Znečišťování Ovzduší: Průmysl a Energetika - Zdroje a Dopady


18.03.2026

Česká republika se stále potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ačkoliv podíl obyvatel ČR žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší klesá, žil v nich v roce 2022 stále ještě více než jeden milion lidí.

Informace o kvalitě ovzduší jsou dostupné i přes aplikaci ČHMÚ+.

Zdroje znečištění ovzduší

Na znečišťování ovzduší se podílí jak zdroje antropogenní (činnost člověka) tak zdroje přírodní. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje patří především:

  • Lokální topeniště
  • Silniční doprava
  • Průmysl a energetika
  • Zemědělství

Informace o množství emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší naleznete na stránkách ČHMÚ. Pro jednotlivé zdroje či skupiny zdrojů jsou právními předpisy stanoveny podmínky pro jejich provoz.

Zdroje znečišťování ovzduší se dělí na tyto kategorie: malé, střední, velké a zvláště velké. Orgány obce jako orgány ochrany ovzduší jsou příslušné ke kontrole malých zdrojů znečišťování. Malé zdroje znečišťování ovzduší se významně podílejí zejména na emisích tuhých znečišťujících látek.

Čtěte také: Definice znečištění

Největším problémem znečišťování ovzduší v ČR je sektor Domácnosti, konkrétně vytápění ve starých kotlech na pevná paliva (dřevo, uhlí). Nikoliv auta, ani průmysl. Ve velkoměstech je dominantním zdrojem znečištění většinou doprava. Výrazně více emisí ale produkuje vytápění ve starých kotlech na pevná paliva (dřevo, uhlí). Těch je výrazně vyšší podíl v malých obcích, kde je kvalita ovzduší v topné sezóně obecně nejhorší.

Emise z dopravy nejsou jen to, co „vyletí“ z výfuku, ale také tzv. nevýfukové emise (otěry brzdových destiček, pneumatik, vozovky apod.). Ty mají i elektromobily. Snížit emise z dopravy lze např. také zlepšením její plynulosti.

Také v domácnosti existuje spousta zdrojů znečištění ovzduší (krb, vaření, spreje, hygienické prostředky, vonné tyčinky, sušička, tiskárna, barvy, kouření, kamna apod.). Důležité je pravidelně a dostatečně větrat vnitřní prostory.

Znečišťující látky se v ovzduší mohou šířit na velmi velké vzdálenosti. Například šíření saharského písku až na území České republiky nebo významný transport znečišťujících látek z Polska na naše území, především v Moravskoslezském kraji.

Smogové situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot (dle § 10 odst. 1 a přílohy č. 6 zákona o ochraně ovzduší). Vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje ČHMÚ na základě pověření MŽP. Aktuální stav překročení prahových hodnot lze sledovat na stránkách ČHMÚ, případně pomocí mobilní aplikace ČHMÚ.

Čtěte také: Jak bojovat se znečištěním ovzduší

Prahové hodnoty byly stanoveny dle doporučení WHO s ohledem na dopady mimořádného znečištění ovzduší na lidské zdraví. Prahové hodnoty se dělí na informativní prahové hodnoty a regulační, resp. varovné prahové hodnoty (pouze pro troposférický ozon). Regulační resp. varovná, prahová hodnota odpovídá úrovni znečištění, která může představovat zdravotní rizika pro celou populaci. Zdravotní doporučení pro případ vyhlášení smogové situace naleznete na stránkách Státního zdravotního ústavu.

Pro případy vyhlášení smogové situace mohou obce přijmout tzv. regulační řád, který krátkodobě omezuje dopravu s cílem zmírnit mimořádný stav znečištění (dle § 10 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší). Krajské úřady pro případ překročení regulační prahové hodnoty vkládají do povolení provozu významných stacionárních zdrojů zvláštní podmínky provozu (dle § 10 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší), které jsou stacionární zdroje povinné při překročení regulační prahové hodnoty realizovat (obvykle se jedná o útlum výroby). Zdroje se stanovenými zvláštními podmínkami provozu jsou zveřejněny na stránkách ČHMÚ.

Smogová situace znamená výrazněji znečištěné ovzduší. Rozhodně se však nejedná o ohrožení života. Dobré je např. omezit fyzickou aktivitu ve venkovních prostorách, a to zejména náchylné skupiny obyvatel (děti, starší, chronicky nemocní, těhotné).

Dopady znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je jedním z faktorů, který může významně ovlivňovat lidské zdraví. Tyto účinky mohou mít formu akutních problémů, ale i problémů, které se vyskytují až při dlouhodobé expozici. Mezi nejčastěji se vyskytující problémy patří onemocnění dýchací a oběhové soustavy, některé látky pak mají karcinogenní účinky. Podobně má znečištění ovzduší negativní vliv i na ekosystémy, kdy se jedná především o oxidativní stres (způsobený O3), acidifikaci (SO2) a eutrofizaci (NOx). Tyto vlivy řeší především Ministerstvo zemědělství.

Odhaduje se, že jen v Evropě zemře předčasně kvůli zvýšeným koncentracím částic PM2,5 téměř 300 000 osob.

Čtěte také: Znečišťování ovzduší a jeho zdroje v ČR

Znečištění může vést k řadě zdravotních problémů (kardiovaskulární a/nebo dýchací potíže, problémy s nervovou a rozmnožovací soustavou, stárnutí kůže, dráždění očí, nosu, dopad na játra, slezinu, krev). Zároveň může negativně ovlivňovat také ekosystémy.

Obecně platí, že čím je částice menší, tím je potenciálně zdraví nebezpečnější, protože může pronikat hlouběji do dýchacího systému. I největší částice, které považujeme za znečišťující látky, jsou výrazně menší, než co můžeme pozorovat prostým okem.

Zlepšování kvality ovzduší

Míra znečištění ovzduší v České republice se neustále zlepšuje. Primárně je to díky postupné obnově vozového parku, výměně starých kotlů na pevná paliva nebo například zefektivňování průmyslových procesů.

Ke snižování znečištění přispěly v letech 2014 až 2022 i kotlíkové dotace určené na výměnu nevyhovujících kotlů v domácnostech. Peněžní prostředky vynaložené na výměny nevyhovujících zdrojů vytápění domácností za kotle s nižšími emisemi znečišťujících látek tak NKÚ vyhodnotil jako účelné. Nicméně v době ukončení kontroly NKÚ zůstávalo stále v provozu ještě více než 150 tisíc nevyhovujících kotlů 1. a 2. 20. 12.

Největší vliv mají domácnosti, doprava a v některých lokalitách průmyslové zdroje, říkají výsledky nejnovější analýzy příčin znečištění ovzduší v ČR. Za přibližně polovinu znečištění v oblastech s překročeným imisním limitem jsou zodpovědné české zdroje, druhou polovinu způsobují přeshraniční vlivy.

Z výsledků analýzy příčin znečištění ovzduší jednoznačně vyplývá, že na kvalitu ovzduší mají v celostátním měřítku největší vliv nejen domácnosti a doprava, ale v některých lokalitách jsou významné také průmyslové zdroje, které dle analýzy ovlivňují kvalitu ovzduší zejména tzv.

Za přibližně polovinu (případně více v závislosti na území) znečištění v oblastech s překročeným imisním limitem jsou zodpovědné české zdroje. Významnou roli tu hraje vytápění domácnosti a silniční doprava, lokálně také průmyslové zdroje.

V případě průmyslových zdrojů byl zhodnocen zvlášť vliv vykazovaných emisí (emise vypouštěné do ovzduší definovanými výduchy a komíny) a fugitivních emisí (tj. emise v řadě případů nevykazované a uvolňované do ovzduší především při únicích z výrobních hal a ze skládek materiálů a paliv vč. manipulací s nimi na volných prostranstvích).

Dle výsledku modelování lze uzavřít, že se zahraniční zdroje podílí na znečištění v ČR cca 50 % (obecně platí pro znečištění PM10, PM2,5 i BaP). Zahraniční zdroje ovlivňují kvalitu ovzduší ČR zejména prostřednictvím sekundárních aerosolů. Na význam přeshraničního znečištění ovzduší proto MŽP upozorňovalo Evropskou komisi již v rámci Clean Air Dialogu, který proběhl v Praze na podzim roku 2018.

Evropská komise přislíbila při řešení této problematiky ČR pomocnou ruku. Vedle toho MŽP dlouhodobě spolupracuje s okolními státy. Klíčová je přitom spolupráce s Polskem, které patří ze sousedních států k těm nejvíce znečištěným, a proto je na místě zde předpokládat silný vliv na kvalitu ovzduší v ČR.

I proto se MŽP aktivně účastnilo připomínkování polského Národního programu omezování znečištění ovzduší. Dalšími body společných česko-polských jednání jsou pravidelné výměny informací o regulování zdrojů znečišťování ovzduší a o dotační podpoře.

MŽP již několikrát Polsko vyzývalo, aby prioritně řešilo oblasti v česko-polském pohraničí, které jsou z hlediska kvality ovzduší nejvíce znečištěnou oblastí v Polsku a v Evropě.

Spotřeba energie

Rostoucí dostupnost levné energie nedílnou součástí pokroku, který jsme v posledních několika staletích zaznamenali. Podle Organizace spojených národů „je energie ústředním bodem téměř všech hlavních výzev a příležitostí, kterým dnešní svět čelí“.

V důsledku znečištění ovzduší každoročně předčasně umírá nejméně pět milionů lidí. Většinu těchto úmrtí mají na svědomí fosilní paliva a spalování biomasy.

Fosilní paliva jsou hlavním zdrojem skleníkových plynů, které jsou s největší pravděpodobností hlavním faktorem změny klimatu. Do jaké míry je nebezpečná, a jak tomuto riziku čelit, to je otázka na delší rozbor, který se do tohoto textu se nevejde.

Následující tabulka shrnuje výpočet emisí ekvivalentu oxidu uhličitého (tedy i jiných skleníkových se stejným účinkem na klima jako dané množství CO2) pro výrobu 1 kWh elektřiny. Výsledek je zjednodušeně řečeno výsledkem „zprůměrování“ různých hodnot z různých studií a pochází z analýzy americké federální Laboratoře pro obnovitelné zdroje (NERL, čili National Renewable Energy Laboratory).

Zdroj Emise ekvivalentu oxidu uhličitého na výrobu 1 kWh
Uhlí 850-1050 g
Plyn 450-650 g
Biomasa 10-50 g
Solární (fotovoltaické) 35-50 g*
Geotermální 5-45 g
Hydroelektrárny 5-15 g
Větrné 8-20 g
Jaderné lehkovodní reaktory 10-25 g
Jaderné tlakovodní reaktory 10-35 g
Jaderné varné reaktory 10-15 g

*počítáno pro osvit zhruba 1 700 kWh/m2, což odpovídá hodnotám v jižní Evropě.

Svět tedy nestojí před kompromisem - bezpečnější zdroje energie jsou zároveň nejméně znečišťující. To je patrné ze symetrie grafu. Uhlí způsobuje největší škody v obou ukazatelích: má vážné zdravotní náklady v podobě znečištění ovzduší a nehod a vypouští velké množství emisí skleníkových plynů.

Jaderná, větrná, vodní a solární energie se v obou ukazatelích nacházejí na konci tabulky. Tyto energie mají bohužel stále malý podíl na celosvětové spotřebě energie - vyrábí méně než 10 procent primární energie. Dominance fosilních paliv má několik důvodů: odstartovala průmyslovou revoluci a od té doby je kolem nich vybudována velká část naší energetické infrastruktury. Díky těmto počátečním investicím do fosilních paliv byla tato paliva po dlouhou dobu relativně levná.

Pokud bychom zavedli uhlíkovou daň, která by zohledňovala celkové náklady, které všichni neseme, fosilní paliva (hlavně patrně uhlí) by zřejmě velmi výrazně podražila, mnohem výrazněji než jiné zdroje.

Je také celkem jasné, že přechod k nové energetice by neměl být drahý, protože chudoba sama o sobě také je doslova zdraví nebezpečná.

Průmysl a životní prostředí

V posledních letech se vývoj průmyslu neustále zrychluje. V popředí zájmu je chemický, hutnický, těžební a stavební průmysl, přinášející do životního prostředí a každodenního fungování řadu změn. Vliv na životní prostředí - přesněji negativní dopad, který v posledních letech průmysl na životní prostředí má.

V popředí zájmu je především těžba surovin a mýcení velkých ploch pro pěstování plodin a chov dobytku k dalšímu zpracování. Těžba uhlí - v současné době je v Česku problémem především povrchová těžba uhlí, při které vznikají rozlehlé neutěšené holé plochy. Příkladem je Mostecko.

V souvislosti s touto problematikou byly pro severní Čechy stanoveny územní limity těžby hnědého uhlí. V souvislosti s těžbou zanikla také celá řada obcí. V Česku to byl například Starý Most.

Znečištění ovzduší - dlouho diskutovaným tématem je také znečištění ovzduší. Příkladem za všechny je Ostrava, kde došlo k dlouhodobému znečištění vlivem hloubkové těžby. Příroda se sice po dlouhé době začala postupně obnovovat, ale následky nezmizí nikdy.

Další problém tvoří také tepelné elektrárny fungující na principu spalování fosilních paliv. Kritizovány jsou i jaderné elektrárny zatěžující životní prostředí nutností skladování jaderného odpadu. Sami o sobě jsou sice ekologičtější variantou, ale na druhou stranu je tu vysoké riziko výbuchu.

Současně se vznikem průmyslu se začalo postupně přistupovat také k rekultivaci krajiny, jinak řečeno jejímu obnovení. Vodní toky jsou vraceny do původních koryt a vymýcené plochy jsou opět zalesňovány. Do volné přírody jsou vraceny původní druhy zvířat i rostlin.

S narůstajícím tlakem na ochranu životního prostředí průmyslové odvětví přistoupilo k implementaci ekologických inovací a udržitelných procesů. Tento přístup, známý jako 'zelený průmysl,' klade důraz na minimalizaci ekologického dopadu průmyslových operací.

Jednou z klíčových oblastí, která byla pozitivně ovlivněna průmyslovým sektorem, je rekultivace krajiny. Mnoho průmyslových podniků nyní aktivně pracuje na obnově původních přírodních prostředí, která byla ovlivněna jejich operacemi.

Zlepšení nakládání s odpadem je dalším pozitivním krokem v průmyslovém sektoru. Firmy se stále více snaží minimalizovat množství vytvořeného odpadu a zajistit jeho správné zpracování.

Průmyslový sektor hraje klíčovou roli v přechodu na udržitelnou energetiku. Investice do obnovitelných zdrojů energie, včetně sluneční a větrné energie, jsou důležité pro snižování emisí skleníkových plynů a snižování závislosti na fosilních palivech. Průmyslový výzkum a vývoj hrají klíčovou roli při hledání ekologických inovací.

Co můžeme dělat

  • Minimalizujte plastový odpad - snižte spotřebu jednorázových plastů tím, že přejdete na opětovně použitelné alternativy.
  • Recyklujte správně - seznamte se s pravidly recyklace ve vaší oblasti a důsledně třiďte odpad.
  • Upravte svou spotřebu energie - uspořádejte svůj domov tak, aby šetřil energii. Vypínejte elektroniku, když ji nepoužíváte, instalujte energeticky úsporné žárovky a využívejte přírodní světlo.
  • Podporujte místní a ekologické zemědělství - nakupujte potraviny od místních farmářů a preferujte ekologické produkty.
  • Využívejte veřejnou dopravu nebo jezděte na kole - zmírněte dopad emisí skleníkových plynů tím, že volíte veřejnou dopravu nebo kolo namísto automobilu.
  • Úspora vody - věnujte pozornost spotřebě vody ve svém domě. Opravte úniky vody, instalujte úsporné sprchy a kohoutky a zvažte využívání dešťové vody pro závlahu zahrady.
  • Zapojte se do místních ekologických aktivit - aktivně se účastněte nebo podporujte místní ekologické skupiny a projekty.

tags: #znečišťování #ovzduší #průmysl #a #energetika #zdroje

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]