Přes dva tisíce speciálních obytných kontejnerů pro přistěhovalce v Berlíně vyrobí česká společnost. Kontejnery určené pro imigranty dodá Česko-slezská výrobní, do Německa půjde 2500 kusů. Součástí dodávky jsou také sanitární kontejnery. "Hodnota zakázky činí přibližně 250 milionů korun," řekl ve čtvrtek ředitel Česko-slezské výrobní Josef Žáček.
Kontejnery určené pro ubytování imigrantů v Berlíně mají větší rozměry než klasické a odlišné je i jejich vnitřní uspořádání. Firma díky této zakázce letos výrazně zvýší výrobu a zaměstná 35 nových pracovníků, nyní jich zaměstnává 320.
Příliv imigrantů do Evropy sílí. Evropská komise tento týden oznámila, že do konce května předloží návrh, jak kvůli nynější migrační vlně dočasně přerozdělovat uprchlíky uvnitř Evropské unie. Do konce měsíce také evropská exekutiva navrhne program, v jehož rámci bude moci za dva roky do unie legálně přesídlit ze třetích zemí 20 000 lidí, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu.
Česko-slezská výrobní v roce 2013 vyrobila několik stovek obytných kontejnerů pro pořadatele zimních olympijských her v Soči. Žáček firmu Česko-slezská výrobní založil se společníky v roce 1993, kdy ve Zlatých Horách zahájil výrobu kontejnerů na komunální odpad. Později Česko-slezská výrobní zahájila spolupráci s firmou Containex, která ve zlatohorském podniku drží nadpoloviční podíl.
Uprchlíci v Berlíně budou žít v obytných buňkách vyrobených ve Zlatých Horách na Jesenicku. Zakázku zlatohorská firma získala prostřednictvím své mateřské společnosti Containex. Díky této zakázce zlatohorská firma výrazně navýší výrobu a zaměstná 35 nových pracovníků. Dosud jich měla 320.
Čtěte také: Nevýhody podzemních kontejnerů na tříděný odpad
Neobvyklou zakázku nezískala zlatohorská firma poprvé. V roce 2013 dodala na olympiádu v ruském Soči šest stovek kontejnerů. Sloužily u jednotlivých disciplín jako zázemí pro sportovce. Zaměstnanci Česko-slezské výrobní ročně zkompletují více než sedm tisíc kontejnerů.
Ve vnitrobloku v Ústí nad Labem, odkud se předloni šířila žloutenka, se znovu hromadí odpadky. Magistrát v srpnu 2018 za vyvezení odpadků zaplatil tři a půl milionu korun, teď už ale tuto vyloučenou lokalitu uklízet nehodlá. Podle radních je to boj s větrnými mlýny.
V srpnu před dvěma lety nechal ústecký magistrát za pomoci těžké techniky vyvézt 1400 tun odpadu z vnitrobloku ve Sklářské ulici. Prostor tehdy nařídila uklidit tamní hygienická stanice, protože byl jedním z původců loňské největší epidemie žloutenky v kraji. Po několika měsících se ale odpadky na dvoře opět začínají hromadit.
Některé domy v bloku nejsou ani napojeny na kanalizaci a lidé tak lijí fekálie z oken. „Hygienické návyky těchto obyvatel nejsou dobré a my se samozřejmě snažíme komunikovat s majiteli nemovitostí,“ říká ústecký radní pro životní prostředí a odpadové hospodářství Tomáš Kirbs (ANO).
Šíření žloutenky tak může hrozit znovu. „Takovéto prostředí by v přítomnosti toho zdroje mohlo přispět k tomu rozšíření onemocnění,“ říká epidemioložka Krajské hygienické stanice Ústí nad Labem Eva Patrasová.
Čtěte také: Recyklace elektroniky v Karlových Varech
Magistrát ale místo znovu uklízet nehodlá, podle radních dokonce ani nemůže. „Vzhledem k tomu, že se jedná o soukromé pozemky, tak město nemá ani možnost na tyto pozemky vstupovat, tedy ani uklízet,“ vysvětluje Kirbs.
Letos tam už dvakrát uklízel centrální městský obvod, jen za velkoobjemové kontejnery zaplatil 25 tisíc korun.
Čtěte také: Umístění kontejnerů na tříděný odpad
tags: #2 #kontejnery #na #odpad #v #Berlíně