Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, je základním právním předpisem v České republice, který upravuje nakládání s odpady a podmínky pro předcházení vzniku odpadů. Tento zákon prošel novelizací před vstupem České republiky do Evropské unie.
Odpad je definován jako každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 zákona.
Autovrak je definován jako každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a stalo se odpadem podle § 3 zákona o odpadech. Speciální právní úpravou nakládání s autovraky se zabývá díl 7. části čtvrté tohoto zákona.
Nejpodstatnější oblastí zákona o odpadech je jeho návaznost na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES, konkrétně § 37, odst. 7 b). Ta upravuje pro osoby oprávněné ke sběru, výkupu, zpracování, využívání a odstraňování autovraků způsob nakládání s vybranými autovraky, aby byla splněna kritéria ohledně procentuálního množství jejich opětovného využití či recyklace.
Obec je povinna zajistit místo pro odkládání odpadů (§ 9 odst. 1 písm. c)). Obec ve své samostatné působnosti stanoví obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území (§ 17 odst. 2). Obec je povinna zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými nepodnikajícími osobami na jejím katastrálním území (§ 17 odst. 3).
Čtěte také: Změny v odpadovém hospodářství
Obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů (§ 17 odst. 3). Původci, kteří produkují odpad podobný komunálnímu odpadu, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů zavedeného obcí (§ 17 odst. 4).
Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady (§ 17 odst. 6).
Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2) a vybírat poplatek za komunální odpad (dále jen "poplatek") vznikající na jejím území (§ 18 odst. 1). Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu (§ 18 odst. 5).
Původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, pokud toto zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3 (§ 16 odst. 3).
Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečnými odpady, jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (§ 19 odst. 2).
Čtěte také: Lesní zákon a stavby
Původce odpadu je povinen prokázat orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona, že předal odpad, který produkuje, v odpovídajícím množství v souladu s § 13 odst. 1 písm. c) v případě komunálního odpadu, který běžně produkuje, a stavebního a demoličního odpadu, které sám nezpracuje, mít jejich předání podle § 13 odst. 1 písm. c) doloženo (§ 59 odst. 6).
Pokud původce odpadu nepředá odpad soustředěný v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 60 dnů od ukončení činnosti v provozovně, má povinnost předat odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady vedle původce odpadu také vlastník nemovité věci, která byla provozovnou původce odpadu, a kde jsou odpady soustředěny (§ 59 odst. 4).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností je harmonizujícím a závazným právním předpisem, kterému jsou členské státy povinny přizpůsobit své vnitrostátní úpravy. Hlavním důvodem pro její vytvoření byla potřeba snížit zatížení životního prostředí vozidly s ukončenou životností, harmonizovat opatření ohledně této problematiky v rámci všech členských států a zajistit funkci vnitřního trhu a konkurenceschopnosti.
Směrnice 2000/53/ES stanovuje, že nejpozději dne 1. ledna 2006 bude pro všechna vozidla s ukončenou životností míra opětného použití a využití stanovena na nejméně 85 % průměrné hmotnosti vozidla a rok. Nejpozději dne 1. ledna 2015 bude pro všechna vozidla s ukončenou životností míra opětného použití a využití zvýšena na nejméně 95 % průměrné hmotnosti vozidla a rok.
Mezi kontrolní orgány patří:
Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR
Zákon o odpadech a související legislativa stanovují podrobná pravidla pro nakládání s odpady, včetně autovraků. Cílem je minimalizovat negativní dopady na životní prostředí a zajistit trvale udržitelné hospodaření s přírodními zdroji. Dodržování těchto pravidel je klíčové pro ochranu životního prostředí a zdraví lidí.
| Subjekt | Povinnost |
|---|---|
| Obce | Zajištění míst pro odkládání odpadů, stanovení systému nakládání s komunálním odpadem |
| Původci odpadů | Odpovědnost za nakládání s odpady, označování nebezpečných odpadů |
| Zpracovatelé autovraků | Dodržování kvót pro opětovné použití a recyklaci |
tags: #zákon #o #odpadech #díl #7 #36