Elektrárna Počerady a studie Greenpeace: Dopad na úmrtnost a životní prostředí

Energetická společnost ČEZ plánuje prodat hnědouhelnou elektrárnu Počerady. Zájem o koupi má společnost Se.ven Energy finančníka Pavla Tykače. Možný prodej Počerad kritizují ekologové, vadí jim zejména fakt, že by Tykačova firma provozovala elektrárnu do budoucna déle než ČEZ.

Hnědouhelná elektrárna Počerady je největším českým producentem skleníkových plynů. Kdyby ji dnes ČEZ odstavil, mělo by to podobný efekt, jako kdyby v českých zemích přestala jezdit všechna nákladní auta.

Studie Greenpeace o dopadech elektrárny Počerady

Znečištění z uhelné Elektrárny Počerady nedaleko Mostu mohlo v roce 2017 způsobit až 111 předčasných úmrtí na Mostecku a v širokém prstenci kolem něj. Vyplývá to z nové studie hnutí Greenpeace, která modeluje šíření škodlivin z elektrárny. „Provoz má i značné přeshraniční dopady. Podle jeho propočtů elektrárna před dvěma lety způsobila i 1 700 astmatických záchvatů, desítky nových případů chronické bronchitidy a hospitalizací a přes 45 tisíc dnů pracovní neschopnosti.

Počerady, kterým se oprávněně přezdívá „výfuk Evropy“, podle studie vypracované hlavním analytikem Greenpeace Global Air Pollution Unit Lauri Myllyvirtem, způsobí ročně 111 předčasných úmrtí nejen ve svém nejbližším okolí, ale i v dalších oblastech České republiky a za jejími hranicemi.

Organizace Greenpeace a Hnutí DUHA společně varují, že by elektrárna Počerady - pokud Dozorčí rada ČEZ nezabrání plánovanému prodeji elektrárny z majetku firmy ČEZ do portfolia uhlobarona Pavla Tykače - mohla místo snižování emisí pokračovat ve znečišťování ovzduší stejným způsobem či dokonce ještě více. Nový vlastník totiž bude určitě usilovat o rozsáhlé výjimky z emisních limitů, podobně jako to dělá u dříve koupené elektrárny Chvaletice.

Čtěte také: Focení lidí v zimě

Elektrárna Počerady je dnes v České republice největším zdrojem znečištění ovzduší v kategorii uhelných elektráren. Emise látek znečišťujících ovzduší, zejména mikroskopických prachových částic PM2,5 a emisí oxidu dusičitého (NO2), zasahují řadu lidí a zvyšují riziko onemocnění jako mozkové příhody, rakovina plic, dýchací choroby u dospělých i onemocnění dýchacího traktu u dětí.

Elektrárna Počerady je také největším tuzemským zdrojem emisí skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu. Vypustí tolik CO2, jako všechna nákladní auta jezdící v České republice.

Podle mluvčího Skupiny ČEZ Ladislava Kříže Elektrárna Počerady splňuje všechny emisní limity a už několik let se připravuje na nové emisní limity platné od roku 2021. „Pokud se někde uvádí, že Elektrárna Počerady vypouští nejvíce emisí, je to z jednoho prostého důvodu - je největší. Ne tedy proto, že by nedodržovala emisní limity.

Podle smlouvy z roku 2013, která ukončila letité spory ohledně dodávek uhlí z Vršanské uhelné, je elektrárna prodaná k 1. lednu 2024 za pevně danou částku. Zcela dožitou elektrárnu má ČEZ předat skupině SEV.en (dříve Czech Coal) a inkasovat dvě miliardy korun.

„Do konce roku se pouze můžeme rozhodnout prodej odvolat, pokud uvěříme, že uhlí má v energetice budoucnost. Upozornil také, že vedení firmy nemůže svévolně zavřít elektrárnu bez zákonných důvodů, protože by se vystavilo trestnímu stíhání. „Politické požadavky, například ekologické, je možno prosazovat pouze zákony a podmínky musejí být stejné pro všechny účastníky na trhu. Aktivisté musí své politické cíle prosazovat jen touto cestou,“ sdělil Kříž.

Čtěte také: Domácí násilí: Kde hledat pomoc?

Firma ČEZ do konce roku 2019 nevyužila možnosti odstoupit od smlouvy na prodej největší české uhelné elektrárny Pavlu Tykačovi a jeho těžební společnosti Vršanská uhelná. Znamená to, že elektrárna přejde do rukou největšího českého uhlobarona, který se netají s tím, že chce 49 let starou elektrárnu, zralou na odstavení, provozovat dlouhodobě. Nestane se tak ovšem hned, ale až za čtyři roky, 2. ledna 2024.

Reakce a protesty proti prodeji a provozu elektrárny

Prodeji Počerad se zabránit nepodařilo, existují ale stále způsoby, jak zamezit jejich provozu. Proti prodeji Počerad firmě Pavla Tykače neprotestovaly jen Greenpeace a další ekologické organizace, ale také zastupitelé nedaleko ležícího města Louny.

I když se prodeji Počerad nepodařilo zabránit, existují stále způsoby, jak zamezit jejich provozu. Aby mohl nový vlastník Počerad elektrárnu provozovat i po roce 2024, musel by splnit dvě nelehké podmínky současně. Zaprvé získat výjimku z nových limitů ochrany ovzduší (nebo úřední povolení k velké, komplikované a ekonomicky velice riskantní rekonstrukci elektrárny). Jak obtížné splnění těchto podmínek bude, můžete veřejnost společně s námi zásadním způsobem ovlivnit.

Tykačova energetická firma Sev.en Energy po oznámení ČEZu uvedla, že do devětačtyřiceti let staré elektrárny investuje miliardy korun, aby splňovaly podmínky pro ekologický provoz. Česká veřejnost však už má s Tykačovými investicemi zkušenost. I když jsme prohráli bitvu, Greenpeace nehodlá nečinně přihlížet dalšímu provozu Počerad. Slibujeme, že v roce 2020 uděláme všechno pro to, aby elektrárna Počerady ukončila svůj provoz nejpozději v roce 2025.

Tyto cíle budeme razit ve vládní uhelné komisi, ve správních řízeních, při jednáních s politiky a pokud bude třeba, i na ulicích, na komínech, na chladicích věžích a na vládních budovách. K tomu potřebujeme podporu odpovědné, občanské společnosti.

Čtěte také: Česká republika: Analýza ohrožení

Ekologové podporovaní desítkami politiků a odborníků v dlouhodobé kampani proti elektrárně upozorňují, že je ve své kategorii největším zdrojem znečištění ovzduší v ČR a měla by se co nejdříve zavřít, a nikoli prodávat majiteli dolů na Mostecku Pavlu Tykačovi pro další spalování uhlí. S protestem souhlasí i mostecká senátorka a lékařka Alena Dernerová. Vadí jí, že zplodiny z uhlí jsou jednou z příčin nižší délky života v regionu.

Proti prodeji a dlouhodobému provozu elektrárny Počerady se postavily významné české osobnosti - například někdejší premiéři Petr Pithart či Vladimír Špidla, mostecká lékařka a senátorka Alena Dernerová, primář dětského oddělení žatecké nemocnice Jiří Biolek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR prof. Michal V. Marek, známá socioložka Jiřina Šiklová či bývalí ministři životního prostředí Bedřich Moldan, Ladislav Miko, Libor Ambrozek a Martin Bursík nebo přední expertka na hodnocení zdravotních rizik a lékařka Eva Rychlíková a dalších více než 50 osobností z oblasti medicíny, vědy, umění a lokální i celostátní politiky.

Ekologické organizace neupozorňují jen na skleníkové plyny, které Počerady vypouští, ale také na emise toxické rtuti. Tato látka se usazuje v okolní krajině - zejména v půdě a podzemních vodách. Spad rtuti v okolí Počerad zasáhne podle Greenpeace až tisíc lidí ročně. Nejvíce zasažená je oblast ležící jihovýchodně od elektrárny. Ekologové uvádějí, že množství rtuti kolem Počerad ročně překračuje 125 miligramů na hektar.

Dopady na zdraví a životní prostředí

Nejhorším zdravotním dopadem elektrárny Počerady je jednoduše to, že zabíjí lidi. Kdyby ČEZ neprodal nejšpinavější uhelnou elektrárnu v ČR uhlobaronovi Pavlu Tykačovi a místo toho ji uzavřel, každý rok by tím zabránil 111 předčasným úmrtím. Přesto vedení ČEZ trvá na tom, že nevidí důvod, proč by mělo prodej elektrárny přehodnotit.

Uhelná elektrárna Počerady je nejen hlavní zdroj toxické rtuti a škodlivých oxidů dusíku, ale také největším zdrojem skleníkového oxidu uhličitého v Česku. Její další dlouhodobý provoz je v rozporu se zodpovědnou klimatickou politikou. Ale její uzavření do pár let předpokládá i Státní energetické koncepce ČR. [2] Elektrárna Počerady ze začátku 70. let minulého století má účinnost 32 %, většina spáleného uhlí tedy bez užitku proletí komínem a chladícími věžemi.

Udělení výjimky pro Chvaletice a studie Greenpeace

Pokud by elektrárna Chvaletice získala výjimku z nových emisních limitů, způsobilo by to za deset let 169 předčasných úmrtí. Tvrdí to ekologická organizace Greenpeace na základě studie, kterou si nechala zpracovat u instituce Greenpeace Global Air Pollution Unit a včera ji představila novinářům. Organizace Greenpeace uvedenou studii ihned po jejím zpracování krajskému úřadu poskytla. Kraj se jí však odmítl jakkoliv zabývat.

V odůvodnění, proč kraj bezvýhradně přijímá závěry rozptylové studie od elektrárny, úředníci píšou, že pokud mají obce či spolky pochybnosti o správnosti rozptylové studie, mají dodat vlastní výpočty, jinak jsou jejich výtky pouze “domněnkami laiků”. Když však vlastní výpočty skutečně dodali, kraj je záměrně ignoroval.

Denní emisní limit pro oxidy dusíku je stanoven tak vysoko, že překračuje už současnou legislativu. Pokud jde o rtuť, i krajský úřad připouští, že podle metodiky MŽP je hodnocení žádosti negativní. Přesto výjimku udělil.

Aktuální vývoj a stanoviska

MŽP tak reagovalo na podněty organizací Greenpeace a Hnutí DUHA a skupiny Frank Bold, které spolu s místními spolky opakovaně upozorňují, že elektrárna Chvaletice nemá již od 22. června 2022 pravomocnou výjimku z emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku. Proti rozhodnutí se však může Elektrárna Chvaletice odvolat a rozhodnout bude muset nakonec MŽP.

Nevládní organizace proto apelují také na ministra životního prostředí Petra Hladíka, aby svůj úřad rozhýbal a táhnoucí se kauzu nezákonných emisních výjimek ukončil.

Zároveň upozorňují, že stále nedořešenou situaci kolem elektrárny Chvaletice způsobil samotný provozovatel elektrárny, který místo splnění nových limitů (což udělalo 92 ze 110 velkých spalovacích zařízení v ČR) nebo získání výjimek v mezích zákona neustále trvá na dlouhé a příliš velké výjimce, jakou zákon neumožňuje. Podobně postupuje v případě své další elektrárny Počerady, kde však soud ještě nerozhodl.

tags: #elektrárna #počerady #greenpeace #studie #úmrtí

Oblíbené příspěvky:

• Podrobnosti o jaderné katastrofě a odpadu
• Blanco Select 60 - recenze
• Co se učí o ochraně přírody na ZŠ?
• Tipy na výlety do přírody v Česku
• Směsný odpad Bečváry