Výklad § 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší

Předmětem tohoto metodického doporučení je návrh rozsahu obsahové stránky projektové dokumentace realizačního záměru stavby ve vztahu k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“), a to v návaznosti na vydávání závazných stanovisek k umístění, provedení a užívání stavby dle § 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší a vydávání závazných stanovisek k umístění a provedení stavby dle § 11 odst. 2 písm. b) a c) zákona o ochraně ovzduší a vydávání povolení provozu a jejich změn dle § 11 odst. 2 písm. d), resp. § 13 odst.

Z obsahu projektové dokumentace stavebního záměru musí být zřejmé, zda jeho součástí je či není také stacionární zdroj znečišťování ovzduší a pokud ano, tak jaký. Stacionárním zdrojem se dle § 2 písm. e) zákona o ochraně ovzduší rozumí ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků.

Znečišťováním je dle § 2 písm. c) vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší, přičemž ovzduším se myslí vnější ovzduší v troposféře - § 2 písm.

Zdroje znečišťování ovzduší mohou být buď uvedené v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší (tzv. vyjmenované), nebo v této příloze neuvedené (tedy tzv. nevyjmenované). Ke zdrojům uvedeným v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší je kompetentní se vyjadřovat, vydávat závazná stanoviska či povolení krajský úřad (dále jen „KÚ“). Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává závazné stanovisko k umístění, provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle jiného právního předpisu.

Ke zdrojům neuvedeným v příloze č. O tom, zda se jedná o zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší, v mnoha případech rozhoduje limitní hodnota pro zařazení mezi tyto vyjmenované zdroje. U spalovacích zdrojů je limitní hodnotou jmenovitý tepelný příkon zdroje v MW (do 0,3 MW včetně jde o zdroj nevyjmenovaný, od 0,3 MW o zdroj vyjmenovaný). U zdrojů používajících organická rozpouštědla (např. lakovny, tiskárny, odmašťovny apod.) pak projektovaná spotřeba těchto rozpouštědel, u dalších zdrojů to může být projektovaná kapacita zpracovaného nebo spotřebovaného materiálu nebo projektované množství hotových výrobků za určité časové období (den, rok), elektrický příkon, objem nádrží apod.

Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad

Aby průběh řízení o vydání závazného stanoviska, povolení provozu či změny povolení provozu stacionárního zdroje byl „co nejhladší“, je nutné, aby projektová dokumentace předkládaná spolu s žádostí obsahovala veškeré náležitosti a informace rozhodné pro posouzení předkládané žádosti. K uvedení těchto informací se nabízí podkapitola a) kapitoly B.6 projektové dokumentace jako vhodné místo k uvedení vztahu předmětu projektové dokumentace k zákonu o ochraně ovzduší.

V případě, že je předmětem povolovaného záměru umístění, provedení či užívání (nebo změny užívání) stacionární zdroj znečišťování ovzduší, je třeba dále rozvést, zda se jedná o zdroj vyjmenovaný či nevyjmenovaný a opřít se o kategorizaci daného zdroje dle přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší s uvedením celkové projektované kapacity nebo celkového jmenovitého tepelného příkonu. Projektovaná kapacita by měla být uváděna v souladu s jednotkami náležejícími příslušné kategorii (příslušnému kódu) daného zdroje (např. m3 za rok zpracovaného dřeva u zdroje uvedeného pod kódem 7.7.

V situacích, kdy je součástí stavby záložní zdroj energie, je třeba tuto informaci, že se jedná o záložní zdroj energie, v projektové dokumentaci taktéž uvést. Zákon o ochraně ovzduší v určitých případech umožňuje pro provoz záložních zdrojů energie jisté legislativní úlevy, které se ale odvíjí od celkových ročních provozních hodin záložních zdrojů. Rozhodujícím limitem je 300 h/rok. Pokud bude záložní zdroj energie provozován do 300 h/rok, pak pro něj neplatí emisní limity, nemusí tedy nijak zjišťovat množství emisí. Dále jsou záložní zdroje označené kódy 1.2. a 1.3. v příloze č.

Příklady textů v dokumentaci

Příklady možných textů týkajících se ochrany ovzduší v kapitole B.6:

Příklad č. 1: Předmětem této projektové dokumentace není umístění a provedení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Čtěte také: Co říká 69 odst. 2 písm. c zákona o odpadech?

Příklad č. 2: Předmětem této projektové dokumentace je umístění a provedení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Celkový tepelný příkon kotle bude činit 250 kW, půjde tedy o nevyjmenovaný stacionární zdroj. Palivem bude dřevní štěpka.

Příklad č. 3: Předmětem této projektové dokumentace je umístění a provedení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Celkový tepelný příkon kotelny bude 780 kW, jde tedy o vyjmenovaný stacionární zdroj v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší označený kódem 1.1. Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 MW do 5 MW včetně. Palivem bude biomasa - dřevní štěpka, kůra a ořezy ze stávajícího provozu pily.

Příklad č. 4: Předmětem této projektové dokumentace je umístění a provedení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Stacionární zdroj je označen v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší kódem 7.7. Zpracování dřeva, vyjma výroby uvedené pod kódem 7.8., o celkové projektované spotřebě materiálu 150 m3 nebo větší za rok. Projektovaná spotřeba materiálu bude 5 200 m3 za rok.

Příklad č. 5: Předmětem této projektové dokumentace je umístění a provedení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Půjde o nevyjmenovaný stacionární zdroj nedosahující limitu uvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší pod kódem 5.10. Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o celkové projektované kapacitě od 5 t za den do 75 t za den včetně. K vypalování keramických produktů bude sloužit elektrická pec. Projektovaná kapacita bude max. 500 kg výrobků za den.

Příklad č. 6: Předmětem této projektové dokumentace je umístění a provedení stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Jde o lakovnu s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 850 kg za rok. Zdroj je v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší zařazen pod kódem 9.8. Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené pod kódy 9.9. až 9.14., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok nebo větší. Podrobnější informace jsou uvedeny v odborném posudku.

Čtěte také: § 16 odst. 1 písm. g) zákona o odpadech – výklad

Další povinnosti provozovatelů

Povinnost provádět jedenkrát za 3 roky kontrolu technického stavu a provozu spalovacího zdroje mají pouze provozovatelé zdrojů spalujících pevná paliva o příkonu 10-300 kW včetně, které slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění. Kontrola je prováděna prostřednictvím osoby, která byla proškolena výrobcem a bylo jí uděleno oprávnění k instalaci, údržbě a provozu. Doklad o kontrole je předkládán obecnímu úřadu na vyžádání.

Kontroly spalinových cest se řídí vyhláškou Ministerstva vnitra č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. Lhůty pro provádění kontrol a čištění spalinových cest jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.

Žádost o závazné stanovisko dle § 11 odst. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší se vydává pro závazné stanovisko k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení o vydání kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší u stacionárních zdrojů (tzv. nevyjmenovaných), neuvedených v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Žádost musí obsahovat identifikační údaje žadatele a stavby (situační výkres). osobním doručením na podatelnu MMB, Malinovského nám. Proti tomuto závaznému stanovisku nelze podat odvolání.

Pokud se jedná o zdroj vyjmenovaný v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. (např. plynová kotelna o tepelném příkonu 300 kW a více, lakovna se spotřebou VOC nad 0,6 t/rok, čerpací stanice benzinu atd.), je nutné požádat krajský úřad o vydání závazného stanoviska k umístění tohoto zdroje a povolení provozu zdroje.

Náležitosti žádosti

Žádost musí obsahovat:

1. Jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu, v případě právnické osoby název, právní formu a sídlo žadatele, podpis osoby k tomu oprávněné v souladu s výpisem z obchodního rejstříku, popřípadě pověřené k jednání na základě plné moci vystavené statutárním zástupcem, a dále identifikační číslo osoby, bylo‑li přiděleno.
2. Projektová dokumentace, kterou je žadatel povinen předložit v rámci stavebního nebo jiného řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti.
3. Specifikace všech znečišťujících látek, které budou vnášeny do ovzduší během provozu stacionárního zdroje, včetně znečišťujících látek, které mohou způsobovat pachový vjem.
4. Informace o zjišťování úrovně znečišťování ovzduší.
5. Návrh zvláštních podmínek provozu při překročení regulační prahové hodnoty, pokud se jedná o provoz stacionárního zdroje podle § 10 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší.

tags: #11 #odst #3 #zakona #o #ochrane

Oblíbené příspěvky:

• Explore the Czech Republic's Nature All Year Round
• Soklové lišty z ekologických materiálů
• Obnovitelné zdroje a podpora v ČR
• Vypalování a ochrana přírody
• Podívejte se na článek o proměnách mediální krajiny.