Zrcadlo Přírody a Scholastika: Význam a Kontext

Scholastika chápala reálný svět jako dílo Boží. Stojí scholastický, klasicky absolutně nekonečný Bůh. Svět, jako nekonečný prostor, je beztvarý.

Giordano Bruno a Nekonečno

Giordano Bruno (1548-1600) byl italský filozof, matematik, astronom a okultista, známý svými revolučními názory na nekonečnost vesmíru a jeho panteistickým pojetím Boha.

Roku 1562 nastoupil na svobodnou univerzitu v Neapoli, studoval teologii a přijal jméno Giordano. V Campagna u Salerna byl vysvěcen. Roku 1575 ukončil studium teologie.

Poprvé byl obviněn z kacířství. Kvůli jeho mladému věku bylo od obvinění upuštěno. S platností se rozešel s řádem a církví.

Přednášel o astronomii a vedl putovní život, který trval po celou dobu Brunova života. V Toulouse získal vedení katedry filozofie. Během svého pobytu v Paříži sepsal svá hlavní díla.

Čtěte také: Jak čistit zrcadla Newton

Bruno cestoval do Helmstedtu (1588/90) a do Prahy, do rezidence císaře Rudolfa II. V roce 1592 Bruno ukončil svoji činnost v Padově a přestěhoval se do domu Moceniga. 23. května jej udal inkvizici.

8. února 1600 mu byl oznámen rozsudek o Brunově kacířství a 17. února byl upálen.

Brunovo Pojetí Nekonečného Vesmíru

Bruno ve svém spise De l´infinito universo et Mundi (Dialogy 1956, překlad J.B. Kozák) ohlašuje vzdálená slunce a planety jakožto hvězdy. Aristotelský prostor vyplnil reálným světem.

Svět i reálný prostor jsou důsledným a přirozeným pokračováním dříve (ve scholastice) učiněných kroků. Bruno se pokusil dokázat tezi, že Bůh je takový, jaký by měl teologicky být, sporem. Zbavil Boha svobodné vůle.

Inspiraci pro nekonečnost vesmíru čerpal Bruno u Mikuláše Kusánského, Ficina a Carola Bovilla. Před inkvizičním tribunálem v Benátkách Bruno hájil 2. tezi o nekonečné božské síle.

Čtěte také: Tipy pro ekologické čištění zrcadel

Bůh a Hybná Síla Světa

Bruno spojuje Boha s hybnou složkou reálného světa. Tvrdí, že jsou vhodné a dobré; z týchž důvodů jim všemohoucnost neodpírá existenci. Činnost splývají u Boha v jedno.

Podle Bruna není Bůh všemohoucí, protože nemůže činit jiného, než co činí; nechce činit než to, co činí, nemůže činit než to, co činí. Bruno Boha podřídil rozumu.

Svobodné vůle Bůh, tím spíše ji nemohou mít lidé - popírá ji i u Boha.

Zrcadlo a Zrcadlení v Konceptu Nekonečnosti

Omezení světa ideou zrcadlové shody. Svět, jako nekonečný prostor, je beztvarý, aby v něm věci „důstojně existovat“. Myslí svět v jeho totalitě jako zrcadlo totality Boha. Světa. božské nekonečnosti promýšlí vždy jinak. - Odhraničení odporuje zrcadlení.

Předchází filozofická idea nekonečného univerza. Mohl být viditelný svět jako nekonečné zrcadlení absolutní infinity.

Čtěte také: Krása a funkce luk

V kruhovém pohybu reflexe je rozum schopen myslit nekonečno. Je nekonečný, protože nemůže dosáhnout to co myslí. Rozum zůstává u sebe sama a tím překonává všechna ohraničení. V nekonečném kruhovém pohybu vracet sám k sobě.

Akt reflexe podmínek poznání, které lze nalézt pouze v reflektujícím subjektu. Dosahuje reflexe. Imaginace, popř. přivlastnění vnímajícího za to, co je vnímáno.

Roger Bacon a Optika

Alhazenovo a Vitelliovo dílo podrobně studoval oxfordský františkánský mnich Roger Bacon (1214 - 1294), polyglot, polyhistor a vášnivý bojovník proti scholastice. Je považován za největšího průkopníka experimentální metody a za vizionáře vědeckotechnického pokroku.

Bacon se narodil v Ilchesteru v hrabství Sommerset v Anglii a studoval v Oxfordu a v Paříži. Od roku 1240 pak působil v Oxfordu. Kritizoval Aristotelovo dílo a nedostatečnou znalost klasických jazyků a matematiky.

Sám se naučil řečtinu, aby mohl studovat antická díla a z nich zejména matematická díla. O těchto dílech psal i sám knihy, čímž porušil pravidla vlastního řádu; ten totiž zakazoval uveřejňovat spisy mimo řád.

Trval na změně výuky v církevních školách: místo scholasticky chtěl rozšířit logiku a přírodovědné vzdělání. Sám se naučil od arabských učenců chemii (ale také alchymii), znal astronomii i medicínu.

V přírodních vědách zdůrazňoval, že základním zdrojem poznání je experiment. Matematiku znal, ale aktivně v ní nepracoval. Přispěl ale k rozvoji logicky a spolu se scholastiky, s nimiž se jinak dost přel, pomohl přenést klasickou Aristotelovu logiku přes středověk do modernější doby.

Prosazoval popis přírodních jevů pomocí matematiky (tj. zpracovávat data naměřená při experimentech). Sepsal tři velké spisy: Větší dílo (Opus maius), Menší dílo (Opus minus) a Třetí dílo (Opus terbium).

Optiku přitom považoval za „ozdobu veškeré filozofie“. Jeho bádání bylo vždy obestřeno tajemstvím, a proto mu často hrozilo obvinění z čarodějnictví.

tags: #zrcadlo #prirody #scholastika #význam

Oblíbené příspěvky:

• Měření ovzduší Chrudim
• Tipy a projekty pro ekologii ve škole
• Jak vymyvat znečišťující látky z ovzduší
• Udržitelné Vánoce
• Odpad z těžby uhlí