Zvířata v ohrožení a záchranné stanice v Teplicích a okolí

Jak volně žijící zvířata, tak i ta domestikovaná, patří do života nás všech, proto by nám nemělo být lhostejné, co se s nimi děje a jaké nástrahy na ně ve světě čekají.

V zákoně o ochranně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. je záchranná stanice definována jako zařízení, které na určitém vymezeném území působnosti zajišťuje komplexní péči o všechny živočichy dočasně neschopné přežít ve volné přírodě s cílem navrátit je do přírody.

Živočichům trvale neschopným přežít ve volné přírodě poskytuje, je-li to vhodné a účelné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, odpovídající dlouhodobou péči, poskytuje informace o příčinách ohrožení a vhodných způsobech ochrany živočichů a může spolupracovat při provádění opatření k předcházení zraňování nebo úhynu živočichů.

V roce 1998 založil Český svaz ochránců přírody Národní síť záchranných stanic. Ta zajišťuje pomoc zvířatům v nouzi na celém území České republiky.

Provoz záchranných stanic je činnost velice záslužná - ujmout se zraněného zvířete, zajistit jeho plné zotavení a v nejlepším případě ho vypustit zpět do přírody. Scénář, který vzbudí pozitivní emoce u každého člověka.

Čtěte také: Vzdělávací DVD pro děti: Zvířata v přírodě

Úspěšnost vypuštění odchyceného zvířete je zhruba v polovině případů. Živočichové, jejichž návrat do přírody již není možný, slouží k ekologické výchově a osvětě veřejnosti.

Záchranné stanice živočichů za dobu svého trvání (do roku 2020) přijaly více než 150 tisíc živočichů a jejich počty se neustále zvyšují. Svoji úlohu významně sehrává zájem lidí i propagační činnost samotných stanic.

Ovšem ne vždy je pomoc člověka na místě a někdy by bylo lépe nechat vše na přírodě, především pokud se jedná o zdravého jedince či mládě. Člověk si často myslí, že jsou mláďata opuštěná, odchytí je, přinese domů a často je až po několika dnech u sebe doma odevzdá do péče odborníků. Bohužel to již bývá pozdě, mládě nemusí být opuštěno, pouze čeká na svoji zvířecí mámu, která mu pravděpodobně někde po okolí shání potravu. Přitom stačí zavolat a poradit se s odborníkem.

Záchranné stanice také ročně přijmou i řadu dravců. Ty lze sokolnicky rehabilitovat a následně vrátit do přírody, ale možností je také chov s využitím jedinců, kteří jsou z důvodu zranění nevhodní pro návrat na svobodu. Stanice velice často spolupracují také s mysliveckými spolky nebo honebními společenstvy (mysliveckým hospodářem). Je to především z toho důvodu, že téměř polovinu přijatých živočichů lze zařadit mezi zvěř - nejčastěji se jedná o bažanty, koroptve, sojky, kormorány nebo bobry. Největší zastoupení mají mláďata, která tvoří více než třetinu veškerých příjmů.

Mezi další častou příčinou příjmu bývá zranění způsobená srážkami s dopravními prostředky, popáleninami od elektrického vedení, nárazy do překážek či napadení jiným živočichem. Při této akci se mapují nebezpečné úseky silnic, kde dochází ke srážkám s nejrůznějšími druhy zvěře. Ročně na našich silnicích dochází více něž deseti tisícům dopravních nehod.

Čtěte také: Problém s plasty: Jak ovlivňuje nás všechny?

V poslední době patří sklo mezi vyhledávaný stavební materiál, což bývá problém pro zástupce ptačí říše. Při letu nejsou schopni rozpoznat skleněnou překážku a následkem nárazu uhynou. V lepším případě jsou odvezeni do záchranné stanice, kde ale většina takových ptáků zůstává, kvůli nenávratnému poškození křídel.

Bohužel ne vždy se podaří živočicha zachránit. V tomto případě může být jedinec poskytnut k preparaci nebo Ústavu biologie obratlovců k výzkumným účelům.

V Ústeckém kraji nalezneme pouze dvě záchranné stanice - Zoopark Chomutov a Falco. Zoopark Chomutov provozuje také záchrannou stanici pro handicapované živočichy. Vybudována byla mimo areál zooparku, aby splňovala současné veterinární předpisy. V rámci realizace byla také provedena celková rekonstrukce, který slouží jako zázemí pro obsluhu stanice. Součástí objektu je také ordinace, kde mohou být zraněná zvířata rovnou ošetřena.

Mezi velmi známou patří záchranná stanice Falco sídlící na území Litoměřicka v Ústeckém kraji. Stanice pracuje i v době pandemie, bohužel se rada Ústeckého kraje v roce 2020 rozhodla navrhnout zastupitelstvu pozastavit rozdělování některých dotací, které by se právě dotkly této záchranné stanice.

Zraněné zvíře vždy patří do rukou odborníků a jakékoliv otálení může mít pro nalezené zvíře fatální následky. Na již zmíněných stránkách Zvíře v nouzi lze také nalézt zvířecí poradnu (zásady pomoci), která každému může pomoci s řešením závažné situace či pouhého dotazu ohledně možnosti, kam zvíře odvést.

Čtěte také: Seznamka pro Milovníky Přírody a Zvířat

Zvířat v nouzi neubývá. Finanční situace záchranných stanicích je v současné době velice obtížná. V souvislosti s ekonomickou krizí hrozí výpadek financování od krajů, měst či místních firem.

Každý může podpořit činnost záchranných stanic, a to finančním darem na konto sbírky Zvíře v nouzi číslo: 33553322/0800 nebo poslat dárcovskou SMS ve tvaru: DMD ZVIREVNOUZI 90 na číslo 87 777 (platí pro všechny operátory, účtování DMS: 90,- Kč - příjemce obdrží 89,- Kč a službu provozuje Fórum dárců).

Týrání zvířat v Ústeckém kraji

Podnětů na týrání zvířat v Ústeckém kraji loni meziročně téměř o pětinu přibylo. Krajská veterinární správa jich dostala 642, což je nad celostátním průměrem. Zaměstnanci čelí psychickému vyčerpání.

Týrání zvířat prokázali inspektoři u 11 procent ze všech kontrol, kterých bylo 762 v chovech tzv. zájmových zvířat a 188 v chovech hospodářských zvířat. Některé případy týrání končí u policie, řada dalších na obecních úřadech, které mohou uložit chovatelům pokutu.

Trestním oznámením skončil případ chovatele 700 kusů skotu na Chomutovsku. Zvířata měla omezené možnosti napájení a výživy. "Voda byla znečištěná, špinavá, kalná nebo nebyla vůbec. Masný skot vypadal vyhuble, což potvrdily pitvy a znalecký posudek," uvedla Hanušová. Na pastvině byla zvířata v bahně, nemohla si lehnout na suché místo. Pokutu obec uložila ve výši 780.500 korun a veterinární správa 240.000 korun.

Podnět na Okresní státní zastupitelství v Lounech podali inspektoři kvůli úhynu 700 prasat. Chovatel přiznal, že zvířata uhynula v únoru 2025, do kafilérie odvážel kadávery zhruba až o tři měsíce později, kdy prodával vepřín.

Výhrůžku zastřelením uslyšela úřednice úřadu v Rumburku na Děčínsku, která telefonovala do hospodářství, kde chovají čtyři koně. Zvířata byla na malé ploše za domem, kde v rozšlapané směsi bláta a trusu byly kusy skla, kovu. Koně neměli ošetřená kopyta. S koňmi pomáhá starší chovatelce správce. Právě ten podle Hanušové vyhrožoval úřednici, která se chtěla domluvit ohledně termínu předání koní do náhradní péče.

V řadě případů přichází podněty ohledně možného týrání psů a koček. Na Podbořansku našla žena křížence labradora a bulteriéra v areálu sběrného dvora. Měl plastovou páskou svázané přední nohy, tlamu, na zemi byly výkaly. Pokud by ho nenalezla, pes by uhynul.

Týrání řeší policie jako trestný čin stejně jako případ kočky, která byla zavřená v puštěné sušičce na prádlo, bezvládné tělo pak okusoval pes. Video koluje na internetu.

Trestní oznámení podala krajská veterinární správa také v případu králíka utýraného na dětském hřišti ve Štětí na Litoměřicku. Chovatelka podle Hanušové nechala ve třicetistupňovém horku dceru, aby si na různých atrakcích hrála s králíkem až do jeho úplného vyčerpání, pak chtěla hřiště opustit a zvíře tam ponechat. Na případ upozornila městskou policii svědkyně. Strážníci ženu i s dcerou a králíkem převezli do veterinární ordinace, kde po vyšetření veterináři rozhodli kvůli těžké dehydrataci a přehřátí o utracení králíka.

Aujeszkyho choroba

Na Chrudimsku a Havlíčkobrodsku se objevily případy Aujeszkyho choroby u divokých prasat. Pro psy a kočky znamená nákaza téměř jistou smrt. Léčba neexistuje a úhyn může nastat během několika hodin až dnů. Veterináři vyzývají majitele k maximální opatrnosti.

Na východě Čech i na Vysočině evidují veterináři nové případy nebezpečné Aujeszkyho choroby (tzv. pseudovzteklina) u divokých prasat. Virus se podle informací Státní veterinární správy (SVS) potvrdil například v honitbách Lány u Bylan a Miřetice na Chrudimsku.

Pro člověka nepředstavuje nákaza riziko, pro psy a kočky však znamená rozsudek smrti. Jakmile se domácí mazlíček dostane do kontaktu s nakaženým divočákem, jeho krví, slinami či syrovým masem, šance na přežití je nulová. Riziko hrozí zejména v křovinách nebo na okrajích lesů, kde může zvíře narazit na uhynulý kus. Infekce se přenáší velmi snadno - stačí krátký kontakt s tělními tekutinami.

Podle mluvčího SVS Petra Vorlíčka je zásadní také správné zacházení s masem z divočáků. „Jelikož vysoké teploty virus spolehlivě ničí, je nutné tepelné ošetření takového masa,“ upozornil.

První příznaky se u psa objevují už během několika dnů. Zvíře je neklidné, trpí intenzivním svěděním a může se až manicky škrábat. Onemocnění připomíná vzteklinu.

Odborníci zároveň uklidňují, že pozitivní test u divočáka nemusí automaticky znamenat akutní hrozbu. Výsledek může pouze potvrdit, že zvíře infekci prodělalo v minulosti.

Aujeszkyho choroba je virové onemocnění, jehož přirozeným hostitelem je prase. To dokáže infekci přežít, jiné druhy savců však obvykle hynou.

tags: #zvirata #v #ohrozeni #teplice

Oblíbené příspěvky:

• Přehled publikací Jitky Seitlové
• Průmyslová Ekologie: Vlna Místa
• Odpadkový koš 15l – recenze
• Agentura ochrany přírody Zlín
• Emise a Evidenční Kontrola v ČR