Znečištění řeky Ploučnice v České Republice

Řeka Ploučnice, malebný tok v severních Čechách, se v minulosti potýkala s vážnými problémy se znečištěním. Tento článek se zaměřuje na historické příčiny, současný stav a monitoring radiologických ukazatelů v této řece.

Historie a příčiny znečištění

Uranové zrudnění v sedimentech české křídové pánve bylo prozkoumáno v první polovině šedesátých let. V této oblasti povodí v okolí Stráže pod Ralskem probíhala v minulosti těžba uranu. Ložiskové akumulace uranu jsou spojeny se sedimenty spodního (sladkovodního) a svrchního (mořského) cenomanu. Metodou hlubinného hornického dobývání byla těžena ložiska Hamr a Břevniště, ložisko Stráž bylo těženo metodou podzemního vyluhování vrty z povrchu. Dobývací prostor „Stráž“ byl postupně rozšířen až na 24,1 km2.

Geologický průzkum v Mimoni v roce 1995 zjistil, že nebezpečná látka zamořila půdu až do 30 metrů pod zem a unikala i do blízké řeky. Ohrozila tak podzemní vody na několika kilometrech čtverečních v oblasti Severočeské křídy. Okolní vesnice dodnes čerpají pitnou vodu z cisteren.

Za budovami mimoňské kafilerie, kterou v roce 1943 vybudovali Němci, jsou v zemi desítky sanačních vrtů. Čistí zamoření od perchloretylenu, jenž patří mezi chlorované uhlovodíky. Na konci 80. let se v nedaleké obci Hradčany vyšetřovalo zasažení zdroje pitné vody touto rakovinotvornou látkou, podezření ale padlo na sovětskou armádu, která s ní ve vojenském prostoru Ralsko čistila motory. Veterinární ústav ji ale používal také a ve velkém. Že s ní manipuloval zřejmě velmi neopatrně, vyšlo najevo až po revoluci. "Používala se socialisticky.

V roce 1995 podepsala firma se státem ekologickou smlouvu, v níž se Fond národního majetku zavázal, že likvidaci škod zaplatí. A pokud by nestačila původní částka 70 milionů korun, navýší ji. Peníze se vyčerpaly během tří let. "V roce 1995 jsme státu podali pomocnou ruku, abychom pomohli spoluorganizovat sanace, přestože jsme kontaminované pozemky pod budovami nevlastnili. To jsme ještě netušili, v jak velkém rozsahu to znečištění je. Hájí se dodatkem, který se státem k původní smlouvě v roce 2002 podepsal. V něm se podle názoru jeho právníků stát zavázal, že území od ekologické zátěže vyčistí celé a že ve výběrovém řízení najde sanační firmu. "Kdyby to tenkrát stát dokončil, sanace by vyšla levněji," je přesvědčen Skůček, jehož firma v posledních letech pozvolna přechází na podnikání s kompostem. Státní garance k odstranění ekologických škod se v dodatku smlouvy vyšplhala až k 351 milionům korun.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Monitoring a radiologické ukazatele

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) se zabývá systematickým sledováním a hodnocením radiologických ukazatelů v povrchových vodách. V příspěvku jsou popsány změny hodnot radiologických ukazatelů v povrchových vodách v časové řadě od roku 1967 do současnosti. Řeka Ploučnice protéká tímto dobývacím územím a ústí do řeky Labe v Děčíně nedaleko hraničního přechodu Hřensko, kde jsou aktivity radiologických ukazatelů též sledovány a dokumentovány.

V dílčím povodí Ploučnice jsou dokumentovány odběry vzorků povrchové vody na profilech vodních toků Ploučnice, Ještědského potoka, Ploužnického potoka, Mlýnského náhonu, Robečského potoka, Dobranovského potoka a Svitávky. Sledování radioaktivní zátěže je provedeno na základě stanovení radioaktivních ukazatelů, tj. celkové objemové aktivity beta v rozpuštěných (RL) i nerozpuštěných látkách (NL). V RL je provedena korekce celkové objemové aktivity beta na obsah izotopu 40K.

Po ukončení těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem poklesly koncentrace uranu o dva řády a povrchové vody na profilu Ploučnice - Mimoň v posledních pěti letech jsou řazeny do třídy I - neznečištěná voda.

Nejvyšší obsahy uranu až 15 mg/l byly zjištěny v důlní vodě v osmdesátých letech 20. století, kdy nejvyšší celková objemová aktivita beta byla až 684,5 Bq/l. Nejvyšší objemová aktivita beta na sledovaných profilech byla dokumentována v osmdesátých letech na Ploučnici na profilu Mimoň (81,64 Bq/l), ve Stráži pod Ralskem (19,1 Bq/l) a na Mlýnském náhonu na profilu Hamr (47,25 Bq/l). Zřetelné snížení celkové objemové aktivity beta, popř. tohoto ukazatele korigovaného na aktivitu izotopu 40K, bylo zaznamenáno od devadesátých let minulého století. Např. na již zmíněném profilu Mimoň na Ploučnici se v osmdesátých letech střední hodnoty celkové objemové aktivity beta pohybovaly v rozmezí 1,04-1,88 Bq/l, popřípadě v rozmezí 0,9-1,7 Bq/l po korekci na 40K. Po zastavení těžby v devadesátých letech se střední hodnota pro zmíněné ukazatele snížila na 0,22-0,4 Bq/l a na 0,05-0,29 Bq/l v případě korekce na 40K. Začátkem 21. století se hodnoty celkové objemové aktivity beta snížily, dle klasifikace podle normy ČSN 75 7221 kvalita povrchové vody již vyhovuje zařazení do třídy I (neznečištěných vod) až do třídy II (mírně znečištěných vod) v celé řadě po sobě jdoucích roků.

Dle ČSN 75 7221 charakteristická hodnota uranu řadí kvalitu povrchových vod na profilu Mimoň na řece Ploučnici v průběhu osmdesátých let do třídy V - velmi silně znečištěné vody. V průběhu devadesátých let, po změně využívání uranových ložisek, bylo i na tomto profilu zaznamenáno zlepšení o 1 kvalitativní třídu na třídu IV - silně znečištěné vody. Koncentrace uranu se snížily o 1 řád a v posledních 20 letech na tomto profilu nepřevýšily hodnotu 10 µg/l.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Prokazatelné je snížení aktivity radiologických ukazatelů na profilech položených níže ve směru toku řeky Ploučnice. Na výše položeném profilu Mimoň na řece Ploučnici je v osmdesátých letech střední hodnota celkové objemové aktivity beta po korekci na 40K v rozmezí 0,6-1,66 Bq/l, na základě charakteristické hodnoty připadá do třídy V - velmi silně znečištěné vody. Na níže položeném profilu v Březinách je povrchová voda zařazena do třídy IV - silně znečištěné vody, střední hodnota je 0,182-0,405 Bq/l. Na hraničním profilu Hřensko pod vyústěním Ploučnice do Labe je střední hodnota 0,053-0,092 Bq/l a vody jsou v osmdesátých letech 20. století řazeny na základě charakteristické hodnoty do třídy III - znečištěné vody, v posledních 10 letech charakteristická hodnota vyhovuje pro zařazení do třídy I - neznečištěná voda.

Hodnota celkové objemové aktivity alfa nebyla před rokem 1990 zjišťována. Od cca poloviny devadesátých let aktivita alfa klesala, v posledních 10 letech jsou zaznamenány např. na profilu Ploučnice - Mimoň zvyšující se hodnoty objemové aktivity alfa.

Aktivita izotopu 226Ra na sledovaných profilech v období intenzivní těžby dosahovala vysokých hodnot, na profilu Ploučnice - Mimoň až 9 104 mBq/l, dle zařazení odpovídala kvalita povrchové vody třídě V jako velmi silně znečištěná voda. Po ukončení intenzivní těžby se aktivity v devadesátých letech významně snížily. Po krátkém období přerušení sledování a po obnovení před zhruba 10 lety se aktivita izotopu radia 226Ra zvýšila a v posledních několika letech je kvalita vody na základě zjištění aktivity tohoto izotopu řazena do třídy II - mírně znečištěná voda.

U vybraných profilů byla pro sledované ukazatele provedena trendová analýza. Pro ukazatel celková objemová aktivita beta a celková objemová aktivita beta korigovaná na 40K byl před rokem 1990 potvrzen rostoucí trend na každém ze tří hodnocených profilů. Po roce 1990 byl u výše zmíněných ukazatelů potvrzen klesající trend, ale pouze u dvou profilů je možno potvrdit trend statistickým výpočtem s vysokou pravděpodobností.

Současný stav a rizika

Střední tok řeky Ploučnice je na pohled velmi malebný a atraktivní i pro vodáky. Řeka se v úseku mezi jihozápadním cípem Mimoně a východním okrajem České Lípy zdá takřka nezasažená člověkem. Její tok se místy vine napříč celou několik set metrů širokou nivou, překládá koryto a vytváří slepá ramena. Idyla je ale především na začátku tohoto úseku v Mimoni-Borečku narušena existencí až několikadecimetrové povrchové vrstvy povodňových hlín s koncentracemi anorganických polutantů, významně přesahujícími místní pozadí.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Překvapivé jsou dvě skutečnosti: jednak se této kontaminaci dosud nedostalo náležité pozornosti environmentálních geochemiků a fluviálních geomorfologů, jednak v dané oblasti nejsou ani informační tabule zmiňující toto znečištění. Dosažení osobních dávek ionizujícího záření, které by si zasloužily pozornost z hlediska radiační ochrany, je ve zmiňovaném úseku Ploučnice vyloučeno. Vyplývá to ze zjištěných hodnot dávkového příkonu a z možného využití zmiňovaného úseku řeky pouze k volnočasovým aktivitám.

Kontaminaci litorálního pásma Ploučnice se věnuje dlouhodobá a velká pozornost. Základním materiálem je publikace VÚ vodohospodářského TGM z roku 1990: Kontaminace litorálního pásma Ploučnice radioaktivními látkami, Hanslík E., Moucha V., Neznal M. a spol. Během tohoto průzkumu se získalo více než 3000 výsledků měření dávkového příkonu záření gama a další výsledky.

Dopravní nehody a znečištění

V sobotu kolem 21. hodiny projížděla 26 letá řidička v osobním vozidle značky Škoda Fabia po silnici druhé třídy číslo 278. Když na křižovatce se silnicí třetí třídy a ulice Dubnická chtěla odbočit do Stráže pod Ralskem, dostala na zamrzlé a zasněžené vozovce smyk, který neuřídila. Vozidlo následně sjelo do řeky Ploučnice, kde zůstalo stát na jejím okraji. Při havárii vytekl do Ploučnice olej z proražené vany vozidla a příslušníci hasičského záchranného sboru museli z koryta řeky nejen vyprostit zaklíněné vozidlo , ale také na ní postavit norné stěny, aby zabránili jejímu znečištění. Nehoda si naštěstí nevyžádala žádné zranění.

Neuplynulo ani 24 hodin a v téže řece skončilo i osobní vozidlo značky Peugeot 406, které řídil 23 letý řidič. Ten v neděli kolem 16. hodiny přijížděl ke Stráži pod Ralskem ve směru od Novin pod Ralskem a před vjetím na most přes řeku Ploučnici se vlivem nepřiměřené rychlosti na mokré vozovce dostal do smyku. Řízení už následně nesrovnal, prorazil ocelové zábradlí mostu a s peugeotem se zřítil do ne příliš vodnatého koryta řeky Ploučnice. Vozidlo se navíc převrátilo a dopadlo na střechu. I tento řidič jako zázrakem vyvázl z nebezpečně vypadající nehody bez jediného škrábance.

Operativní data z vodoměrných stanic

Webové stránky poskytují přístup k operativním datům z páteřní sítě vodoměrných stanic v ČR. Umožňují prohlížet aktuální údaje o vodním stavu, průtoku a teplotě vody v hlásných profilech kategorie A a B, a na vybraných stanicích kategorie C. Většinu těchto stanic provozuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který kontroluje kvalitu přímých měření i odvozených průtoků. Prezentace podléhá dohledu hydrologické služby ČHMÚ, která v rámci svých možností upozorňuje na chybná měření a pokud to jde, tak je i opravuje.

Údaje o vodním stavu jsou uváděné v centimetrech a vyjadřují relativní výšku hladiny ke stanovené nule vodočtu. Nula vodočtu nemusí ležet na úrovni nejhlubšího dna koryta v místě stanice. Údaje o průtoku jsou uváděné v m3·s-1 a vyjadřují objem vody, který korytem toku v daném profilu proteče za jednu sekundu. Údaje o teplotě vody jsou uváděné ve stupních Celsia a vyjadřují teplotu vody v korytě toku v blízkosti vodoměrné stanice.

K vodoměrné stanici je přiřazena linie úseku platnosti stupňů povodňové aktivity, která se v mapě vybarvuje podle aktuálního vodního stavu. První stupeň (stav bdělosti) signalizuje vznikající nebezpečí a vyžaduje zvýšenou pozornost a sledování situace. Druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje při reálné hrozbě, kdy se aktivují povodňové orgány a připravují konkrétní ochranná opatření. Nejvyšší, třetí stupeň (stav ohrožení), značí bezprostřední nebezpečí nebo již probíhající záplavy, které mohou ohrozit životy a majetek a vyžadují nasazení záchranných složek a případnou evakuaci.

Přehled sledovaných profilů

Přehled sledovaných profilů v povodí řeky Ploučnice a časové rozmezí jejich sledování je uveden v tabulce:

tags: #znečištění #řek #v #ČR #Ploučnice

Oblíbené příspěvky:

• Oslava šedesátin spolumoderátora
• Návod na výrobu louče v přírodě
• Inspirace z přírody
• Ochrana přírody v ČR
• Říjnová škola v přírodě