V této kapitole je užívání vod hodnoceno zvlášť pro vody povrchové a zvlášť pro vody podzemní. Všechny vlivy uvedené v této kapitole mohou být potenciálně významné. Jejich stanovení dle Metodiky určení významnosti vlivů (VRV, květen 2018), je pak uveden v kapitole II.1.2. Povrchovými vodami jsou podle dikce zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu.
Mezi hlavní zdroje znečištění povrchových vod patří:
Vypouštění odpadních vod do vod povrchových - řek a potoků - z bodových zdrojů znečištění, tj. z komunálních zdrojů (městské čistírny odpadních vod, průmyslové závody zpracovatelský a jiný), ze zemědělství a vypouštění ostatní (důlní vody, energetika, rybníkářství a jiné).
Legislativní rámec pro povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových tvoří zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a především nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech žádosti o povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a o citlivých oblastech, dále pak vyhláška MZe č. 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, a vyhláška č. 252/2013 Sb., kterou se stanoví seznamy ukazatelů a hodnot přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitosti žádosti o povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, a další náležitosti spojené s vypouštěním odpadních vod do vod podzemních, které jsou sledována a zahrnuta do vodohospodářské bilance (Evidence uživatelů vod).
Komunální zdroje jsou největším producentem odpadních vod. Odpadní vody z komunálních zdrojů obsahují vysoké koncentrace organických látek, z tohoto důvodu jsou pro stav povrchových vod velmi významné. Komunální zdroje jsou největším producentem odpadních vod. Odpadní vody z komunálních zdrojů obsahují vysoké koncentrace organických látek (CHSKCr), celkového fosforu a případně amonných iontů (živin), které jsou zásadním zdrojem znečištění vod.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Průmyslové odpadní vody v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu nedosahují vysokých objemů. Z pohledu objemu vypouštěných vod je také významná skupina vypouštění „ostatní“. V této skupině se jedná hlavně o vypouštění chladících vod z elektráren a tepláren.
Zemědělství v současné době představuje nejvýznamnější zdroj znečištění. Plošné znečištění z lesní půdy se vyskytuje zejména v horských oblastech s minimem orné půdy.
Plošné znečištění z lesní půdy se vyskytuje zejména v horských oblastech s minimem orné půdy. Plošné znečištění z lesní půdy se vyskytuje zejména v horských oblastech s minimem orné půdy. prostředky na ochranu dřevin a likvidaci škůdců. zemědělstvím díky množství a ploše, na kterou jsou látky aplikovány, méně rizikový. zemědělství.
Odběry povrchových vod ovlivňují hydrologický režim v tocích a jeho časové rozdělení. Pro posouzení vlivu je důležitý poměr odebrané vody k zůstatku vody ve vodním toku. Legislativní rámec pro sestavování vodní bilance a pro evidenci odběrů tvoří vyhláška MZe č. 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci a vyhláška MZe č. 252/2013 Sb. V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu bylo v roce 2015 evidováno 99 uživatelů povrchové vody.
Hydrologické ovlivnění je způsobeno lidskými činnostmi, které se projevují ovlivněním přirozeného průtoku. Jejich celkový objem činí 42,16 mil. m3. Kritériem pro určení významné akumulace vody jako významného vlivu je celkový akumulovaný objem větší než 1 mil. m3. Vodárenskými nádržemi podle vyhlášky č. 252/2013 Sb. se rozumí nádrže určené pro odběr vody pro úpravu na vodu pitnou.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Plavba může mít vliv na jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl. Vliv plavby na povrchové vody se projevuje ve dvou základních aspektech, erozí břehů a výstavbě vzdouvacích stupňů.
Užívání vod k chovu ryb v rybnících - rybníkářství je jednou z významných částí českého zemědělství. Rybníkářství ovlivňuje jakost vod i po stránce kvalitativní. V rybníkářství jsou používány různé chemické látky a prostředky používané ke krmení ryb. Řadu těchto látek lze hodnotit jako látky závadné vodám.
Vliv vodních elektráren na environmentální podmínky je dvojí. Vodní elektrárna způsobuje vytvoření příčné překážky a vzdutí vodního toku.
Sestavení vodohospodářské bilance vyplývá ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, a navazující vyhlášky č. 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Metodického pokynu Ministerstva zemědělství č.j. 25248/2002-6000 ze dne 28. 8. stanovuje minimální rozsah výstupů a způsob zpřístupnění veřejnosti.
Existuje několik map a datových sad, které poskytují informace o znečištění povrchových vod v České republice. Mezi ně patří:
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Tyto mapy a data jsou k dispozici na webových stránkách VÚV TGM, v.v.i. a v datových sadách HEIS VÚV.
tags: #znecisteni #povrchovych #vod #mapa #CR