Řešení problematiky ohrožení vnitřní bezpečnosti ČR prostřednictvím typových plánů

V této kapitole se budeme věnovat základním otázkám, které se týkají krizového řízení v České republice, a to především z pohledu územních samosprávných celků. Zaměříme se hlavně na obce a zdůrazníme povinnosti a odpovědnosti orgánů krizového řízení při řešení krizových situací.

Do počátku 20. století neznali lidé z hlediska dnešního pohledu jinou situaci, než mír nebo válku. Válka lidem pochopitelně přinášela největší utrpení, ale i v době míru se lidé museli vypořádávat s požáry, povodněmi, sesuvy půdy, haváriemi a jinými pohromami. Systém pro řešení těchto mimořádných událostí v dnešním slova smyslu neexistoval a v případě ztrát na životech, poškození zdraví nebo zničení majetku v důsledku živelních pohrom si lidé museli pomoci sami.

Teprve okolo roku 1935 můžeme zaznamenat první pokusy o ochranu obyvatelstva. Tehdy vznikla Civilní protiletecká obrana a začalo se rozvíjet vyrozumění a varování, a také ukrytí občanů. Tyto snahy však byly koncipovány výhradně z hlediska válečných konfliktů. Tento vývoj byl částečně přerušen po skončení 2. světové války a v Československu byla „civilní obrana“ plnohodnotně nastartována až přijetím zákona č. Až kolem roku 1985 došlo ke snaze legislativně vymezit řešení mimořádných událostí a vznikaly první úvahy o integrovaném záchranném systému.

Přišly však katastrofální povodně v roce 1997, které na Moravě způsobily značné ztráty na životech a miliardové materiálové škody. Legislativa v roce 1997 v oblasti krizového řízení nebyla téměř žádná. V ústavním zákoně č.1/1993 Sb., Ústava České republiky byl v čl. 43 definován pouze válečný stav a v zákoně č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech bylo pouze ustanovení, že přednosta okresního úřadu může „nařízením okresního úřadu pro území okresu nebo jeho části vyhlásit stav ohrožení.“ V tomto zákoně byla i zmínka o integrovaném záchranném systému i o havarijním plánu okresu. Tak se stalo, že žádný z přednostů okresních úřadů postižených povodněmi stav ohrožení nevyhlásil. Vláda pak musela přijmout zásadní opatření a řešení povodně v roce 1997 svěřila do rukou Armády České republiky.

Na ústavní zákon č.110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky navázaly v roce 1999 zákony zajišťující vnější bezpečnost a v roce 2000 zákony zajišťující vnitřní bezpečnost. Původní zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) byl po zrušení základní vojenské služby v roce 2003 zrušen a nahrazen novým branným zákonem. K těmto zákonům pochopitelně patří i základní zákony týkající se složek integrovaného záchranného systému (zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a zákon č.

Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví

Nemůžeme pominout i další související zákony, které se týkají krizového řízení a využívají se při řešení mimořádných událostí a krizových situací, jako např. zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) - ochrana před povodněmi, zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon - radiační havárie, zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi - řešení chemických havárií, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví - řešení pandemií, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon) - nákazy zvířat, zákon č.

Právní rámec krizového řízení pochopitelně doplňují i zákony určující působnost veřejné správy v této oblasti, zejména zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a zákon č.

Na základě Analýzy hrozeb pro Českou republiku bylo stanoveno 22 typů mimořádných událostí, pro které lze odůvodněně předpokládat vyhlášení krizového stavu. Pro tyto mimořádné události zpracovaly odpovědné ústřední správní úřady typové plány, které se staly základní součástí všech krizových plánů.

Krizový stav je právní kategorie. Krizové stavy se vyhlašují proto, aby se pravomoci a kompetence podle zákona č. 240/ 2000 Sb., o krizovém řízení a ústavního zákona č. Stav ohrožení státu a válečný stav doposud nebyl vyhlášen a lze si jen přát, aby k tomu nikdy nedošlo.

Orgány krizového řízení jsou orgány, které mají rozsáhlé kompetence při přípravě na řešení krizových situací a zejména při řešení krizové situace. Krizový zákon pamatuje i na situaci, kdy starosta neplní v době krizového stavu své povinnosti (nebo tyto povinnosti nemůže plnit). V takovém případě může hejtman převést výkon povinností podle krizového zákona na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje.

Čtěte také: NSEV Čabárna a příroda

Mimo citované orgány krizového řízení nesmíme zapomenout na další orgány obce - zastupitelstvo a radu. Tyto orgány se podílejí na připravenosti obce na řešení krizových situací, byť v krizovém zákoně povinnosti nemají. V této souvislosti je nutné upozornit, že v době vyhlášeného krizového stavu se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obce zveřejní na úřední desce obecního úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva obce. Jinými slovy starosta obce nebo hejtman kraje v době krizového stavu nemusí čekat na zákonnou lhůtu 7 dní (resp. 10 dní u kraje).

Je nutné zdůraznit zvláštnosti vztahů mezi orgány krizového řízení při řešení krizové situace za krizového stavu. Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností. Správní úřady se sídlem na území správního obvodu obce s rozšířenou působností a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření plnit.

Starosta obce zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce. Správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření plnit. Na závěr této části je potřebné zdůraznit specifické postavení hlavního města Prahy. Primátor hlavního města Prahy má v souladu s krizovým zákonem pravomoci a kompetence na úrovni hejtmana kraje. Magistrát hlavního města Prahy pak má v oblasti krizového řízení kompetence krajského úřadu. Ostatní statutární města a jejich primátoři mají v oblasti krizového řízení kompetence na úrovni obecního úřadu obce s rozšířenou působností, resp.

Krizové plánování

Krizové plánování je ucelený soubor postupů, metod a opatření, které orgány krizového řízení užívají při přípravě na řešení a při řešení krizových situací.

Z hlediska obce je důležité, aby měl starosta obce i občané přehled o možném ohrožení obce a o přijatých krizových opatřeních, která se týkají konkrétní obce. Znalost možného ohrožení a přijatých opatřeních je ještě důležitější, pokud obec leží v tzv. Jaderná elektrárna Dukovany, Jaderná elektrárna Temelín podle zákona č. organizace podléhající zákonu č. Obec, která leží nebo bude ležet v zóně havarijního plánování, musí rovněž krajskému úřadu zaslat své vyjádření k návrhu bezpečnostní dokumentace a zajistit i veřejné nahlížení občanů do bezpečnostní dokumentace.

Čtěte také: Nezklamané srdce v přírodě

„Dotčená obec oznamuje veřejnosti na úřední desce a způsobem v místě obvyklým do 15 dnů ode dne doručení návrhu bezpečnostní dokumentace, kdy a kde lze do návrhu bezpečnostní dokumentace nahlížet, činit si z něj výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlížení do návrhu bezpečnostní dokumentace musí být umožněno po dobu 30 dnů ode dne jejich oznámení. Pro červeně označenou zónu je zpracován vnější havarijní plán, ve kterém jsou uplatněny požadavky na ochranu obyvatelstva. Oblast krizového plánování je poměrně komplikovaný proces.

Ochrana obyvatelstva

Ochrana obyvatelstva původně vychází z čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních konfliktů. V současné době pod komplexním pojmem „ochrana obyvatelstva“ chápeme ochranu obyvatelstva při řešení mimořádných událostí a krizových situací (stav nebezpečí, nouzový stav) - civilní ochrana a ochranu obyvatelstva při řešení válečných konfliktů (stav ohrožení státu a válečný stav) - civilní obrana.

Jedním ze základních nástrojů ochrany obyvatelstva je vyrozumění a varování. V současné době existuje v České republice jednotný varovný signál „všeobecná výstraha“, což je kolísavý tón v délce 140 vteřin, který je spuštěn až třikrát v tříminutových intervalech. Signál „zkouška sirén“ (trvalý tón v délce 140 vteřin) není varovným signálem a provádí se zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin. Vyrozumění a varování je zajišťováno cestou jednotného systému varování a vyrozumění (dále jen JSVV), který provozuje Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Vyrozumívací centra jsou na stupni operačních a informačních středisek hasičských záchranných sborů krajů.

Obecní rozhlasy napojené na jednotný systém vyrozumění a varování jsou rozhodujícím prvkem, který zajišťuje splnění povinnosti starosty obce „zabezpečit varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím“. Ostatní prostředky (např. SMS na mobilní telefony) jsou pouze podpůrné prostředky (např. pro domovy pro seniory, domovy s pečovatelskou službou apod.). V dnešní době jsou moderní bezdrátové rozhlasy budovány s pomocí dotací krajů nebo s pomocí dotací operačního programu životního prostředí (ochrana před povodněmi). V případě nejmenších obcí někdy vybudování obecního rozhlasu napojeného na JSVV přesahuje finanční možnosti obce.

Evakuace je přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, případně strojů, materiálu a nebezpečných látek z míst ohrožených do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění.

• objektová - zpravidla nařizuje velitel zásahu (např.
• plošná - zpravidla nařizuje starosta při řešení krizové situace (např.

V případě řešení mimořádné události, kdy evakuaci nařizuje velitel zásahu, je povinností starosty tuto evakuaci zabezpečit a zabezpečit nouzové přežití občanů obce. V případě řešení krizové situace je povinností starosty tuto evakuaci nařídit a organizovat (typické základní opatření při povodni).

Z hlediska starosty obce je nejsložitější plošná dlouhodobá samovolná evakuace. Ukrytí obyvatelstva je dominantně založeno na improvizovaném způsobu ochrany, tj. na improvizovaném ukrytí. K ukrytí obyvatelstva v souvislosti s hrozbami nevojenského charakteru jsou využívány přirozené ochranné vlastnosti staveb (např. sklepy). Po dobu vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je plánováno využití stálých úkrytů včetně ochranných systémů podzemních dopravních staveb (např. metro) i využití improvizovaných úkrytů.

Individuální ochrana při řešení mimořádných událostí a při vyhlášeném stavu nebezpečí nebo nouzovém stavu je řešena využitím prostředků improvizované ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla. V tomto případě se jedná o využití vhodných součástí oděvu, které jsou k dispozici v každé domácnosti, např.

Nouzové přežití zpravidla navazuje na provedenou evakuaci. Součástí nouzového přežití je nouzové ubytování, nouzové zásobování základními potravinami, nouzové zásobování pitnou vodou a zajištění nouzových základních služeb včetně nouzových dodávek energií. Zajištění nouzového přežití je jedním z nejsložitějších opatření ochrany obyvatelstva. Nouzové přežití se zajišťuje v předem dohodnutých veřejných i soukromých objektech, v prozatímních zařízeních, ve stanových táborech, v prozatímních přístřešcích nebo pojízdných zařízeních.

Z praktických zkušeností jsou nejvhodnější pro nouzové přežití všechna zařízení hotelového typu nebo internátního ubytování s možností přípravy stravy. Odpadne pak řada starostí a problémů se zajištěním hygienických nebo zdravotních opatření. Každý starosta obce by se měl alespoň seznámit s objekty, které jsou předběžně dohodnuty pro nouzové přežití občanů obce.

vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil (např. ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory (např. ostatní záchranné sbory (např. orgány ochrany veřejného zdraví (např. neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím (např.

Z pohledu obcí je důležité, že jednotka požární ochrany sboru dobrovolných hasičů obce zřizovaná obcí v samostatné působnosti je základní složkou IZS, pokud je zařazena do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany. Starosta obce s rozšířenou působností koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud jej v...

Tabulky

Tab. 10.2. Krizový stav je právní kategorie.

Tab. 10.5.

tags: #ktere #typove #plany #resi #problematiku #ohrozeni

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu v Bystrci
• Informace o komunálním odpadu
• Ekologické zákony a optima
• Ochrana životního prostředí v ČR
• Emise CO2 v Kalifornii