Vznik ostrovů z odpadu: Globální ekologická katastrofa

Každý ví, že je v dnešní době problém s odpadem. Jen málo lidí si umí představit, že by existoval ostrov z odpadků, který je větší jak celé Německo a Francie dohromady. Ovšem tento ostrov opravdu existuje a mnoho vědců a ekologických aktivistů se o tom přesvědčili na vlastní oči. Lidská nedbalost a chamtivost, je tak velká, že nejen, že za vznik ostrovu mohou lidé, ale také je to mnoha lidem úplně jedno.

Ostrov z odpadků má celkovou plochu 1,6 milionů čtverečních kilometrů a v roce 2017 se podal návrh, aby se ostrov zařadil jako nový stát pod názvem Souostroví odpadků. Díky tomu, že se skvrna neustále hýbe, je těžké určit její přesnou polohu. Ovšem udává se, že její poloha je mezi 135 a 155 západní délky a 35 až 42 stupněm severní šířky. V dnešní době by se dala skvrna přirovnat velikostí k Iránu, či k Mongolsku.

Ostrov z odpadků však není jenom jeden, ale podle studie jich je nejméně 5. Tyto ostrovy se neustále mění, ale za největší se považuje subtropický gyr v severním Pacifiku. Složení tohoto ostrova z odpadků je převážně z plastu. Z velké části je tento ostrov tvořen převážně mikro plastem a usazeným kalem. Tento ostrov nejde ovšem zpozorovat ze satelitních snímků a to proto, že plasty a odpad přebijí barva oceánu. Celková hmotnost ostrovu se odhaduje na 79 tun, ovšem toto číslo není přesné a to proto, že je těžké jeho hmotnost určit. Ostrov z odpadků je ze 75 % procent tvořen malými kusy plastu a to do 5 cm. Z toho asi polovina představuje odpad z rybářské činnosti a průmyslu. Pokud bychom spojili všech pět ostrovů, tak se odhaduje hmotnost na 270 000 tun dopadu. Z této celkové hmotnosti tvoří velkou část odpadu kusy, které jsou o velikosti 20 cm.

Hendersonův ostrov: Extrémní případ znečištění

Dříve to bývalo zcela panensky čisté místo. Nyní je podle ekologů Hendersonův ostrov v Tichém oceánu nejhůře znečištěná oblast světa. Na Hendersonově ostrově v jižním Pacifiku, jednom z nejodlehlejších míst planety, narazili vědci na největší hustotu plastového odpadu na světě. Podle agentury AP to uvádí studie zabývající se znečištěním oceánů a vlivem odpadu na mořské ekosystémy. Vědci ji nyní publikovali po více než tříletém výzkumu. Odhadují, že pláže ostrova pokrývá na 38 milionů kusů plastu o celkové váze přes 17 tun.

Liduprázdný Hendersonův ostrov o rozloze 47 kilometrů čtverečních, který je součástí britského zámořského území Pitcairnovy ostrovy, je od nejbližšího osídleného místa vzdálen více než 5 tisíc kilometrů. Nachází se ovšem na konci obrovského víru mořských proudů v oblasti jižního Tichého oceánu, který plovoucí odpad, zejména plast, zachytává.

Čtěte také: Legislativa o Odpadech

Hlavní autorka studie Jennifer Laversová, výzkumná pracovnice Tasmánské univerzity, napočítala 671 kusů plastu na metr čtvereční. To představuje nejvyšší hodnotu, jaká byla na světě zaznamenána. „Na základě vzorků z pěti různých lokalit odhadujeme, že na ostrově je přes 17 tun plastového odpadu,“ uvedla Laversová. Upřesnila dále, že údaje mohou být podhodnocené. Dodala, že výzkumní pracovníci dokázali počítat jen kousky větší než 2 milimetry a sondy šly pouze do hloubky 10 centimetrů.

Podle Laversové přibude každý rok na světě 300 milionů tun plastu, které nejsou zrecyklovány. Americký časopis Science uvádí, že rok co rok v moři skončí osm milionů tun plastů.

Velká tichomořská odpadková skvrna: Gigantické smetiště

Obrovská skládka plastu, která se utvořila uprostřed Pacifiku, rozvrací ekosystémy a komplikuje mořským tvorům život. Spolu s odpadem se však do srdce oceánu dostávají také invazní druhy, jimž se na zmíněném smetišti překvapivě daří. Velká tichomořská odpadková skvrna představuje gigantickou oblast v severním Pacifiku, kde se v důsledku proudění vody usazuje smetí - a převážně plast.

Rozloha skvrny je sezonní, neboť se odvíjí od hustoty znečištění. Podle výzkumníků z organizace The Ocean Cleanup však k roku 2016 zaujímala přibližně 1,6 milionu kilometrů čtverečních, což odpovídá více než dvacetinásobku území Česka, a tvořilo ji až 129 tisíc tun odpadků. Ani takto obrovské smetiště přitom není vidět z kosmu, jelikož se jedná o relativně malé částice a ve vodě nepříliš koncentrované: Průměrně se v metru krychlovém vody vyskytují pouze čtyři.

Milimetry smrti

Podle Matthiase Eggera, který pro The Ocean Cleanup pracuje, bychom o tichomořské skvrně neměli uvažovat jako o plovoucím ostrově: „Přímo na místě uvidíte jen krásný modrý oceán. Lepší je skvrnu přirovnat k obloze. Když se na nebe podíváte v noci, bude poseté hvězdami - a podobně vypadá skvrna z plastů. Jejich koncentrace sice není tak vysoká, ale jakmile si jich ve vodě všimnete, začnete jich pozorovat stále víc.“ Na vině je nehostinné oceánské prostředí, které plasty zvolna rozkládá na tzv. mikroplasty s rozměry do pěti milimetrů. Pouhýma očima se pak dají ve vodě zahlédnout jen stěží, ale dopad mají obrovský. Ostatně nacházejí si cestu dokonce i do našich těl, jelikož je přijímáme spolu s jídlem.

Čtěte také: Podezření na zanedbávání dětí: Co dělat?

Asi netřeba dodávat, že takto gigantické smetiště zásadně ohrožuje mořský život. Do změti odpadů se chytají ryby či želvy, načež se nedokážou vysvobodit a umírají. Ptáci si zase plovoucí smetí pletou s kořistí, jenže jejich trávicí ústrojí si s víčky, nedopalky a kusy obalů neporadí. Plasty se tak v tělech opeřenců usazují a brání jim přijímat běžnou potravu, tudíž nebozí tvorové hynou hladem.

Plavba na umělé hmotě

Škála problému a jeho následků však může být mnohem širší, než jsme si původně mysleli. Oceány představují nejméně prozkoumanou část planety a tamním ekosystémům nerozumíme ani zdaleka tolik jako těm suchozemským. Pacifická skvrna by přitom mohla sehrát významnou roli v jejich rozvracení. Ačkoliv se její rozloha v závislosti na sezoně mění, faktem zůstává, že plasty vytvářejí relativně stabilní prostředí pro život. Do srdce oceánu se pak na nich přesouvají živočichové, kteří se za normálních podmínek drží na pobřeží či v jeho blízkosti.

„Když jsme prozkoumali kusy plastů z tichomořské skvrny, zaskočilo nás, kolik jsme na nich našli pobřežních organismů,“ uvádí Linsey Haramová ze Smithsonian Environmental Research Center. Takřka na všech prozkoumaných plastech objevili vědci oceánské tvory, což není nijak výjimečné - vždyť některé kusy odpadu tvoří součást skvrny i déle než 50 let. Na 70 % smetí však výzkumníci identifikovali alespoň jeden druh, který uprostřed oceánu běžně nežije a daří se mu pouze na pobřeží. Dvě třetiny vzorků pak sloužily coby domov pro oceánské i pobřežní „nájemníky“. Nejenže se tak spolu s odpadem dostávají na moře organismy, jež by se v jeho vodách za jiných podmínek nevyskytovaly, ale zároveň naším přičiněním vznikají nové komunity živočichů.

Žer, nebo tě sežerou

Popsané ekosystémy se ovšem neutvářejí ve vzduchoprázdnu a o prostor k životu bojují se stávajícími společenstvími: V lepším případě žijí po jejich boku, v tom horším je připravují o potravu, nebo je rovnou pojídají. „Velmi pravděpodobně tam probíhá boj o životní prostor a také o potravní zdroje. Organismy se zřejmě rovněž požírají navzájem. Tamní interakce se zatím těžko určují, máme však důkazy, že se některé pobřežní sasanky krmí oceánskými živočichy. Mezi původními obyvateli a novými komunitami tak rozhodně dochází k určité formě predace,“ vysvětluje Haramová.

Změna prostředí přesto mnoha pobřežním tvorům nebrání v rozmnožování. Zmíněná badatelka s kolegy objevila na kusech plastu například členovce, kteří se starali o čerstvě nakladená vajíčka, nebo sasanky množící se nepohlavně klonováním. Nelze přitom vyloučit, že mořské proudy nějaký kus odpadu ze skvrny vytrhnou a zanesou jej k pobřeží. Druhy, jež umělý ostrov obývají, se tak mohou dostat do nepůvodní lokality, kde nenaleznou přirozené predátory a naruší místní rovnováhu. „Když se dovedete množit, dovedete se také šířit. A když se umíte šířit, umíte i dobývat,“ dodává Linda Amaral-Zettlerová z nizozemského institutu pro mořský výzkum NIOZ. „Pro pobřežní organismy nejde o ‚poslední štaci‘. Jejich cesta do srdce oceánu nemusí nutně skončit smrtí.“

Čtěte také: Historické památky Jeseníků

Snahy o řešení: Čištění oceánů a aktivismus

Samozřejmostí je, že existují společnosti, které se snaží ostrov z odpadků zmenšit a čistí vody oceánu. Společnost The Ocean Voyages Institute, se snaží vylovit a z recyklovat odpad, který se v oceánu nachází. Zakladatelem této společnosti je Mary Crowley, který bojuje proti znečišťování a rok od roku má lepší a lepší výsledky. O tom svědčí i fakt, že v první polovině roku 2020 udělali rekord v hmotnosti vyloveného odpadu. Během této doby dokázali vylovit 170 tun odpadu a je to největší množství, které se během tak krátkého času vylovilo. Samozřejmostí je, že srovnání s celkovou hmotností ostrovu, je to doslova prd. Ovšem každý snaha se počítá a kdyby se do čištění oceánů zapojovalo více lidí, nebyl by oceán takový, jaký je dnes. Při zdolání tohoto rekordu tvořil odpad převážně rybářské sítě a kousky plastů.

Zní to jako šílenství, které byste mohli vidět v amerických filmech, ale opak je pravdou. Stát The Trash Isles navrhla skupina aktivistů, a to na popud, aby se s ostrovem odpadků začalo něco dělat. Pokud by schválení prošlo, byly by členské země nuceny znečištění řešit. Zakladatelé však neotáleli a ostrov z odpadků má již vlastní měnu, vlajku, poštovní známku a také pas. Všechny tyto vytvořené věci, mají poukazovat na znečistění oceánů a jsou tak i vyobrazeny.

• 20 Debris - Na bankovce je vyobrazena chobotnice, která je obklopena velkým množstvím odpadu, ve kterém plave. Z druhé strany je pak želva, která má deformovaný krunýř, díky plastu, který má na obvodu krunýře. Je obklopena odpadky, které požírá.
• 50 Debris - Na jedné straně bankovky se nachází racci, kteří jsou obklopeni velkým množstvím odpadu. Na druhé straně je pak lachtan, který má kolem krku rybářskou síť a leží na hromadě odpadků.
• 100 Debris - Tato bankovka vyobrazuje racka, který má na hlavě plast a je tak omezen jak o pohyb, tak o další životní funkce.

Velkou zajímavostí je, že stát se občanem Trash Isles může úplně každý. Jako první právoplatnou osobou, byl bývalý viceprezident Al Gore, který se stal jejich tváří kampaně. Ostatně jsou zde i další známé osobnosti.

Globální produkce a recyklace plastů

Podle loňské studie Global Plastics Outlook vyprodukuje průměrný obyvatel USA za rok 221 kilogramů plastového odpadu, u Evropanů se jedná o přijatelnějších 114 kilogramů a nejšetrnější jsou Japonci a Korejci s 69 kily. Z globálních 353 milionů tun odpadních plastů se pouze 9 % recyklovalo, 19 % putovalo do spaloven, 49 % se vyvezlo na skládky a celých 22 % proniklo do neregulovaného prostředí včetně oceánů.

V roce 2019 se podle uvedené studie dostalo do vodních toků 6,1 milionu tun plastů, z toho 1,7 milionu skončilo v oceánech.

Varovně zdvižený prst

Velká tichomořská skvrna je sice nejrozsáhlejší svého druhu, ovšem nikoliv jediná. Její protějšky se nacházejí také v Atlantiku či v Indickém oceánu. Otázkou zůstává, zda se závěry z Pacifiku dají vztáhnout i na jižně položená oceánská smetiště a zda k invazi pobřežních druhů plovoucích na kusech plastů dochází všude na světě. Haramová s kolegy v současnosti rovněž zkoumá, jestli se organismy mezi jednotlivými ostrovy odpadu přesouvají, nebo na nich zůstávají uvězněny.

Umělá hmota v oceánech každopádně závažným způsobem mění ekosystémy takřka po celé planetě. „Pro mě jde o další varování, že je třeba podniknout drastické kroky, aby se plasty do moří nedostávaly,“ dodává mikrobiolog Martin Thiel. Dočasnou alternativou by se mohl stát oceánský „úklid“, kterým se zabývá třeba již zmíněná organizace The Ocean Cleanup a přímo na vodě buduje k zachytávání plovoucích plastů speciální bariéry. Průzkumy však předpokládají, že by se množství umělohmotných odpadů končících v mořích mohlo do roku 2040 zvednout až 2,6krát, což by znamenalo neúnosnou míru. Změna proto musí přijít v globálním měřítku, a to co nejdřív.

tags: #ostrov #z #odpadku #vznik

Oblíbené příspěvky:

• Podpora MŠMT v recyklaci
• Vodní ekosystémy Kalifornie
• Bioodpad v Horní Polici
• Emise z Vodíkových Generátorů
• Edinburgh vs. Glasgow