Zvláště chráněná území v České republice a jejich kategorie

V našich článcích můžete u mnohých rostlin a živočichů najít různé informace o jejich výskytu, a proto se v následujícím článku pokusím objasnit způsob ochrany významných lokalit naší přírody. Kategorie zvláště chráněných území v České republice (dle zák. č. 114/1992 Sb.) zahrnují různé stupně a typy ochrany přírody a krajiny.

V České republice jsou dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ). Jedná se o velkoplošná zvláště chráněná území a maloplošná zvláště chráněná území. Se vstupem do Evropské unie vyvstala povinnost vymezení soustavy chráněných území Natura 2000. Do velkoplošných zvláště chráněných území spadají dvě kategorie, do maloplošných čtyři a do soustavy Natura 2000 dvě kategorie chráněných území. Územní ochrana je zakotvena v zákoně o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) a jeho prováděcích vyhláškách (395/1992 Sb. a 45/2018 Sb).

Pro chráněná území platí podle zákona o ochraně přírody a krajiny některá omezení v závislosti na jejich kategorii a pro národní parky a chráněné krajinné oblasti i v závislosti na jejich zonaci. S ohledem na různorodost území a specifické potřeby jejich ochrany umožňuje zákon orgánu vyhlašujícímu zvláště chráněné území stanovit při jeho vyhlašování další, tzv. bližší ochranné podmínky. Výjimky ze zákazů je možné povolit pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody nebo v zájmu ochrany přírody, nebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území. Rozhodnutí o povolení výjimky obsahuje podmínky, za nichž je předmětnou činnost možné uskutečnit a důvody k tomu vedoucí.

Pro zabezpečení zvláště chráněných území (s výjimkou CHKO) před rušivými vlivy z okolí slouží ochranné pásmo (viz § 37 zákona). Pokud se ochranné pásmo vyhlašuje, děje se tak zpravidla současně s vyhlášením území za zvláště chráněné. Pokud se ochranné pásmo nevyhlásí, vzniká tzv. ze zákona a tvoří ho území do vzdálenosti 50 m od zvláště chráněného území. V takovém pásmu jsou na souhlas orgánu ochrany přírody vázány pouze některé činnosti vymezené příslušný paragrafem zákona o ochraně přírody a krajiny.

K označení zvláště chráněných území v terénu se podle vyhlášky č. 45/2018 Sb. Pruhové značení hranic na sloupcích či hraničních stromech u NPR, NPP, PR, PP a I. zóny NP - jedná se o dva červené pruhy 5 cm široké a oddělené 5 cm širokou mezerou. Přehled zvláště chráněných území a lokalit soustavy Natura 2000 v ČR i detailní právní, správní a odborné informace o jednotlivých územích určené zejména pro pracovníky státní správy najdete v Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

Čtěte také: Definice chráněných území

Národní parky (NP)

Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Národní parky vyhlašuje Parlament České republiky zákonem.

Na našem území byly doposud vyhlášeny čtyři NP: Krkonošský národní park, NP Šumava, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V národních parcích se chrání rozsáhlé plochy zachovalé přírody, významnou roli hraje ochrana přírodních procesů. Větší sídla proto nebývají součástí území národního parku.

V národních parcích platí mj. Zákaz odchytu živočichů a sběru rostlin s výjimkou sběru lesních plodů ve 3. a 2. Zákaz táboření, rozdělávání ohňů a zneškodňování odpadů mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody. mimo veřejná tábořiště a prostory kempů. místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Na území I. kromě vlastníků a nájemců pozemků.

V zájmu ochrany území NP před vnějšími rušivými vlivy (tj. zajištění postupného přechodu z nijak zvlášť nechráněného území na území NP) jsou kolem národních parků vyhlášena ochranná pásma. Ve skutečnosti to platí pouze pro Krkonošský národní park a NP Podyjí, protože úlohu ochranného pásma Šumavského národního parku plní CHKO Šumava, zatímco NP České Švýcarsko ochranné pásmo nepotřebuje, protože sousedí pouze s územím CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory.

V ČR jsou v současné době vyhlášeny čtyři národní parky:

Čtěte také: Legislativa ochrany přírody

• Nejstarším je, v roce 1963 zřízený, Krkonošský národní park (KRNAP), rozkládající se na ploše 36 300 hektarů. Správa KRNAPu je ve Vrchlabí.
• V roce 1991 byly zřízeny na našem území další dva národní parky. Na jihu Čech to byl NP Šumava, který je o rozloze 60 030 hektarů naším největším parkem. Sídlo správy je ve městě Vimperk.
• Druhý parkem z roku 1991 je naopak náš nejmenší. NP Podyjí, rozkládající se na jižní Moravě o rozloze 63 km2 a sídlem správy ve Znojmě.
• Posledním NP v ČR je NP České Švýcarsko. Jako národní park bylo vyhlášeno část území CHKO Labské pískovce (79 km2) a to v roce 2000.

Chráněné krajinné oblasti (CHKO)

Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí tak, by se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. Chráněné krajinné oblasti a bližší ochranné podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením.

Kategorie CHKO chrání krajinu, která je zčásti přírodního a zčásti kulturního charakteru. Předmětem ochrany některých CHKO tak je třeba i lidová architektura typická pro danou oblast (např. CHKO Lužické hory) nebo rybniční soustava (např. CHKO Třeboňsko). Vstup veřejnosti v CHKO není omezen, ale například táboření je možné pouze na vyhrazených místech.

Území chráněných krajinných oblastí je vnitřně rozděleno do čtyř zón podle úrovně ochrany, přičemž v první zóně platí pravidla nepřísnější. V chráněných krajinných oblastech platí mj. Zákaz táboření, rozdělávání ohňů a zneškodňování odpadů mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody. V těchto územích je zakázáno mj. Vstupovat a vjíždět mezi cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody a krajiny, kromě vlastníků a nájemců pozemků.

V Agentuře ochrany přírod a krajiny ČR vykonáváme státní správu a pečujeme o ostatní chráněné krajinné oblasti, kterých je 25. Informace k nim můžete najít na stránce Poznávám přírodu. Nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v ČR je CHKO Český ráj z roku 1955.

Od roku 1954, kdy byl Ministerstvem kultury vydán výnos o zřízení Chráněné krajinné oblasti Český ráj, byly vyhlášeny čtyři národní parky a 25 chráněných krajinných oblastí. Přibližně 12 079 km2, tedy 15,3 % území České republiky zaujímají velkoplošná zvláště chráněná území.

Čtěte také: Ochrana přírody a krajiny - definice pozemků

Priority doplnění soustavy CHKO

V roce 2008 Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR vyhodnotila pro Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhovaná území pro velkoplošnou ochranu z hlediska zajištění ochrany evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. V národním seznamu se předpokládá zajištění ochrany formou vyhlášení (či rozšíření) CHKO u těchto evropsky významných lokalit: Soutok-Podluží, Niva Dyje, Klínovecké Krušnohoří, Doupovské hory a Jestřebsko-Dokesko. Dále byla hodnocena území, v nichž jsou vymezeny plošně rozsáhlé evropsky významné lokality nebo kde jich je v území soustředěno více. Jedná se mj. o Středomoravské Karpaty, Východní Krušnohoří, Rychlebské hory, Střední Polabí a další (Dort, Vítek 2008).

Po projednání a následných úpravách byl v témže roce ministrem životního prostředí schválen materiál Priority vyhlašování velkoplošných zvláště chráněných území obecně a ve vztahu k soustavě Natura 2000. Při výběru priorit podle naléhavosti ochrany území byly zohledněny především následující skupiny kritérií:

• uvedení navrhované kategorie CHKO v národním seznamu evropsky významných lokalit nebo soustředění většího množství evropsky významných lokalit, které plošně pokrývají značnou část navrženého území;
• reprezentativnost území a celé soustavy velkoplošných zvláště chráněných území s upřednostněním návrhů s přírodními podmínkami a krajinnými typy dosud nedostatečně zastoupenými v soustavě;
• mimořádná přírodovědná hodnota území a přítomnost velkého množství předmětů ochrany;
• potřebnost koordinace managementu v souladu se zajištěním zájmů ochrany přírody a krajiny.

Byly rovněž vyhodnoceny všechny předchozí analýzy a doporučení a nejnovější výsledky přírodovědného výzkumu. Návrhy na doplnění soustavy CHKO byly rozděleny do tří skupin.

Mezi území s vysokou přírodní a krajinnou hodnotou, kde evropsky významné lokality pokrývají 60-90% jejich plochy, a s nejvyšší mírou naléhavosti vyhlášení byla zařazena území Jestřebsko-Dokesko (rozšíření CHKO Kokořínsko), Dolní Morava (vyhlášení CHKO Soutok) a Doupovské hory (vyhlášení CHKO Doupovské hory včetně Středního Poohří). Mezi území s vysokou přírodní i krajinnou hodnotou, z hlediska ochrany evropsky významných lokalit se střední naléhavostí vyhlášení, byla zařazena tři území: Krušné hory (vyhlášení CHKO Krušné hory), Rychlebské hory (rozšíření CHKO Jeseníky), Chřiby a Ždánický les (vyhlášení CHKO Středomoravské Karpaty). Ostatní území snad průměrnou přírodní a krajinnou hodnotou v měřítku ČR, kde však ochranu evropsky významných lokalit lze zajistit sítí maloplošných zvláště chráněných území. Jde o Novohradské hory (vyhlášení CHKO Novohradské hory) a Ještědský hřbet (rozšíření CHKO Lužické hory).

Do této skupiny bylo zařazeno také rozšíření CHKO Šumava o území evropsky významné lokality vymezené především pro ochranu rysa ostrovida, které však ztratilo smysl po uzákonění „základní ochrany“ evropsky významných lokalit v rámci novely zákona o ochraně přírody a krajiny (viz mapa 1, 2).

Schválený materiál Priority vyhlašování velkoplošných zvláště chráněných území obecně a ve vztahu k soustavě Natura 2000 uložil zajistit zpracování podkladů pro vyhlášení chráněných krajinných oblastí z první skupiny. AOPK ČR v letech 2008-2009 postupně zpracovala podklady pro vyhlášení (především rozbory a návrhy plánů péče) pro vyhlášení nových CHKO Soutok (Slavík, Horal, Matuška, Dort 2009a, b), Doupovské hory (Melichar, Matějů, Dort 2009a, b) a rozšíření CHKO Kokořínsko (Pořízek, Dort 2009a, b). Části všech těchto oblastí jsou evropsky významnými biocentry (viz mapa 3) a jejich významné části jsou také zahrnuty do soustavy Natura 2000 jako ptačí oblasti a evropsky významné lokality.

Maloplošná zvláště chráněná území

Maloplošná zvláště chráněná území se vyhlašují právním předpisem (vyhláška, nařízení, atp.). ten vydává příslušný orgán ochrany přírody. V České republice je několik takových subjektů, které mají kompetenci tato území vyhlašovat, spravovat a pečovat o ně. AOPK ČR celkem pečuje o necelou třetinu všech maloplošných zvláště chráněných území v České republice.

Maloplošná zvláště chráněná území jsou určena k ochraně ekosystémů, nalezišť druhů a fenoménů neživé přírody. Zároveň slouží k vědeckým, výchovným a v určité míře i rekreačním účelům. Zatímco přírodní rezervace jsou určeny přednostně k ochraně ekosystémů, přírodní památky zajišťují spíše ochranu geologických a geomorfologických fenoménů a také nalezišť nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů. Kategorie NPR a NPP jsou určeny pro území s národním či mezinárodním významem, kategorie PR a PP pro území s významem regionálním.

Kategorie maloplošných zvláště chráněných území:

• Národní přírodní rezervace (NPR): Menší území mimořádných přírodních hodnot, ve kterém jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí. Volný vstup do NPR a NPP je zakázán.
• Národní přírodní památka (NPP): Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.
• Přírodní rezervace (PR): Menší území s hodnotnými ekosystémy typickými pro příslušnou geografickou oblast. Zřizuje je městský úřad s pověřenou působností, správa NP, správa CHKO, Magistrát hl. m.
• Přírodní památka (PP): Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Zřizuje je městský úřad s pověřenou působností, správa NP, správa CHKO, Magistrát hl. m.

Ostatní kategorie

• Biosférické rezervace: Území vyhlašované v rámci mezinárodního programu UNESCO Man and Biosphere (MaB). Všichni členové tohoto programu musí splňovat stanovené podmínky a plnit úkoly. V České republice je do projektu zapojeno 6 zvláště chráněných území.
• Přírodní park: Kategorie chráněného území, ve kterém je chráněn krajinný ráz s výraznými estetickými a přírodními hodnotami, území který není zvláště chráněné. Může pro něj být stanoveno omezení činnosti, které by jinak mohlo poškodit, zničit nebo rušit stav tohoto území. V roce 1992 se všechna dosavadní místa vyhlášená jako tzv.
• Památné stromy jsou dalšími zvláště chráněnými přírodními prvky, neřadíme je však již mezi zvláště chráněná území. Jedná se o mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí. rušit v přirozeném vývoji. statutárních měst a na území hl. m. Prahy Magistrát hl. m. Prahy.

Přístupnost a omezení

I do zvláště chráněných území vyjma těch nejpřísněji chráněných (viz dále - NPR, NPP, 1. zóna NP) je povolen volný pěší vstup. Naopak vjezd cyklistů je striktně omezen pouze na značené cyklostezky, a to nejen ve všech zvláště chráněných územích, ale dle litery lesního zákona (§ 20 písm. nejčastěji na stromech. stromu přikloněné k vnějšímu okraji chráněného území. k hranici chráněného území zvenčí a chystáte se do něj vtoupit.

tags: #zvláště #chráněná #území #v #české #republice

Oblíbené příspěvky:

• Recenze výsuvných košů na odpad
• Tretimer koš – recenze
• Pravidla sběru odpadu
• Ochrana populace čápa černého
• Německá ekologická plaketa pro řidiče