Dobří zahradníci vědí, že nejen odleželý hnůj, ale také humus je to, co jejich rostliny nejvíce potřebují pro bohatou úrodu bez zbytečné chemie. Nejlepší způsob, jak získat kvalitní hnojivo a vrátit do půdy živiny, je kompostování. V kompostéru dochází k napodobování biologických procesů, které standardně probíhají v půdě. Proto mají založený kompost, v němž ukládají veškerý použitelný biologický odpad nejen z kuchyně, ale i ze zahrady.
O ten se potom v kompostu starají bakterie, plísně, červi a jiné půdní organizmy, které ho zpracují v cenné hnojivo. S kompostováním můžete začít kdykoliv. Velikost kompostéru je dobré vybírat podle velikosti Vaší zahrady. V naší nabídce naleznete kompostéry od 320 L do 650 L. Kompostér jednoduše sestavíte.
Kam s kompostem?
Na zahradě vyberte spíše odlehlejší místo. Kompost nemá rád přímé slunce, mohl by vysychat. Stejně tak mu neprospívá, když na něj příliš prší. Proto volte stinné místo nejlépe pod stromem nebo keři. Pamatujte, že kompost musí mít vždy přímý kontakt s půdou. Jen tak do něj můžou pronikat půdní organizmy, které podporují proces kompostování.
Kompostovací ohradníky a kompostéry
Tradiční kompostování, kdy se opad skládá na jedno místo a postupně se prohazuje, se už stává minulostí. Protože nám zahrada ve stále větší míře slouží především k relaxaci, nevábná hromada by v ní určitě nepůsobila zrovna hezky. To je také důvod, proč se dnes stále častěji používají kompostovací ohradníky. Takový můžete například sestavit z dřevěné kulatiny nebo prken. Nezapomeňte ale, že kompostu musíte vždy zajistit dostatečný přístup vzduchu!
I když dřevo působí na zahradě pěkně, nevydrží na věky. Pak je dobrou volbou ohradník plastový. Je k dostání v každém specializovaném obchodě. Sestavuje se velmi jednoduše jako stavebnice. Můžete si zvolit jak výšku, tak tvar. Další a nejjednodušší možností je pořízení kompaktního plastového kompostéru. Na trhu je jich celá řada s nejrůznějším objemem. Volte takový, který umožňuje dostatečnou cirkulaci vzduchu, má horní plnění a spodní dvířka k snadnému odebírání již zralého kompostu.
Čtěte také: Poznejte kvalitní kompost
Jak založit kompost
Máme-li místo na kompostování připravené, můžeme ho začít naplňovat. Při zakládání kompostu začněte s 15 cm prodyšnou vrstvou tzv. hnědého odpadu (např. Na ní přidejte "zelenou" vrstvu trávy, listí, zbytků zeleniny a ovoce. Vrstvy hnědého a zeleného odpadu střídejte v poměru 2:1. Z čerstvě posekané trávy dělejte jenom tenké vrstvy. Ty proložte např.
Při zakládání kompostu je zapotřebí dodržovat pár základních pravidel. Spodní vrstva kompostu potřebuje přístup k vzduchu, aby mohly být správně nastartovány kompostovací procesy. Proto do spodní vrstvy dejte nalámané suché i mokré větve do výšky přibližně 15 cm. Díky tomu budete mít zajištěno provzdušnění a zároveň odtékání přebytečné vody. Další, asi 7 cm vysoká vrstva, je vrstva zelená. Do kompostu patří biologický odpad. Pro získání dobrého kompostu je vhodné pestré složení, dostatek vláhy a vzduchu. Pak už můžete jen pozorovat, jak kompost sám pracuje, zahřívá se a vytváří čerstvý kompost, který můžete již přibližně za 2 měsíce použít pro hnojení.
Zrání kompostu
Kvalitní kompost "zraje" podle podmínek zhruba půl roku až rok. Poznáte ho podle jeho charakteristické lesní vůně. Z kompostéru ho můžete začít průběžně odebírat zhruba po 6 měsících. Humusem pak přihnojujte záhony, trávník, stromy i keře. Zrání kompostu můžete uspíšit pomocí speciálních přípravků. Například urychlovač kompostu Agro (cena 99 Kč, Mountfield) je suchý preparát, vyrobený na bázi užitečných přírodních mikroorganizmů.
Využití kompostu
Kompostovat se však dá i v bytě - bez pozemku a zahrady. Proces se sice trošku liší, ale ani touto změnou nepřijdete o žádnou z kvalit zahradního kompostování. Mezi hlavní rozdíly patří materiál, kterým kompostujeme. Váš domácí odpad bude tvořený odpadem ze zbytků a slupek ovoce a zeleniny, bytových květin, suchých listů, kávy či kartonu. V vermikompostéru, který se nachází v domácnosti a ne v přírodě, určité přírodní mechanismy jsou v tomto případě omezené, vytváří kompost za pomoci vašich nových domácích mazlíčků - Kalifornské žížaly.
Vermikompostér produkuje kromě typického pevného kompostu i takzvaný „žížalí čaj“. V jeho spodní části se za nějaký čas nahromadí kapalina, kterou můžete po zředění použít jako vynikající tekuté hnojivo. Kompost v domácnosti bez zahrady slouží hlavně k zredukování odpadu, který nemusí skončit na skládce. Jestliže ho nemáte kde použít nebo ho máte víc, než potřebujete, můžete ho darovat. Přátelé, kteří ho mají jak využít, to jistě ocení. Vždyť i za méně kvalitní hnojivo zaplatíme v obchodě nemalou částku.
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Kompost z vermikompostéru v bytě využijete hlavně pro potřeby bytových rostlin. Jde o výměnu zeminy v květináči a tím pádem o zúrodnění půdy. Kromě toho se váš biologický odpad kompostováním zredukuje - můžeme teď mluvit o zmenšování jeho obsahu, který i tak využijeme. To je v dnešním světě, kdy se stále snažíme o snižování odpadu, skvělý krok k postupné redukci odpadu. Jestliže máte zahradu, kompost má pro vás ještě více benefitů. Můžete ho použít pro rekultivaci okolních ploch okolo domu, k celkovému zúrodňování půdy na zahradě, zakládání a pěstování trávníků či výměně zeminy ve sklenících a květináčích.
Typy kompostu
Běžný kompost má pH 6,5 až 8,5. Surový kompost - má věk 2 až 6 měsíců. Stále v něm probíhají procesy rozkládající jeho základ a tím pádem je vhodný k mulčování okolo porostů. Vyzrálý kompost - má věk 6 až 12 měsíců. Z kompostu si můžete připravit i výživný výluh, například v podobě postřiku, který zásobuje rostliny živinami. Pravidelný postřik taktéž chrání rostliny proti různým škůdcům. Výluh si připravíme smícháním 1 kg zralého prosátého kompostu s 10 l vody.
Kompost a legislativa
Oblast nakládání s odpady, jejich skládkování a třídění, včetně komunálních bioodpadů upravuje současná platná evropská legislativa - směrnice Rady (ES) č. Toto evropské nařízení vyvolalo změnu i na národní úrovni, kdy původní zákon o hnojivech č. 156/1998 Sb. byl novelizován Zákonem č. 299/2021 Sb. Na to navazovala i Vyhláška č. 474/2000 Sb. a v neposlední řadě je tu Vyhláška č. 377/2013 Sb. Pro záměr využívat stabilní kompost pro aplikaci bez zapravení je nutné revidovat zmíněnou Vyhlášku č. 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva a Vyhlášku č. 377/2013 Sb.
Současná platná legislativa kompost řadí mezi organická hnojiva se sušinou nad 13 % (toto zařazení se následně promítá i do dalších již výše uvedených legislativních požadavků Zákona o hnojivech a Zákona o odpadech). Návrhem se cílí na zpřesnění a na definici „kompostu bez zapravení“, jako hnojiva se specifickými vlastnostmi, které umožní jeho bezpečnou aplikaci bez zapravení. Tento „stabilní kompost bez zapravení“ prošel procesem kompostování, ve kterém je základním předpokladem stabilizace živin, organické hmoty a dalších parametrů uvedených v tabulce č. max. max. max. min. splnit parametry stabilního a zralého kompostu, které spolu velmi úzce souvisí. Na základě změny těchto právních předpisů, bude možné specifikovat kompost jako typové hnojivo s jasnou definicí parametrů stability a zralosti, a v návaznosti na to upravit i možnosti aplikace (tj.
Jak již bylo uvedeno, výsledná kvalita kompostu vždy závisí na dodržení všech procesních kroků správné kompostářská praxe. Klíčová živina dusík je díky řízenému a kontrolovanému procesu vázána v organických formách, a tím chráněna proti ztrátám (emisím). U kompostu jako stabilního organického hnojiva je důležité pochopit zralost kompostu, protože ta ovlivňuje jeho vhodnost pro různé aplikace. Je fáze rozkladu vstupní suroviny během kompostovacího procesu a míra stability určuje odolnost kompostu vůči dalšímu rozkladu. Je určována různými metodami (např. zbytkovou biologickou aktivitou) a definuje ukončení kompostovacího procesu. Naopak surovina, která není stabilní se stále rozkládá a dává vzniknout nepříjemným zápachům, emisím a může obsahovat organické fytotoxiny (vyhl. č. 273/2021, § 51, odst.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Je široké a subjektivní posouzení, které popisuje vhodnost kompostu pro určité použití (kategorizace kompostu) a deklaruje správnost kompostovacího procesu (dostatek kyslíku a vlhkosti pro mikrobiální aktivity po celou dobu procesu kompostování). Je vymezena dynamikou či poměrem dusíku, tj. množstvím minerálního, tedy okamžitě dostupného dusíku po aplikaci a množstvím organicky vázaného dusíku, který se dle podmínek uvolňuje postupně v dalších letech (tab.
Vliv kompostu na půdu
Nejpravděpodobnější výhodou aplikace kompostu je zvýšení obsahu organické hmoty v půdě. Ten se u většiny našich půd pohybuje od 2 % do 4 %, přičemž organická hmota nemá pouze zadržovat živiny a vodu. Kompost je zdrojem nejen hlavních živin (dusíku, síry a fosforu), ale rovněž ovlivňuje přístupnost všech živin, ať jsou již dodávány do půdy jako hnojivo nebo mineralizací z matečného substrátu. Další klíčovou roli hraje organická hmota při formování a stabilizaci struktury půdy a její zpracovatelnosti, propustnosti pro vodu a odolnosti vůči erozi.
Kompost má vysoký obsah organické hmoty, která je vysoce humifikována a její poměr C:N je obdobný jako u půdního humusu. Jedním z efektivních a přírodou ověřených postupů dodávky organické hmoty je výroba a použití kompostů. Ty jsou díky své povaze i ideálním startovacím prostředkem například pro cílenou změnu na počátku konverze na ekologické zemědělství či v rámci přechodného období k regenerativnímu zemědělství. Kvalitní kompost je spolu s cíleným a systematickým využíváním posklizňových zbytků a biomasy meziplodin také ideálním prostředkem pro podporu a rozvoj diverzity půdních mikroorganismů. Absenci půdního mikrobiomu (bakterií, a především mykorhizních hub) nelze podceňovat, neboť jeho úloha je nesporná a je nevyhnutelnou součástí každé zdravé půdy.
Základním předpokladem pro další rozvoj půdoochranných technologií při hospodaření s půdou je vytvoření dalších variantních agrotechnických postupů pro zvyšování obsahu organické hmoty v půdě aplikací tuhých organických hnojiv bez následné povinnosti zapravení do půdy. Bylo zjištěno, že některé fyzikální a chemické vlastnosti půdy byly zlepšeny nebo zachovány. Kompost bez zapravení měl funkci ochranného pokrytí povrchu půdy kolem rostlin, takže bylo zabráněno ztrátě vlhkosti, bylo dosaženo snížení zhutnění půdy ve svrchní vrstvě půdy a byla eliminována eroze půdy na svažitém pozemku.
Významné rozdíly byly zjištěny u chemických vlastností půdy u hodnot pH (nižší u varianty bez kompostu - u 2 ze 3 lokalit). Hodnoty Cox byly zjištěny vyšší na všech lokalitách u varianty s kompostem, i když ne statisticky průkazné. Po mikrobiální stránce aplikace kompostu nezhoršila testované biologické charakteristiky. Co se týče výnosů, při zvolené aplikaci kompostu a jeho ponechání na povrchu bez zapravení nelze očekávat okamžitý hnojivý účinek na rostliny. Výživný stav rostlin se po této aplikaci výrazně neměnil nebo až v pozdějších fázích vegetace, kdy docházelo i k samozapravení kompostu. Proto již produkční parametry (výnosy) tento způsob aplikace k dané plodině významně neovlivní.
Díky příznivějšímu stavu rostlin v pozdějších fázích vegetace byl zaznamenám příznivý efekt na zlepšení kvalitativních parametrů u potravinářské pšenice (na obou lokalitách kde byla pěstována a v obou letech), především k pozitivnímu navýšení obsahu N-látek a lepku. Důležitým zjištěním je, že kombinací aplikace kompostu a snížení odpovídajících dusíkatých hnojiv nebyla ovlivněna produkce - naopak.
Regenerativní zemědělství a kompost
Pole kolem pražské Vinoře se jiným polím v Česku podobají v mnohém. Místní zemědělský podnik Vin agro tu do nedávna provozoval klasické zemědělství. Zorat, zasít, pohnojit, sklidit. V jedné věci se ale místní „pražské“ zemědělství od toho venkovského liší. Mizí tu pole. Velký kus pole se změnil na golfové hřiště, tu se přes pole prosmýkla cyklostezka, tady je potřeba ubrat další kus pole kvůli chodníku. „Trend je neúprosný. Podnik už před lety řešil, jak si s tím poradit a přežít. Jednou z idejí bylo rozšířit činnost do jiných oblastí. V tom je bezprostřední sousedství s velkoměstem naopak výhodou. Naplnit kapacitu kompostárny by tedy neměl být problém. Hlavně by ale neměl být vůbec žádný problém, kam vyzrálý kompost uložit.
Pořízení vlastní kompostárny zapadlo Vin agru ještě do jedné skládačky. Podnik se vydává od klasického zemědělského postupu směrem k regenerativnímu zemědělství. To v kostce stojí na tom, že půda se neorá. Místo orby se používají meziplodiny, jejichž kořeny mají schopnost půdu kypřit a provzdušňovat. „Když jsme o regenerativním zemědělství slyšeli poprvé, ťukali jsme si na čelo,“ přiznává Řebíček. Jeho podnik aktuálně na polovině obhospodařovaných ploch používá postupy regenerativního zemědělství. „Na těch plochách máme propad ve výnosech, ale to jsme čekali. A i pak budou výnosy nižší než u klasického přístupu. Podnik bude mít na druhou stranu úsporu v tom, že na pole nebude aplikovat tolik postřiků. V regenerativním zemědělství není potřeba tolik herbicidů, protože meziplodiny dokáží plevele dostatečně potlačit.
Vrací se s ním do půdy organická složka, což podporuje život v půdě a zvyšuje schopnost zadržet vodu. Podnik si třicet let sbírá údaje o teplotě a srážkových úhrnech. Receptem je vrátit do půdy organickou složku. Moderní technologie zároveň umožňuje aplikovat kompost víc tam, kde to je potřeba a méně tam, kde je půda v lepší kondici. „Hlídáme si, jaké jsou výnosy na tom kterém poli, máme snímky ze satelitu, kde vyhodnocujeme barvu plodin. Co si Řebíček pochvaluje, je relativně čistá komodita. Tedy bioodpad bez nežádoucích příměsí.
tags: #vracení #zralého #kompostu #do #kompostu
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]