Voda je základní tekutinou pro život a její ochrana je klíčová. V České republice je voda v řekách výrazně čistší než v druhé polovině minulého století, přesto se stále vyskytují silně znečištěné toky. Ministerstva životního prostředí a zemědělství ČR proto pečlivě monitorují stav a příčiny znečištění vody.
Úroveň ochrany vod před znečištěním se nejčastěji hodnotí podle vývoje produkovaného a vypouštěného znečištění. Důležité je, že pokud v těchto ukazatelích došlo k poklesu znečištění o tak výrazné procento, jsme na dobré cestě a voda je znečištěná méně, než bývala.
Zdroje Znečištění Vodních Toků
Mezi hlavní příčiny znečištění vodních toků patří:
- Města a obce, průmyslové závody: Nejčastější zdroje tohoto znečištění jsou především čistírny odpadních vod, odpad z domácností a továren.
- Zemědělské hospodaření: Znečištění pochází ze zemědělského hospodaření, z atmosférických látek a z erozních splachů z povrchu. Výrazným zdrojem kontaminace vody u plošného znečištění jsou látky obsazené v hnojivech, které se běžně používají při zemědělství.
- Havarijní znečištění: Jde o únik závadných látek do vody při nějaké havárii (například tanker, ze kterého unikne ropa do moře). Havárie jsou nejvíce způsobené dopravou. Nejčastěji unikají ropné látky, odpadní vody a chemické látky.
Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu je znečištění řek nejhorší na jižní Moravě. Týká se to hlavně říček s nižším průtokem, do kterých proudí množství odpadních vod z přilehlých obcí. Jejich ochrana bývá mimo jiné součástí regionálních i lokálních adaptačních strategií.
Podle odborníků řekám nejvíce škodí sloučeniny dusíku a fosforu. Řeky a jejich ekosystémy ohrožují i farmaka, která se do vody dostávají ze zbytků léčiv nebo antikoncepce, nebo domácí chemie, kosmetické a hormonální přípravky či mikroplasty. Přítomnost zmíněných látek ve vodách může ohrozit správný vývoj a reprodukci ryb, rizikem je podle odborníků ale i pro člověka.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Vodohospodáři se snaží mít pod kontrolou výpustě do vodních toků a odhalovat ty, které fungují nelegálně a jsou pro řeky nejrizikovější. Výpustě jde podle odborníků z TopGis odhalit například pomocí termálního snímkování. Voda ve výpustích má totiž jinou teplotu než voda v řece. Samotnou výpusť lze touto metodou ale odhalit jen ve chvíli, kdy v ní zrovna proudí voda.
Důsledky Znečištění Vody
Znečištění vody má závažné následky pro lidské zdraví a životní prostředí:
- Lidské zdraví: Znečištění vody zabíjí a způsobuje nemoci. Vodou přenosné patogeny ve formě bakterií a virů způsobujících choroby z lidského a zvířecího odpadu jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody. Mezi nemoci šířené nebezpečnou vodou patří cholera, giardia a tyfus. I plavání ve znečištěné vodě může představovat riziko.
- Životní prostředí: Poškození kteréhokoli z organismů v ekosystému může způsobit řetězový efekt a narušit celé vodní prostředí. Znečištění vody může způsobit rozkvět řas, což snižuje hladinu kyslíku ve vodě a dusí rostliny a zvířata. Chemické látky a těžké kovy z průmyslových a komunálních odpadních vod také kontaminují vodní toky a dostávají se do potravinového řetězce. Mořské ekosystémy jsou také ohroženy mořskými úlomky, které mohou zvířata uškrtit, udusit a vyhladovět. Hodně z těchto pevných úlomků, jako jsou plastové sáčky a plechovky od sody, je zameteno do kanalizace a bouřkových odtoků a nakonec do moře.
Legislativní Opatření: "Havarijní" Novela Vodního Zákona
„Havarijní novela“ vodního zákona staví nová pravidla pro vyšší ochranu lidského zdraví a životního prostředí, zachování druhové rozmanitosti a ekologické rovnováhy. V době klimatické změny lépe chrání cenné vodní ekosystémy, které v důsledku ovlivňují místní klima a přispívají k regulaci teploty, tedy mají vliv na nás všechny. Novela představuje komplexní legislativní řešení pro zneškodňování havárií na povrchových vodách.
Zavádí kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje digitální registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění povrchových vod v délce více než 100 tisíc kilometrů. Novela dále navrhuje pětinásobné zvýšení pokut pro původce havárií a jasná pravidla pro jejich zvládání.
„Cílem schválené novely je především co nejlépe minimalizovat riziko havárií na řekách. Jen pro ilustraci, v letech 2013-2022 došlo k 2 107 haváriích na vodách, v 966 případech se nepodařilo prokázat původ. Chceme důslednější prevenci, mít pod kontrolou hlavní znečišťovatele, kteří ve svých provozech pracují s nebezpečnými závadnými látkami, proto novelou zavádíme kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod. Potřebujeme preventivně odradit všechny subjekty a osoby, které vnáší do řek nebezpečné látky, proto pokuty budou až pětinásobně vyšší. Digitální registr výpustí pak výrazně ulehčí určení místa původu havárie, resp. přímo původce. Také zpřesňujeme postup a kompetence při zvládání havárií," vypočítává přínosy projednávané legislativy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
„Pokud se do povrchových vod vypouští odpadní vody s obsahem vybraných pro vodní prostředí a organismy nebezpečných látek, je z preventivních důvodů nezbytné být ve střehu a monitorovat taková vypouštění. Žádná předchozí vláda doposud v oblasti ochrany vod nesebrala odvahu a nezavedla povinnost kontinuálního sledování pro potenciální znečišťovatele. My chceme, aby vybraní znečišťovatelé povinně zavedli tento typ měření a díky tomu se průběžně hodnotily klíčové indikátory ukazující na možný vznik havárie, a to ideálně tak, aby bylo havárii zabráněno dříve, než se odpadní vody s nebezpečnými látkami dostanou do toku. Voda je nás všech, zdroj nevyčíslitelné hodnoty, chci, abychom se k ní proto všichni chovali maximálně zodpovědně,“ vysvětluje ministr Hladík.
Podle odborného odhadu se tato povinnost dotkne zhruba 100-200 znečišťovatelů v Česku. Náklady na pořízení monitorovacího zařízení i na jeho provoz ponesou znečišťovatelé. Novela zavádí vedení evidence všech výpustí do vodních toků, vznikne nový digitální registr (registr výpustí odpadních vod nebo závadných látek), který bude spravovat Ministerstvo životního prostředí.
Ten postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. Objeví se v něm tedy i výpusti bez dokumentace, které jsou rizikem potenciálního havarijního znečištění vodních toků. Pak bude v případě vzniku havárie snazší identifikovat místo, kudy se do vody dostaly odpadní vody nebo závadné látky, které havárii způsobily. Tím pádem bude snazší i určení případného viníka. Registr vznikne postupně v etapách.
V České republice je 16 326 km významných vodních toků a 86 553 km drobných vodních toků. Podrobnosti stanoví společná prováděcí vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.
„Do konce roku 2025 chceme mít zmapované vybrané úseky významných vodních toků ČR. Do digitálního registru výpustí chceme dostat data více než pěti tisíc výpustí s povoleným vypouštěním odpadních vod do vod povrchových, dále se soustředíme na části toků s potenciálně největšími znečišťovateli, kteří spadají pod režim zákona o integrované prevenci. V další etapě, s termínem do konce roku 2029, bude probíhat mapování zbylých významných vodních toků, což jsou i přeshraniční toky. V registru bude možné dohledat například údaj o přesné lokalizaci výpusti, název katastrálního území, název vodního toku a případně všechny další patřičné identifikátory výpusti,“ uvedl ministr Hladík s tím, že registr výpustí bude sloužit vodoprávním úřadům, správcům povodí, Hasičskému záchrannému sboru České republiky, České inspekci životního prostředí, Policii České republiky a Vojenské policii, tedy subjektům zasahujícím při havárii.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Novela říká, kdo při haváriích velí, kdo a jak má při nich postupovat. Je to Hasičský záchranný sbor ČR, který vždy řídí záchranné a likvidační práce. Paragrafové znění tak jednoznačně zlepší koordinaci zasahujících orgánů - hasičů, vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí, urychlí jejich spolupráci při zásahu a tím i minimalizuje dopady škodlivých následků. Zároveň napravuje dosavadní nejasnosti, zejména ve věci rozdělení kompetencí všech zasahujících složek, které se podílejí na řešení havárií, a to i v případě havárií přesahujících území několika obcí nebo krajů.
Novela například jasněji vymezuje kompetence mezi HZS ČR a vodoprávními úřady. Vodoprávní úřad uloží v povolení povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány.
Historické Havárie Znečištění Vod v ČR
Následující tabulka shrnuje některé historické havárie znečištění vod v České republice:
| Rok | Popis havárie |
|---|---|
| 1964 | Únik asi 150 kg kyanidů do řeky Jihlavy z n. p. Tona Jihlava, rozsáhlá otrava ryb. |
| 1966 | Únik čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody, totální úhyn ryb. |
| 1967 | Úhyn ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky, koncentrace kyanidů 2,4 mg/l z n. p. Tatra Kopřivnice. |
| 1969 | Únik 225 t melasy do řeky Chrudimky a do Labe z n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim, úhyn ryb. |
| 1970 | Havarijní znečištění Chodovského potoka a Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová.Havarijní únik Dubacidu do Rakovnického potoka z n. p. Rakona Rakovník. |
| 1972 | Únik asi 600 m3 mazutu v Mariánských Lázních. V obci Mlékojedy (okr. Litoměřice) majitel rodinného domku na své zahradě zakopal kameninovou nádrž (odkoupenou od n. p. Spolek pro chemickou a hutní výrobu), tuto nádrž chtěl využívat jako zásobník topné nafty. Destrukce nádrže na močůvku a úniku cca 200 m3 močůvky do Vlčického potoka, Pilníkovského potoka a Labe - Plemenářský podnik Vlčice. Letecký postřik pro Státní statek, hospodářství Slezské Rudoltice 2 % roztokem fungicidu Dithane proti plísni bramborové - Slovair Bratislava, středisko Holešov. Řidič autocisterny (nový, nepoučený zaměstnanec) zbytky roztoku vypustil do řeky Osoblahy. Znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou, která unikla z cisternového tahače při stáčení v n. p. STZ Ústí nad Labem. |
| 1973 | Při nevhodné manipulaci se závadnými látkami (odpady z výroby akrylátových disperzí) v Chemických závodech Sokolov, n. p. došlo ke znečištění řeky Ohře. Do řeky Ostravice unikly z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek mořírenské kaly s obsahem kyanidů (cca 600 m3). |
| 1975 | Na řece Bělé došlo k úhynu ryb, následným šetřením bylo prokázán zdroj havárie - Jatky Jeseník, kde došlo k úniku čpavku z chladícího okruhu (praskla trubka kondenzátoru čpavku). Únik 12 400 l motorové nafty z železniční cisterny mobilního skladu ČSD v Táboře do rybníka Jordán. Havarijní únik nafty do Martinického potoka -Autocisterna n. p. Benzina u obce Lukavec (3. pásmo PHO VD Švihov) v povodí Martinického potoka, levostranný přítok Želivky. Únik kapalného hnojiva do toku Lutonínka. -Podhájí (okres Zlín) |
| 1976 | Úplný úhyn ryb (cca 250 q ryb) v úseku pod Táborem až po Bečice. Příčinou bylo úplný kyslíkový deficit, který byl důsledkem kombinace dlouhodobého teplého a suchého počasí s vypouštěním nečištěných odpadních vod z města Tábor. Únik alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov do Odolenovického potoka a následně do řeky Jizery. |
| 1978 | Únik fenolu ze Spolany Neratovice, n. p. do Vltavy. |
| 1979 | Únik 33, 5 t leteckého petroleje u Ústí u Vsetína ze dvou převržených železničních cisteren do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy. Únik mědící kyanidové lázně (64 kg kyanidů) z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy. |
| 1980 | Dosud největší ropná havárie z ropovodu na území ČR. - Bartoušov - Celkový únik byl později vyčíslen na 6 000 t ropy. Havarijní na Červeném potoce pod Hořovicemi. Při vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a mědi z n. p. ALBA Hořovice došlo k totálnímu úhynu ryb v Červeném potoce a Litavce. |
| 1981 | Vypuštěním nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a zinku z n. p. Šroubárna Žatec došlo k mimořádnému úhynu ryb v řece Ohři. |
| 1982 | Dopravní nehodě autocisterny vojenského útvaru Líně a linkového autobusu ČSAD mezi obcemi Holoubkov a Svojkovice, okres Rokycany. Při nehodě uniklo cca 26 m3 leteckého petroleje do Chejlavy (přítok Holoubkovského potoka) Protržení hráze odkaliště S - 4 sever k. p. Spolana Neratovice. Intenzívní znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami. Havarijní únik kejdy v JZD Horka u Staré Paky. Nedbalostí obsluhy došlo v n. p. AZNP Mladá Boleslav k úniku mědící lázně (12 m 3 lázně s obsahem 684 kg mědi a 696 kg kyseliny sírové). |
| 1983 | Rozsáhlé znečištění Lipenské nádrže (Horní Planá) ropnými látkami. Šetřením bylo zjištěno, že původcem havárie je n. p. LIRA Horní Planá. |
tags: #znečištění #vodního #toku #závadnými #látkami #zdroje
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]