Snižování imisní úrovně vymyváním znečišťujících látek z ovzduší

Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa a je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt. Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO.

Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší, uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Mezi nejvýznamnější znečišťující látky patří:

• PM10 a PM2,5: Tyto zkratky označují polétavý prach “particulate matter”. Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Částice jsou značeny podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí v horních cestách dýchacích (např. v nose), ale pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění: ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic. Ve venkovním prostředí jsou hlavními zdroji znečištění vzduchu lokálně specifické zdroje především z dopravy, průmyslu, elektráren, ze stavenišť, spalování odpadů, z požárů nebo z práce na polích.
• PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky): Jedná se o skupinu látek, o polyaromatické uhlovodíky, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu. Prenatální expozice PAU pak může souviset s výrazně nižší porodní hmotností a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje dětí.
• Oxid dusičitý: Oxid dusičitý je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.
• Přízemní ozon: Přízemní ozon je jednou z hlavních složek fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.
• Oxid siřičitý: Oxid siřičitý vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí. Koncentraci převyšující 500 µg/m3 by např.
• Radon: Radon je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic. Studie v Evropě, v Severní Americe a v Číně navíc potvrdily, že zdravotní rizika představuje i nízká koncentrace radonu. Tento plyn, který se běžně vyskytuje v rezidenčních zařízeních, totiž přispívá k výskytu rakoviny plic po celém světě.

Kvalita ovzduší v Praze

Projekt „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy“ (ATEM) probíhá na území Prahy již od roku 1992. V roce 1994 byla dokončena tzv. aktualizována vždy ve dvouletých cyklech do r. 2002. Byly provedeny nové výpočty imisní situace pro celou Prahu. Průměrné imisní zatížení je vypočteno v síti 8647 referenčních bodů. Pomocí GIS může zpracovatel i uživatel např. studených startů, výpočet imisních hodnot NO2 a organických látek). Hodnocení změn v území je prováděno pomocí variantních modelových výpočtů (VMV).

Od počátku roku 2003 byla v návaznosti na platnost nového zákona č. Česká inspekce životního prostředí. Magistrát hl. m. zařadil v r. 2000 vypracování „Dlouhodobé koncepce ochrany ovzduší na území hl. m. od 1. 1. Ke zlepšení kvality ovzduší“.

Čtěte také: Česká republika a emise

Imisní limity a jejich překračování

Vláda stanovila imisní limity. Imisní limit vč. tolerance je překračován v okolí většiny hlavních komunikací. Například na Klárově, podél Chotkovy ulice a v okolí tř. Jižní spojky a Štěrboholské radiály, kde se projevuje závod LOM Praha, s. p. Nárůst imisní zátěže je možné dále zaznamenat např. v okolí nového zdroje PDI a. s.

Zdroje znečišťování ovzduší

Z pohledu možného výskytu zvýšených krátkodobých (resp. (IHk) NOx se jako největší znečišťovatel jeví Českomoravský cement a.s. a Ječné ulice, nábř. kap. vysokou emisí.

Vývoj imisní situace oxidu uhelnatého je obdobný jako v případě oxidů dusíku. Vypočtené hodnoty se pohybují v rozmezí 0,5-8 µg.m-3. V centru města se hodnoty snižují směrem k okrajům. Závod TRW Volant a. s. je jedním ze zdrojů této znečišťující látky, která vzniká jako produkt špatného spalování.

Opatření ke zlepšení kvality ovzduší

Magistrát hl. m. se zaměřil na zlepšení kvality ovzduší. První z uvedených programů, tzv. musí vypracovat všechny kraje pro tzv. oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, kde jsou překročeny imisní limity. Pro řešení konkrétních problémů spolupracuje s Českým hydrometeorologickým ústavem. Konkrétní opatření jsou zaměřena přímo na konkrétní skupiny zdrojů znečišťování, resp. kroky k jejich nápravě. Konkrétní opatření jsou zařazena do výsledného textu programů, které vydá hl. m. Praha ve svém nařízení.

Program dotací hl. m. Prahy na přeměny topných systémů probíhá od roku 1994. Cílem je podpora přechodu na ekologická topná média a obnovitelné zdroje energie. Do konce roku 2003 bylo z rozpočtu města vyplaceno 391,2 mil. Kč na přeměny topných systémů v 37 910 bytech na území města. Tento počet systémů představuje cca 8 % z celkového počtu bytů na území hl. m.

Čtěte také: Snižování komunálního odpadu

V průběhu let 1994-2003 byla s příspěvkem hl. m. zdroj tepla, zemní plyn, elektřinu nebo obnovitelné zdroje) v 37 910 bytech. V bytových domech (resp. o 22 % (ze 168 tisíc na 130 tisíc BJ).

Snahy o zlepšení situace jsou patrné v podobě dotací, díky kterým už bylo v České republice vyměněno přes 103 tisíc kotlů a vyplaceno přes 11 miliard korun. Dle odhadů Ministerstva životního prostředí je třeba vyměnit ještě 150 tisíc neekologických kotlů. Výměna jednoho takového kotle představuje snížení prachu v životním prostředí až o 40 kg, u extrémně špatných kotlů při použití nevhodných paliv může jít až o 180 kg nebezpečných prachových částic ročně. V období prvních kotlíkových dotací mezi lety 2016 a 2021, došlo díky výměně starých kotlů ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu z lokálního vytápění z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené tímto znečištěním z 55,7 % na 20 %.

Dlouhodobého snižování množství polétavého prachu v ovzduší lze dosáhnout častým úklidem městských či obecních komunikací, který zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu, omezením provozu aut s nejhoršími emisemi. Lepší kvalita vzduchu by přinesla úlevu astmatikům, seniorům a lidem s kardiovaskulárními obtížemi, přinesla by tedy i obrovské úspory ve zdravotnictví.

Na projektu AIRSENS se podílí výzkumná skupina z Masarykovy univerzity ve spolupráci s Magistrátem města Brna a Jihomoravským krajem. Během celé topné sezóny měří prachové částice s cílem najít znečišťující látky, které pochází z lokálního vytápění domácností. Součástí projektu je i dotazníkové šetření, které si mimo jiné klade za cíl zjistit, jak obyvatelé vnímají environmentální rizika a zda jsou ochotni změnit způsob vytápění.

Tabulka: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v Česku

Poznámka: Maximální denní osmihodinová koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z osmihodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne.

Čtěte také: Co přinese ignorování emisí?

tags: #snizovat #imisni #uroven #vymyvanim #znecistujicich #latek

Oblíbené příspěvky:

• Láska v době globálních klimatických změn: Pohled zblízka
• Údržba manžety drtiče
• Recyklace papírových tašek
• Aplikace pro hlášení znečištění ovzduší
• Likvidace aut Valašské Klobouky