Návrat zubra evropského do české přírody

Česko patří k evropským zemím, které mají velmi vhodné podmínky pro návrat ohrožených zubrů do volné přírody. Návrat zubra do české přírody není důležitý jen proto, aby se tuzemská černá kniha vyhubených druhů ztenčila o jednu kapitolu. Má význam také pro stovky dalších ohrožených druhů.

Česká republika se přitom přijetím závazné směrnice Směrnice o stanovištích 92/43/EHS (European Habitats Directive) oficiálně zavázala vážně zvážit a podporovat navracení původních vyhynulých druhů do volné přírody. V rámci této úmluvy je navíc zubr jedním z nemnoha celoevropsky prioritních druhů.

Česká republika se po desetiletí významně podílela na záchraně tohoto druhu. Zoologické zahrady odchovaly desítky mláďat. Zubr je největším volně žijícím suchozemským obratlovcem Evropy. Samci dosahují hmotnosti 530 až 920 kilogramů, samice téměř o polovinu méně.

Na počátku 20. století se druh dostal na pokraj vyhynutí. Po první světové válce byly vyhubeny obě volně žijící populace, na Kavkaze a v polské Bělověži, a druh přežil jen díky chovu v zajetí. Díky reintrodukčním projektům se zubr vrátil do řady zemí Evropy: Polska, Ruska, Litvy, Španělska, Běloruska, Německa, Slovenska a na Ukrajinu.

O rozšíření zubrů na území České republiky dodnes svědčí řada místopisných názvů. Hned tři jména obcí Zubří (v okresech Vsetín, Chrudim a Žďár nad Sázavou), Zubrnice (okres Ústí nad Labem) nebo vodních toků Zubřina, Zubřinka a podobně.

Čtěte také: Jelen evropský: Trofeje

Nejnovější zahraniční výzkumy ukazují, že střední Evropa, jejíž je Česká republika součástí, je pro rozšíření zubrů mnohem vhodnějším regionem, než se donedávna předpokládalo. „Zubři se v posledních desetiletích vrátili do přírody v mnoha zemích, které mají obdobné podmínky, jako Česká republika,“ uvedl ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál. Studie tak vyvrací tradiční mýtus, že zubři potřebují rozsáhlé oblasti hlubokých, listnatých lesů.

„Například v Litvě žije stabilní populace zubrů v mozaikovité kulturní krajině s fragmenty lesů, loukami a zemědělskými kulturami,“ upozornil spoluautor studie Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.

V řadě evropských zemí je v současnosti velmi aktuální otázka vypouštění zubrů zpět do volné přírody a vliv těchto zvířat na tvorbu krajiny. Zubr evropský (Bos bonasus), někdy též zvaný bizon evropský, je mohutný kopytník z čeledi turovitých (Bovidae) a největší suchozemský savec Evropy.

Historie a záchrana zubra

Je to nejsilnější příběh, jaký se odehrál v ochraně přírody na evropském kontinentu. Zubr evropský byl tisíce let vládcem evropské i české přírody. Pod tlakem lidí postupně mizel z krajiny, až ho člověk po první světové válce ve volné přírodě vyhubil úplně. Na celém světě přežilo jen několik málo zvířat v zoologických zahradách a oborách.

„Vzácnější, takzvaná nížinná linie zubrů pochází z pouhých sedmi zakladatelů. Na záchraně celého druhu se pak podílelo jen dvanáct zakladatelů,“ popisuje zoufalou situaci zubrů po první světové válce Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky, který se ochraně zubrů v Česku věnuje. Díky mezinárodnímu úsilí se podařilo zubry zachránit a od 50. let minulého století vracet zpátky do přírody.

Čtěte také: Zapojte se do recyklace baterií

Věděli jste, že v roce 1923 na světě zbylo pouze 53 zubrů? Příběh zubra, jeho vyhubení ve volné přírodě, boje o záchranu a opětovný návrat do přírody je fascinující. Seznámit se s ním můžete od 1. června do konce října tohoto roku na výstavě Zubři v muzeu lesnictví, myslivosti a rybářství na loveckém zámku Ohrada.

Výstava ukáže historii zubrů na našem území od pravěku po současnost, odraz zubrů v naší kultuře, podobnou historii severoamerického příbuzného zubra - bizona, zajímavosti z jejich biologie i perspektivy jejich navrácení do volné přírody. K nejvzácnějším exponátům výstavy patří lebka zubra kavkazského ze sbírek Národního zemědělského muzea, dnes již vyhynulého druhu. Obohacena je ale také o sbírkové předměty zapůjčené z dalších muzeí a institucí.

„Výstavou chceme ukázat, že zubr byl neodmyslitelnou součástí našich lesů a podhorských oblastí, a to s dosahem do naší dávné minulosti.

Současné projekty a lokality výskytu

V minulých letech projekt podpořil také Pivovar Zubr. „Spojení projektu s naším pivovarem se přímo nabízelo, vždyť hlava tohoto majestátního zvířete je v našem znaku již více než 140 let. Zubr představuje symbol síly, což koresponduje s charakteristikou našich piv, kterou je především výrazná hořkost a silné chmelové aroma. Jsme rádi, že jsme mohli tento záslužný projekt podpořit a zubři naleznou i za našeho přispění v přírodní rezervaci nový domov.

Dnes můžeme zubry spatřit i v Česku, například v rezervaci v Milovicích, kde žije stádo zubrů společně s divokými koňmi a pratury. Další populární lokalitou je výběh v Národním parku Podyjí, kde se zubři volně pohybují na rozsáhlých pastvinách. Výběhy lze najít také na západě Čech, v oboře Židlov poblíž Ralska nebo poblíž Prahy v Dolních Počernicích.

Čtěte také: Význam recyklace baterií

Nejznámější českou lokalitou je velká obora zubrů v Travinách u Benátek nad Jizerou. Ti zde byli roku 2016 vysazeni pro záchranu biodiverzity bývalého vojenského prostoru, který je dnes evropsky významnou lokalitou. Stádo zubrů sem bylo přivezeno ze tří polských rezervací Pszczyna, Niepołomice a Kiermusy.

Bývalé vojenské cvičiště v Rokycanech je evropsky významnou lokalitou, kde žijí vzácní živočichové a rostou chráněné rostliny. Vzácné území pomáhají udržovat od podzimu 2019 exmoorští divocí koně a od ledna 2020 zubři. Jedná se o stádo šeti koní a tří zubrů. Speciální péči zvířata nevyžadují. Nesmí se vůbec dokrmovat, člověk jim zajistí pouze dostatek vody a minerálů.

Rozdíly mezi zubrem a bizonem

Také vám není jasné v čem se liší zubr od bizona? Není to nic složitého. Každý si jistě vybaví, že bizon obývá americké pláně. Žije tedy v USA a v Evropě se nevyskytuje. Jedná se o největšího suchozemského savce, samci váží v rozmezí 900 - 1 500 kg a samice přibližně polovinu váhy samců.

Tělo bizona je pokryto hnědou srstí, která je v přední části (na hlavě, krku a předních končetinách) dlouhá a tmavá. V porovnání se zubrem je širší a celkové mohutnější, ale má kratší rohy a ocas. Bizoni američtí žijí ve velmi početných stádech, čítajících až několik tisíc jedinců.

Zubr je lehčí než bizon, ale dosahuje vyšší výšky v kohoutku. Samci váží v rozmezí 800-1000 kg, samice jsou přibližně o polovinu menší. V porovnání s bizonem americkým má kratší srst na hlavě, krku a hrudních končetinách, ale jeho ocas a rohy jsou naopak delší. Jeho přirozeným domovem jsou listnaté a smíšené lesy mírného pásu. Zubr a bizon patří do rodu Bison.

Význam návratu zubra

Cílem návratu velkých kopytníků je nejenom vracet do přírody původní druhy velkých zvířat, ale především s jejich pomocí chránit a obnovovat ohrožené stepní biotopy s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů, které se s nimi vyvíjely po tisíce let. Prvním krokem by měla být reintrodukce zubra do volné přírody vybraných vojenských výcvikových prostorů. Ve stejných oblastech by měl současně začít experimentální ohradníkový chov zpětně vyšlech­těných praturů a divokých koní.

Pro vznik přirozené mozaiky je klíčová právě kombinace zubrů a divokých koní. Každé z těchto zvířat se totiž zaměřuje na jiný typ potravy. Zatímco koně spásají především traviny, zubři spásají jiné spektrum bylin a budou více odstraňovat náletové dřeviny.

Dalším cílem projektu je podpořit šetrný turistický ruch v regionu. První část rezervace otevřela společnost Česká krajina letos v lednu. Do lokality Pod Benáteckým vrchem u města Milovice tehdy přivezla první skupinu divokých koní z Anglie. V říjnu je pak doplnila skupina šesti praturů dovezených z Holandska.

tags: #zubr #evropsky #navraceni #do #volne #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkové koše z Cortenu
• Zvládání environmentálního stresu
• Environmentální rizika těžby břidlicového plynu
• Konstrukce sprchového koutu krok za krokem
• Zázraky přírody