Znečištění ovzduší z uhelných elektráren v České republice: Studie a dopady

Jedním z důležitých zdrojů znečištění ovzduší v České republice je sektor energetiky, zejména uhelné elektrárny. Ty mají rozhodující podíl na emisi skleníkových plynů, ale i dalších znečišťujících látek, jako jsou oxid dusíku (NOX), oxid siřičitý (SO2), prach a také rtuť (Hg). Podle epidemiologických studií znečištění ovzduší způsobuje kolem 5 až 10 tisíc úmrtí za rok.

Emise a znečišťující látky

Podle údajů z Integrovaného registru znečištění (IRZ), které pravidelně vyhodnocuje hnutí Arnika, se elektrárny umísťují na prvních místech mezi znečišťovateli u většiny znečišťujících látek. Jednou ze škodlivin, u kterých opakovaně dochází k překračování imisních limitů, je prach. Celkově 17 největších elektráren emitovalo v roce 2019 dohromady více než 2 000 t tuhých znečišťujících látek, které obsahují nejsledovanější velikosti částic prachu PM10 a PM2.5.

Množství prachu, které se dostává do ovzduší, je však několikanásobně vyšší v důsledku sekundární prašnosti, kdy již usazený prach je opakovaně zvedán větrem a vířen v ovzduší. Problém je o to palčivější, že škodliviny jsou emitovány na území, kde již nyní je překročen imisní limit, jako je např. Moravskoslezský nebo Ústecký kraj. Některé elektrárny se podílejí na emisích stovkami tun prachu za rok jako např. elektrárna Chvaletice společnosti Severní energetická (Sev.

Kromě emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů nebo plynů způsobujících kyselé srážky jsou rovněž zodpovědné za největší množství toxických těžkých kovů vypouštěných do ovzduší, a to včetně rtuti. Například elektrárna Chvaletice vypustila do ovzduší více než dvojnásobné množství arsenu a o 70 procent více rtuti oproti předchozímu roku a je největším zdrojem těchto dvou látek v Česku. Devět z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší představují uhelné elektrárny a teplárny. Na prvním místě je elektrárna Chvaletice následovaná elektrárnou Počerady a elektrárnami Prunéřov a Ledvice.

Elektrárna Chvaletice navíc emise rtuti zvýšila o 70 procent oproti loňsku. Na prvním místě skončila opět elektrárna Počerady, na druhém v letošním roce elektrárna Chvaletice. Emise skleníkových plynů meziročně nejvíce zvýšily elektrárny Počerady a Chvaletice, přičemž elektrárna Počerady o více jak 700 tisíc tun a elektrárna Chvaletice o více jak 1,1 milionu tun za rok.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Dopady na zdraví

Souvislost mezi znečištěným ovzduším a sníženou porodní vahou byla pozorována i v pánevní oblasti Severních Čech v osmdesátých letech minulého století. Severnini uvedl, že je zde řada způsobů, jak může znečištěné ovzduší působit na vývoj plodu. „Je zřejmé, že zde docházelo k růstu koncentrace znečišťujících látek ve vzduchu vlivem spalování uhlí, a tento fakt měl následně vliv na zdraví kojenců,“ tvrdí autor studie Edson R. Severnini ve vědeckém časopise Nature energy uvádí, že jaderné havárie často vedou k odklonu od tohoto typu elektráren.

Studie popisuje celkovou situaci v Evropě takto: "Historické a současné emise rtuti jsou stále zásadním ohrožením životního prostředí a zdraví lidí. Hlavním zdrojem nových emisí rtuti je pálení uhlí. Jak ukázala dřívější měření, Česká republika však rtuť nejen vypouští, ale také patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr. 55 procent tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky".

Provoz českých uhelných elektráren a tepláren zkrátí podle výsledků studie životy Evropanů o 18 088 roků života, což odpovídá 1 686 předčasným úmrtím. Mezi hlavní zdravotní komplikace související se spalováním uhlí patří onemocnění dýchacího ústrojí, infarkty, rakovina plic a astma. „Uhelné elektrárny jsou tichý zabiják. Zatímco havárie jaderných elektráren či ropných tankerů jsou dramaty, která si každý zapamatuje, uhlí nás zabíjí nepozorovaně a pomalu,“ uvedl Jan Rovenský z české kanceláře Greenpeace.

Legislativa a omezování emisí

Potěšující zpráva je, že množství škodlivin, které elektrárny emitují, se postupně snižuje. Podle rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví tzv. Závěry o BAT (Best available techniques - nejlepší dostupné techniky, zkráceně BAT) a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení, které byly promítnuty do naší legislativy, musí elektrárny plnit od letošního srpna zpřísněné emisní limity a podmínky BAT.

Legislativa umožňuje za velmi přísných podmínek udělit ve správním řízení, které vede krajský úřad, výjimku z emisních limitů spojených s nejlepšími dostupnými technikami. Toho využili téměř všichni provozovatelé velkých elektráren a požádali o výjimku z plnění limitu zejména pro rtuť.Elektrárny jsou nejvýznamnějším emitentem rtuti a díky nim je Česká republika 4. největším znečišťovatelem rtutí v Evropě z energetiky. Pokud by všechny elektrárny získaly výjimku, tak se ročně vypustí do ovzduší navíc 1600 kg rtuti.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Největšími zdroji emisí rtuti v ČR jsou elektrárny Chvaletice a Počerady, které provozuje Severní energetická (Sev.en EC a.s.), jejíž vlastníkem je Pavel Tykač. Pro elektrárnu Chvaletice výjimku pro vypouštění nadlimitního množství oxidů dusíku (NOx) a 3,5násobné překračování limitu pro rtuť vydal Pardubický krajský úřad již v loňském roce. Na základě odvolání obcí, místních spolků a ekologických organizací Ministerstvo životního prostředí výjimku zrušilo a pro podjatost převedlo Olomoucký krajský úřad. Ten výjimku vydal ve stejném rozsahu a Ministerstvo životního prostředí na základě odvolání, ji opět zrušilo a vrátilo Olomouckému krajskému úřadu k projednání. V dalším řízení musí provozovatelé podle ministerstva žádosti přepracovat.

Modernizace a uzavírání elektráren

Další pozitivní zprávou pro kvalitu ovzduší je, že některé z těch největších zdrojů jsou postupně odstavovány provozovateli. Důvodem jsou nejen přísnější limity, které musí zařízení plnit ale i rychle rostoucí ceny emisních povolenek, které výrobu elektřiny spalováním uhlí ženou do červených čísel. V loňském roce společnost Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. uzavřela tlakovou plynárnu Vřesová, která vyráběla plyn z hnědého uhlí a přitom emitovala ročně až 300 tun prachu. Právě u tlakové plynárny Vřesová tvořily náklady na nákup emisních povolenek téměř čtvrtinu nákladů.

Provoz ukončila i elektrárna Prunéřov I (440 MW) společnosti ČEZ s emisí téměř 200 tun prachu. Novější elektrárna Prunéřov II (3 x 250 MW) emituje poloviční množství prachu. Skupina ČEZ plánuje odstavit na konci roku 2022 nebo nejpozději po topné sezóně 2022-2023 v elektrárně Dětmarovice tři uhelné bloky o celkovém výkonu 600 MW. Místo nich vybuduje výkonné kogenerační jednotky, které zajistí kombinovanou výrobu elektřiny a zároveň tepla z plynu.

Zavřela elektrárnu Prunéřov I (440 MW), ukončila provoz dvou bloků v elektrárně Ledvice (220 MW), prvního bloku v Dětmarovicích (200 MW) a černouhelný zdroj v Ostravě-Vítkovicích (80 MW) převedla na plyn, v příštích letech plánuje odstavit třetí blok hnědouhelné elektrárny Mělník (500 MW). Uhlí využívají jako palivo i teplárny. Většina těch, které zásobují teplem obytnou zástavbu, má výkon významně nižší než elektrárny. Stát jim pomůže s modernizací i změnou paliva dotacemi z Modernizačního fondu, který je tvořen z plateb za emisní povolenky. Podle sdělení Ministerstva životního prostředí k dispozici v následujících letech by mělo být až 150 miliard Kč. První výzva zaměřená právě na teplárny je již vypsána.

Dopady a perspektivy

Zase se potvrdilo, že pokud je nastavena změna zákonem, tak se s ní průmysl dokáže vyrovnat. Pokud však jsou zákony benevolentní, tak provozovatele nic nenutí praxi škodlivou pro životní prostředí změnit a řada z nich jde tzv. „na hranu toho, co zákon povoluje“. Změna prospěje nejen ovzduší, ale vytvoří prostor pro rozvoj nových technologií. Stát namísto skryté podpory nevyhovujících technologií, může podpořit ty nové, perspektivní. Může to být nejen z modernizačního fondu, ale např. Česká síť může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez velkých uhelných elektráren.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Podle nové studie expertů ze Stuttgartské university a na ní navazující publikace Greenpeace Tiší zabijáci jsou evropské uhelné elektrárny každoročně zodpovědné za předčasné úmrtí třiadvaceti tisíc lidí. Provoz českých uhelných elektráren a tepláren zkrátí podle výsledků studie životy Evropanů o 18 088 roků života, což odpovídá 1 686 předčasným úmrtím. Mezi hlavní zdravotní komplikace související se spalováním uhlí patří onemocnění dýchacího ústrojí, infarkty, rakovina plic a astma.

Česká republika pokračuje ve významných investicích do ochrany životního prostředí. Díky tomu se daří snižovat znečištění ovzduší i příspěvek ke změně klimatu, lépe využívat materiály a snižovat množství odpadů. V řadě dalších oblastí ale ochrana stagnuje nebo dochází ke zhoršování stavu.

Česká republika setrvale snižuje využívání fosilních paliv pro výrobu elektřiny, již v roce 2023 podíl jaderných zdrojů přesáhl podíl elektřiny vyrobené z uhlí. V roce 2024 jaderné elektrárny vyrobily 40,2 procent celkové výroby elektřiny, z černého a hnědého uhlí pocházelo jen 36 procent vyrobené elektřiny, podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny stoupl na 16,7 procent. Díky energetickým úsporám a snižování podílu fosilních paliv v energetickém mixu ČR poklesly emise skleníkových plynů podle nejnovějších dat o 47 procent vůči roku 1990. Česká republika tak splní, a dokonce zřejmě překoná cíl snížit emise o 55 procent do roku 2030.

Stejně tak se snižuje spotřeba pevných fosilních paliv pro vytápění domácností a stoupá využití elektrické energie včetně tepelných čerpadel. Tady má nezastupitelnou roli financování z evropských i národních zdrojů, například v rámci programu Nová zelená úsporám. Investice z prodeje emisních povolenek i dalších zdrojů významně pomáhají nejen průmyslu a energetice, ale zejména domácnostem s přechodem na zelenou energii z obnovitelných zdrojů, s energetickými úsporami a s efektivnějším nakládáním s vodními zdroji.

Kvalitu ovzduší se daří zlepšovat a národní emisní závazky pro vybrané látky znečišťující ovzduší, stanovené k roku 2030, se s velkou pravděpodobností podaří splnit. Výjimku představují emise amoniaku pocházejícího především ze zemědělství. Klesá i podíl území s překročenými imisními limity.

Z pohledu kvality ovzduší je tak urgentní pokračující podpora výměny kotlů pro vytápění domácností za moderní bezemisní způsoby nebo za emisně méně náročné technologie a dále snižování energetické náročnosti budov.

tags: #znečištění #ovzduší #z #uhelných #elektráren #studie

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické zdroje vytápění v ČR: financování
• Návod k použití W5 čističe
• ČSOP Klenice Mladá Boleslav
• Jak na perfektní fotolovky
• Komplexní služby od Petra Heczka