Aktuální ohrožení a statistiky: Pohled na Českou republiku

V posledních 12 měsících více než polovina dospělých (52 až 53 %) vnímá inflaci jako jednu z největších hrozeb. Během roku 2022, tedy v době nejvyšší inflace, to bylo dokonce 65 až 73 %. Druhou nejvýraznější obavou je válka a použití zbraní hromadného ničení. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu (přelom února a března 2022) ji měla za jednu z největších hrozeb polovina dospělých. Poté míra těchto obav o něco poklesla, na úroveň ze začátku invaze se ale opakovaně vrací (nyní 53 %). Výrazný počet lidí se také obává ohrožení demokracie v ČR, tato obava postupně stoupá (od 40 % na začátku roku 2022 po současných 49 %). Nižší váhu naopak Češi přikládají klimatickým změnám (28 %). I tady ale vidíme mírný nárůst obav od jara 2022. Omezené jsou i obavy z epidemie a z havárie jaderných elektráren. Výrazně však od jara 2022 narostly obavy z imigrace (ze 17 na 28 až 32 %).

Příjmová chudoba v České republice

Hlavním evropským indikátorem odvozovaným z příjmů domácností je míra ohrožení příjmovou chudobou. Celkově tento ukazatel vypovídá spíše o příjmové (ne)rovnosti, než o počtu „chudých“ lidí v zemi (ve smyslu hmotné nouze). Indikátor se počítá podle mezinárodně platné metodiky dané Eurostatem a udává podíl osob v domácnostech, které nedosahují svými příjmy na stanovenou hranici. Hranice ohrožení příjmovou chudobou vychází z příjmového rozdělení v dané zemi a je definována jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného (tedy zohledňujícího počet členů domácností) disponibilního příjmu. V roce 2023 (na základě příjmů za rok 2022) činila v Česku tato částka 16 774 Kč za měsíc. To představuje hranici příjmové chudoby pro domácnost jednotlivce. Například pro domácnost rodičů se dvěma dětmi mladšími 13 let se měsíční hranice ohrožení příjmovou chudobou nacházela na úrovni 35 225 Kč, což představuje meziroční nárůst o 2 527 Kč.

V roce 2023 se ohrožení příjmovou chudobou týkalo v absolutním počtu přibližně milionu (1 020 561) obyvatel České republiky, přičemž míra ohrožení příjmovou chudobou meziročně mírně klesla na hodnotu 9,8 %. Pokles způsobilo zejména to, že v roce 2022 rostly rychleji příjmy nízkopříjmovým domácnostem než domácnostem středněpříjmovým. K tomu dopomohl zejména jednorázový příspěvek 5 000 Kč za každé dítě, o který si mohly zažádat domácnosti s celkovými ročními příjmy pod milion korun.

V roce 2023 klesla míra ohrožení příjmovou chudobou u většiny sledovaných typů domácností. Výjimku však tvořily neúplné rodiny s dětmi, kde žije pouze jeden rodič s jedním nebo více dětmi. U tohoto typu domácnosti došlo k meziročnímu nárůstu ohrožení příjmovou chudobou z 30,8 % na 33,0 %. Další dlouhodobě ohroženou skupinu tvoří jednotlivci starší 65 let, u nichž však nastal naopak pokles počtu osob ohrožených příjmovou chudobou z 37,8 % na 33,3 %. Hlavním důvodem byla zmiňovaná valorizace důchodů. Míra ohrožení příjmovou chudobou se snížila také u jednotlivců mladších 65 let, a to o 2,3 p. b. V případě úplných rodin s dětmi došlo rovněž k mírnému poklesu ohrožení příjmovou chudobou a u dvojic dospělých zůstaly hodnoty téměř stejné.

Míra ohrožení příjmovou chudobou se v Česku stabilně drží na poměrně nízké úrovni, a to i v celoevropském srovnání. Ačkoliv je hodnota tohoto ukazatele nízká a meziročně mírně klesla, jsou patrné poměrně významné rozdíly nejen u osob v různých typech domácností, ale také například podle pohlaví. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2023 dosahovala 9,8 %, ženy však byly příjmovou chudobou ohroženy v 11,6 % případů, zatímco muži pouze v 7,9 %. Důchodci (tedy jednotlivci starší 65 let žijící sami) jsou příjmovou chudobou ohroženi v 33,3 % případů. Nicméně ohrožení příjmovou chudobou se týká 37 % žen důchodkyň, zatímco muži důchodci jsou příjmovou chudobou ohroženi pouze ve 22,7 % případů.

Čtěte také: Právní aspekty obecného ohrožení

Podobně jako je tomu u příjmů, i hodnoty ohrožení příjmovou chudobou se významně liší v závislosti na úrovni dosaženého vzdělání osoby v čele domácnosti. Zatímco osoby se základním vzděláním nebo výučním listem jsou příjmovou chudobou ohroženy lehce nadprůměrně (14,7 %), u středoškolsky vzdělaných osob (s maturitou nebo s VOŠ) hodnoty příjmové chudoby dosahují 6,4 %. Osob s vysokoškolským titulem se potom příjmová chudoba týká pouze ve 3 % případů.

Samostatnou kapitolu tvoří míra příjmové chudoby u dětí, resp. u jednotlivců mladších 18 let. Zajímavé je, že u této skupiny zůstává podíl ohrožených příjmovou chudobou v průběhu let velmi stabilní, resp. je zde patrná mírně vzrůstající tendence, a to i v porovnání s celkovou mírou příjmové chudoby u osob v domácnostech.

Výrazné rozdíly v rámci příjmové chudoby můžeme pozorovat podle toho, zda dítě žije v úplné, nebo neúplné rodině. Děti žijící v neúplné rodině, tedy v domácnosti pouze s jedním rodičem, jsou ohroženy příjmovou chudobou v 35,5 % případů. Naproti tomu v úplné rodině s oběma rodiči je ohroženo příjmovou chudobou pouze 8,5 % dětí. Avšak se zvyšujícím se počtem dětí v domácnosti roste ohrožení dětí příjmovou chudobou i v úplných rodinách. U dvojice dospělých s jedním dítětem se příjmová chudoba týká pouze 3,7 % dětí, v rodinách se dvěma dětmi dosahuje hodnota 5,4 % a v úplných rodinách se třemi a více dětmi jsou děti ohroženy v 22,7 % případů.

Vedle objektivních ukazatelů, které tvoří příjem a míra ohrožení příjmovou chudobou, dokresluje příjmovou situaci domácností také subjektivní vnímání, jak snadno, nebo naopak obtížně vycházejí se svými příjmy. V roce 2023 byl zaznamenán pokles podílu domácností, které vycházejí se svými příjmy snadno až velmi snadno, a to meziročně o 1 procentní bod. Naopak dochází k postupnému nárůstu počtu těch domácností, které uvedly, že se svými příjmy vycházejí s obtížemi až s velkými obtížemi. Z pohledu typu domácnosti vycházely s příjmy nejhůře rodiny tvořené samotným rodičem s jedním či více dětmi a jednotlivci starší 65 let.

Z osob ohrožených příjmovou chudobou uvedla téměř polovina (49,2 %), že se svými příjmy vychází s velkými obtížemi, 22,4 % z nich vychází s příjmy s obtížemi a 11 % jen s menšími obtížemi.

Čtěte také: Ohrožení na závodech

Podíl osob ohrožených příjmovou chudobou podle typu domácnosti (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Kriminalita v České republice

Na území České republiky bylo v roce 2024 registrováno 173 322 trestných činů. Oproti roku 2023 poklesl počet skutků o 8096, v procentuálním vyjádření jde o - 4,5 %. Podíl registrované kriminality v jednotlivých krajích zůstává oproti předchozímu roku téměř beze změn. V Hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji se snížil podíl kriminality na celkové kriminalitě shodně o 0,4 procentního bodu. Hmotné škody způsobené trestnou činností v roce 2024 jsou vykázány ve výši 30, 962 mld. Kč. Jedná se o nejvyšší způsobenou škodu v posledních pěti letech. Například oproti stejnému období roku 2021 jde o nárůst škod o více než 14,2 %. A oproti roku 2022 se jedná o meziroční nárůst +57,9%, kdy byly škody vyčísleny o 11 mld.

V meziročním srovnání majetkové kriminality byl v roce 2024 zaznamenán patrný pokles (94 226, -6 074, -6,1 %). Nejčastějšími majetkovými trestnými činy jsou podvod (na fyzické osobě, 13 701, +1 067, +8,4 %), krádeže prosté - v obchodech (10 610, -82, -0,8 %), krádeže vloupáním - do ostatních objektů (10 599, -1 183, -10 %), neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (10 546, -2 256, -17,6 %) a krádež vloupáním do motorových vozidel (7 382, -144, -1,9 %). Na území hlavního města Prahy je registrováno 27 % majetkové kriminality.

Násilná kriminalita v minulém roce mírně vzrostla (13 708, +593, +4,5 %). Mezi nejčastější násilné trestné činy patří úmyslné ublížení na zdraví (4 253 skutků, -0,2 %), porušování domovní svobody (2 153 skutků, -5 %), nebezpečné vyhrožování (2 072 skutků, +19,1 %), vydírání (1 559 skutků, +17,3 %) a loupež (1 380 skutků, -3,7 %). Nejvýraznější růst byl zaznamenán u trestných činů nebezpečné vyhrožování (+19,1 %), vydírání (+17,3 %) a nebezpečné pronásledování (+20,9 %). V loňském roce se stalo 151 vražd (-8, -5 %), z tohoto počtu bylo 75 vražd ve stádiu pokusu, ve stádiu přípravy 7. Třiadevadesát vražd bylo motivováno osobními vztahy.

Mravnostní kriminalita v roce 2024 vzrostla (3 396, +195, +6,1 %). Nejčastějšími mravnostními trestnými činy v roce 2024 jsou znásilnění (1 067, +150, +16,4 %), dětská pornografie a zneužití dítěte k ní (755, +39, +5,4 %), pohlavní zneužití ostatní (721, +25, +3,6). Trestných činů s nenávistným podtextem nepatrně ubylo (309, -2, -0,6 %). Tyto skutky byly nejčastěji zaměřeny proti Ukrajincům (71 skutků) a proti Židům (30 skutků).

Čtěte také: Zajišťování ochrany přírody

V roce 2024 hospodářská kriminalita nepatrně vzrostla (12 834, +69, +0,5 %). Celkem bylo objasněno 7 808 skutků. Trendy drogové kriminality se nijak zásadně neliší od předchozího období.

Trestná činnost páchaná v kyberprostoru v roce 2024 tvoří 10,7 % celkové registrované kriminality. V loňském roce jsme evidovali 18 495 trestných činů v kyberprostoru. Dle statistických dat se jedná meziročně o nepatrný pokles u této kriminality. Největší část nápadu tvoří nadále inzertní podvody s nedodáním zboží. Další podstatnou část nápadu s největší způsobenou škodou tvoří sériově páchaná trestná činnost za využití sociálního inženýrství, zejména podvodné investice a různé druhy phishingu.

V roce 2024 byly zaznamenány reklamy na podvodné investiční platformy na sociálních sítích i ve výsledcích vyhledávačů využívajících mimo jiné i videa tvořená tzv. deepfake, ve kterých známé osobnosti lákají na vysoké výdělky v inzerovaných investičních platformách nebo na investici do kryptoměn. Pachatelé často využívají spoofing telefonních čísel u hlasových hovorů i SMS zpráv. U sériově páchaných trestných činů je patrné rozdělení rolí pachatelů a jejich kvalitní organizace.

Kriminalita v Česku - registrované skutky Policií ČR podle druhu kriminality

Zdroj: Policejní prezidium ČR

AROP a AROPE: Alternativní pohled na chudobu

Podle statistiky ohrožení relativní příjmovou chudobou (AROP) vychází Česko dlouhodobě jako stát s nejmenší chudobou v EU. Ukazatel ale není mezinárodně srovnatelný, protože vychází z neporovnatelných mediánů národních příjmů. Rakouský či finský „chudý“ má reálné příjmy na úrovni české středněpříjmové domácnosti.

Pokud definujeme hranici chudoby evropsky srovnatelně - jako příjmy pod 60 % evropského mediánu po zohlednění cen v jednotlivých státech (parita kupní síly) - trpí relativní chudobou přes 21 % českých domácností. Jsme zhruba v průměru EU, nikoli na špičce.

Evropsky srovnatelný indikátor naproti národnímu ukazateli lépe vysvětluje další objektivní podoby chudoby - materiální deprivaci, spokojenost se životem i zdravotní stav.

Evropskou harmonizaci měření relativní chudoby lze promítnout také do komponovaného ukazatele ohrožení chudobou či sociálním vyloučením (AROPE). Jeho vylepšený výpočet řadí Česko v EU na 10. místo.

Pro vyřešení těchto problémů lze navrhnout úpravu ukazatele AROPE - příjmové chudoby a sociálního vyloučení - který bude založen na pěti úpravách: Využít evropskou hranici příjmové chudoby pro posílení srovnatelnosti ukazatelů. Používat zároveň striktnější definici, která vychází z hranice 50 % evropských mediánových příjmů ve standardu kupní síly. Vyřadit z definice nízkou pracovní aktivitu.

tags: #aktuální #ohrožení #počet #lidí #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Snížení dopadu plastů na životní prostředí
• Udržitelné nakládání s odpady
• Správná velikost nádoby na směsný odpad
• Studie o environmentálních rizicích
• Houpačky v české přírodě: Top fotky