Globální oteplování se od roku 2010 výrazně zrychlilo, což vedlo k řadě po sobě jdoucích let s rekordními teplotami po celém světě. Bylo předloženo několik hypotéz, které vysvětlují tento nárůst tempa oteplování. Nová mezinárodní studie nyní naznačuje faktor, který dosud nebyl dostatečně přesně kvantifikován: význam úsilí o zlepšení kvality ovzduší ve východní Asii, zejména v Číně.
Z historického hlediska působila přítomnost znečištění v atmosféře jako jakýsi štít Země, který částečně zmírňoval vliv globálního oteplování. Tento umělý „deštník“ dokáže odrážet sluneční záření, a tím ochlazovat zemský povrch. Se zaváděním přísných opatření na vyčištění ovzduší, která jsou pro zdraví obyvatelstva klíčová, se tento ochranný závoj postupně stahuje.
Výsledkem je, že zatímco emise skleníkových plynů pokračují ve svém vzestupném trendu, zemský povrch se otepluje bezprecedentním tempem a do roku 2028 překročí kritickou hranici. Po simulaci snížení znečištění podobného tomu, k němuž došlo v reálném světě od roku 2010, vědci zjistili dodatečné globální oteplování o přibližně 0,07 stupně Celsia. Skutečná měření však ukazují na nárůst o přibližně 0,33 stupně Celsia. Z údajů vyplývá, že na základě dlouhodobých trendů by se od roku 2010 očekával nárůst teploty přibližně o 0,23 stupně Celsia.
Znečištění ovzduší způsobuje ochlazování tím, že odráží sluneční světlo nebo mění vlastnosti mraků tak, aby odrážely více záření. Zlepšená kvalita ovzduší ve východní Asii nejenže snižuje stínící efekt v samotném regionu, ale také znamená, že vítr přes severní Pacifik přenáší méně znečištění. To znamená, že mraky ve východním Pacifiku odrážejí méně slunečního záření. Vzorce těchto modelově simulovaných změn jsou v souladu s družicovými pozorováními, která ukazují výrazné oteplení nad severním Pacifikem v závětří východní Asie.
Dilema, kterému čelí Čína a další země v boji za zlepšení kvality ovzduší, je složité. Na jedné straně je snížení množství látek znečišťujících ovzduší nezbytné pro veřejné zdraví, protože znečištění ovzduší je spojeno s dýchacími problémy, kardiovaskulárními chorobami a dalšími závažnými zdravotními stavy. Tento jev poukazuje na nutnost řešit změnu klimatu komplexně.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Nestačí pouze snížit znečištění ovzduší, ale je také nezbytné snížit emise skleníkových plynů, které jsou základní příčinou globálního oteplování. Kromě toho musí mezinárodní společenství spolupracovat při hledání řešení, která by vyvážila potřebu čistého ovzduší a zmírnění změny klimatu. Zlepšení kvality ovzduší je sice chvályhodným a nezbytným cílem, ale je nezbytné, aby se souběžně usilovalo o snížení emisí skleníkových plynů.
Hlavním důvodem silného znečištění ovzduší v Číně je obliba uhlí. Země z něj získává 65 procent veškeré energie. Peking má navíc nepříznivou polohu - proudí do něj hodně špatného vzduchu a spousta písečných zrníček z nedalekých pouští.
Podle vědců z University of California zemře v Číně každý rok 1,6 milionu lidí kvůli problémům se srdcem, plícemi a mrtvici v důsledku znečištěného ovzduší. Důvodem jsou především pevné částice v ovzduší. Studie dává znečištění za vinu především emisím ze spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla.
V Pekingu jsou děti, které nikdy neviděly modré nebe, protože je pořád zahaleno šedým smogem. Za nejhorších dnů je smog tak hustý, že velké budovy nejsou vidět ze vzdálenosti několika metrů. Existují restaurace, které vybírají poplatek za čistý vzduch v podniku. Čističky vzduchu jsou v domácnostech čínských velkoměst skoro stejně časté jako televizory.
Nejnebezpečnější prachové částice PM 2,5 se mohou vyskytovat v koncentracích překračujících přípustný limit patnáctinásobně.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Když se v roce 2013 Čína konečně pustila do boje za čistší ovzduší, vzala to opravdu z gruntu. Kontrola smogové situace, likvidace plošného a bodového znečištění, proměna průmyslu, přechod na odlišný model energetiky, s výrazným zastoupením obnovitelných zdrojů energie. To vše s vládním dozorem a miliardami dolarů na inovace.
Tato snaha přinesla výsledek a Čína dokázala od roku 2013 radikálně snížit množství znečišťujících prachových částic v ovzduší. Čína totiž dokázala za čtyři roky vyčistit své ovzduší tak, jako to v USA trvalo třicet let.
Čistší ovzduší nemusí být nutně výhra, zjišťují právě v Číně. Jenže tím nevědomky nastartovala nebývalý nárůst přízemního ozonu. Spolu s úbytkem částic PM 2,5 totiž začalo v ovzduší přibývat ozonu. Ten je sice ve vyšších vrstvách atmosféry důležitý jako filtr proti zdraví škodlivému UV záření, ale při zemi je lidskému zdraví škodlivý.
Jak nyní doložili odborníci na chemii atmosféry Daniel Jacob a John A. Paulson, je to právě pokles prachových polétavých částic, které přímo způsobují nárůst ozónu. „Trochu nadneseně můžeme říct, že PM 2,5 částice sloužily jako houba, na kterou se vázaly hydroperoxy radikály, které spouští produkci ozónu. Vzduch zbavený znečišťujících částic teď s výrazně větší intenzitou produkuje přízemní ozón,“ říká Paulson.
Mezinárodní vědecký tým přišel s nečekaným vysvětlením vln veder, které v posledním desetiletí zasáhly severní oblasti Tichého oceánu. Přibližně od roku 2010 totiž začaly továrny a elektrárny v Číně výrazně snižovat emise aerosolů, jako jsou sulfáty. A to vedlo k mnohem čistšímu ovzduší.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Aerosoly mohou podle starších výzkumů fungovat jako jakási zrcadla složená z miliard malých střípků, což jsou jednotlivé částečky znečištění. Vznášejí se ve vzduchu, a mohou tam tedy odrážet teplo ze slunce zpět do vesmíru. A když tato zrcadla zmizí, tak se logicky oblast pod nimi ohřívá výrazně rychleji než dříve.
Vědci shromáždili klimatická, meteorologická a další data za desítky let a dosadili je do dvanácti odlišných klimatických modelů. Zajímaly je dva scénáře: v jednom se emise z východní Asie neměnily, v druhém klesaly stejně, jako se to doopravdy stalo. Ukázalo se, že v modelech s výrazným (a realistickým) poklesem množství aerosolů se objevovaly právě takové vlny veder, které skutečně zasáhly severovýchodní části Tichého oceánu.
Modely také ukázaly proč. Když se nad Čínou odráželo méně tepla zpět do vesmíru, tak se začaly oteplovat pobřežní oblasti v Asii, což vedlo ke vzniku systémů vysokého tlaku vzduchu. A to zase způsobilo, že systémy nízkého tlaku ve středním Pacifiku byly intenzivnější.
tags: #znečištění #ovzduší #v #severní #Číně #příčiny