouhelný důl a elektrárny Vřesová a Tisová. Ty se podílí výrazně na znečištění regionu, ale současně zde najdeme i vliv lehkého průmyslu včetně skláren a keramických závodů. Třetí oblastí je Krušnohoří, kde je většina znečištění ovlivněno lokálními topeništi. Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL jsou výroba elektrické energie a tepla (Sokolovská uhelná - Zpracovatelská část Vřesová a Elektrárna Tisová), těžba a zpracování uhlí a nerostných surovin (Sokolovská uhelná a Basalt CZ - provoz Libá) a dalších průmyslových zdrojů (Synthomer a Lias Vintířov).

Ústecký kraj

Ústecký kraj leží na severozápadě Čech. Hospodářství kraje je specifické pro různé oblasti kraje. Od oblastí nížinných, tedy zemědělských, přes oblasti průmyslové po oblasti hornaté. Obecně se však kraj vyznačuje výraznou orientací hospodářství na těžký průmysl. Vydatná ložiska hnědého uhlí s sebou nese i průmysl energetického zpracování uhlí. Velké emisní zatížení kraje plyne i z přítomnosti největší česká rafinérie ropy, chemického průmyslu a průmyslu keramického a zpracování železných kovů a mědi. V regionu je též zastoupeno potravinářství - vinařství a pivovarnictví a zemědělství.

K emisnímu zatížení kraje přispívá i lehký průmysl a lokální topeniště. Geografická poloha Ústeckého kraje, která je ještě zvýrazněna emisemi z povrchových hnědouhelných dolů a tepelných elektráren, podporuje vznik inverzních vrstev a zádrže vznikajících škodlivin v nižších vrstvách atmosféry. Díky odsíření a odprášení elektráren a dalších průmyslových podniků již v kraji znečištění nedosahuje takových hodnot, jako v minulosti, ale region je stále zatížen vyššími koncentracemi škodlivin.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Počerady, ČEZ - Elektrárny Tušimice, ČEZ - Elektrárna Ledvice, ČEZ - Elektrárna Prunéřov 2), těžba hnědého uhlí a nerostných surovin (např. COLAS CZ Kamenolom Císařský) a průmyslové zdroje (např. Mondi Štětí - Celulozka). Nejvýznamnější zdroje emisí SOX zastupují opět zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Počerady, ČEZ - Elektrárny Tušimice, ORLEN Unipetrol RPA - Teplárna T 700, ČEZ -Teplárna Trmice, United Energy - teplárna Komořany, ČEZ - Elektrárna Ledvice, ČEZ - Elektrárna Prunéřov) a průmyslové zdroje (např. AGC Flat Glass Czech - závod Řetenice a Lafarge Cement). Nejvýznamnější zdroje emisí NOX zastupují rovněž zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Počerady, ČEZ - Elektrárny Tušimice, ČEZ - Elektrárna Ledvice, ČEZ - Elektrárna Prunéřov 2, ORLEN Unipetrol RPA - Teplárna T 700) a průmyslové zdroje (např. Při zpracování rostlinných olejů ve Viterra Czech a PREOL jsou produkovány významné emise NMVOC.

Liberecký kraj

Liberecký kraj leží na samém severu Čech, rozlohou je po Praze druhým nejmenším. Znečištění ovzduší v Libereckém kraji je menší, chybí tu výrazný zdroj těžkého průmyslu. Na znečištění se v kraji výrazně podílí těžba sklářských i stavebních písků a štěrkopísků a dobývání stavebního kamene, lehký průmysl (sklářství, gumárenství, výroba bižuterie a mincovna), potravinářský průmysl a lokální topeniště.

Výrazným zdrojem znečištění ovzduší kadmiem je sklářský průmysl v Desné a v okolí (více viz kap. Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje s těžbou a zpracováním kamene (EUROVIA Kamenolomy - Košťálov a DP Chlum, Provodínské písky a CEMEX Sand - lom Smrčí) a další průmyslové zdroje (MLÝN PERNER SVIJANY a Wotan Forest OPO JILOS). Nejvýznamnější zdroje emisí SOX zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (ENERGIE Holding - výtopna Hradčany, Teplárna Liberec) a průmyslové zdroje (Liberecká obalovna, Sklostroj Turnov CZ - Turnov a Galvanoplast Fischer). Nejvýznamnější zdroje emisí NOX zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (TERMIZO - Spalovna komunálních odpadů, ENERGIE Holding - výtopna Hradčany a DIAMO TÚU Stráž pod Ralskem) a průmyslové zdroje (PRECIOSA ORNELA závod Desná a Polubný a Crystalex CZ - závod Nový Bor).

Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj se nachází na severovýchodě Čech. Severní hranice kraje tvořená Orlickými horami a Krkonošemi kontrastuje s jižní hranicí tvořenou Polabskou nížinou. Kvalita ovzduší je v Královéhradeckém kraji na relativně dobré úrovni. Ovlivňuje ji především dopravní zátěž i přes velice hustou síť železniční dopravy, která je pouze na dvou tratích kompletně elektrifikována. Krajské město Hradec Králové je velkým silničním uzlem i přes to, že dálniční síť je teprve ve výstavbě.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují průmyslové zdroje (TereosTTD - Cukrovar České Meziříčí, slévárna Seco Industries - provozovna Jičín), zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (ČEZ - provoz Elektrárna Poříčí) a těžba a zpracování nerostných surovin (výroba minerální vlny Saint-Gobain Construction Products CZ - závod Častolovice, Krkonošské vápenky Kunčice - lom Lánov a ENVISTONE Předměřice). Nejvýznamnější zdroje emisí SOX zastupují opět průmyslové zdroje (TereosTTD - Cukrovar České Meziříčí a Saint-Gobain Construction Products CZ - závod Častolovice) a zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (ČEZ - provoz Elektrárna Poříčí a Teplárna Dvůr Králové, Tepelné hospodářství - Výtopna Draha). Nejvýznamnější zdroje emisí NOX zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (ČEZ - provoz Elektrárna Poříčí a Teplárna Dvůr Králové) a průmyslové zdroje (TereosTTD - Cukrovar České Meziříčí a Saint-Gobain Construction Products CZ - závod Častolovice). Významnější emise NMVOC produkuje výroba aut (Škoda Auto - Kvasiny) a výroba obalů (AMCOR Nový Bydžov).

Pardubický kraj

Pardubický kraj se nachází na jihovýchodě České republiky. Severní hranice je tvořena Orlickými horami a pohořím Kralický Sněžník. Na jihu sousedí s krajem Vysočina, z toho důvodu je i zde mírná pahorkatina. Rovinný terén je převážně v okolí krajského města Pardubice a sousedního města Chrudimi. Rozlohou je na desátém místě ze všech krajů.

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Chvaletice, Elektrárna Opatovice) a průmyslové zdroje (CEMEX Czech Republic, P-D Refractories CZ a.s., divize 06 - pálení Anna, ALL-IMPEX Pardubice - Sušárna mléka). Nejvýznamnější zdroje emisí SOX zastupují rovněž zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Opatovice, Elektrárna Chvaletice a Synthesia - odbor Energetika) a průmyslové zdroje (CEMEX Czech Republic, Synthesia - SBU Nitroceluloza - část Anorganika nebo P-D Refractories CZ. Nejvýznamnější zdroje emisí NOX zastupují opět zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Chvaletice a Elektrárna Opatovice) a průmyslové zdroje (CEMEX Czech Republic). Významnější emise NMVOC produkuje výroba asfaltových střešních krytin (KVK Parabit) a výroba nákladních vozidel (IVECO Czech Republic - Vysoké Mýto).

Kraj Vysočina

Kraj Vysočina patří co do rozlohy k větším krajům ČR. Od okolních krajů se odlišuje vyšší průměrnou nadmořskou výškou, vyšší členitostí území a řidším osídlením (jedná se o pátý největší kraj, ale zároveň kraj s čtvrtým nejnižším počtem obyvatel). Více než polovinu území pokrývá zemědělská půda (60,6 %) a zbytek území tvoří především lesy (30,4 %). Z hlediska znečištění ovzduší lze kraj hodnotit velmi pozitivně. Vysoký podíl lesů, menší podíl měst a zároveň absence výraznějšího průmyslu znamenají, že kvalita ovzduší je na většině míst příznivá. Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje s těžbou a zpracováním kamene (COLAS CZ - kamenolomy Rančířov, Mirošov a Vícenice) a další průmyslové zdroje (Lukaform, Stora Enso Timber Ždírec, KRONOSPAN CR a Dřevozpracující družstvo Lukavec).

Důsledky znečištění ovzduší

Zdravotní rizika znečištěného ovzduší nelze brát na lehkou váhu. Nadměrné koncentrace prachových částic ve vzduchu, který dýcháme, patří podle odborníků k nejzávažnějším ekologickým problémům na území našeho státu. Prachové částice, oxidy dusíku a další toxické látky pronikají v lidských organismech z plic krevním řečištěm do dalších orgánů a mohou způsobovat rozsáhlé škody.

Podle posledních studií nepřispívají jen k onemocněním plic a dýchací soustavy či srdečním poruchám, nýbrž i k řadě dalších chorob. Mají vliv také na poškození mozku či riziko vzniku cukrovky, tedy choroby, kterou dnes trpí již bezmála desetina české populace. Nejhůře dopadají důsledky znečištění na starší lidi a na děti, jejichž zdravý vývoj mohou poškodit již během těhotenství, podobně jako kdyby matka kouřila.

Trendy a opatření

Z dlouhodobého hlediska klesají i emise znečišťujících látek. V předběžném vyhodnocení emisí za rok 2021 se ukazuje očekávané meziroční navýšení všech emisí s výjimkou SOX. Ke zvýšení došlo především u emisí z vytápění domácností, a to v důsledku chladnějšího topného období (v roce 2021 byla zaznamenána třetí nejnižší teplota v otopných dnech za období 2011-2021). V porovnání s rokem 2020, ve kterém došlo k útlumu výroby, poskytovaných služeb i spotřeby paliv a pohonných hmot téměř ve všech odvětvích, došlo v roce 2021 k opětovnému nárůstu, který se projevil zvýšením emisí NOX a CO u vyjmenovaných zdrojů. Emise SOX dosáhly v roce 2021 nejnižší hodnoty za období 2011-2021, přičemž se na snížení nejvíce podílel rafinérský komplex ORLEN v Litvínově, ukončení provozu elektrárny Prunéřov I k 30. 6.

Sektor Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích primárních částic PM2,5 (71 %), oxidu uhelnatého (67 %), PM10 (55 %), TZL (49 %), NMVOC (37 %), kadmia (52 %), arsenu (33 %), a benzo[a]pyrenu (96,3 %). Sektor Veřejná energetika a výroba tepla je převažujícím zdrojem emisí oxidů síry (39 %), oxidů dusíku (19 %), rtuti (43 %) a niklu (33 %). Sektory silniční nákladní dopravy, osobní automobilové dopravy, nesilničních vozidel a ostatních strojů např. v zemědělství a lesnictví se v součtu podílejí nejvýznamněji na emisích oxidů dusíku (33,5 %).

Ke zvýšení kvality vzduchu v tuzemských městech by měla přispět novela zákona o ochraně ovzduší, která vstoupila v platnost v sobotu 1. března. Podle Lažana naměřené hodnoty ukazují, že bez podpory bezemisních způsobů dopravy a zavádění nízkoemisních zón nebude možné kvalitu ovzduší zlepšit. „Konkrétně v Praze je třeba urychleně realizovat opatření, která sníží intenzitu automobilové dopravy, zejména v historickém centru a okolí škol,“ říká.

Lažan očekává, že jakmile začnou v roce 2030 platit přísnější limity, občané se začnou na základě výsledků z oficiálních měřících stanic soudit s městy nebo státem, pokud nebudou dodržovány. „Z hlediska budoucích cílů pro rok 2030 je třeba zdůraznit, že emise NO₂ mají v Praze dlouhodobě klesající trend, což souvisí s modernizací vozového parku, přísnějšími emisními normami a zlepšováním dopravní infrastruktury,“ řekl Hofman.

Takzvané kotlíkové dotace jsou jedním z hlavních nástrojů, jimiž se vláda snaží znečištění ovzduší řešit. Problémem však je, že v jejich první a druhé výzvě byly podporovány i kotle na uhlí, respektive kombinované kotle na uhlí i dřevo, za což si ministerstvo životního prostředí - coby garant programu - vysloužilo kritiku ekologických organizací. „My jsme od začátku říkali, že to je špatně,“ potvrdil Deníku Referendum programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Ekologové se současně snaží ministerstvo i kraje přesvědčit, aby braly větší ohledy na situaci nízkopříjmových domácností, jimž je třeba pomoci se závislosti na uhlí zbavit, aniž by to jejich existenční situaci ještě zhoršilo. Ačkoli lokální topeniště zodpovídají za celých čtyřicet procent znečištění polétavým prachem, ekologické organizace upozorňují, že ze zřetele by se neměl ztrácet ani průmysl, který ke znečištění ovzduší přispívá zhruba dvaceti procenty. V neposlední řadě kvalitu ovzduší ohrožuje doprava.

Výzkum a monitoring

Stěžejním monitorovacím programem v Česku je od roku 1994 Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, který je realizován na základě usnesení vlády České republiky č. 369/1991., je obsažen v zákoně o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. a zároveň je jednou z priorit Akčního plánu zdraví a životního prostředí České republiky, který byl schválen usnesením vlády č. 810/1998.

Projekt ARAMIS byl představen v rámci posterové sekce, která probíhala ve foyer přímo u hlavního sálu. Projekt je unikátní mimo jiné také tím, že v rámci jednoho centra jsou společně řešena témata, kterými se v minulosti zabývaly různé instituce v rámci různých projektů. Výzkumné aktivity jsou prioritně zaměřeny na tvorbu, vývoj a, aktualizaci a tvorbu nástrojů, metodik a postupů pro hodnocení kvality ovzduší, emisí klasických znečišťujících látek i skleníkových plynů včetně jejich projekcí a kvantifikaci dopadů na zdraví obyvatelstva a ekosystémů, spotřebu energie, ekonomiku a další aspekty života.

V rámci projektu ARAMIS vznikl souhrnný dokument, který řeší problematiku měření kvality ovzduší pomocí low-cost senzorů. Tento dokument se nazývá „Doporučení pro nakládání s nízkonákladovými senzory pro monitoring znečištění venkovního ovzduší“ a jeho obsahem jsou nejen známá fakta týkající se senzorových zařízení a důležité otázky, které je vhodné zodpovědět před jejich použitím, ale především také problematika související s kvalitou dat, tedy postupy kontroly dat a doporučení pro jejich využití a celkovou interpretaci.

tags: #znečištění #ovzduší #v #městech #ČR #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Konference Dřevostavby
• Devastace přírody a lidské zdraví
• Co jsou biopotraviny?
• Velikosti kontejnerů na odpad
• Dopad Euro norem na vozidla Škoda