Jak omezit znečišťování ovzduší: Opatření a strategie

Znečištěné ovzduší má prokazatelně nepříznivé účinky na lidské zdraví. Znečišťující látky mohou způsobit širokou škálu zdravotních problémů od méně závažných až po vážná onemocnění a zvyšují zátěž imunitního systému, což může vést k předčasné úmrtnosti. To vyvolává také značné ekonomické dopady, protože rostou náklady na zdravotní péči a snižuje se produktivita ve všech hospodářských odvětvích kvůli zvýšení pracovní neschopnosti.

Znečišťující látky nepříznivě působí i na vegetaci, mohou ovlivnit její růst a způsobit snížení výnosů zemědělských plodin a lesů. Jsou i příčinou eutrofizace a acidifikace půdních a vodních ekosystémů a následné změny druhové skladby a úbytku rostlinných a živočišných druhů. Řada znečišťujících látek má schopnost se v prostředí kumulovat, negativně ovlivňovat ekosystémy a přecházet do potravního řetězce.

Znečišťující látky jsou přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech. Dále mají některé z nich přímý nebo nepřímý vliv na klimatický systém Země. Nutné je zmínit i poškozování materiálů a budov, často historického významu, působením znečišťujících látek v ovzduší.

I přes řadu realizovaných opatření v minulých letech produkují jednotlivé typy zdrojů takové množství emisí, které je v kombinaci s meteorologickými a rozptylovými podmínkami příčinou překračování imisních limitů některých škodlivých látek. V současnosti představují ze sledovaných znečišťujících látek největší problém suspendované částice a na ně vázané polycyklické aromatické uhlovodíky. V jarním a letním období jsou na řadě lokalit překračovány imisní limity přízemního ozonu.

Konkrétní podíl jednotlivých zdrojů na znečištění venkovního ovzduší je však v různých oblastech odlišný, záleží na skladbě zdrojů v dané lokalitě, ale také na přenosu škodlivin z jiných oblastí. Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována pomocí sítě měřicích stanic, které monitorují koncentrace znečišťujících látek venkovního ovzduší (imise) v přízemní vrstvě atmosféry.

Čtěte také: Jak nakládat s odpady

Znečišťující látky, které jsou sledovány a hodnoceny vzhledem k prokazatelně škodlivým účinkům na zdraví populace nebo na vegetaci a ekosystémy, mají stanoveny imisní limity. Při hodnocení kvality ovzduší jsou především porovnávány zjištěné úrovně koncentrací s příslušnými imisními limity, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto limitů, což jsou úrovně koncentrací, které by podle platné legislativy neměly být překračovány.

V roce 2020 vstoupil v souvislosti s právními předpisy EU v platnost přísnější imisní limit 20 µg∙m‑3 pro roční průměrnou koncentraci PM2,5. Hodnoty imisních limitů vycházejí z doporučených hodnot Světové zdravotnické organizace (WHO), kterou byly určeny na základě řady epidemiologických studií. V případě bezprahově působících látek jsou imisní limity odvozeny ze stanovených hodnot karcinogenního rizika.

Nicméně tyto hodnoty vycházejí ze závěrů souvisejících se zdravotními dopady znečištění ovzduší a neberou v potaz otázky týkající se technické a ekonomické proveditelnosti a další politické a sociální faktory. Doporučené hodnoty pro kvalitu ovzduší z hlediska ochrany zdraví vydává WHO pravidelně od roku 1987 s cílem pomoci vládám a občanským společnostem snížit expozici osob znečištěnému ovzduší a jeho nežádoucím účinkům.

V návaznosti na Zelenou dohodu pro Evropu dochází v současné době k revizi směrnic o kvalitě ovzduší.

Strategické dokumenty a iniciativy

Základním strategickým dokumentem EU v oblasti posuzování a řízení kvality ovzduší je Tematická strategie o znečišťování ovzduší (dále Strategie). Cílem Strategie, v souladu s 6. akčním programem pro životní prostředí, je dosáhnout „úrovně znečištění jakosti vzduchu, které nepředstavuje rizika pro lidské zdraví a pro životní.

Čtěte také: Odmítnout, Omezit, Znovu Použít, Recyklovat, Kompostovat

Zelená dohoda pro Evropu, ambiciózní plán Evropské unie na dosažení klimatické neutrality do roku 2050, zahrnuje klíčovou oblast s názvem „Nulové znečištění“. K tomuto tématu existují složitě vypadající a obsáhlé strategie, které vyvolávají při čtení dojem nesrozumitelnosti. Ale nic složitého to vlastně není.

Podívejme se také na konkrétní cíle velké dohody, a jak k nim můžeme svým malým krůčkem přispět. Cíle této části zelené dohody jsou ambiciózní. Každý člověk, každá domácnost k jejich naplnění může docela snadno přispět:

• Zlepšení kvality ovzduší: Snížení počtu předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší o 55 %.
• Zlepšení kvality vody: Snížení odpadu a plastového odpadu v moři o 50 % a mikroplastů vypouštěných do životního prostředí o 30 %.
• Zlepšení kvality půdy: Snížení ztrát živin a používání chemických pesticidů o 50 %.
• Ochrana biologické rozmanitosti: Snížení podílu ekosystémů EU, kde znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost, o 25 %.
• Snížení hlukového znečištění: Snížení podílu osob chronicky obtěžovaných hlukem z dopravy o 30 %.
• Snížení produkce odpadu: Výrazné snížení produkce odpadu a o 50 % zbytkového komunálního odpadu.

Národní program snižování emisí

Za účelem snížení celkové úrovně znečištění a znečišťování v České republice MŽP ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady zpracovává Národní program snižování emisí České republiky. Národní program se zpracovává nejméně jednou za 4 roky. Národní program schvaluje vláda.

Programy zlepšování kvality ovzduší

V případě, že je v zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo v případě, že je v zóně nebo aglomeraci imisní limit stanovený v této příloze v bodu 1 překročen vícekrát, než je zde stanovený maximální počet překročení, zpracuje ministerstvo ve spolupráci s příslušným krajským úřadem nebo obecním úřadem do 18 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení imisního limitu, pro danou zónu nebo aglomeraci program zlepšování kvality ovzduší.

Program zlepšování kvality ovzduší vydává ministerstvo formou opatření obecné povahy a vyhlašuje ho ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Požadavky na obsah programu zlepšování kvality ovzduší jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

Čtěte také: Společnosti a ochrana vodních zdrojů

Emisní stropy stanovené v programu zlepšování kvality ovzduší zohlední krajský úřad v podmínkách povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) a ministerstvo v podmínkách závazného stanoviska podle § 11 odst. 1 písm. b).

Námitku proti návrhu programu zlepšování kvality ovzduší může podat pouze provozovatel stacionárního zdroje, u kterého byl při zpracování programu zlepšování kvality ovzduší identifikován významný příspěvek k překročení imisního limitu.

Smogová situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze.

Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje ministerstvo neprodleně ve veřejně přístupném informačním systému a v médiích. Pro případy překročení regulační prahové hodnoty podle přílohy č. Je-li to třeba, vydá obec pro případy vzniku smogové situace regulační řád.

Regulační řád obsahuje opatření na omezení provozu silničních motorových vozidel. Regulační řád se nevydá, je-li zřejmé, že omezení provozu vozidel v obci nemůže přispět ke snížení úrovně znečištění.

Regulační řád vydává obec formou nařízení a zároveň o jeho vydání informuje ministerstvo.

Nízkoemisní zóny

Ve zvláště chráněných územích, lázeňských místech, nebo pokud došlo k překročení některého z imisních limitů uvedených v bodech 1 až 3 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, může obec na svém území, nebo jeho části, stanovit vyhláškou zónu s omezením provozu motorových silničních vozidel.

Obec ve vyhlášce vymezí území nízkoemisní zóny a emisní kategorie vozidel, které mají dovolen vjezd do této zóny. Obec může dále vyhláškou stanovit, že se omezení vjezdu do nízkoemisní zóny nevztahuje na osoby s trvalým pobytem na území nízkoemisní zóny.

Pro případy vzniku smogové situace podle § 10 odst. 1 může obec stanovit zvláštní podmínky provozu nízkoemisní zóny, zejména zpřísnit emisní kategorie vozidel, která mohou vjíždět do nízkoemisní zóny po dobu trvání smogové situace.

Na průjezdním úseku dálnice nebo silnice lze nízkoemisní zónu stanovit pouze v případě, že na území obce mimo nízkoemisní zónu anebo mimo zastavěné území téže nebo sousední obce existuje jiná dálnice nebo silnice stejné nebo vyšší třídy, po které je možné zajistit obdobné dopravní spojení.

Začátek a konec nízkoemisní zóny je označen svislou dopravní značkou, která kromě příslušného omezení vymezí vozidla s emisními kategoriemi, kterým je vjezd do nízkoemisní zóny dovolen.

Vjezd do nízkoemisní zóny je dovolen pouze pro silniční motorová vozidla označená emisní plaketou s uvedením příslušné emisní kategorie podle prováděcího právního předpisu a v souladu s podmínkami stanovenými příslušnou dopravní značkou a dále pro vozidla uvedená v příloze č. 8 k tomuto zákonu.

Udělejme pár kroků na cestě k čistšímu ovzduší, vodě.

Jak můžeme přispět ke zlepšení kvality ovzduší?

Přinášíme několik doporučení, jak můžeme my přispět ke zlepšení kvality ovzduší, zejména jak správně topit. V otevřeném ohništi spalujeme pouze suchý a neznečištěný rostlinný materiál (suché listí nebo větve), nepřihazujeme odpadky. Kotle a kamna necháváme pravidelně seřídit a zkontrolovat. Šetříme energii v domácnosti.

Spalování výhradně ekologických paliv, jako je například zemní plyn nebo suché dřevo, je základním předpokladem udržení čistoty životního prostředí, zejména čistoty ovzduší. Při spalování plastových výrobků, například PET lahví, PE igelitových tašek, PVC kelímků, jiných plastových obalů, plastových hraček, dochází k uvolňování plynu s obsahem nebezpečných znečišťujících látek.

Upozorňujeme na dodržování povinností zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší: spalovat ve stacionárním zdroji pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem (vyhláškou č.

Provozovatelé spalovacích stacionárních zdrojů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, které slouží jako zdroje tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a které nejsou zároveň navrženy pro přímé vytápění místa instalace, mají také povinnost tyto stacionární zdroje provozovat v souladu s minimálními požadavky uvedenými v příloze č. 11 k tomuto zákonu.

Individuální kroky ke zlepšení kvality ovzduší

Každý z nás může přispět ke zlepšení kvality ovzduší svými každodenními návyky. Zde je několik konkrétních tipů:

• Energetika a doprava: Snižte spotřebu energie vypínáním světel a elektroniky, používejte úsporné spotřebiče. Pokud si teplo a teplou vodu vyrábíte sami, přejděte na jiný zdroj než fosilní paliva. U dálkově dodávaného tepla a teplé vody se informujte o zdrojích, které využívá teplárna.
• Doprava: Dejte přednost veřejné dopravě a ještě lépe chůzi nebo cyklistice, tam kde je to možné. Omezte používání kurýrních a dodávkových služeb, které využívají přepravu auty. Dávejte přednost produktům, které nemusí k zákazníkovi daleko cestovat.
• Voda: Omezte používání plastů (nakupování opakovaně použitelných tašek, lahví na vodu a dalších produktů). Správně nakládat s nebezpečným odpadem (nikdy nevylévat do kanalizace nebo do koše). Používat ekologické čisticí prostředky a produkty osobní péče.
• Půda: Pečlivě promyslete, co a od koho nakupujete. Dejte přednost produktům místních zemědělců nebo produktům pocházejícím z ekologického zemědělství. Kompostovat odpad z kuchyně a zahrady nebo využívat sběrné nádoby na bioodpad. Při domácím pěstování třeba na zahradě se vyhýbat používání chemických pesticidů a herbicidů.
• Biologická rozmanitost: Zboží a služby nakupovat u zodpovědných firem. Postavit na zahradě hmyzí hotel. Využívat takzvanou mozaikovou seč trávníků. Apelovat na místní autority, aby přistupovaly zodpovědně k údržbě veřejné zeleně (například mozaiková seč, omezení sečení v letních vedrech).
• Hluk: Využívejte veřejnou dopravu. Využívejte dopravní prostředky, které neprodukují tolik hluku (kola, elektromobily). Omezte hlučné činnosti, tak abyste hlukem neobtěžovali okolí. Ochraňte své obydlí před okolním hlukem - může to být hluková izolace oken nebo třeba vysazený hustý živý plot kolem pozemku.
• Odpad: Nenakupujte zboží se zbytečnými obaly. U dlouhodobě používaných výrobků dejte přednost těm trvanlivějším a opravitelným. Ojediněle používané věci si zkuste spíše půjčit než kupovat. Třiďte odpad (a to nejen ten plastový, kterému jsme se věnovali v prvním kroku). Pokud nemáte nádobu na bioodpad, vyžádejte si jí. Poohlédněte se po dostupnosti a nabídce místních re-use center. Vyhýbejte se tzv. fast fashion.

Přehled imisních limitů

Tabulka uvádí přehled imisních limitů (IL) vyhlášených pro ochranu zdraví lidí a povolený počet překročení limitní hodnoty, horních a dolních mezí pro posuzování podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a vyhlášky č. 330/2012 Sb.

tags: #jak #omezit #znečišťování #ovzduší #opatření

Oblíbené příspěvky:

• Kontinentální klima – popis
• Zajímavosti o Kanadě
• Neobnovitelné zdroje energie
• Fakta o přírodě
• Materiály pro adaptér odpadu pračky