Znečištění ovzduší ve velkých městech: příčiny a důsledky

Znečištění ovzduší, hlukové znečištění a dopady změny klimatu jsou hlavními riziky pro každodenní zdraví a kvalitu života Evropanů.

Zdraví a životní prostředí

Lidské zdraví je neoddělitelně spjato se zdravím ekosystémů. Naše těla potřebují k tomu, aby fungovala, každý den čistý vzduch, vodu a potraviny. Jestliže lidé tráví čas v přírodě, sportují, stýkají se a odpočívají, daří se lépe jak jim, tak společnosti. Současně pokud žijí, pracují, chodí do školy nebo si hrají ve znečištěném prostředí, jejich těla i duše trpí.

Největšími bezprostředními riziky pro zdraví jsou znečištění ovzduší a hluk, a to zejména ve velkých městech. Z dlouhodobého hlediska představuje změna klimatu existenční hrozbu pro náš způsob života. Tato hrozba zahrnuje nejen okamžité ztráty na životech kvůli vlnám veder, lesním požárům a záplavám, ale také dlouhodobější hrozby vyplývající z měnícího se klimatu pro produkci potravin.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Znečištění ovzduší se považuje za vůbec největší environmentální riziko v Evropě. Podle našich nejnovějších odhadů způsobila expozice jemným částicím (znečišťujícím látkám s nejzávažnějšími dopady na lidské zdraví) v roce 2018 více než 400 000 úmrtí, kterým bylo možné zabránit.

Tato úmrtí byla zapříčiněna především kardiovaskulárními, respiračními a nádorovými onemocněními. Množí se však důkazy o tom, že expozice znečištění ovzduší souvisí kromě těchto velmi závažných onemocnění i s jinými zdravotními důsledky. Jedná se například o nově vzniklý diabetes 2. typu, systémový zánět nebo duševní poruchy, jako je Alzheimerova choroba nebo demence.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Znečištění ovzduší má vliv také na životní prostředí, v některých ekosystémech například snižuje biologickou rozmanitost a má dopad na růst vegetace a plodin. Ovlivňuje i zastavěné prostředí a poškozuje například naše kulturní dědictví.

Respirační potíže spojené se znečištěným ovzduším ovšem nejsou jen problémem USA. Například projekt Clear Air For Europe, který provedla Agentura pro hodnocení životního prostředí a jenž porovnával čistotu ovzduší asi 30 velkých evropských měst, ukázal, že z hlediska znečištění ovzduší prachem je nejhorší situace v Praze.

Vědci rovněž dokázali, že i malé navýšení znečištění ovzduší o jeden mikrogram na metr krychlový vede při dlouhodobém vystavení prachovým částicím PM 2,5 až k 15% nárůstu úmrtnosti na covid-19.

Dopady znečištění ovzduší na různé skupiny obyvatel

Nemocnost, jako důsledek zhoršení kvality ovzduší v našem kraji, je stále aktuálnějším tématem. Zejména u dětí je to problém číslo jedna. Astmatem trpí na celém světě více než 300 milionů lidí. V České republice žije asi 840 tisíc astmatiků, z toho je přitom asi 120 tisíc dětí mladších 14 let. Až šest tisíc českých dětí přitom trpí „obtížně léčitelným astmatem“.

U dospělých lidí znečištění ovzduší zvyšuje možnost výskytu nádorových onemocnění, aterosklerózy či vzniku diabetu a urychluje proces stárnutí. Nové publikace i stanovisko UNICEF přitom upozorňují, že znečištěné ovzduší ovlivňuje neuropsychický vývoj u dětí.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Znečišťující látky a jejich zdroje

Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší. Uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Tyto zkratky označují polétavý prach “particulate matter”. Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Částice jsou značeny podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí v horních cestách dýchacích (např. v nose), ale pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu.

Mezi další významné znečišťující látky patří:

• Polyaromatické uhlovodíky (PAU): Jedná se o skupinu látek, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování).
• Oxid dusičitý (NO2): Je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách.
• Přízemní ozon (O3): Je jednou z hlavních složek fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší.
• Oxid siřičitý (SO2): Vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí.
• Radon: Je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic.

Smogová situace a její dopady

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň SO2, NO2, částic PM10 nebo O3 překročí některou z tzv. informativních prahových hodnot uvedených v Zákoně o ochraně ovzduší. Upozornění se vyhlašuje, když je hodnota 12hodinového průměru těchto škodlivých látek překročena na většině měřicích stanic v dané oblasti a dosahuje hodnoty 100 μg/m3.

Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Vývoj znečištění ovzduší v Česku a Evropě

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů.

V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

Graf zobrazuje vývoj podílu úmrtí (ze všech příčin) připisovaných znečištění ovzduší v Česku, v Evropě a ve světě v letech 1990-2019. Poskytuje také bližší vhled do specifických trendů pro znečištění vnitřního ovzduší a expozici prachovým částicím či přízemního ozonu. Jedná se o věkově standardizovaná data.

Graf zobrazuje vývoj podílu úmrtí (ze všech příčin) připisovaných znečištění ovzduší v Česku, v Evropě a ve světě v letech 1990-2019. Poskytuje také bližší vhled do specifických trendů pro znečištění vnitřního ovzduší a expozici prachovým částicím či přízemního ozonu. Jedná se o věkově standardizovaná data.

V celosvětovém měřítku můžeme vidět, že se dopady znečištěného ovzduší na úmrtnost dlouhodobě snižují, pouze v podílu úmrtí způsobených PM částicemi ve venkovním prostředí je ve světovém průměru mírně stoupající trend, ačkoli v Česku i Evropě je trend spíše klesající.

Globální pohled na znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. Ve studii Global Burden of Disease je znečištěné ovzduší (ve vnitřním i venkovním ovzduší v kombinaci s přízemním ozonem) celosvětově 3. nejrizikovějším faktorem úmrtí, Our World in Data. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob.

Situace v Česku je oproti světu poněkud příznivější. Zde v roce 2019 došlo k poklesu v počtu úmrtí z důvodu znečištěného ovzduší od roku 1990 o 51,50 %. V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu.

Řešení a prevence

Vzhledem k vysokým úrovním znečištění ovzduší, které představuje zdravotní riziko pro obyvatele městských i některých venkovských oblastí, je zásadní přijímat opatření k čištění vzduchu i ve vnitřních prostorách.

Evropská unie v minulosti přijala řadu opatření, kterými se se znečištěným ovzduším snaží vypořádat. Z evropských opatření vychází Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v Česku, ČHMÚ.

Čistá doprava

Aby města znečištění ovzduší účinně čelila, zavádějí různé strategie. V mnoha z nich hraje klíčovou roli doprava. Úspěšná opatření se zaměřují na menší počet aut, podporují chůzi a cyklistiku a rozšiřují veřejnou dopravu.

Zoe Chafe, technická vedoucí pro kvalitu ovzduší v síti C40, uvedla pro DW, že mnohá z nich zároveň experimentují se nízkoemisními zónami. Jsou to oblasti, kam mají přístup pouze některá nebo žádná auta, a ulice se často upravují tak, aby poskytovaly více prostoru chodcům a cyklistům.

Průmyslové zdroje

Dalším klíčovým faktorem, který je třeba řešit, je průmysl. Například akční plán Dillí proti znečištění ovzduší se zaměřuje také na snižování prašnosti ze stavebních prací a přechod na čistší paliva a účinnější technologie. Město však i nadále patří mezi nejvíce znečištěná místa na planetě, zejména během zimních měsíců.

Odpadové hospodářství

Tam, kde se odpad nesbírá a nelikviduje správně, lidé často spalují odpad na otevřeném ohni. To způsobuje toxický smog a přispívá ke znečištění ovzduší. To znamená, že regulace a infrastruktura pro odpadové hospodářství musí být součástí každého městského plánu proti znečištění ovzduší.

Čistá energie

Pokud jsou opatření důsledně prováděna, jejich dopad může být významný. Čínská města v posledních letech drasticky snížila úroveň znečištění ovzduší. To je výsledek toho, čemu čínská vláda říká „válka proti znečištění ovzduší“, tedy soubor opatření zaměřených na všechny hlavní příčiny. Mezi ně patří i spotřeba energie na vytápění a výrobu elektřinu.

Hlavní výzvy, kterým města čelí

• Lepší data: Když chtějí města zlepšit kvalitu ovzduší, prvním krokem je často zlepšení sběru dat.
• Financování: Pro skutečnou změnu kvality ovzduší jsou podle Zoe Chafe z C40 finanční zdroje klíčové.
• Spolupráce: Znečištění ovzduší se může šířit na velké vzdálenosti, přesahuje státní hranice.

Jak se chovat při smogové situaci

Smog má nejzásadnější vliv na zdraví citlivých skupin - dětí včetně kojenců i nenarozených, starších lidí, lidí trpících chronickými onemocněními dýchacího ústrojí (jako je např. astma), ale i lidí jinak oslabených, například vlivem stresu nebo jiné nemoci.

V letních měsících jsou koncentrace přízemního ozonu nejvyšší brzy odpoledne. Ráno, později odpoledne a navečer rychle klesají, protože ke vzniku ozonu je potřeba dostatek silného slunečního záření. Ideální čas na vycházku je tak ráno a večer. V případě zimního smogu je tomu naopak. Koncentrace škodlivin kopírují denní změny rozptylových podmínek a denní rytmus obyvatel (vytápění, doprava). Nejvyšší výskyt škodlivin je tak proto ráno a večer, takže nejlepší čas pro větrání a pobyt venku jsou brzké odpolední hodiny.

Jak jsme uvedli, největším viníkem znečištěného vzduchu v Praze je automobilová doprava. Řada z nás je přitom na automobilu závislá a jeho využívání omezit prostě nemůžeme. V takovém případě musíme v první řadě dbát na to, aby naše auto bylo technicky v pořádku. Dále se pak můžeme snažit nenechávat zbytečně běžet motor a vyhledávat trasy, po kterých bude jízda co možná nejkratší a nejplynulejší. Technický stav vozidla je důležitý!

Další doporučení:

• Omezit doručování potravin či objednávek z e-shopu až domů.
• Pokud topíte pevným palivem, pokuste se vytápění co nejvíce omezit.

Znečištění ovzduší v domácnostech

Znečištění vzduchu v interiéru je jedním z největších světových ekologických problémů zejména pro nejchudší obyvatelstvo světa, které často nemá přístup k čistým palivům na vaření. Přibližně 1/3 světové populace vaří na otevřeném ohni nebo na neefektivních kamnech poháněných petrolejem, biomasou (dřevo, zvířecí trus a rostlinný odpad) a uhlím, což způsobuje škodlivé znečištění ovzduší v domácnostech.

Téměř polovina (44 %) všech úmrtí na infekce dolních cest dýchacích u dětí do 5 let je způsobena vdechováním pevných částic (sazí) ze znečištěného ovzduší domácností.

Kvalita vzduchu v ČR

Kvalita vzduchu v ČR se pomalu zlepšuje, rozhodně však nemáme důvod k oslavám. Nejvíce znečištěné oblasti stále překračují limity až desetinásobně. Znečištěné ovzduší je problém, se kterým se Česká republika vypořádává dlouhodobě. A zatím ne moc úspěšně.

Vědci z Českého hydrometeorologického ústavu nedávno zjistili, že na znečištění ovzduší se vytápění domácností podílí více než průmysl (průzkum probíhal na Ostravsku). Situaci zhoršují kotle na tuhá paliva, hlavně uhlí, ale i biomasu. Znečištění způsobené dopravou trápí velká města, hlavně Prahu.

Konkrétní příklady znečišťujících látek

• Benzo(a)pyren: Tato látka je pro lidi vysoce toxická a karcinogenní. Má negativní účinky na nervový a imunitní systém. V nejhorších oblastech Ostravska se hodnoty šplhají až na deset nanogramů, desetkrát tedy překračují povolený limit.
• Pevné prachové částice: Pocházejí hlavně ze spalovacích procesů v energetice a z vytápění domácností. Ke znečištění prachem také hojně přispívá doprava, která částice nejenom vytváří, ale navíc víří ty již usazené zpátky do ovzduší.
• Oxid uhličitý: Není přímo nebezpečný pro naše tělo (pokud ho nedýcháme ve vysoké koncentraci), ale pro životní prostředí ano. Vyšší hodnoty ve vzduchu totiž přispívají ke vzniku skleníkového efektu a globálnímu oteplování planety.

Závěr

Znečištění ovzduší ve velkých městech je komplexní problém s mnoha příčinami a závažnými důsledky pro zdraví a životní prostředí. Řešení vyžaduje kombinaci opatření na místní, národní i mezinárodní úrovni, včetně podpory čisté dopravy, regulace průmyslových zdrojů, zlepšení odpadového hospodářství a investic do čisté energie.

tags: #znečištění #ovzduší #ve #velkých #městech #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace Aut Domažlice a Okolí
• Činnost odboru ochrany ovzduší Vsetín
• Šanta a Slunce
• Citrusy bez chemie
• Pohled na Přírodu u Aristotela