Recyklace a udržitelnost nabývají v dnešním světě na významu. Jsou to dva zásadní principy, které nám pomáhají minimalizovat dopad našeho konzumního životního stylu na životní prostředí. Jedním z materiálů, které nás každodenně obklopují, je papír. Recyklace papíru je proces zpracování odpadového papíru pro opětovné použití s cílem vyrobit nový papír.
Papír vznikl prakticky již před 2000 lety jako materiál určený prvotně ke psaní či kreslení, a to na bázi odpadních textilních materiálů rostlinného původu. Až do roku 1850 se vyráběl recyklací starých hadrů (a samozřejmě také již použitého papíru) a teprve nedostatek této původní vlákniny vedl k vynálezu získávání celulózových vláken ze dřeva - nejprve mechanickou cestou (broušením) a následně chemicky (buničina). Základem papíru je tedy celulózové vlákno, díky němuž se řadí vysloveně mezi přírodní materiály z trvale obnovitelných surovin.
Papírenský průmysl je takřka srovnatelný se zemědělstvím, třebaže jsou jeho produkty násobně recyklovatelnější. Odpadový neboli tzv. použitý papír je až na malé výjimky, včetně cigaretových papírů, hygienických ubrousků, střešních lepenek s asfaltem, zalaminovaných papírů, tapet apod., možné recyklovat opakovaně. V některých případech až dvacetkrát.
Ačkoli jsou lesy v současné době základním zdrojem celulózového vlákna pro výrobu papíru, papírenský průmysl spotřebovává v praxi jen něco málo přes 10 % vytěženého dřeva. Podstatně více dřeva zpracovávají např. pily, nábytkářský průmysl a vůbec největší množství vytěženého dřeva se nakonec spálí. Nadpoloviční většina papírenských materiálů je vyráběna na bázi sběrové vlákniny, tedy recyklací. Aby však bylo co recyklovat, musí stále probíhat výroba papírů, kartonů a lepenek z čerstvého dřevního vlákna. Nicméně v praxi během výroby sběrový papír dřevo nenahrazuje.
Jestliže je papírenský závod technologicky postaven na zpracování určitého množství dřeva, potřebuje ho ke své výrobě každoročně stále stejně, a to i tehdy, kdy je kůrovcová kalamita a dřeva se těží více. Jeho zpracovatelská kapacita je tedy přesně vymezená. Nehledě na to, že takovýto papírenský závod ani nemůže zpracovávat svojí technologií sběrový papír, takže dřevo, a tedy stromy nahrazovat nemůže.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Naopak papírenský závod, který je postaven na technologii zpracování sběrového papíru, potřebuje každoročně daný objem této druhotné suroviny a dřevo zpracovávat nedokáže. A i kdyby bylo možné spotřebovávat o pár procent více sběrového papíru díky různým inovacím, žádné lesy a stromy by to neuchránilo.
Před samotnou recyklací je třeba papírový odpad správně vytřídit a odvézt ke zpracovateli. Papír určený k recyklaci se vyhazuje do modrých kontejnerů. Do modrého kontejneru můžeme vhodit časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okénky sem můžeme také vhazovat. Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami nebo obaly od vajec a ruličky od toaletního papíru. Zpracovatelé si s nimi umí poradit.
Do modrého kontejneru patří:
Na úvod - ne každý odpad z papíru je recyklovatelný a patří vytřídit do modrého kontejneru na papír. Znečištění odpadu např. mastnotou, nánosem barev apod. komplikuje nebo úplně znemožňuje jeho recyklaci. Do modrého kontejneru naopak nepatří celé svazky knih (vhazovat pouze bez pevné vazby, ve větším počtu patří do sběrného dvora), uhlový (kopírovací papír), mastný nebo jakkoliv znečištěný papír.
Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. To samé platí o termopapíru (některých účtenkách).
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Do modrého kontejneru nepatří:
Po vytřídění je papír slisován a odeslán do papírny, kde začíná proces recyklace. Zrecyklovaný papír se dělí podle tříd (kategorií). Každá z nich se zpracovává odlišně a také má jinou cenu na trhu. Papírny nakupují papír právě podle těchto tříd. Třídy papíru jsou určeny délkou vláken, která se zkracují po každém recyklačním procesu.
V papírně se papír skartuje na malé kousky. K útržkům se přidává voda a chemikálie (peroxid vodíku, hydroxid sodný a křemičitan sodný), aby se papír dále rozmělnil na samostatná celulózová vlákna. Výsledkem je kašovitá směs známá jako buničina. Tento proces označujeme jako rozvlákňování. Před dalším krokem se magnetem z buničiny odstraní kancelářské sponky a svorky.
Po odstranění kovových částí putuje buničina do velké nádrže s chemikáliemi a vzduchovými bublinami. Chemikálie a bubliny pomáhají odstraňovat z buničiny barviva. Během tohoto procesu lze také barviva přidávat a vytvořit barevný papír (např. recyklovaný hnědý papír) nebo naopak papír bělit. K bělení se používá peroxid vodíku, kyslík nebo oxid chloričitý. Buničina tvoří v této fázi přibližně 99 procent vody na 1 procento vlákniny.
Buničina zbavená inkoustu prochází válci papírenského stroje, aby se ze směsi vytlačila přebytečná voda. Následně putuje ještě vyhřívanými válci, kde se vytváří dlouhé role souvislých listů papíru. Nakonec jsou tyto role papíru odesílány výrobcům.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Papír lze recyklovat maximálně 5x až 7x - podle typu papíru a použité technologie. Každou recyklací se totiž snižuje jeho kvalita, protože dochází ke krácení celulózových vláken. Z vláken, která již nelze recyklovat, se vyrábějí izolační výplně, plata na vejce, návinové ruličky a podobné výrobky, kde kvalita papíru není tak důležitá.
Recyklace má v papírenském průmyslu zásadní význam, a proto je důležité shromažďovat a třídit i sběrový papír. Správným tříděním papírového odpadu tedy můžete přispět k ochraně životního prostředí. Využíváním recyklovaného materiálu se snižuje množství vytěženého dřeva. Spotřeba primární energie na výrobu recyklovaného papíru je o polovinu nižší než při výrobě nového papíru, spotřeba vody o 5 % a zatížení odpadních vod chemikáliemi až o 15 %. Recyklací se také zpomaluje vznik skládek.
Žáci jsou často v těchto školách vystaveni příležitostem ke spolupráci i vzájemnému respektu, které se plně rozvíjí v praktických činnostech vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Práce obsahuje techniky na využití a zpracování různých druhů papíru, ale i papírového odpadu. Pro děti může být papírová taška nástrojem pro výchovné a zábavné aktivity.
Výrobky z recyklovaného papíru stojí téměř stejně jako ty z jiných zdrojů a na první pohled jsou k nerozeznání. Poznáte je podle štítku s označením 100% recyklovaný papír, ekologicky šetrný výrobek nebo zkratkou FSC označující výrobky ze surovin procházejících ze šetrně obhospodařovaných lesů.
Z recyklovaného papíru můžeme vyrobit řadu produktů denní potřeby. Tady jsou některé z nich:
Je však třeba si uvědomit, že do budoucna není řešením zrecyklovat co největší množství papíru, ale spotřebu papíru co nejvíce omezit.
tags: #recyklace #papíru #výhody #pro #ZŠ