Znečištění ovzduší v USA: Příčiny a následky

Špinavý vzduch je podle nejnovějšího výzkumu Univerzity ve Washingtonu každý rok příčinou předčasného úmrtí 5,5 milionů lidí po celém světě. Z přibližně 5,5 milionu předčasných úmrtí za každý rok připadá více než polovina na Indii a Čínu. Hlavním zdrojem znečištění jsou zastaralé uhelné elektrárny, průmysl a emise z dopravy. Michael Brauer, profesor na Univerzitě Britské Kolumbie ve Vancouveru v Kanadě, označil znečištění ovzduší za čtvrtou nejnebezpečnější příčinu úmrtí a jednoznačného premianta jakožto riziko úmrtí v oblasti životního prostředí. Snížení znečištění ovzduší je podle Brauera „neuvěřitelně efektivním způsobem jak zlepšit zdraví populace“.

Podle dřívějších statistik EEA špinavý vzduch zabíjí přes 400 tisíc Evropanů ročně. V už zmíněné Číně je ale situace mnohem závažnější. Ačkoliv se tamní vláda a samosprávy snaží se znečištěním ovzduší něco dělat, nemusí to stačit. Ta se totiž narozdíl od Číny nemůže opřít o masivní urbanizaci a vysoký ekonomicko-technologický růst. Dokonce ještě hůř na tom ale může být Indie.

Dopady znečištění ovzduší na domorodé komunity

Venkovské komunity, zejména domorodí "Američané", jsou dále ovlivněny měnícím se prostředím, protože se silně spoléhají na přírodní zdroje. S rostoucími teplotami je méně ledu, na kterém lze lovit. Řeky nezamrzají kdy mají, čímž omezují cestování v zimě a dělají ho více nebezpečné.

Obyvatelé, kteří spoléhají na pobřežní led, který chrání vesnici před bouřkovými vlnami, tvrdí, že ledu na moři je každým rokem méně a méně. V důsledku toho mizí pozemky v okolí obce. Podle jednoho odhadu ztrácejí jeden akr ročně a pomalu mění vesnici na ostrov. Navzdory tomu se lidé stále drží na své půdě, ale budou muset čelit stále náročnějším náročným výzvám. Přemístění celých komunit vyžaduje velké množství financí a roky plánování.

Lesní požáry a znečištění ovzduší

Požáry trvají každé léto déle a záplavy vedou k přesídlení měst. Obecně můžeme změně klimatu s jistotou přisoudit zvýšení pravděpodobnosti výskytu požárů v jižní Evropě, severní Eurasii, USA a Austrálii, přičemž se objevily i důkazy o podobném trendu na jihu Číny. Podle US Forest Service je 85 % lesních požárů v USA důsledkem lidské nedbalosti nebo úmyslu.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Životy nyní narozených dětí budou celosvětově v průměru o rok a osm měsíců kratší kvůli smogu a znečištěnému vzduchu. Program OSN pro životní prostředí navíc uvádí, že znečištění vzduchu zkracuje životy a přispívá také k jiným zdravotním problémům.

V roce 2023 mělo několik významných požárů, například v Kanadě, Řecku a dalších oblastech světa, dopad na kvalitu ovzduší a na obce v jejich blízkosti. Požáry, které Kanadu postihly v roce 2023, způsobily v této zemi s velkým náskokem nejvyšší emise uhlíku v historii měření.

Podle údajů GFASv1.2 se při požárech, které začaly vznikat na začátku května, uvolnilo téměř 480 megatun uhlíku, což je téměř pětinásobek průměru za posledních 20 let a představuje 23 % celkových celosvětových emisí uhlíku při požárech v roce 2023. Celkové roční odhadované emise z požárů (k 10. prosinci) činí 2100 megatun uhlíku.

Mikroplasty a jejich dopady

Mikroplasty (potažmo nanoplasty) jsou vážným globálním problémem, který ovlivňuje životní prostředí a potenciálně i lidské zdraví. Tyto drobné plastové částice se nacházejí ve vodě, v půdě i ve vzduchu, což znamená, že jsme jim neustále vystaveni. Jejich přítomnost v potravinovém řetězci a pitné vodě může vést k zánětlivým reakcím a intoxikaci. Navíc mohou přenášet škodlivé chemikálie a patogeny, čímž dále ohrožují naše zdraví.

V roce 2022 překročila celosvětová produkce plastů 400 milionů metrických tun. Čína byla s podílem 32 % největším výrobcem, následoval zbytek Asie s 19 %, Severní Amerika se 17 % a Evropa se 14 % celosvětové produkce plastů.

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

Příklady možných zdrojů mikroplastů:

• Syntetické textilie: 35 %
• Pneumatiky: 28 %
• Mikrokuličky v kosmetice: 2 %

Mikroplasty se nacházejí ve všech složkách životního prostředí (ve vodě, v půdě i v ovzduší). Atmosférou mohou urazit značné vzdálenosti, a proto je lze nalézt po celé planetě, dokonce i v nepřístupných horských povodích a v polárních polohách. V důsledku toho jsou mikroplasty v ovzduší zdrojem znečištění v suchozemském i vodním prostředí.

Mikroplasty v životním prostředí vstupují do lidského těla stravou, vodou, vdechováním vzduchu i kontaktem skrze syntetické oblečení či kosmetické produkty. Dle studie z roku 2019 bylo vědci odhadnuto, že lidé mohou průměrně zkonzumovat až 5 g mikroplastů za týden, což je ekvivalent váhy kreditní karty.

Mikroplasty představují závažné environmentální hrozby s dalekosáhlými dopady na přírodu. Přibližně 94 % plastového odpadu, který vstupuje do oceánů, skončí na dně, kde se rozkládá na mikroplasty a nanoplasty. Tyto kontaminanty mají vážné negativní dopady na mořský život. Na pevnině mohou mikroplasty kontaminovat půdu a vodu, což vede k degradaci ekosystémů a k ohrožení zdraví půdních organismů. To může mít za následek snížení úrody a poškození plodin.

Opozice vůči obnovitelným zdrojům

Výzkum Climate Development Labs při Brownově univerzitě odhaluje roli fosilního průmyslu v ustanovení široké sítě, která se v USA mobilizovala k zastavení řady projektů větrných elektráren. Také ukazuje, jak fosilní průmysl efektivně využívá v ochraně svého podnikání cíleného vytváření kulturních válek a šíření mýtů. Zpráva Climate Development Labs odhaluje, jak v USA skupiny podporované fosilním průmyslem systematicky přehánějí, či dokonce zcela vymýšlejí negativa obnovitelných zdrojů. Zároveň tyto skupiny přehlíží, opomíjí či bagatelizují negativa fosilních alternativ. Ty přitom patří k nejškodlivějším zdrojů - globálně způsobí mezi 3,6-6,3 milionu předčasných úmrtí; v Česku podle odhadů ročně zabije znečištění ovzduší ze spalování fosilních paliv více než 11 tisíc lidí.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Pochopitelně existují zcela legitimní námitky proti výstavbě větrných elektráren. Je třeba zajistit, aby se stavěly na rozumných místech a s adekvátním prostorem pro vyjádřením místního obyvatelstva, stejně jako je na místě zajistit, aby lokální komunity měly z jejich provozu i finanční prospěch. Nicméně ve veřejné debatě se šíří množství vyfabulovaných, ale přitom sofistikovaných, klamů ve snaze vytvořit či zveličit negativní aspekty větrných projektů. V posledních měsících pak vidíme kolem výstavby větrných elektráren podobnou mobilizaci i v Česku. Podobné snahy jsou u nás sice zatím rozptýlené, ale zkušenosti z USA ukazují, že nové hnutí má vlivné spojence a může velmi rychle sílit.

Ještě problematičtější je, když fosilní průmyslové skupiny zakládají falešné ekologické organizace, které se snaží mást veřejnost. V USA například vznikají zdánlivě environmentální organizace, které pod praporem ochrany velryb šíří zcela nepravdivé zprávy o jejich ohrožení větrnými elektrárnami. K tomu ovšem neexistují věrohodné důkazy a ve skutečnosti za úmrtím velryb stojí především jejich zapletení do rybářských sítí nebo srážky s loděmi. „Neexistuje naprosto žádný důkaz o tom, že by jakákoli činnost související s pobřežními větrnými elektrárnami měla cokoli společného s těmito uvíznutími,“ vyjádřil se pro server Desmog Douglas Nowacek, profesor technologie pro ochranu mořského života na Dukeově univerzitě.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Počet lidí, kteří rakovinou plic onemocněli, a přitom nikdy nekouřili, roste. Světová zdravotnická organizace (WHO) ho označuje za „významný faktor“. Pokud jde o přímé příčiny, znečištění je pátým nejčastějším viníkem zodpovědným za úmrtí na následky zmiňovaného onemocnění. Dlouholetá studie provedená renomovaným časopisem The Lancet také ukázala, že rakovina plic je vůbec nejčastějším typem rakoviny. Nejvíce případů výzkumnictvo zaznamenalo ve východní Asii a Číně. Podle něj se v boji proti nejčastější rakovině nestačí jen soustředit na regulace tabáku. Znečištěné ovzduší ale nezpůsobuje jenom rakovinu plic. Na jeho následky zemře celosvětově až třináct lidí každou minutu. Znečištěné ovzduší už mnoho z nás bere jako součást běžného života, jako nutné zlo, které máme výměnou za pohodlí dopravy a poměrně levné energie ze spalování uhlí. Přestože situace je podle interaktivní mapy znečištění nejhorší v Asii, špinavý vzduch nyní podle Světové zdravotnické organizace dýchá devět lidí z deseti.

Kvalita ovzduší má bezpochyby vliv na zdraví obyvatel v dané lokalitě. Dýchání znečištěného ovzduší působí na náš organismus podobně jako kouření tabáku. Podle globální studie publikované v roce 2019 v žurnále CHEST má ale pro naše zdraví ještě vážnější následky.

Nebezpečí jemných částic

Není to tak dávno, co mnoho z nás o jemných částicích nikdy neslyšelo. Nebezpečí jemných částic spočívá v tom, že jsou tak malé, že se mohou dostat přímo do krevního oběhu v plicích, odkud jsou přenášeny prakticky do celého organismu.

„Imunitní buňky si myslí, že tyto částice jsou bakterie, jdou tedy po nich a snaží se je zabít uvolněním enzymů a kyselin,“ vysvětluje vědec. „Zánětlivé procesy se poté šíří do těla, ovlivňují mozek, ledviny, slinivku břišní a další orgány. „Nedivil bych se ale, kdyby byl jimi postižený každý orgán.

Emise jemných částic z dieselových motorů jsou ale jen vedlejším produktem spalování všech fosilních paliv. Podobné účinky částic PM 2,5 (menší než 2,5 μm) byly prokázány i u klasické chřipky. Výzkum se zaměřil na více než 3000 amerických okrsků (zhruba 98 % pokrytí celé země) a na základě zjištěných dat o kvalitě ovzduší, zplodin z automobilů či uniklých prachových částic z továren vyplynulo, že čím horší kvalita ovzduší, tím horší mají občané průběh při onemocnění chřipkou a koronavirem.

Vědci rovněž dokázali, že i malé navýšení znečištění ovzduší o jeden mikrogram na metr krychlový vede při dlouhodobém vystavení prachovým částicím PM 2,5 až k 15% nárůstu úmrtnosti na covid-19.

Globální pohled na znečištění ovzduší

Institut energetické politiky Chicagské univerzity zveřejnil studii, ze které vyplývá, že znečištěné ovzduší představuje v současné době jedno z největších ohrožení lidského zdraví. Snižuje totiž průměrnou délku života o 2,3 let.

Spalováním fosilních paliv znečištěný vzduch nejvýrazněji sužuje čtveřici zemí v jižní Asii: Indii, Bangladéš, Nepál a Pákistán. Udává se, že znečištěné ovzduší je příčinou úmrtí v přibližně sedmi milionech případů ročně. A zmíněné země k tomuto smutnému číslu přispívají z poloviny.

Evropané byli podle studie za poslední měsíc (od 26. března do 24. dubna) vystaveni v průměru o 37 procent menšímu množství oxidu dusičitého, který se do vzduchu dostává zejména kvůli silniční dopravě. Autoři studie připomněli, že dlouhodobý pobyt v oblastech se znečištěným ovzduším může způsobovat nebo zhoršovat onemocnění plic, srdce, rakovinu nebo cukrovku.

Zlepšení kvality ovzduší

Pozitivním příkladem pro země, které ke znečištěnému ovzduší přispívají, je Čína. Ta se dlouho dávala za příklad jako typický reprezentant smogem začouzené země, ale nyní se jí podařilo situaci otočit k lepšímu. Čínská vláda vyhlásila „válku znečištění“ v roce 2013 a během deseti let napříč zemí vyrostlo v elektrárnách a továrnách na dvacet pět tisíc zařízení monitorujících emise.

Dobrou zprávou každopádně je, že problém znečištění ovzduší lze řešit,“ říká Schraufnagel. Vzhledem k tomu, že největším zdrojem toxického vzduchu je spalování fosilních zdrojů na výrobu elektřiny, vytápění domácností a přeprava energie, musíme podle Neirové na těchto faktorech urychleně zapracovat.

„Průzkum představuje velmi přesvědčivé důkazy,“ říká doktorka Maria Neirová, ředitelka odboru veřejného zdraví ve Světové zdravotnické organizaci (WHO). „A přidává se k velkému množství důkazů, které už máme.

K odhadování dopadů znečištěného vzduchu na lidské zdraví je nutné brát v potaz i další faktory. „Vliv znečišťujících látek z ovzduší závisí nejen na jejich schopnosti působit na zdraví, ale také na velikosti expozice, tedy na tom po jakou dobu jak vysoké koncentraci látek jsou lidé vystaveni,“ sděluje MUDr. K těmto odhadům neslouží jen epidemiologické studie, ale i jiná měření, jako například stanovení atmosférické koncentrace či zjištění úrovně znečišťujících látek v krvi, vlasech či v mléčných zubech.

Znečištění ovzduší a jeho vliv na inteligenci

Pokud je člověk dlouhodobě vystavený znečištěnému ovzduší, nepoškozuje to jen dýchací orgány, ale zřejmě také inteligenci a intelektuální schopnosti. Popsali to vědci, kteří zkoumali dopady znečištění na zhruba 20 tisících lidech v Číně.

Čínsko-americký tým si pro rozsáhlou studii vybral kolem 20 tisíc osob obou pohlaví, ve věku nad 10 let. V letech 2010 až 2014 museli tito lidé provádět matematické a jazykové testy postavené na 34, respektive 24 standardizovaných otázkách. Pak vědci výsledky porovnávali s tím, jaké jsou v místech, kde testované osoby žijí, úrovně znečištění oxidem dusičitým a oxidem siřičitým.

Ukázalo se, že čím více jsou lidé takovému vzduchu vystaveni, tím větší je poškození inteligence. Více přitom utrpěly dovednosti jazykové než ty matematické a horší poškození bylo vidět u mužů než u žen. Podle studie poslední bod souvisí především s rozdíly mezi tím, jak funguje mužský a ženský mozek. Vědci popsali i fyziologické příčiny, které stojí za tímto poklesem v inteligenci. Tou hlavní je takzvaný oxidační stres, který souvisí s látkami obsaženými ve znečištěném vzduchu. Ví se, že vede k mnoha nemocem nejčastěji spojeným právě s mozkem - ateroskleróze, Parkinsonově nemoci, Alzheimerově nemoci, ale také k chronickému únavovému syndromu nebo infarktu myokardu.

Přestože výzkum probíhal jen v Číně, podle vědců jsou jeho výsledky aplikovatelné po celém světě. Nebezpečné úrovně znečištění dosahuje vzduch, který dýchá přes osmdesát procent obyvatel měst na celé planetě.

Podle Světové zdravotnické organizace je znečištění ovzduší neviditelným zabijákem zodpovědným za předčasná úmrtí více než sedmi milionů osob po celém světě. „Naše práce přináší důkazy, že dopad znečištění na jazykové testy se prohlubuje s tím, jak lidé stárnou - zejména u mužů a lidí s nižším vzděláním,“ uvádí studie, která byla zveřejněna v pondělí v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci současně potvrdili, že toto znečištění vzduchu zvyšuje pravděpodobnost vzniku degenerativních chorob, jako je Alzheimerova nemoc nebo některé formy demence. Pokud jsou lidé vystaveni dlouhodobému znečištění vzduchu, působí to, „jako by to snížilo úroveň jejich vzdělání přibližně o jeden rok, což je obrovské,“ komentoval pro britský deník Guardian výsledky jeden z autorů této práce. „Ale víme, že nejhorší dopad má na osoby starší 64 let - s opravdu vážnými důsledky,“ dodal.

Smog a mozek

Tato práce navazuje na starší výzkumy, které ukázaly, že látky, jež jsou obsažené ve znečištěném vzduchu, poškozují mozek, zejména ten dětský.

Dýchání vzduchu znečištěného pevnými částicemi poškozuje podle zprávy UNICEF mozkovou tkáň a oslabuje kognitivní rozvoj. Znečištěné ovzduší souvisí s „verbální i neverbální inteligencí a pamětí, nižšími výsledky v testech, průměrem známek školáků a s dalšími neurologickými poruchami,“ uvádí zpráva. Následky jsou údajně celoživotní. „S rostoucí urbanizací světa bude - bez patřičné ochrany a opatření ke zmírnění znečištění - v budoucích letech ohroženo čím dál více dětí,“ konstatuje UNICEF. Vyzývá k tomu, aby se více používaly ochranné masky i systémy filtrace vzduchu a děti nevycházely ven, pokud je míra znečištění ovzduší zvýšená.

Ke znečištění ovzduší dochází, když se jemné částice, plyny, jemně rozptýlené kapalné aerosoly a další látky uvolňují tak vysokou rychlostí, že je prostředí nemůže absorbovat, ani rozptylovat. Tyto látky pocházejí z různých zdrojů, např. z výparů z automobilů, spalování fosilních paliv, prachových bouří a průmyslových provozů.

Znečištění ovzduší je nyní jednou z největších pohrom naší doby. Je přímo spojeno s celou řadou zdravotních problémů, včetně těch, které zhoršují respirační onemocnění, jako je astma, emfyzém, bronchitida a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Urbanizace již nyní významně přispívá k astmatu. Studie z roku 2014 ukázala, že znečištění venkovního ovzduší zhoršuje již existující astma a významně přispívá k nově vzniklému astmatu.

Znečištění ovzduší se týká každého. Je zřejmé, že ke snížení znečištění ovzduší je zapotřebí společného úsilí veřejnosti, podniků a úřadů. Je to citlivé téma, protože má ekonomické důsledky.

tags: #znečištění #ovzduší #USA #příčiny #a #následky

Oblíbené příspěvky:

• Letní koupání v Česku
• Veřejný sektor a ekologie na UP
• Postup pro Rozvody Odpadu
• Jak správně třídit odpad v ČR
• Ekologické kotle Viadrus